200 baris pertama.
Šigedži.
Šigedži. Říká se, že tu žijí duchové.
Vraťme se.
Ne, když už jsme tady.
Sem na horu nikdo kapradí ani andělikové výhonky sbírat nechodí.
Jdeme.
Žijí tu jen tuláci, co přišli kdoví odkud.
Měli nějaké spory o vodu s klanem Iwamoto,
a ten teď roztrušuje, že je jim záhodno jít z cesty.
Když se bojíš, tak se vrať.
Jenže...
Jé!
Jdu napřed.
Počkej na mě!
Počkej!
Šigedži. Šigedži!
Co je to?
Něco slyším.
Co?
Já neslyším nic. Jdeme.
Paráda.
Už se můžeme vrátit, ne?
Ještě trochu nasbíráme.
Duch?
Duch!
Zázračný strom Raiou
Tati.
Co se stalo, Rai? Narazila jsi na vesničany?
Jo, prohnala jsem je.
Nechci, aby naši horu rušili.
Sakakibaro.
Sakakibaro.
Sakakibaro!
Pane.
Vyspáváš na stráži?
Pokorně se omlouvám.
Moje nejhlubší omluvy.
Pomoc!
Pane, pane!
Pane!
Pane...
Pane!
Prosím za prominutí.
Moc pozdě!
Zadržte, pane!
Pane, ve vší úctě.
Zabíjet lidi
to nemůžete, pane.
Ustup.
Neslýchaná drzost.
Ty...
Pane!
Pane!
Pane!
Pane.
Tohle...
Nechte otevřené dveře.
Ano.
Vánek je příjemný.
Pán je nemocný od malička.
Je tak mladý a tolik vytrpěl.
Má nemocné srdce?
Proč myslíte?
Co sloužím v tomto domě,
nikdy jsem neslyšel, že by se pán smál.
Omlouvám se za prostořekost.
Tvůj otec je vesnický starosta, že?
Je starosta, ale taky pracuje na poli.
Ty na poli pracovat nebudeš, z tebe je samuraj.
Stal ses podle zákona
vazalem klanu Šimizu.
Ano.
Potřebujeme muže, jako jsi ty,
aby chránili pána.
Dnešní stráž u pána
bude sloužit Seta Sukedžiró.
Enokido.
Kdybyste byl Sakakibaru v té chvíli popravil,
vaše postavení by bylo vážně ohroženo.
Seta ho ochránil vlastním tělem.
Vlastně ochránil i vás, pane.
Bude teď pro vás pracovat.
Mladý pane.
Přichází matka.
Tak se usměj.
No tak, směj se.
Úsměv, úsměv.
Směj se.
Směj se! Proč to děláš?
Přestaňte.
Protivný kluk.
Pane. Co se stalo?
Nemůžu spát.
Vyprávěj mi něco.
Co bych mohl vyprávět.
Jsem obyčejný venkovan,
můžu povídat jen o rodné vesnici.
Povídej.
Vesnice Seta
je malá vesnička v horách.
Okolo jsou veliké zelené louky,
kde se dobře daří lovcům.
A dál?
Když taje sníh, v řece stoupá voda...
Nuda.
Nic jiného vyprávět neumíš?
Je tam i hora také jménem Seta.
Také dobré místo pro lov?
Ne.
Nejde to?
Otrava.
Totiž
na té hoře žijí duchové.
Nevykládej hlouposti.
Je to pravda.
Chtěl jsem, abys mi vyprávěl pohádky pro děti?
Jsou tam duchové tengu.
Kdyby tam nebyli, vedlo by se mi zle.
Tolik se ti líbí?
Je to divný strom.
Gingko a sakura,
oba pohromadě.
Blesk rozrazil kmen gingka,
a poté tam zakořenila sakura.
Už je to pořádný strom.
Narodila ses v den, kdy tady udeřil blesk.
Venku zuřila bouře,
ale ty ses spokojeně usmívala.
Opakuješ se.
Všechno se děje díky tomu stromu.
Vznešený pán Kubó
přijímá tvůj slib věrnosti.
Od této chvíle jsi sluhou pána Narimičiho.
Rozumíš?
Ano.
Enokido.
Donesly se různé řeči i sem.
Co se týče pánova duševního zdraví,
zdá se čím dál horší.
Jsou lidé, kteří šíří směšné řeči, že snad třetí pán
klanu Šimizu je duševně zaostalý.
I když je synem pána Kubó,
podrývat pověst klanu je neodpustitelné.
Když pána Narimičiho popadne nekontrolovatelná zlost,
musíš vlastníma rukama...
Rozumíš?
Ovšem
je to syn vznešeného pána Kubó.
Je to jeho vlastní přání.
Co nového v radě starších?
Přejí si, abyste se uzdravil.
Mají strach?
Dá se snad moje nemoc léčit?
Nebo nakonec zešílím jako matka?
Co to povídáte?
Nic takového.
Nemusíš to tajit.
Jsem tak strašný?
Od mala mě pronásledují noční můry.
Je to dědičné?
Zdědil jsem to po matce?
Pane.
Co byste říkal
na odpočinek daleko od Eda?
Jsem Seta. Mohu vám nějak pomoci?
Ano.
Tentokrát jsme se rozhodli,
že pán si odpočine v tvé rodné vesnici.
Prosím?
Vezmeš pána do vesnice Seta.
Hluboce se omlouvám.
Z nějakého důvodu sokol neposlouchá povely.
- Možná je unavený cestováním. - Nevymlouvej se.
Ustup.
Tam byste neměl chodit.
Mnoho z těch, co se vydali na horu, přišlo o život.
Duchové?
Zbabělci.
Za ním.
Ano.
Pane!
Pane.
Počkejte na nás, prosím.
Pane.
Pane.
Pane!
Pane.
Pane!
Pane.
Seto, je to na tobě.
Pane.
Pane.
Pane!
Pane!
Pane.
Obyčejný rolník.
Jediný neutekl strachy.
Nestydatý chlape.
Ženská?
Hele.
No comments yet. Be the first to leave one.