Certain Women

Slunce je zahaleno velkou oblačnou pokrývkou,

vypadá spíš

jako tmavá tečka na obloze.

Rozhodně nevydává žádné teplo.

Dbejte na to, aby voda v misce vašeho psa nezamrzla.

Stala se strašná věc. Minulý týden

byla ráno velká zima, asi pět stupňů,

a tři psi museli k veterináři kvůli oteklému jazyku.

Myslel jsem, že musíš do práce.

Taky jo.

Je to broskvová?

Podle mě je to šedohnědá.

- Ahoj. - Ahoj, Lauro.

- Přišel pan Fuller. - 14.10.

Co?

Už jsem si říkal, jestli není nějaký svátek.

Měla jsem pracovní oběd.

Ahoj, Dennisi.

Pane Fullere.

Co tady děláte?

Jdu za svou právničkou.

Nemůžete sem pořád chodit.

Žena mě chce vystrnadit z domu.

Běžte do knihovny. Něco si přečtěte. Seznamte se s novými lidmi.

Nemůžu číst. Řádky mám rozmazané.

Kdo ty dveře nasazoval?

Cože?

Jsou křivě.

Možná byl pomalý, ale určitě to byl lajdák.

V Billingsu znám jednoho právníka přes úrazy,

který vám rád poradí.

Domluvila jsem vám schůzku na pátek.

Uvidíme se tam. Je to v poledne.

Ještěže jsem přišel.

Jinak bych nevěděl, že máme schůzku v…

- V Billingsu. - Jo.

Chtěla jsem vám volat.

Teď už to vím.

Teď už to víte.

V pátek v poledne.

- Dobře. - Dobře.

Dobrá práce. Takže teď se na ni připravíme.

Ne, to není třeba.

Jen tam přijdeme a vysvětlíme vaši situaci. To je celé.

Pane Fullere, moc si od toho neslibujte.

Řekne vám to samé co já.

Jen chci, abyste to slyšel i od někoho jiného.

Nechcete zajít na kafe? Domluvíme strategii.

Musím k soudu.

V pátek v poledne.

V pátek. V poledne.

Tak v pátek.

Dodavatel se očividně dopustil nedbalosti.

Ano!

Vidíte?

Ale vaše dřívější dohoda nárok na žalobu vylučuje.

Zaměstnanci musí mít pojištění,

které kryje pracovní úrazy.

Ale jakmile vezmete první peníze, je to vyřízeno.

A vzdáte se práva…

Ty peníze nepokryly měsíční hypotéku.

Když jste přijal, co nabízeli,

zprostil jste je dalších sankcí.

Takže?

Takže se obávám, že z toho nic nebude.

Žaloba není možná.

Dobře.

Dobře?

- Děkuji. - Lauro.

Říkám mu to osm měsíců a najednou to pochopil.

Ahoj.

Čekal jsem hlasovou schránku.

Musíš se spokojit se mnou.

Myslel jsem, že máš schůzku.

Měla jsem. Už jsem skončila.

Právník řekl: „Nic z toho nebude.“ A klient: „Dobře.“

- Jen tak? - Jen tak.

Zopakoval mu to samé, co mu tvrdím už osm měsíců.

Je hezké myslet si, že být muž,

vysvětlila bych zákon a lidé by pak řekli: „Dobře.“

To by bylo tak uklidňující.

Co jsi chtěl sdělit mé hlasové schránce?

No…

Jde jen o moji situaci.

- Myslím, že možná… - Asi nemám tolik času.

Díky za tvůj velkorysý, milující přístup!

Jen mám pocit, že je toho teď na mě moc.

Svezu se s vámi.

Hele, musím jít.

Chcete si dát něco k jídlu?

Nikdo nechápe, jak se mi změnil život.

Jak zatraceně mizerný život teď žiju.

Nikdo nic nechápe!

Kéž by se moje žena na dálnici vysekala.

Panebože, přísahám, že vás tu vysadím.

Zbývá jen sehnat si kulomet a všechny postřílet.

Ne.

Ne, musíte si vystoupit.

Fajn. Já…

Ven. Takové věci mi říkat nemůžete.

Už budu zticha. Já…

- Takhle nemůžete mluvit. - Nevadí. Budu mlčet.

Fajn.

Jsem právnička.

Takovým výrobkům se obecně říká malovaný porcelán.

Od konce 19. století do počátku 20. století

se dámy scházely na dýcháncích, kde malovaly

talíře či jiné bílé výrobky.

Ano.

Všechny mají vzadu značku.

Na všech je „Limoges“.

Vyráběli je také němečtí a rakouští výrobci

a dováželi je do Států.

316, tady centrála. Mluvte.

Hele, Wille, nechci na tebe tlačit.

Nespěchej, ale můžeš mi dát znamení,

že je Silák v pořádku?

Wille, mám dobrou zprávu. Je tu tvoje právnička.

- Díky, že jste přijela. - Jo.

Máme Fullera na telefonu. Tedy, teď už ne.

Odmlčel se. Drží tam nočního hlídače.

Říkají mu „Silák“.

Jo. Fotbalista.

Jak ho Fuller složil?

Nemám ponětí.

Tohle je Mac, speciální vyjednavač.

- Zdravím. - Dobrý večer.

Siláka drží ve třetím patře.

Tady skladují staré složky.

Jo, tam skladují staré složky.

Tady mám pro vás nákres, abyste tam trefila.

Takže…

- Otočte se. - To jako vážně?

Jo. Drobné opatření.

Svlékněte si kabát, prosím.

Dobře.

Fajn, ruce od těla.

Tak.

Pamatuji si vás.

Psal jste zprávu pro můj případ svěření dítěte do péče.

„Obžalovaný mi nařídil sníst výkaly.“

Není to bláznivé?

Uděláš to ty. Na, Tommy.

- Fajn. - Dobrý?

Vezměte si tohle.

- Dobře. - Vezměte si to. Zavolám.

- Dobře. - Zvednete-li to, víme, že jste v pořádku.

V opačném případě budeme mít obavy.

Nemusíte tam chodit. Jsou i jiné možnosti.

Ne, to zvládneme. Nebude to nic velkýho.

Že ano, Wellsová?

No, jsem tady.

Tak jo, prostě si s ním povídejte,

snažte se s ním soucítit,

ať má pocit, že mu nasloucháte.

Je důležité, aby vás vnímal jako svého obhájce.

Klidně házejte vinu na někoho jiného.

Třeba na systém.

Musí mít pocit, že jste na jeho straně.

Jasné, Wellsová? Ať pořád mluví.

Tak jo. Tohle.

Dobře.

Nebojte. Budete skvělá.

Přímo tamtudy. Prostřední dveře.

Dobře.

Fullere? To jsem já.

Přišla jsem pro vaši složku.

Mám jít za vámi, nebo najít tu složku?

Běžte pro tu složku.

Je Silák v pořádku?

Jmenuji se Amituana.

Věděla jste, že je ze samojské královské rodiny?

Ne, nevěděla.

Takže je princ?

Tak trochu. Když 14 lidí přede mnou zemře, stanu se králem.

Jak je to pravděpodobné?

Moc ne.

Dobře.

Mám tu složku.

Mám jít za vámi?

Jsme ve třetí kóji od dveří.

Pardon, že jsem vás vytáhl z postele.

Posaďte se.

Zdravím. Jsem Laura Wellsová.

- Amituana. - Ahoj.

Přečtěte mi tu složku.

Ne to, co jsem řekl já, jen to, co oni řekli o mně.

Přečtěte všechny ty dopisy.

To by zabralo celou noc. Je to…

Spusťte.

„Vážený pane/vážená paní, posíláme Vám kopii

„vyšetřovací zprávy týkající se spisu případu číslo

„117- 616.

„Jak vidíte v odstavci 7, zjistila jsem, že zaměstnavatel

„John Grant Incorporated se dopustil nedbalosti, když na stavbě

„řádně nezabezpečil nosníky a další nosné konstrukce,

„a tato nedbalost přispěla k zapříčinění nehody

„Williama Fullera, k níž došlo

„na East Meadowlark Lane 46 v Livingstonu v Montaně.

„Podle všeobecného zákona Montany 5505D