200 baris pertama.
Vítejte u Nejhustších vlasů.
Než začneme, rádi bychom vás varovali, že to, co za chvíli uvidíte,
nedává vůbec smysl.
Nepanikařte!
Nepanikařte!
Nepanikařte!
WILSONOVO KADEŘNICTVÍ
PÁNSKÉ
V tomto příběhu figurují dva muži.
Fran, běloch, blázen do střílení,
Eddie, černoch, má prostě husté vlasy.
V tomto příběhu figuruje kufr plný kokainu.
V tomto příběhu figuruje opuštěné a záhadné kadeřnictví.
Celý je dost zvláštní a zvrácený.
Připravit, pozor,
určitě jste připravení?
Co to bylo, brácho?
Mohl ses na to aspoň podívat.
- Děláš mi starosti. - Díky.
Vždyť se na sebe podívej. Stydím se být s tebou venku.
Kurva, to je hnusná bunda. Pořád ta samá?
- Jo, ta samá. - Ne, ještě hnusnější.
Říkám, že je stejná.
Jsi hnusnej parchant. Sakra ty jsi ale hnusnej.
Neurážej bráchovi vohoz. To je přes čáru.
Je čas, Eddie. Čas.
Čas mě naučil oblíct se elegantně.
Někdo má, někdo ne, říkal strejda Paco.
Kubánský podpatky, italský gatě, prádlo z diskontu.
Musíš myslet na všechno.
Podej mi pivo!
Podej si ho sám.
Hele, ty kokote, řídím už 200 kiláků. Podej mi pivo!
Kdybys je všechny nevypil.
Schulz? Co to kurva je?
Vím, že tvoje rasa pivo krade,
ale mohl jsi vybrat lepší značku. Schulz!
Nelíbí? Naser si! Koukej na cestu!
Eddie, napadlo tě někdy zajít k holiči? Jen zkrátit vzadu.
Kurva, co je? Nesahej mi na vlasy, Frane!
Je říkám, že vzadu to máš divný. Věř mi, vyznám se.
Na mý vlasy nikdo nesáhne.
- Já jen říkám… - Nakopu ti prdel, jasný?
Koukej na cestu, jestli nechceš mý vlasy…
Frane!
Frane?
Ahoj, Frane.
Bože?
- To jsi ty? - Ne, Frane, to jsem já.
Andy Warhol?
Chci tě varovat.
Právě jsem rozbil auto, Andy.
To vidím, Frane,
ale poslouchej.
Když nerozumíš ničemu, co se děje, pamatuj…
začátek je konec.
Cože?
Začátek je konec.
To je moc popart, Andy.
Frane, když nechápeš, co se děje,
musíš se vrátit na začátek.
Následuj bílého králíčka.
Začínáš bláznit, kámo!
Andy? Andy, kam jdeš?
Eddie?
Jsi to ty?
Ještě jednou mi sáhni na vlasy a jsi mrtvej!
Nemůžu chodit. Mám nohu v prdeli.
To je ono?
No, to je ono.
WILSONOVO KADEŘNICTVÍ
Počkej tady.
Dobrý rozhodnutí. Mohla by to bejt past.
Seřídíme si hodinky. Kolik máš hodin?
Je 00:45.
- V kolik říkal, že tu bude? - Bez otázek.
Zadrž!
Co?
Proč říkáš 00:45? Je 11:45.
Včera se měnil čas.
Já vím.
- Tak proč si je nepřeřídíš? - Proč?
Páč nejsi v džungli. Prostě si je přeřiď.
- Proč? - Aby nebyly napřed.
- Napřed před čím? - Oni ti ji zase vrátí.
- Vrátí? - Jo, kámo.
- To se mi ulevilo. - Seřídíme.
- Nic seřizovat nebudeme. - S časem není radno si hrát.
Dobře, tak si ty zkurvený hodinky seřídíme.
Ty jsou hnusný.
Přestaň srát mou černou prdel.
Odporný.
To jsem já, Eddie.
Proč kurva? Neměl jsi čekat venku?
Nudil jsem se.
Jdi do prdele. Copak jsem si kvůli tomu neseřídili ty zasraný hodinky?
Vyděsil jsem tě?
Mě? Vypadni kurva!
Já to věděl. Posral ses.
Jsem opatrnej. Mám život rád.
- Moc koukáš na filmy. - Jo.
Jo?
Filmy, kde to černej slízne za bílýho.
Co je to za podnik?
Kadeřnictví.
Nekecej. Co tu ale kurva děláme?
Bylo to kadeřnictví. Už není.
Teď tu není nic.
Krom mrtvejch vlasů.
Kdo to kupuje? Kadeřník?
- Možná ten chlapík na fotce, Eddie. - Jasně, dá si inzerát:
„Kupujeme a prodáváme drogy. Taky barvíme.“
Kurva, děsí mě to tady.
Támhle je záchod. Podívám se.
Hele, brácho, tady to teče.
Kdo to nazpíval?
The Doors, ne?
Jasně. „Riders on the Storm.“ Jak to je?
Ne, to není ono.
Ne, to není ono.
Počkej.
- Co to kurva děláš? - To máš za tu bouračku.
Oslnilo mě světlo.
- Pak jsem mluvil s Andym. - Andym? Warholem?
Přišel ze záhrobí, aby si s tebou pokecal?
Ne. Objevil se a promluvil ke mě.
Pak se proměnil v králíka a utekl.
Krásnej!
Řekl: „Konec je začátek.“
A ta kočka je v kuchyni!
Něco s tebou je, brácho. Slyšíš v hlavě hlasy?
Jak můžeš slyšet hlasy, když ani na chvíli nesklapneš?
To je slyším hlasy. Tvůj posranej hlas: „Eddie, Eddie.“
Něco se stalo, Eddie.
Některý věci jsou nad lidský chápání a je mi fuk, co si myslíš.
Řeknu ti, co je nad lidský chápaní, mudroprde.
Na prázdný silnici, když měsíc svítí tak,
že by šlo na 10 km vidět dva černochy, jak píchaj,
se vybourat, ty kokote.
KADEŘNICTVÍ
V kolik měl přijít?
To neřekl. Řekl, že tu máme počkat, protože má práci.
Kurva. Nic nevidím.
- Je to čistý? - Co?
Ten koks. Je čistej?
Ano.
- Je dobrej? - Ano.
- Už jsi ho zkoušel? - Ne.
- Můžeme… - Ne!
- No tak, kámo, proč ne? - Jsme tu obchodně, ne za zábavou.
- Kurva. Bez jídla, drog. - No woman, no cry.
To je na kokot.
To nemůžeš zavolat kupci, ať vezme po cestě burgery?
To je nízký.
Co si nacpat frňák, ať nemáme hlad?
To zní lákavě, ale taky nízký.
Tak řekni, co budeme dělat. Umřu tady kurva hlady.
Tak dlouho snad čekat nebudeme muset.
Jak to mám vědět? Nic mi neříkáš.
Aspoň mi řekni, odkud to máš.
Ten kufřík?
To bys nevěřil.
Od Mackalahanový mámy.
Mackalahanový?
- Jo, vole, Macklahan. - Mackalahan.
Zkurvenej Miguelillo, Charův kluk.
Aha, Miguel, Mackalahan.
Její syn našel ten kufr v odpadu a měla příběh, co je k nevíře.
Nechápu, jak jí můžeš rozumět.
Tak co ti řekla?
Řekla:
„Poslouchej, Eddie,
tuhle jsem si lehla, že si schrupnu, a když se vzbudím,
vešel můj smrad a prej:
„Mami, dostal jsem na budku od tří chlápků.
Ten kufr! Támhle, ten kufr!
A to kolo. To kolo, Eddie. No neke!
Ne ona. Ta sestra.
A to je celý.“
- A ty sis ten kufr vzal. - Samo, brácho.
A kolik myslíš, že to hodí?
Hele, kolikrát musím opakovat, že stěny mají uši?
Říkal jsi, že je to tu opuštěný.
Třeba jsou tu štěnice.
Hrubý, nebo čistý?
Černý.
Boháči! Jsme boháči! Eddie, to musíme oslavit.
Jdu vycákat lachtana. Jdeš taky?
- Ne, teď ne, brácho. - Víš, co to znamená?
Milionáři! Konečně můžeme rozjet vlastní bar.
- Kde? - V Brazílii.
Úplně to vidím. Moment, ještě ne.
Vidím to! Vidím ještě trochu.
Mám to. Sbohem, Eddie, ať jsi, kde jsi. Teď!
Co to kurva dělá?
Nesahej na nic v tom kufru. Rozumíš?
Už mě unavuješ, ty blázne.
Frane! No tak, ty zkurvysynu, vypadni odtamtud.
Brácho, jestli tam budu muset, bude to horší.
Frane!
No comments yet. Be the first to leave one.