لومړۍ 200 کرښې.
Řekli mi, že seš ten pravej.
Chlap, co prodá cokoli.
- To řekli? - Jo.
To jsem já.
Pas USA.
Nejcennější kus papíru na světě, a my si ho vyrábíme sami.
Je vymakanej.
To posoudím já.
Ujde.
Co Omar? Ten „přízrak“?
Neutrhne ti za to hlavu?
Vím, že město patří jemu.
Osobně to schválil.
To zkoušej nakecat komu chceš, ale mně ne.
Chceš říct, že lžu?
Tváří v tvář bouchačce?
Jsi blázen, jestli mi nevěříš.
Něco ti vysvětlím.
Na tomhle světě toho moc nemiluju,
ale to, co miluju, nesvěřím nikomu.
Teď jich koupím 50
a 500 potom, co mi Omar do očí řekne,
že mě kvůli tomuhle kšeftu nezabije.
Dokážeš to zařídit?
Nebo budeš zas kecat?
Seš blázen.
Jo, jsem blázen,
ale správnej.
JSOU TO POLDOVÉ. OKAMŽITĚ VYPADNI!
Je to past.
Sakra!
Všichni k zemi! Policie Atlanta!
Tamhle!
Sakra!
Stát!
Stát! Řekl jsem stát!
Policie Atlanta!
K zemi!
Sbohem, parchanti!
Stát!
Policie Atlanta! Sežeň mi jiný auto!
Prius? Pryč s tím krámem!
Sakra!
Obsluha. Vypadni.
Vypadni!
Debile!
Pohyb, ženská!
Uhni!
Jdeme na to.
Hej!
Sakra!
Jak se ti to líbí?
Stop! Stop!
Sakra!
Jo, bejby!
Mám tě.
Jo!
Snažil jsem se bejt milej.
Tak podle tebe jsem blázen? Ne, jsem totální magor.
Ví někdo, kde je Černá mlátička?
Tak jo, sejmeme ty šmejdy!
Cíl je ve druhým patře. Změna.
Assfaci, já a ty to obejdeme zezadu.
Rozumím. Ať si vás naši nespletou.
Pamatujte si, že jestli hodí granát,
do pěti vteřin ho musíte sebrat a hodit zpátky.
Už letí.
Tohle není hra, pánové, to je skutečnost.
- Buďte stále ve střehu. - Rozumím.
Jak se má dnes ráno můj král?
Dobře. Je mi fajn, zlato.
Plýtvá svým královským talentem doma, jak vidím.
Nepřátelé na deváté.
Jestli to myslíš sarkasticky, tak já ne.
Teď právě operuju v utajení.
Koplá!
- Můžeme si promluvit? - Za vteřinu, zlato.
- Tys mi řekl „zlato“? - Neřekl.
Mlč, Assfaci. Mluvím se svou dámou.
Dělej, co máš. Sleduj toho snajpra.
Hlídá někdo toho snajpra?
- Bene, no tak. - Teď se to nehodí.
Stop. Ang, nezačínej.
Je mi líto, pánové, Bena potřebuje skutečný svět. Pa.
Neblbni. Dej mi ten joystick.
Vrať mi ho. Podívej se, co děláš.
Dost. Vážně. Dostaň mě odtamtud.
Schovej mě do bunkru. Ty mě...
Páni. Stop! Hej.
Už ne, Bene.
- Ne! Ne! - To fakt bolí.
Ahoj, Angelo.
I vojáci musí včas do práce.
Podporuješ Talibán. No fakt.
Přestaň.
Je mi líto, pánové. Měl jsem v obýváku černýho ptáčka.
Neslyšel jsem ho cvrlikat.
To není fér. Víš,
musíš pochopit, jak je pro mě snadné v tom světě uvíznout.
Jako bych posledních osm hodin bojoval v Pákistánu.
Fajn, tak za prvé. „Černá mlátička“?
- To jsem já. - Co to má být?
Já s vytaženým penisem a v akci.
Bum. Bum!
Proč se směješ?
Ty samozřejmě budeš paní Černá mlátičková.
Což chce slyšet každá dívka.
To by měla.
A kdy přesně se Černá mlátička žení?
Brzy. Velmi, velmi brzy.
Vše se blíží tam, kde to chci mít. Pracuju na tom.
- Uděláš mi kávu? - Jistě.
Takže z tebe má být polda?
Ano.
Všechno mám vymyšlený. Bude to takhle.
Vstoupím na policejní akademii.
Potom budu pochůzkář.
Pak se stanu detektivem.
Z detektiva povýším na poručíka.
Tak to bude. Bum, bum, bum, bum.
Víš, že tě miluju, ať s akademií nebo bez ní, viď?
Vím, ale tohle je jiný.
Je to skvělej pocit, zlato. Všechno jsem udělal správně.
Řekls mému bratrovi, že ses tam přihlásil?
Budu upřímný, a nezlob se pro to na mě,
ale řeknu, co chci.
S tvým bratrem to vidím takhle.
Chtěl jsem s ním mluvit,
ale vím, že mě kvůli té nehodě ignoruje.
To popálení při grilovačce nebylo zas tak vážný.
Ale už je to za mnou.
Nemusí to vědět. Nechápu, proč je to důležité.
Vážně, Bene, jestli mám být vůbec někdy paní Mlátičková...
- Černá mlátičková. - Mlátičková. Jasně.
Chci, aby byl do všeho zasvěcený.
Vy dva jste nejdůležitější muži v mém životě.
Chápu, cos právě řekla.
Promluvím s ním.
Dej mi pusu.
Platí. Víš, co nás večer čeká, ne?
- Ano. - Co?
- Večeře. Jo. - Večeře u Dominika.
Romantická večeře následovaná sladkým milováním
ve zvrhlém stylu.
Správně. Ve zvrhlém stylu.
Zvrhlý styl? Co to děláš?
To dělá Rihanna na tom videu.
Nezdá se mi, že je to ono.
Je to ono. Je to hrozně sexy.
- Jo? - Ano.
Vlastně jsem to viděl v Kámasútře.
Říká se tomu „Zpěněný lotus“.
Jen co s tím skončím, čeká tě Kawasaki.
- Nevím, co to je. - Nastartování.
Co myslíš, že přijde na konec?
- Budu hádat. - Co?
- Černá mlátička. - Správně. Bum. Bum!
Hele, vypni si mikrofon. Je to trapný.
Proto si říkáš Černá mlátička?
Já myslel, že to souvisí s Thorem z Avengers.
Ne. Bene.
- Proč jsi tu hru nevypnula? - Tys ji nevypnul.
Blahopřeju.
Vědí o našich sprosťačinkách. Tohle chceš?
- Kvůli tobě. - To je fuk.
Honička aut? No tak.
Schválil jsem tuhle operaci se zcela jasnými pokyny.
Místo toho rozstřílíš obchoďák plný civilistů jak v nějaký pitomý videohře.
A kvůli čemu? Falešným pasům?
Já myslel, že nás to zavede k Omarovi.
No jasně.
Víš, kolik hodin jsme strávili tímhle případem?
A za dva a půl roku jsme ničeho nedosáhli, tak toho nech.
Jsi jen posedlý. Není tu žádný zločinec,
nikdo, koho můžeš použít jako výmluvu pro ignorování pravidel.
- Poručíku, tohle byl zvláštní... - Nikdo!
A zejména ne nějaký darebák, kterého předtím nikdo neviděl!
Víme, jak vypadal v devíti letech.
Zmlkni, Miggsi.
Ti Srbové nemají prsty jen v těch v pasech.
Fakt, že jsou pořád naživu, mi napovídá, že mají něco, co chce Omar.
Což nás mělo zavést přímo k němu.
Ten Marko si už najal právníka a odmítá mluvit,
až na to, že tvrdí, že padl do léčky.
Léčka? Co pokus o vraždu?
Ten šmejd mě chtěl zabít.
Ty srabíku.
Jednou tě někdo střelí do tváře
a neprůstřelná vesta ti bude na nic.
Ten právník tvrdí, že šlo o sebeobranu.
Prý jste začali střílet první.
Sebeobrana? Se vší úctou, to je kravina.
Přitáhnu ti uzdu, Jamesi.
Všichni chceme Omara, ale tihle chlapi jsou ztráta času.
To je vše. Vypadněte, všichni.
Jamesi, až příště půjde zase o Omara,
laskavě mi to řekni, jo?
Nechci, aby sis dělal starosti, Santiago.
Starosti? Jsi snad má matka? No tak, Jamesi.
Jdeš do zadní místnosti, kde není signál,
No comments yet. Be the first to leave one.