Do You Like Brahms? (Beuramseureul Joahaseyo? / 브람스를 좋아하세요?)

Univerzita Seoryeong hudební obor, Chae Song Ah

- Hotovo? - Ať ti to nespadne.

Gratulujeme k přijetí.

Gratulujeme k přijetí.

Gratulujeme, drahá Song Ah.

Gratulujeme k přijetí.

- Super! - Gratulujeme.

- Bože! - Dostala jsi diplom z podnikání

na univerzitě Seoryeong, kam by všechny mámy rády posílaly své děti.

Jak se cítíš, když jsi v roce 2017 opět nováčkem

a studuješ hudbu ve 26 letech?

Mimochodem, kdo tě učil hrát na housle?

Mockrát děkuju, pane učiteli.

Kdybys ji učil pořádně, Yoon Dong Yoone,

trvalo by jí 4 roky než by se tam dostala?

- Ano. - To byla tvoje vina.

- Song Ah. - Ano?

Jsi šťastná?

Ano, jsem šťastná.

1. díl: Träumerei, Sen

Lístky

Koncert k 60. výročí univerzity Seoryeong

Šatna

První housle, starší studenti, ženy

Park Joon Young, piano

V roce 2013 na univerzitě Seoryeong

vyhrál mezinárodní Chopinovu klavírní soutěž.

To je fotka tvého klubu, Song Ah?

Náš amatérský orchestr.

Jo, to je pravda. Po našem pravidelném koncertě.

Ano, to je ono.

Proč jsme musely jít do Soulského uměleckého centra, když máme koncertní sál?

Přesně tak.

Aspoň nám měli zaplatit dopravu.

Proč by pro nás mělo být ctí, že hrajeme tady?

Jako by tu nikdo z nás předtím nehrál.

Já tu nikdy nehrála.

Jsem nadšená.

Tys tu nikdy předtím nehrála? Proč ne?

Na střední umělecké škole jsi určitě hrála v orchestru.

Jo, tys chodila na obyčejnou střední školu.

Promiň.

To je v pohodě.

Zkouška za chvíli začne. Přijďte na pódium, prosím.

Seoryeonský filharmonický orchestr

Ty máš 29 let?

- Ano. - Stejně starý je i Park Joon Young.

Musela jsi s ním chodit do školy.

Když tu studoval hudbu.

Ne. Byli jsme přijati ve stejném roce,

ale já studovala podnikání.

Dnes ho poprvé uvidím hrát.

Aha.

Pojďte sem. Pojďte.

Tohle je váš ctěný starší spolužák, který právě dorazil z letiště

poté, co měl turné v Severní Americe.

Park Joon Young.

Můžeme začít?

Počkejte!

První housle, úplně poslední řada.

Ano, vy dvě.

Housle byly příliš hlasité, takže musím snížit jejich počet.

Vy dvě dnes nebudete hrát. Můžete jít domů.

A violoncella!

Nemůžete přijít s bohatším zvukem?

Molto espressivo, prosím.

Zahrajte vysoké tóny na spodních strunách.

Proč jste stále tady?

Co tu stojíte? Běžte domů.

Ale...

No...

Ale pane...

Velmi usilovně jsem cvičila.

Cože?

Nemohla bych tu zůstat a hrát?

Jak se jmenujete?

Omlouvám se.

Ne, ne.

Neomlouvejte se a řekněte své jméno.

Jmenuji se...

Vlastně se jmenuji

Chae Song Ah. Nejsem...

Ne!

Jak vám říkají? Vaše jméno! Neznáte ho?

Neudal jsem vám důvod?

Řekl jsem, že housle jsou příliš hlasité.

Jste snad dirigent?

Sedíte podle známek, že?

Neměla jste být ve třídě poslední.

Omlouvám se. Sklouzla mi ruka.

Sedněte si a hrajte.

Začneme.

Počkejte!

To nepůjde.

Vy! Vypadněte!

Dnes nebudete hrát.

A vy všichni! Úsměv!

Jsem v Soulském uměleckém centru, Song Ah.

Jsem tu, abych tě viděla hrát.

Ráda bych si koupila lístek.

Omlouvám se, už nemáme volná místa.

- Ani jedno? - Ne.

Bude se ten koncert vysílat na této obrazovce?

Ano, můžete ho sledovat.

Uvidím tak všechny členy orchestru?

Ne, kamera je upevněná na pódiu a zabírá pouze piano.

- Zaměřuje se jen na piano? - Ano.

Děkuju vám.

Sakra! To je Park Joon Young jediným hudebníkem na světě?

Už nejsou lístky, tak budu sledovat televizi v hale,

jenže ta zobrazí jen piano.

Nebudu tě moct vidět.

Neříkala jsi, že se ucházíš pouze o studium v USA?

Možná.

Co myslíš, že bude Song Ah dělat po dokončení školy?

Netuším. Nějak si poradí.

Zeptej se jí, když jsi tak zvědavá.

Kdepak, na to nemám odvahu.

Koncert za 10 minut začíná.

Nechť se orchestr, prosím, připraví.

- Jdeme. - Dobrá.

Doručené zprávy

Od Ann White

pro Chae Song Ah.

Děkuji vám za váš dopis a DVD.

Po přezkoumání vašich materiálů,

jsem bohužel usoudila, že vás nemohu přijmout do svého studia

na magisterské studium na Dalesonské univerzitě.

Vstoupí sólista a dirigent.

Běžte, prosím.

Pokud se chcete dívat, stoupněte si tam.

Tekly mi slzy.

Hudba, kterou přivedl k životu,

byla tak vášnivá.

Uvnitř jsem se cítila

tak malá a ubohá.

Tekly mi slzy.

Měla bys jít se mnou na recepci.

Bude tam ředitelka nadace.

Na to zapomeň.

Vím, kde nejsem vítaná.

Musím chytit poslední vlak.

Dojeď v pořádku. Zavolám ti.

Dobře, Joon Youngu.

Platba za tento měsíc...

Ještě jsi ji nedostala?

Požádám agenturu.

Omlouvám se, synku.

Tvůj otec se teď hodně změnil.

Už musím jít.

Opatruj se.

Běž dovnitř.

Co tady děláš, Song Ah? Tys předtím neodešla?

No, víš...

Chtěla jsem se tě na něco zeptat.

Chystáš se na stáž?

Cože?

Na letní stáž v kulturní nadaci Kyunghoo.

Nebyla jsi taky přijatá?

Musíš poslat odpověď do půlnoci.

Už jsem jim napsala, že se zúčastním.

- Já ještě neodpověděla. - Cože? Ještě ne?

No tak, nemusíš odpovídat, pokud se nechceš zúčastnit.

Netvrdím, že se nezúčastním.

Ještě jsem se nerozhodla.

Aha.

Musím jít na toaletu. Dobrou noc.

Kde jsi, Min Seong?

Já jen... Co?

Počkej.

Omlouvám se. Můžeme se spolu vyfotit?

Jistě.

Song Ah.

Děkuju vám.

Gratuluju ti k debutu v Soulském uměleckém centru.

- Min Seong, počkej! - Dobrá.

Neměla jste být ve třídě poslední.

- Počkej. - Jaké to bylo? Hrálo se ti dobře?

Dobrá práce.

Bože, Park Joon Young tě pochválil!

Co večeře? Nic jsi nejedla, co?

- Ne. - Nedáme si maso?

Zvu tě. Jdeme.

Ráda bych katedře hudby na Seoryeongské univerzitě

upřímně poblahopřála k šedesátému výročí.

Přiznávám, že mám k této katedře

opravdu speciální vztah.

Pianista Park Joon Young, který nás dnes poctil návštěvou,

také studoval na univerzitě Seoryeong.

A moje vnučka

je houslistkou, která tuto školu též vystudovala.

Škoda, že tu dnes Jung Kyung není.

Když je teď profesorkou v USA,

pochybuju, že přijede aspoň jednou za rok.

Když jsem se rozhodla

založit kulturní nadaci Kyunghoo,

něco jsem si slíbila.

Bože, to je na houby!

Dříve jsi tak ráda pila.

Jsme ve věku, kdy musíme myslet na své zdraví.