From Five To Nine (5→9～私に恋したイケメンすぎるお坊さん～)

Požádal jsem o laskavost. Chtěl jsem, aby si selhala.

Ty jsi opravdu ten nejhorší! Nikdy ti neodpustím.

Teď není čas na to, cítit se na dně. Stále je tu ještě šance. Nevzdávej to!

To je ten smích, Sakurabo. Když se na tebe podívám, jsem rád, že jsem se stal lektorem.

Přeřazení do ústředí? Vypadá to, že tě ten mnich pronásleduje.

Co sama chceš?

Pokud bych to byla já, vybrala bych si tebe, Mishimo.

Odevzdám své srdce i tělo buddhismu.

Proč tohle děláte?

Dokonce i Sakurabu Junko, už ji nikdy neuvidíš!

- Promluvte si vy dva. - Prosím, nezapojuj do toho i pana Kiyomiyu!

Už tě nebudu pronásledovat.

Ten, kdo chtěl, aby si neprošla testem.. nebyl pan Hoshikawa.

Babička pana Hoshikawy má pevné vztahy s vedoucími pracovníky v ELA.

To není tvá vina, že jsem neprošla, že?

Neodpustím ti, pokud jen tak zmizíš z mého života.

Junko, pojďme se vzít.

Ještě potřebuješ udělat 100 kroků k tomu, abychom byli přátelé.

Junko, musím se ti k něčemu přiznat.

Sakurabo, pojď sem na vteřinku.

- Pračka, kterou jsem chtěla.. - Je úžasné, že si vyhrála Bingo!

Díky za to, že jsi mě sem přivedl a donesl i toto. Teď už je to všechno v pořádku.

Ne, není to v pořádku. Proč si udělala něco takového?!

- Pořád říkáš takovéhle věci! - Jak bych měla svoji novou pračku využívat úsporně?

- Mami, vlastně si ušetřila docela dost. - Dobře! Měli bychom si udělat oslavu..

- Jak nestoudné. A ty jsi nad tím jen přihmouřila oči. - Byla to nehoda, jasné?

- Nebo bychom mohli jet na výlet! - Pojeďme! - Myslím, že bychom si měli odpočnout od práce.

- Stydím se za to, co jsi udělala. Styď se. - Není to tak, že by to bylo přes čáru! Byla jsem jen opilá.

- Kam chceš jet? - Pojeďme do Okinawy. - Onsen by byl skvělý!

Prosím, už nic neříkej. Točí se mi hlava, jen na to pomyslím.

Počkej, Takane. To si tak chladný jen ke mně?

- Ano? - A taky, Takane, měl by si jet s námi do Onsenu.

- Můžeme si zahrát stolní tenis nebo bowling! - Pojedu.

- Ne, nepojedeš. - Rozhodně! Může to být naše předmanželská cesta. - Přátelé nejsou zvaní, jasné?

- My jsme hned opustili od toho, být jen přátelé, že? - Ano, opravdu.

- To je výjimka. - Zůstal sem přes noc u ní doma. - To je to nejhorší.

- Ujel mi poslední vlak, když jsem se zastavil u maminčiny rodiny. - To proto, že si určitě dělal něco divného.

- Tu noc, jsi byla ty.. - Jak hrubé!

- Co se stalo tu noc? - Neptej se! Přestaň se v tom vrtat!

- No, ta noc, kdy zůstal u nás, byla zlomová pro naše manželství. - Je to čistá pravda!

*přespání = manželství*

- Učenci v chrámu? - Ano.

Poznámka: Pro slovo "Boarders" jsem použila slovo "učenci" = studenti, kteří na určitém místě spí, jí a domů jezdívají jen na prázdniny.

Přemýšlel jsem o tom, mít nějaké učence tady v chrámu.

Co přesně jsou "učenci" chrámu?

Přespání v chrámu je docela dobrou zkušební praxí.

Já jsem proti tomu.

Příští týden máme důležitou pohřební bohoslužbu pro bývalého premiéra.

Je to pro tebe skvělá příležitost, aby ses ukázal jako příští nejvyšší kněz.

Ano, to také. Převezmu za to veškerou zodpovědnost.

Ovšem, měl by jsi.

Proč tu chceš mít "učence" po takové době, zrovna teď?

Chci vám ukázat, že "učenci" jsou budoucností pro tento chrám.

- Takže je to přespávání? - Ano, přespání.

Ať uděláš cokoliv, tak já v chrámu nepřespím.

Chtěl bych slyšet tvůj dojem, jakmile to zkusíš.

Proč já?

- Protože jsme přátelé. - Tak zkus jiné přátele.

To nejde. Protože všichni moji přátelé jsou mniši.

Junko, ujistím se, že zůstaneš přes noc.

Každopádně, to se nestane.

Hej, Mishimo!

- Učitelko Junko! - Ano?

Zrovna vám přišel e-mail z ústředí. - E-mail?

- Gratuluji. - Já tam nikdy nezůstanu přes noc!

- Proč jsem vůbec tady? - Prosím, dávej si pozor na cestu.

Víš co, Hoshikawo? Netuším, co se děje, ale tvoje babička tady rozhodně není, že?

Neměj strach. Vrátí se v noci.

A navíc sis přivedla další osobu sebou.

Omlouvám se učitelko Momoe. Za to, že jsem tě vzala sebou.

- Ne, je mi potěšením. Děkuji. - Děkuji?

Tenhle chrám má květinovou zahradu jen s muži.

*Krásně oholený..*

Ah tady! Přiliš hezky oholený! Kdo by si pomyslel, že budu tak nadšená z mnichů..

Ach, ne.

- Není to příliš blízko? - Ah, omlouvám se.

Učitelko Momoe, měly bychom jít.

- Pojďte tudy. - Eh? Eh? Co je?

- Skrčte se. - OK.

Madam, vrátila jste se brzy!

Neměla jste se vrátit až zítra?

Měla jsem naléhavou záležitost s dodavateli.

Odvedu vás do vašeho pokoje, kde zůstanete. Ale pořád zůstaňte takto skrčené.

- Neříkej mi, že už začal trénink? - Ne. To si nemyslím.

Mňau..

Proč zase tady?

- Kde je učitelka Momoe? - Zavedl jsem ji do pokoje pro hosty.

Zase něco plánuješ?

Nemůžu se zbavit toho, že jsem viděl jiného muže, jak tě políbil. Hořel jsem žárlivostí.

- To mluvíme zase o tomhle? - To je ten důvod, proč..

Také získáme ten zlomový moment v manželství, stejně jako tvoji rodiče, když spolu zůstali přes noc.

Nepropadej tak snadno takovým typům příběhů!

Nemůžu tomu uvěřit!

Ahoj!

- Eh? - Taky jsem ho pozval na přespání.

Od 5 do 9.

Od 5 do 9.

Pro tuto zádušní mši, bychom měli všichni dát vše v sázku, abychom se ujistili, že jsme připraveni. Důkladně a bez odkladu.

- Ano! - Ano!

Nech to na mně.

Nechám to ve vašich rukou.

- Nejvyšší kněz? - Ano!

Kde je Takane!

Oh! To je divné. Ještě před chvílí tu byl. Zvláštní.

Tohle je pro Takaneho obrovská příležitost, měl by tu být!

Ano..

- Bylo od tebe neslušné, že si najednou políbil učitelku Junko. - Ztiš se trochu.

Co pro tebe znamenám, Mishimo?

- Jde ti jen o mé tělo? - Ne. Uhm. Promluvíme si o tomhle jinde.

Dobře? Řeknu ti, kdy.

Koukám, že si udělala něco nepříjemného.

Cože?

- Nic. - Jsi tu sám? - Ano.

Pokud mluvíš o Yuki, myslím, že je právě uprostřed samotářské nálady.

Drahý pane Kiyomiyo. Doufám, že můžu strávit příští Vánoce s vámi, v New Yorku! S pozdravem, Junko Sakuraba.

Prosinec 2012

Drahá Junko, děkuji za pohled! Jen vydrž, ujistím se, že tě příští rok vyzvednu.

Makoto Kiyomiya Prosinec 2012

Pane Hoshikawo. Děkuji z celého srdce.

Za to, že mohu sdílet pokoj se slečnou Momoe.

- Nevadí, když zůstanu v pokoji s učitelkou Junko? - Je dáno, že jsme rozděleni podle pohlaví, že?

Co kdybychom spali společně všichni 3?

Stejně jako japonský charakter řeky.. (?)

- V tom případě tu budu spát také. - Ne, to je ještě divnější.

- Protože jsme přátelé. - Nepoužívej slovo "přítel", jak se ti to hodí.

Dobře.. jsem hotový.

Co dál?

Vydržte chvilku.

Takane!

- Kde si byl? - Vítejte zpátky doma.

Byl jsem navštívit naše nové "učně", kteří právě přišli.

Eh? To už jsou tady?

Pak bych je měla jít řádně pozdravit.

P-počkejte minutku! Zavolám je.

- Takane! - Prosím, počkejte tady.

Vítejte v chrámu.

Toto jsou naši hosté.

- A učitelka Junko? - Jaký to báječný chrám!

Opravdu se nám tu líbí, že?

Máte na sobě nádherné kimono.

To jsou květiny Tsuji?

Wow. Vážně máte oko pro detail.

- Vždy jsem se zajímal o japonskou kulturu. - Potom-

- Kam to jdete? - Odcházím.

- Přinesu něco, co jim musím dát. - Ne. Odchod je trochu..

Paní Hibari, teď už vím, proč jedna hvězda na obloze chybí.

Je to proto, že zrovna před sebou, jednu jasně zářící hvězdu vidím.

Oh, neměl by jste si dělat legraci ze starších.

Nedělám si legraci. Paní Hibari je srdcem tohoto chrámu.

Myslel jsem, že bychom si mohli vážně promluvit, Masako. Vlastně já..

Taky ti mám co říct, Mishimo.

Nemůžu s tebou chodit, promiň.

Protože tvůj roční příjem činí 10 miliónů jenů, správně?

A má kritéria pro manželství, jsou někde kolem 30 miliónů jenů a více.

Je mi líto, ale nemáš nárok.

V první řadě, tu noc se mezi námi nic nestalo.

Dobré ráno, Mishimo..

- Nemůžu uvěřit, že jsi byl tak opilý. - Vážně?

Ulevilo se ti?

Ah, ne..

Promiň. Musím si odskočit.

Co to?

Co se stalo?

Falešné slzy?

Ne, nejsou.

Proč je středoškolák jako ty, na tomhle místě?

Protože tohle, je vše moje.

Měla by si odpočívat a užívat si.. s klukem, jako jsem já.

Chápu..

Ale já nemám čas, hrát si s dětmi.

Hm... Vážně?

Už je to nějaká doba, co jsem byl v Japonsku. Takže si to užívám, jak jen mohu.

Opravdu?

Oh, mimochodem. K té mé cestě do New Yorku..

Kraby?

Myslela jsem, že se na chrámové jídlo nedbá, ale tohle je opravdu úžasné.

- Tohle je úplně něco jiného, než co jsme jedli před tím. - Cože? - Nic.

Tohle uvařil Pan Hoshikawa.

Slyšel jsem od nejvyššího kněze, že tohle všechno připravil pan Hoshikawa.

Od pěstování přísad, až po vaření, je všechno jeho práce.

I přes to, že má důležitou zádušní mši.. Dělá co jen může, dnem i nocí, aby se postaral o své hosty.

Proč to dělá s takovým nadšením?

Chce co nejlépe pohostit své první přátele, které si udělal.

Máte nějaké žádosti? Pokud ano, tak mi to prosím řekněte.

Hoshikawo. Měl by sis odpočinout. Nespal si, že ne?

Jsem v pořádku. Kvůli mým důležitým hostům, nejsou dva/tři dny nic hrozného.

Protože jsme přátelé.

Ale budu mít starosti, pokud se kvůli mně zhroutíš. Ty také..

- Koukni, spíš. - Já medituji.

- Koukni, kašleš. - Nic mi není.

- Vidíš? - Pane Hoshikawo..

Tak, jak slečna Junko řekla, měl by ste si chvíli oddechnout. Co kdybychom se všichni čtyři napili? Japonské sake..

Tohle je ale chrám.

- Co kdybychom si zahráli hru? - Vy tu máte hry?

- Hyakunin Isshi ("Sto lidí, jedna báseň") - To znamená?

Poznámka: Hyakunin Isshu = karetní hra, která obsahuje 100 básní. Jde tedy o skládání. Ten, kdo má na konci nejvíce karet, vyhrává.

Bozu Mekuri.

Poznámka: Bozu Mekuri - Hráč obrací kartu před sebou. Na kartách se ukazují 4 různé obrázky. Muž (hráč si bere kartu k sobě), žena (hráč si bere kartu a "líže" znovu), císař (hráč bere všechny karty), mnich (hráč prohrává všechny karty).

Už zase mnich!

- Koukni, už zase spíš. - Jak už jsem řekl, medituji.