Journey 2: The Mysterious Island

V devatenáctém století

napsal Jules Verne jedny z nejlepších dobrodružných příběhů všech dob.

Romány jako Dvacet tisíc mil pod mořem,

Cesta do středu zem¤

nebo Tajuplný ostrov.

Většina lidí považuje tato díla za sci-fi.

Verneofilové však vědí své.

CESTA NA TAJUPLNÝ OSTROV

Do háje!

Hodnej!

Do prčic!

Tak jo.

To

musím dát!

Dobrý večer pánové. Nezaplavete si se mnou?

Ahoj kámo, proč jsi včera nepřišel na pokr?

Díky za zavolání, Jime. Co se děje?

Nechtěli jsme to pouštět do éteru.

Kluk se vloupal do satelitní ústředny.

A pak skočil

s motorkou do

bazénu tamhletěch chudáků. Rozmluvil jsem jim, aby ho žalovali.

Andersone!

Přijel si pro tebe tvůj otčím!

Jenom poručník.

Nebýt mě, tak jdeš na půl roku do pasťáku.

Tomu bych dal přednost.

Vysvětlíš mi laskavě,

proč ses vloupal do satelitní ústředny uprostřed polí?

Nech to bejt, mami. O nic nejde, fakt.

Policejní telefonát o půlnoci je podle tebe nic?

Seane?

Co tam dělal? Proč tam lezl?

Miláčku, já nevím. Musíme to z něj vytáhnout.

Ty, Seane, musíme si o tom promluvit.

Pořád nevím, kdo mu dal mluvenou roli.

-Hele! -Kdybych se nepřimluvil,

-tak ted´ už sedíš v base. -Já jsem v base.

Co to má znamenat? Seane?

Hele, ztratil jsem všechny přátele, když jste mě zatáhli do tohohle zapadákova!

-To nic, Liz. -To ne!

Seane!

-Seane! -Má to

-bez táty těžký. -Ale to neomlouvá jeho chování.

Cesta na Island vyústila v úžasný geologický objev

Tak jo,

ted´ jen vyluštit, co to znamená.

SOUKROMÉ ÚZEMÍ

Nejsem tu!

To jsem já. Máš práci?

Jo.

Chci jen dát řeč.

Znáš to, ustaraný dospělý s problémovým mladíkem.

A co z toho jsem já, prosím tě?

Tak co, kámo.

Co to tu máš?

Nic.

To je kryptogram, vid´? Vypadá to jako morseovka.

Sleduj.

Jednoslabičná slova jsou tečky, dvouslabičná čárky.

To znám z armády.

No tak jo. Co se tam píše?

Co to je?

To je složitý.

Ta šifra taky.

Tak jo. Řeknu ti to.

Před pár dny někdo vyslal tuhle rádiovou zprávu.

Mohlo to být odkudkoliv. Pořád dokola tahle slova.

"Pip, Zorn, Strux."

Postavy z verneeovek, takže ten vzkaz evidentně vyslal nějaký jejich znalec.

Ale moje vybavení nedokázalo zachytit celou zprávu, takže...

Takže ses vloupal do té ústředny kvůli lepšímu signálu.

Někdo vyslal tu zprávu, a já ji rozšifruju.

Moc mi na tom záleží.

Mám nápad. Rozluštíme to spolu.

Fajn.

Tak jo.

V první části zprávy se píše: "Ten...

OS."

Ostrov.

"Exi..."

STU. "Existuje. Ten ostrov existuje."

Vážně? Neděláš si srandu?

Ne. To se tu píše. Ostrov existuje.

To není možný. On ten ostrov opravdu někdo objevil.

Jaký ostrov?

Tajuplný ostrov. Verneofilové ho hledají už léta.

Co se tam píše dál?

"Dítě Steva, narozeno

osmnáct

osm tři."

"1883."

Dítě Steva. Dítě Steva?

Možná syn Steva?

Stevenův syn. Stevenson.

-Robert Louis Stevenson. -Spisovatel.

Ale ten se narodil mnohem dřív. To bude někdo jiný.

Možná to není někdo.

Možná je to něco.

Co tady hledáme?

No tak.

Ostrov pokladů, napsal Robert Louis Stevenson v roce 1883.

-Co je tam dál? -Tak jo.

"Jeho příjmení nezná prodlení.

-Psal příběh o Lemuelově plavení." -Takže jeho příjmení

-nezná prodlení. Je snad běžec? -Co když má

rychlé příjmení?

Speed, Blake. Swift.

Swift. Jonathan Swift.

Další spisovatel.

A taky psal o ostrovu.

Takže Lemuel bude asi...

Jasně. Lemuel Gulliver.

-Takže tu máme tři knihy. -Od tří autorů.

O třech ostrovech.

Možná

jsou všechny tři knihy o stejném ostrově.

Možná proto nikdo nenašel Tajuplný ostrov,

protože nepoužili ty další dvě knihy.

V Ostrově pokladů je mapa.

Jo, Swift ji má taky.

Ale jsou jiné, než ta Verneova. Já to nechápu.

Co to děláš?

Víš, co jsem dělal v námořnictvu?

Ne.

Třikrát za sebou

jsem vyhrál cenu

pro nejlepšího

kryptologa.

Neuvěřitelný!

Myslím, že jsme našli Tajuplný ostrov.

-Co je tohle? -Souřadnice.

Délka a šířka.

To znamená, že je to někde

tady.

To je sto mil od pobřeží Palau uprostřed Tichého oceánu.

Co to děláš?

-Musím jet. -A kam jako?

Na Tajuplný ostrov.

No jasně. Stav se na Měsíci a kup mi tam zmrzku.

Jen do mě šij.

Jo, a ty tu zůstaneš a budeš to poslouchat. Nikam nejedeš, Seane.

Proč ne?

Za prvé máš zaracha a navíc musíš do školy.

Mám samý jedničky. Pár dní zameškat můžu. Navíc jde o Tajuplný ostrov!

Brzdi, brzdi, jo?

Chceš jet

na druhý konec světa

a setkat se tam s nějaký šíleným

-radioamatérem? -Není to šílenec.

Je to Alexander Anderson, můj dědeček.

Jak víš, že to poslal on?

Je to naprosto logický. Je to první Verneofil v naší rodině,

hledá Tajuplný ostrov půlku života, a dva roky o něm nikdo neslyšel.

-Myslím, že má potíže a já ho najdu. -Seane, počkej.

Seane, dost!

Nedovolím ti odjet na záchrannou misi samotného. Ať se ti to líbí nebo ne

jsi pořád dítě.

Hele, já vím, o co ti jde.

Chceš, aby byla máma št´astná, a vážím si toho. Opravdu.

Jenže ty se musíš věnovat svojí stavební firmě

a splácení hypotéky a klábosení s mámou.

Já to zvládnu.

A nic ve zlým, ale na tohle jsi krátkej.

Tu zprávu prý poslal jeho dědeček.

Sean říkal, že se pár let pohřešuje.

Nemůže se pohřešovat, když se doma nikdy moc nezdržoval.

Alexanderu Andersonovi bych nevěřila ani slovo.

Sean je o tom přesvědčený.

Alexander byl vždycky přesvědčivý.

Aha. Takže pro Seana je Alexander okouzlující dobrodruh.

Zatímco ve skutečnosti

to byl člověk, který se vykašlal na svoji rodinu.

A proto musíme Seanovi

-tu cestu povolit. -Proč?

Protože Sean potřebuje mužský vzor.

Někoho, o koho by se opřel a rozuměl si s ním.

Když jsme tam nahoře luštili tu šifru, tak jsme spolu poprvé

byli na stejné vlně.

Tak jed´te na nějaký netajuplný ostrov, třeba Havaj.

Havaj. Naše líbánky.

Ale já to myslím vážně.

Já taky.

Poletíme do Palau.

Až Sean pochopí, že ten ostrov neexistuje a jeho děda tam není,

tak ho aspoň utěším. A pak bude klid.

Dobré jitro kámo. Je sedm nula nula.

Nemám čas.

Na tohle si myslím čas uděláš.

Já letím na Palau?

Skoro.

My letíme na Palau.

Cože?

Já vím, že jsi třikrát vyhrál tu cenu,

ale já už takovéhle dobrodružství zažil, takže to nech na mě.

Hele, klídek. Nezapomeň, kdo ten výlet sponzoruje.

Královna lzabela taky nejela s Kolumbem.

Fajn, lzabelo, nechám to na tobě. Uvidíme, jak...

Jdi do háje s tou ještěrkou!

Vazoun má strach z ještěrek, he?