Doris

Slečno Dorenbosová.

Slečno Dorenbosová.

Smím vás obě pozvat na procházku?

Výtečný nápad.

Bohužel se nemohu se zbavit nachlazení.

To je mi moc líto.

Ale má sestra se k vám jistě velice ráda připojí.

Výtečně.

Děkuji vám.

Chtěl bych se vás na něco zeptat.

Již roky jsme přátelé.

Jistě víte, že k vám chovám vřelé city.

Napadlo vás někdy, že snad sdílíme

víc než jen přátelství? Že by to mohla být láska?

Ano, pane Steedsi.

Napadlo.

Má drahá paní Dorenbosová, jste tedy ochotná stát se mou paní?

Ano.

Ovšem.

JANE AUSTENOVÁ

Čau.

Ahoj, mami.

Já vím, že je to k vzteku. Ale ve vašem věku to není snadné.

POŠTOVNÍ DORUČOVATEL

- V dceřiné společnosti? - Ano, v Torontu.

Na jak dlouho?

To se ještě uvidí, ale nejméně na rok.

Nejméně na rok?

Budeš bydlet nejméně rok na druhém konci světa?

Chápu, že je to…

A jen tak mi to oznámíš na gauči Boudewijna de Haase

- deset dní před odjezdem. - Chápu, že…

Pane bože! Nemůžeš všechno hodit za hlavu. Máš dvě děti.

A ty máš spoustu času. Ideální situace.

Myslím, že…

Pojďme se zkusit…

Ať se naučí postarat se o sebe. Je to pro ně dobré.

Jinak skončí v 45 bez práce,

bez peněz, bez manžela. Nebudou mít nic.

- Ahoj. - Jsem na tom špatně.

- Já i kolo. - Co se stalo?

Řekněme, že došlo ke zbytečnému násilí.

Půjdeš dál? Zrovna jsem chtěl jít na trh.

Tak půjdu s tebou.

A dám kolo do opravny.

- Na rok? - Jo.

Ale vždyť tu má práci.

Má se starat o syna a dceru.

- To není žádná maličkost. - Ale nejhorší na tom je, že…

má pravdu.

Je mi 45 a je to se mnou hrůza.

Nemám práci, manžela, peníze ani plán.

Prostě zoufalec.

Jsem jako ta Sienina myš.

Jen běhám pořád dokola.

Běhám dokola a nikam to nevede.

Všichni ostatní mají smysluplný život nebo něco dělají.

Sarah dělá spoustu zajímavých případů,

ty máš skvělou televizní kariéru, Walter se stěhuje do Kanady

a já jsem jediná, komu se kompletně zastavil život.

Každý den sedím na gauči jako Big Lebowski

- a sleduju Peče celá země. - To sledují tři miliony lidí.

A na Instagramu jsou samí skvělí, úspěšní lidé,

co se dovedou prosadit

vtipnými hláškami o svých přátelích a fotkami dekoltů.

A tak si říkám, co jsem udělala špatně?

Kde jsem špatně zatočila?

Nic není takové,

jak jsem si to představovala.

- Mám pocit… - Klid, Doris.

Hyperventiluješ.

Promiň.

Promiň.

Všichni chodíme pořád dokola, Doris.

Ti, co tu běhají nebo chodí na procházku se psem,

ti taky chodí v kruhu.

Jdou k mostu, pak kolem řeky a zpátky domů.

Hloupé je, že čím jsem starší, tím méně tomu rozumím.

- Čemu? - Všemu. Životu.

- A jak sis ho představovala? - Co?

Život. Jak sis představovala budoucnost, když jsi byla mladší?

- To ni neřeknu. - Ale no tak.

Vždy jsem chtěla studovat v Anglii.

Na jedné z těch krásných, starých univerzit, jako je Oxford nebo Cambridge.

S krásně zeleným trávníkem uprostřed.

A tam bych poznala pohledného, pěkně oblečeného profesora literatury.

Dvakrát tyto, prosím.

A pili bychom spoustu čaje a velice učeně konverzovali.

Mám dojem, že sleduješ moc seriálů na BBC.

- Zabalit dohromady? - Ne, zvlášť.

- Vědí to Sien s Willemem? - To o naší finanční situaci?

Ne, to o Walterovi.

Řekne jim to dnes večer.

- Díky. - Díky.

Prosím.

- Co je? - Nic.

- Nemáš ráda narcisy? - Mám, moc. Díky.

Promiň. Sakra, to musím vzít.

Ahoj Lynn, promiň, že jsem nezavolal.

Jasně, v pohodě. Dej mi to do mailu, podívám se na to.

Tak zatím, ahoj.

Co chystáš na narozeniny?

- Budu dělat, že je nemám. - V neděli, že?

Nemůžu si dovolit oslavu.

- Co to bude? - Půl kila fazolových lusků, prosím.

Nepodnikneme něco se Sien a Willemem?

Muselo by to být něco hodně levného.

- Ještě něco? - Hlávkový salát, prosím.

- Můžeme jet na víkend kempovat. - Kempovat?

Je to dokonalý lék na záchvaty paniky a hyperventilaci.

Se Sien a Willemem? Budou si myslet, že mi hrabe!

Bude to fajn, vypadneme na venkov.

A ty se nemusíš trápit s oslavou.

- Hlávkový salát. - A půl kila chřestu. To je vše.

Tak fajn. Vyrazíme společně, budeme venku…

Dělá to 8,50, prosím.

Skvělý nápad. O víkendu bude krásně.

No vidíš.

MŮŽEŠ MI PŮJČIT SPACÁK?

Za chviličku přineseme zprávy o záplavách v Bangladéši.

Ale ještě předtím se zaměříme na parlamentní debatu o zvyšování daní.

Time, vy ta jednání sledujete. Co nám řeknete?

Už během úvodních slov byly jasně zjitřené emoce.

Podle slov ministra financí

bude muset Strana práce odvolat

svá dřívější vyjádření o zvyšování daní pro osoby s nejvyššími příjmy.

Ministr navrhl nová opatření s mnohem užším dosahem

než ta, která představil během volební kampaně.

Tato jasná změna…

Ahoj, zlato.

Poslyš, jestli potřebuješ založit…

Ne, to je dobré.

- Půjdu za nimi. - Dobře.

Můžeme pro dnešek přeskočit přednášku o zodpovědném rodičovství?

Ano. Dobrou noc.

Tim se ptal, jestli nepojedeme na víkend kempovat.

- Jestli se ti nechce… - Jestli tam je wifina, tak klidně.

- Nechceš vzít i Janne? - Ne.

Dobře.

Tak se dobře vyspi.

Dobrou.

Rozhodla jsem se udělat velkou změnu.

No to vidím.

Koupila jsem si knížku s přesným návodem, co jíst a co ne.

Pátky dopoledne mám volno a přihlásila jsem se na půlmaraton.

- Bože můj. - Takže už nemůžu couvnout.

Děti jsou velké

a Daniel je pořád na tenise.

- Řekla jsem si, že teď je ta chvíle. - Máš naprostou pravdu, sestřičko.

„Užij si malé radosti, květiny, stromy, včelky,

a zapomeň na starosti, i když je svět tak velký.

Od tvé sestry Doris.“ To není špatná životní filosofie.

Kde to sakra je?

Saar?

Zdá se ti někdy o někom jiném?

Myslím někom jiném, než je Daniel.

Bohužel moc ne. Proč?

Poslední dobou se mi zdá o Timovi.

Ale.

Jak zdá?

Jsou to romantické sny v kostýmech jako ve filmu.

Včera jsem s ním byla na trhu a najednou mě napadlo…

Co?

Že ho chci zuřivě líbat.

- Zuřivě? - Ano, přesně tak.

Pak telefonoval s Lynn, tou kolegyní z televize.

- Jsou spolu, že? - Fakt?

- Někde jsem to myslím četla. - Sakra.

Já asi…

Asi žárlím.

- Je to zvláštní. - To ano.

- Nemyslíš? - Trochu ano.

Obvykle nemívám chuť líbat kamarády.

- Ani na trhu. - Já taky ne.

- Znamená to, že…? - Asi ano.

- Ale vždyť je to milé, ne? - Milé? Spíš hrozně komplikované.

- Proč? - Protože Tim je můj nejlepší kamarád.

- No a? - Vždy stojí při mně,

i když všechno totálně podělám.

Je vlastně jediná stálice v mém životě.

- No a? - No,

nic nenaznačuje tomu, že by taky cítil potřebu zuřivě se líbat.

- To nemůžeš vědět. - A navíc mi říkáš,

že má něco s tou modelkou,

co každý večer sedí vedle něho,

vždy pohotově reaguje a má 18 995 sledujících na Instagramu.

Třeba to ani není pravda.

Jestli něco zkusím, možná všechno zničím

a už nikdy nebudeme kamarádi.

Ale když to neuděláš, může to dopadnout ještě hůř.

Prostě mu to řekni, Door. Rozlož u stanu kempovací židličky

a řekni mu: „Sedni si, Time, něco ti chci říct.“

„Tehdy trhu jsem měla chuť tě políbit.“

No vidíš, půjde to. Užij si to.

Ozvu se ti, jo? Pa.

- Paní Dorenbosová? - Ano.

Tady to prosím podepište.

- Ahoj Janne. Máš se? - Fajn.

Mami, došel sýr a kečup.

- Aha. - V ledničce není vůbec nic.