200 baris pertama.
PODLE SKUTEČNÝCH UDÁLOSTÍ
Mistře, to je čest! Hej, mladej, udělej mistrovi kafe!
Vezmu vám tašku.
Mistře, kdybyste si chtěl zahrát karty…
Můj synovec je nadanej, fakt génius. Kdybyste si ho poslechl…
- Říkal jsem něco důležitýho! - Je na to dost času!
Mistře! Posaďte se. Pojďte sem, posaďte se.
Pokoj je vám k dispozici. Tady máte postel.
Horní je pohodlná a vzdušná, ale musíte šplhat nahoru. A koukněte.
Plíseň a omítka, co by vám mohla padat na hlavu.
Dole je to lepší, ale zase trochu stísněný.
Vyberte si, co vám líp vyhovuje.
Co byste radši?
Probuď se, mladej!
No tak, vzbuď se!
Pověz, jseš ten, kdo mi řekli?
Záleží na tom…
Jseš Enrico od Erryho, nebo ne?
- Jsem. - Fajn.
Dobře mě poslouchej.
Kamarádi tvýho bratra Angioletta ti vzkazujou tohle.
Peníze jsou v bezpečí. Jsou zakopaný na staveništi.
Zejtra na ně vylijou beton a postaví tam tenisový kurty.
Koncese vyprší za deset let.
Zaplatíš směšnej peníz a dostaneš kurty i s prachama vespod.
A zase budeš bohatej.
- Mladej, rozumíš mi, nebo ne? - Jo.
Za deset let budeme zase bohatý.
Jen ze zvědavosti, jsem v base už 20 let.
Vlastně už nevím, co se děje venku.
Ale když máš tolik peněz,
kdo sakra jseš?
Haló?
Čau, Pasquale, co je?
Tak jo.
Jo, hned jí to řeknu. Čau.
Mariso!
Mariso!
Ahoj, Mariso. Volal tvůj manžel.
Říkal, že je na cestě, připravte čaj.
Díky, Carmelo.
Čau.
Když jedeš do kopce, přehodíš si a lehčeji se ti šlape.
Nech mě se projet!
Ne! Kolo je drahý. Spadneš a rozbiješ ho.
- Jen jednou! - Ne!
- Lehčeji se šlape? - Když přehodíš kolečko, je to lehčí.
Peppe?
Angelo! Táta volal. Pojďte vařit čaj.
To je otrava!
Vím, že tam jsou převody, ale jak to funguje?
Mami! Ještě pět minut.
Nech toho. Kde je Enrico?
Nevím. Asi v obchodě.
Dojdi pro něj, dělej!
Když přehodíš, je to lehčí.
Chápu, že když přehodíš…
To je jedno. Nevíš to.
- Musíme pro Enrica do krámu. - Co tam pořád dělá?
- Je retardovanej? - Cos to řekl?
Víš, s kým mluvíš?
- Na to seru. - Přestaň!
Angelo! Co blbneš?
Zmiz! Co tu ještě děláš?
Posloucháte Rádio Kiss Kiss 108,8.
Dnes vám pustím skvělou skupinu, která v Itálii není moc známá.
- Znáte je? - Jackson 5, „I want you back“.
- Jsou to Jackson 5, „I want you back“! - Errì.
Zná je všechny. Jak to sakra dělá?
Nevím, done Ferdinà! Dělá to i doma.
Errì, pojď. Musíme jít.
- Nashle, done Ferdinando. - Mějte se.
Čau, kluci.
ERRYHO SMĚSKY
Ahoj. Jsem doma!
Čau, Pasquale.
Ahoj, Marì.
Tati! Uvařili jsme čaj!
Udělal jsem ho tmavší, jako minule.
Výborně! Tak se podíváme.
V kolik jsi dneska vstával? Neslyšela jsem tě.
- O půl pátý. - Proč tak brzy?
Abych na Piazza Garibaldi stihl vlak o půl jedný z Milána. To je terno.
Dnes ráno don Salvatore, majitel lahůdkářství…
- No? - Řekl nahlas,
že nám dává na dluh
a že mu musíme zaplatit. Hrozně jsem se styděla.
Řekni mu, že zaplatíme. Hele, mám 50 prázdných lahví.
Naplníme je, prodáme a zaplatíme mu.
Je hrozně otravnej! Kluci, ukažte mi ten čaj!
To není dobrý, je moc tmavej. Přilej tam vodu.
- Ten je dobrej. Kdo ho dělal? - Já.
- Ne, já. - Ne, já…
Nehádejte se! Oba se snažíte.
Tenhle slijeme do lahví, spěchám.
- Tati, můžeme s tebou do práce? - Pomůžeme ti.
- Prosím, tati. - Prosím! Mami?
Dovol nám to, prosím!
Tak jo.
- Tak pojďte! - Jo! Jdeme!
Pomozte mi je naplnit. Vlak brzy odjíždí!
- Tati? - No?
Jsme chudý?
Jak to myslíš?
Co je to za otázku? Proč bysme byli chudý?
- Aniello dostal od táty super dárek. - Jo?
- Kolo s přehazovačkou. - Vážně?
Něco takovýho existuje?
Aniello má kolo s přehazovačkou?
Když jedeš do kopce, přehodíš kolečko a líp se ti šlape.
Co? Jak je to vůbec možný?
Má to převody. Přehodíš…
Nebudu si ho přát k narozkám.
Stejně na něj nemáme, protože jsme chudý.
Co to povídáš?
Zaprvé, nejsme chudý, každej den máme na stole jídlo.
- Je to tak? - Jo.
Navíc, aby bylo jasno,
jak podle tebe vydělává Aniellův táta?
- Pracuje pro dona Micheleho. - A co dělá pro dona Micheleho?
Kluci, prosím vás. Na to nikdy nezapomínejte.
Kromě jídla u nás doma nesmí chybět jedna věc.
A to je poctivost.
Pane důstojníku, asi mi nerozumíte.
V krámě dáte za láhev to samý, co u mě za krabici.
Proč je to tak levné?
Řekněme, že to bylo zboží určený pro americkej trh,
který včera náhodou spadlo z auta.
Je to kvalitní pití, který zrovna vyšlo z lihovaru.
Ale dost řečí.
Prosím, ochutnejte. Ať se přesvědčíte sám.
Vždycky je lepší ochutnat. Uvidíme, co řeknete.
- Je dobrá. - A vy jste mi nevěřil.
Špičková kvalita! Že jste to vy, máte krabici za 10 000 lir.
- Vezmu si ji. - Prosím, pane.
Dáte mi 200 lir, abych zavolal tatínkovi do nemocnice?
Nech ho na pokoji! Nač chceš 200 lir?
Běž se projít na nábřeží, padej!
Promiňte, pane důstojníku. Ty děcka nedají pokoj.
Dejte mi 10 000 lir, prosím. Pořád tady obtěžujou.
Hrozný spratci. Děkuju, těšilo mě.
- Na shledanou. - Hezký den.
Hezký den přeju.
- Dobrý den, done Pasquale. - Done Mimì.
- Co je to za děti? Ty jsou vaše? - Jo.
Občas je sem beru s sebou.
- Děti, pozdravte dona Mimì! - Dobrý den.
Milí kluci. Jak se jmenujou?
Nejstarší je Peppe. Je to génius rodiny.
- Pochlub se. - Vychodil jsem pátou třídu.
Vážně? Takže příští rok jdeš do šestky?
Nemusí bejt z kluka vědátor. Má vysvědčení, jdeme dál.
Tohle je Angelo, nejmladší. Pěknej paličák.
- Je tvrdohlavej… - To jsem.
Pak je tu Enrico, prostřední.
Errì, čím ty budeš?
- Jméno? - Revolver DJ.
- Neznáme se už? - Možná.
Obvykle hraju ve Velenu ve Vomeru.
Ne, potkali jsme se jinde.
V létě? Hrál jsem v Lanternone v Palinuru.
- To je ono! To byla divoká noc! - Díky.
Budeš hrát uprostřed večera, až bude rušno.
Dej si pití, máš to grátis.
Jméno?
Frattasio Enrico.
Copak jsme v armádě? Jak si říkáš jako DJ?
Aha! Jméno… Nevěděl jsem.
Jako DJ se jmenuju…
DJ… Enrico.
A ještě se neznáme?
Ne, asi ne. Jsem z Forcelly, ne…
Errì, budu upřímnej, dneska tu bude nátřesk.
Uvidím, jestli tě někam dokážu nacpat, jak to půjde.
Ahoj, Scorpio! Konečně!
Už jsem volal i do hotelu! Nemohli tě najít.
Velký potlesk pro DJ Pegasa!
A teď přijde někdo, koho už mnozí znáte.
Z Palinura přijel náš další soutěžící…
Revolver DJ!
Ukaž jim to.
Scorpio! Pořád chlastáš melounovou vodku?
- Nadranej budeš stát za hovno. - Nerad vás ruším.
Chci vědět, kdy budu na řadě, abych se mohl připravit.
Jak že se jmenuješ?
- DJ Enrico. - Jasně, Enrico. Pojď sem.
Enrico, dneska tě nenechám hrát.
Trochu jsme to přetáhli.
Ve dvě klub bohužel musím zavřít.
Jinak sem vtrhnou policajti.
Aha.
Takže…
Nebudu hrát?
Jsem tu od pěti, ale…
Chápu to.
- Errì, máš práci? - Jo, jasně.
Dělám v obchodě s deskama.
Jako hudební poradce?
Ani ne. Do toho krámu jsem chodil už jako kluk.
Byl jsem tam pořád,
No comments yet. Be the first to leave one.