Riverdale

Nemusím nikomu připomínat, že tahle schůzka nikdy neproběhla?

Nemusíte, pane starosto.

Říkala Ethel Muggsová něco od chvíle, co je u Milosrdných sester?

Ani slovo.

Sestra Woodhousová ji nechala složit slib mlčenlivosti.

Skvěle.

- Co rodiče? - Jsou naštvaní.

Nemluví o ničem jiném než o vraždě Muggsových.

Čím víc pozornosti té vraždě lidé věnují,

tím víc slábne naše kontrola nad situací.

Co dělá šerif?

Tom se snaží najít mlékaře a vražednou zbraň.

Proč to dělá?

Vražednou zbraň mám tady.

JÁMA ZRŮDNOSTÍ

Co tím naznačujete?

Musíme přestat mluvit o vraždě Muggsových

a začít řešit, jak zařídit, aby se to už neopakovalo.

Během svého výzkumu jsem se opakovaně přesvědčil o tom,

že za většinou případů násilí mladistvých

stojí právě komiksy.

Jsou morální pohromou, pánové.

A ti, co je vytvářejí, jsou kriminální zvrhlíci.

Proto bychom měli s rodiči probírat komiksy,

ne tu vraždu.

Jsem přesvědčený, že vím, jak toho dosáhnout.

Koukám, že sem chodíš, kdy se ti zlíbí.

- Co potřebuješ? - Šel jsem kolem.

- Kde jsou všichni? - Střevní chřipka.

Potápím se jako Titanic.

- Chcete pomoct? - Potřebuju celé vydání.

- To zvládnu. - Musí to být ráno.

Není problém. Píšu rychle a bez chyb.

Potřebuju čtyři příběhy, každý na sedm stránek. Bez chyb.

Jdu na to. Snad budete spokojený.

Když ne, tak se vlastně nic neděje.

Máš pravdu.

Kdybys potřeboval nějakou inspiraci,

tady je štos nápadů. Prober je s Berniem.

Nezklamu vás.

Bernie!

MUŽ, ŽENA, KULT, RAKETA

Bernie, tahle témata jsou otřepaná.

To už nejsou nové nápady?

Říká namyšlený puberťák.

Bernie, jste génius.

Co příběhy o puberťácích ze střední?

Nic takového nemáte, nebo ne?

Al se s nimi neztotožňuje.

Ale kupují nás hlavně mladí.

Přesně. My si je kupujeme.

Co kdyby to vyprávěla zlá kuchařka?

Nebo děsivý školník?

Nazveme to Škola hrůzy.

- Myslíte, že to má potenciál? - Zkus to. Nic za to nedáš.

Ahoj, můj ztrápený génie.

Nechceš si odpočinout od svého veledíla

a vzít tuhle krásku do kina?

V Babyloniu dávají Ďábelské ženy a vím, že ti nevadí titulky.

Můžeme jít zítra? Mám hodně práce.

Al po mně chce do rána celé vydání.

Celé vydání?

To zní jako příležitost.

To jo, ale jsem pod velkým tlakem.

Protože když se mi to povede,

možná budu jeho hlavním spisovatelem.

Dobře. Můj francouzský thriller o vraždících učitelkách může počkat.

Ale když už jsem tu, mohla bych ti pomoct.

- Jak jsi daleko? - První příběh mám skoro hotový.

A o čem je?

Je o sportu. Není nic děsivějšího než tělocvik.

A má vypravěče, jako všechny mé příběhy.

Nazval jsem ho Klíčník .

Nakreslil mi ho kreslíř z Pep Comics.

Je super, viď?

Povedl se. Vypadá fakt děsivě.

Kohopak to tu máme? Dalšího uličníka?

Něco bys rád ztropil, nemám pravdu?

Možná bych ti s tím mohl pomoct.

Jsem totiž klíčník.

Noční správce školy hrůzy.

Pojď se mnou

a vzbudíme mrtvé něčím, z čeho ti bude tuhnout krev v žilách.

Tenhle odporný příběh se jmenuje

„Zapoj hlavu a soustřeď se na hru.“

Každý tým jednoho má.

Je malý, nešikovný a k ničemu.

V týmu Buldoků byl tímhle nýmandem

Dilton Doiley.

Byl malého vzrůstu, krátkozraký a s pohybem si netykal.

Na konci jednoho náročného tréninku

trenér týmu nařídil, aby házeli na koš.

Nikdo nesměl odejít, dokud se všichni netrefili do koše.

Ale ať se Dilton snažil sebevíc, nedal ho.

No tak, Diltone! Zapoj hlavu a soustřeď se na hru!

Možná potřebuješ motivovat.

Ostatní museli běhat tak dlouho,

dokud se Dilton aspoň jednou netrefí.

Tohle je tvůj konec.

Chudáček Dilton.

Brzy zažije na vlastní kůži, co je špinavá hra.

Děláš si z nás srandu?

Je mi to moc líto.

Vážně se moc snažím.

Co tu vůbec děláš, když se nedokážeš trefit?

Chtěl jsem patřit k týmu.

Tak nám podávej vodu.

Příště poslechni trenéra.

Zapoj hlavu a soustřeď se.

Jak to mám udělat?

Možná ti pomůže jedna noc ve skříňce.

To ne. Kluci, nedělejte to.

Prosím vás.

Nechápete to. Přestaňte. Nemůžu…

Kluci, tohle už je trochu moc.

- Zmlkni, Andrewsi. - Nemůžu tu být sám.

- Prosím, nemůžu… - Jen ať se poučí.

Buď začne pořádně trénovat…

nebo ho zabijeme.

Nedělejte to! Nechoďte pryč!

Nenechávejte mě tu! Nezvládnu to!

Prosím!

Tihle nemilosrdní sportovci však netušili,

že Dilton Doiley trpí chorobnou klaustrofobií.

PŘÍŠTÍ RÁNO…

Takže když Diltona našla a osvobodila ranní směna,

byl ve stavu naprostého psychického zhroucení.

Byl z něj úplně jiný člověk.

Dalo by se říct, že zešílel.

Byl připravený se Buldokům pomstít.

JAK PŘEŽÍT JADERNÝ ÚTOK

Pak už jen stačilo vyčkávat ,

až se jeho tým vrátí

na odpolední trénink.

Naštěstí měl Dilton dokonalý úkryt,

ze kterého mohl spoluhráče překvapit.

Jakmile se tak stalo,

vrhnul se Dilton do trénování techniky házení.

Zapojit hlavu a soustředit se.

- Zapojit hlavu a soustředit se. - Skvěle, Diltone!

- Ne! - Zapojit hlavu a soustředit se.

Ne!

- Zapojit hlavu a soustředit se. - Pomozte mi!

Zapojit hlavu a soustředit se.

Zapojit hlavu a soustředit se.

Zapojit hlavu a soustředit se.

To udělal Dilton dobře. Ti zmetci si to zasloužili.

Viď?

Tomu ale hnidopichové jako Werthers nerozumí.

Čemu?

Že tyhle podle něj zvrhlé komiksy jsou ve skutečnosti morální příběhy.

Hlavně ty, ve kterých Julianovi někdo usekne hlavu.

Utahuješ si z toho, ale je to tak.

Ano, komiksy umí být krvavé a přehnané,

ale ti, co porušují pravidla, jsou potrestáni.

Krutí lidé jsou potrestáni. Chlípníci jsou potrestáni.

Tak chlípníci, říkáš?

To mě zajímá, Jugheade.

Tohle se ti bude líbit.

Příběh začíná za temné a bouřlivé noci…

…jednou proraženou pneumatikou u odlehlého sídla.

Statný mladík potřebuje pomoc.

Dobrý den. Jak vám mohu pomoci?

Omlouvám se, že ruším,

ale píchnul jsem. Dole na cestě mám sporťák.

Asi jsem najel na hřebík.

To je hrůza.

Chudáčku. Teď jste tu uvízl.

Pojďte dovnitř.

Můžete si odsud zavolat do servisu.

V tuhle hodinu? Určitě mají zavřeno.

Mohl bych u vás přenocovat?

Ráno zavolám do servisu a vyřeším to.

To by asi šlo.

Kvůli bouřce vypadla elektřina,

ale můžete se ohřát u krbu.

Jen pojďte dál.

Pojďte. Vypadáte vyděšeně.

Obrázek prý řekne víc než tisíc slov,

ale mně stačí jenom dvě slova.

Pořádná kočička.

Děkuju vám za čaj, madam.

Už je mi mnohem líp.

Je jen málo věcí,

které šálek silného čaje a praskající oheň v krbu nespraví.

Dneska přespíte v pokoji pro hosty.

Děkuju, madam. To je od vás moc milé.

Ale musíte dodržet jedno pravidlo.

Samozřejmě. Udělám cokoli.

Jakmile vstoupíte do pokoje, nesmíte z něj do rána vyjít.

Taky si musíte zamknout dveře a nechat je celou noc zamčené.

A má to nějaký konkrétní důvod?

Ano, má.

V tomto domě nežiju sama.

Žije tu se mnou má vnučka,

která má lehce pomatenou mysl.

Trpí nutkavou touhou po intimním,

někdo by mohl říci

nevhodném fyzickém kontaktu.

- Vážně? - Ano.