لومړۍ 200 کرښې.
PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX
Mluvit o radosti z všedních věcí.
Dát si po práci drink s kámoškou.
Není to dokonalé?
Bylo by to ještě lepší, kdyby to bylo s přítelem.
S tím nesouhlasím.
Tak mi nech svého přítele.
Dám ti za něj tohle.
No tak, Yeong-ju. Vážně!
No tak!
1. DÍL
Hele, máš ještě to kimči, co jsme měly minule?
Hned ho přinesu.
Vibruje tu telefon. Tvůj.
- Můj? - Ano.
- Ahoj, Gi-seoku. - Ahoj, ještě tam jsi?
Ne, šla jsem k Yeong-ju na ještě jeden.
Aha. A kdy tedy půjdeš domů?
Asi za chvíli? Nebo tu přespím, kdyby se to protáhlo.
Máš zítra odpolední?
Ano. Ale je sobota, takže budu mít před obědem čas.
- Dobře. - Firemní večeře skončila?
Chtějí jít ještě někam na drinky,
ale já zítra hraju basket, takže půjdu domů.
Pozvali mě do basketbalového klubu, co založil bývalý kolega.
Vážně? Tak to bys měl jít.
Dobře. Popovídáme si zítra.
- Dobře, ahoj. - Měj se.
Co?
Chodíte spolu. Copak si všechny páry neříkají něco jako
„Miluju tě“, než zavěsí?
Nech toho.
Proto stojí dlohodobé vztahy za prd.
Hele, to je individuální.
Nikdy jsme nebyli ťuťu ňuňu, ani na začátku. Vždyť víš.
Jo. Vždycky jste se chovali jako pár ve středních letech.
Nejsme tak hrozní.
Tvůj vztah ti fakt nezávidím.
Řeklas, ať ti ho nechám.
Nech si ho.
- Ježíš. - Na zdraví.
Na zdraví.
- Dobře. To bylo super. - Dobrá práce.
Vedli jste si dobře. Tak jo.
- Výborně. - Dobrá střela!
- To bylo super. Dobrá práce. - Díky.
No páni.
- Vydrž. Ještě pár minut. - Vedl sis dobře.
Výborně. Jen tak dál.
Hraješ přímou obranu?
Zpomal, jo?
Nezapomínej clonit a hýbat se rychleji.
- Ta přihrávka se povedla. - Jo, dobře.
Hoši. Obránci stále v pohybu, víte.
- Ano. - Musíte jim stačit.
- Musím jít. - Odcházíš?
- Dobrá práce. - Tak běž.
- Jo. - Mějte se. Skvělá práce dnes.
- Měj se. - Dobrá práce, hoši.
- Ahoj příští týden. - Soustřeďte se na hru, jo?
Mějte se, hoši.
- Čau. - Ahoj příští týden.
- Stav se příští týden. - Hej, už jdu.
Hej, počkej. Tohle je Gi-seok. Už jsem ti o něm říkal.
Dnes nám zajistil tuhle halu.
- To je ten kámoš, co jsem ti říkal. - Aha.
Asi si ho nepamatuješ.
Přijde mi, že už jsem ho viděl, ale proč si ho nepamatuju?
Začal jsi školu taky v roce 2004?
Jo, začínal. Jsem Yu Či-ho.
Těší mě. Jsem Kwon Gi-seok.
Ježíš, koukni na sebe. Vždyť je mladší než ty.
Nebuď během hry tak slušnej. Nešetři je.
Hlavně tohohle.
Když jde o basket, je to hroznej snob.
Na mě nemáš.
Podívejme.
Tohle je vzrůšo. Příště si zahrajeme spolu.
Jo, jasně. Ale nebudu tě šetřit.
Neměl bys.
- Tak já jdu. Ahoj. - Měj se.
Pojďme, Gi-seoku.
LÉKÁRNA WOORI
- Dobrý den. - Dobrý den.
Máte něco na kocovinu?
Potřebuju něco silného.
Tohle taky pomůže. Dejte si lok.
Dobře, díky.
Jestli máte nějaké gumičky, mohla bych jednu dostat, prosím?
- Mám jen tohle. - Přesně to potřebuju.
Děkuji.
Tady.
Kolik to bude?
- Je to 6 000 wonů. - Dobře.
Kde mám peněženku?
Kam zmizela?
- Ztratila jste peněženku? - Ne. Tohle je divné.
Včera večer jsem...
To nic. Vteřinku, prosím.
Vypadá to, že jsem ji nechala u kamarádky. Co mám dělat?
Kde vaše kamarádka bydlí?
Bydlí tamhle.
- Určitě tam tu peněženku máte? - Celkem jistě...
Ne, vím, že tam je.
Chviličku, prosím.
- Kolik, že to je? - Je to 6 000 wonů.
Božínku, proč mi to nebere?
Celkem spěchám. Takže se vrátím večer a...
Ta moje kamarádka ještě spí.
- Jak se probudí, řeknu jí... - Tak to nechte.
Ne, musím vám to dát.
Dejte mi své číslo účtu. Můžu vám to rovnou poslat.
Ne, běžte. Řekla jste, že příště. Tak to tak uděláme.
Omlouvám se.
Slibuju, že se vrátím a dám vám to.
Omluvte mě, prosím.
Já to neotevřela.
- Promiňte? - Otevřel jste tu novou lahev.
Neřekla jsem, že ji chci vypít.
Chtěla jste něco na kocovinu.
Jo, chtěla.
Ale nechtěla jsem, abyste tu lahev otevřel a namíchal mi ji.
Ano, udělal jsem chybu.
Ale vy spěcháte.
Mám vám dát své číslo?
Jen kdyby náhodou.
Určitě se vrátím vám to dát,
ale jestli mi nevěříte...
Dneska je lidem těžké věřit, takže to chápu.
Nula, jedna, nula.
Čtyři, pět, devět, tři...
Hej.
To nemusíte dělat.
Potřebujete víc?
Ty peníze vám nedávám.
Vrátíte mi je.
Jak se jmenujete?
Já jsem Yu Či-ho.
Já I Čong-in.
Opatrujte se, slečno I Čong-in.
Máš ji v té tašce z obchodu.
Včera jsi kupovala pivo. Hádám, žes ji nechala tam.
Hele, vyzvednu si ji buď po práci, nebo když skončím pozdě...
No, nech ji u sebe.
A jak zaplatíš za taxík?
Zavolám Ha-rin a poprosím ji, aby přišla dolů.
Hele, kdybys šla okolo lékárny...
Zapomeň na to.
Lékárny? Proč? Jsi nemocná?
Ne, jsem v pohodě. Schovej mi tu pěněženku, jo?
Ahoj.
PŘIDAT NOVÝ KONTAKT
Pamatuju si ho.
Zvýšené hodnoty jemných částic klesly,
takže si můžete užít víkend venku.
Přesto, pokud půjdete ven,
nezapomeňte v zájmu svého zdraví masku.
To byly zprávy o dvanácté.
Děkujeme, že jste s námi.
- Dobrá práce. - Dík.
- Výborně! - Dobrá práce, lidi.
- Skvělá práce. - Výborně, lidi.
Nesahej na moje věci.
Jaká drzá...
Tohle mi pomáhá na kocovinu.
Mně ne. Pila jsem včera až moc.
Fakt?
Kéž by potkávání lidí bylo takové.
Chci potkávat lidi, které si oblíbím, i když to nebudu čekat.
První setkání by mělo stačit na to, aby tě někdo dostal do kolen, jako osud.
Božínku.
Vždyť ani nevěříš horoskopům. Co to s tebou je?
Teď se cítím, jako když mám vymytý mozek.
„Nedělej tohle. Nechoď tamhle.“ Nelíbí se mi to.
Tebe stejně dobrodružství moc nebere.
Kdo má vůbec šanci zažít dobrodružství?
Vychodíš školu, dostaneš titul a najdeš si práci.
A pak už jen pracuješ
a sem tam se potkáš s přáteli.
A proč nerandit?
Je s tím spousta problémů.
Díky bohu i tenhle aspekt mého života
zůstává celkem bezproblémový.
Nemám ráda vztahy, je to moc nuda.
- „Nuda“? - Ano.
Nemám to ráda.
Vteřinku.
- Hej. - Jaké číslo účtu?
Co?
Tvoje zpráva. Chtěla jsi moje číslo účtu.
Jo tohle. To bylo pro někoho jiného.
Asi jsem ti to poslala omylem. Promiň.
- Pro koho? - Co?
Pro koho to bylo?
Jednoho z klientů. Vydavatelství.
Díky.
LÉKÁRNÍK VAŠE ČÍSLO ÚČTU!
Rychle.
- Tohle je... - Co?
- Taky jsem takovej. - Cos říkal?
No comments yet. Be the first to leave one.