Sněží!

Táži se vás, pane ženichu,

zda svým svobodným a úplným prohlášením

dobrovolně vstupujete do manželství se zde přítomnou

slečnou nevěstou Markétou Kloudovou?

Ano.

A táži se rovněž vás, slečno nevěsto,

zda svým svobodným a úplným prohlášením

dobrovolně vstupujete do manželství

se zde přítomným panem ženichem Pavlem Rubešem?

Ano.

Protože jste splnili všechny podmínky,

které vyžaduje právní řád České republiky pro vznik manželství,

prohlašuji tímto vaše manželství za právoplatně uzavřené.

- - Do háje.

Au.

Už to to... Pojďte.

-To bude rychlý, neboj. -Jo, já se nebojím.

Hodně štěstí, brácha. SMÍCH

-Pevné nervy. -Gratuluju. Ať to vyjde. -Díky.

-Blahopřeju. -Děkujeme moc.

-Gratuluju. -Díky, Tadeáši.

-Gratuluju. -Díky.

Tati.

-Tak ať vám to vyjde. -Děkujeme.

-Gratuluju. - Děkujeme.

Z toho sladkýho budeš mít zase vyrážku.

Tak budu, no.

Mohl byste nám zahrát nějakou zamilovanou písničku?

Děkuju.

To je maják?

Jo.

- Vy jste dcera ženicha, že jo? -No.

Hrajete docela dobře. Se to líbí lidem.

Jo? Díky.

-Kdybyste mě chtěla doporučit. -Jo.

-Hraju i jiný věci. -Aha.

Ségra, čau.

Ten dýdžej se jmenuje Petr.

Skoro jako já.

Tak to je osud.

-Nezatancujem si? - Hm.

Tak jo.

- Ahoj, Petro. -Tak ahoj, tati.

Já zapomněl ty zákusky z tý svatby.

Ach jo.

-Je to dobrý vzadu? - Jo.

Pojďte.

Ahoj, mami.

Jé! Vy už jste tady.

- Jsme se těšili. - Jo, vážně? Jé, promiň.

Ahoj, Terezko. Ahoj.

Ahoj, moje, ahoj.

- Ahoj. - Ahoj. -Františku, ahoj.

Já vám aspoň něco uvařím, ne? Když už jsem zaspala.

Tady jsem přinesl ze svatby, něco ke kafi.

No jo vlastně, vidíš.

Tak jaký to tam bylo? Co táta?

Nejdřív měli takovej obřad, to bylo docela hezký,

a pak přišel řečník, to bylo takový krátký.

No a pak se blahopřálo.

Jo? Byli tam nějaký známý lidi?

No, tak někoho jsem znala, ale spíš ne.

-A co jídlo? -Tak to bylo super.

No to asi objednali, ne? No. Kdo by to vařil.

Tak a je to.

- Jo, máme sůl? - Jo.

No, tak teď je to přesolený.

- Aspoň babička bude víc pít. - Hm.

Vzbudíme Františka?

- Čau. -Čau. - Co to tady voní?

- No... něco. - Něco.

No a co vy?

Zůstanete tady přes noc?

Tak nejradši bych tady zůstal klidně do zejtra.

Tak jo, no. Tak si dáš pivo, ne? Když nebudeš řídit.

Spíš kafe. Je brzo, ne?

Já ale nevím, jestli my máme... To asi nemáme, kafe.

- Tak si dám čaj? - Jo.

- Nejste nějaký pohádaný? - Ne.

Je to celý nějaký náročný.

- Jé, já se jenom napiju. -Jo, jasně.

Já nevím... Třeba tady z toho.

Asi sis to namočila.

Je to mokrý. Já to dám ven. Je to stejně mokrý.

Tady máme, tati, klid.

No, tss.

Opačně, to nemůže fungovat.

Plus.

- -No vida.

Jé!

To je nějaký zkorodovaný.

Třeba jsou vybitý.

To víš, na mě ses vykašlal.

Víš to.

Mám už toho dost.

Všechno aby se točilo kolem tebe.

Stojíš a čumíš.

Se mnou ses nikdy nebavil.

Tss. Tudle!

Když jsem chtěla já, abys se mnou mluvil,

tak to ne, ses musel courat po lese se psem.

Když jsi přišel domů, tak jste se zavřeli v pracovně.

Že prej musíš pracovat.

Houby pracovat, čuměl jsi tam do stropu.

Já jsem to viděla oknem.

Já už prostě s tebou nechci mluvit.

Já už teď mám úplně jiný zájmy.

Jako...

Babi, je ti něco?

Terezko, běž si lehnout.

Já tady na někoho čekám, víš?

Na koho tady čekáš?

Fuj. Ježiš.

Ježiši.

Ale měla bys to napnout. Protože takhle to nebudeš mít...

Babi, já nepotřebuju pomáhat.

Jdi si sednout někam na lavičku.

Když byla tvoje maminka malá,

tak jsem prala jednu plínu za druhou a tohleto mi moc pomáhalo.

Nemusela jsem pak trčet celý hodiny u žehlicího prkna.

Já jsem radši stála tady na tý zahradě,

dívala se na nebe...

...a čekala na něj.

Na dědu.

-Na Gagarina! -Na Gagarina? -No.

Vždyť to byl strašně pěknej chlap. A ve vesmíru.

To by teda bylo.

Babi, ale přece jste se měli s dědou rádi, ne?

To víš, že jo.

Počkej. Já to napnu.

Tak.

Tak já jdu pro kolíčky.

Babi?

Babi!

Jo.

No.

Nezdá se ti babička nějaká popletená?

Tak je stará, no.

A byli jste s ní u doktora?

Jo, máma s ní byla. Minulej měsíc někde po nemocnicích.

-A co? - Nic, no.

Prášky a důchoďák.

Tak to snad ne, ne?

Jo, proto s ní máma nikam nechodí, je to lepší.

František je hodnej, co?

Je hodnej.

- - Kurva.

A jste v pohodě? Jste na tý svatbě byli takoví jako...

Asi v pohodě, viď?

No, my jsme se rozešli.

Aha.

To musíš bejt smutná, ne?

A tobě nevadí, jak to tady vypadá?

Jak to tady vypadá?

No tak... Tráva je uválená.

No je, no.

Děda na to dbal.

-Mě prostě práce na baráku nebaví. -Na tom jste se shodly s mámou, ne?

-To sis nechala v autě. - Děkuju.

- Tak... - Františku.

-Tak pa. -Ahoj. - Čau. Doufám, že se brzo uvidíme.