Instant Family

Podle skutečného příběhu

- Koupilas to? - Jo.

A teď je náš. Vlastníme ho.

- Je to nádhera. - Viď?

Vždyť jsem to říkala! Tady je krb, tamhle vestavěné skříně.

Opravdu ho chceš dát svojí sestře?

Když ho přeprodáme, máme 100 tisíc jistých.

- Jako náhradu... - To je ono?

Jo, pojďte dál.

Kvůli téhle díře jsem si musel vzít hodinu volna?

- Cítíte to taky? - Mám pocit, že cítím moč.

Vidím, že to není ono, tak půjdeme.

- Pojď. - No tak, zapojte fantazii.

Francouzské okno do zahrady.

Přesuneme schody, strhneme tyhle stěny,

bude to otevřený prostor s kuchyní.

Tady v rohu je krásná vitráž.

Je to solidní práce.

A kdy se zmíníš, že budeme potřebovat 12 tisíc na shnilé základy?

Očividně to není pro ně. Necháme to, El.

Kousek od domu je park.

Školy jsou tu skvělé, jestli bude dítě... Až.

Chci říct „až“. Promiň, Kimmy.

Až budete mít dítě.

Ale my ho budeme mít.

Vidíš? Takhle se sděluje vesmíru, co od něj chceš.

Ten se pak baví tím, že mě napřed obere o 26 tisíc na umělé oplodnění.

- Ty jsi blbec. - To byl vtip.

Když se vám to tady tak líbí, proč se sem nenastěhujete?

Co budou dělat s pěti ložnicemi a parkem?

Je jasné, že děti nebudou.

Koukni na ně. Žádné emocionální vakuum.

Ne snad že my bychom...

- Mlč, Russi. - Jasně.

- Co ten výraz? - Jaký výraz?

Řekl, že nikdy nebudete mít děti,

a tys měla rozhodný výraz.

Mělas ten výraz. Koukla ses na mě a chtěla jsi mě do něj zahrnout.

- Ne, to ne. - Jo.

- Ne. - Asi jsme způsobili problém.

- Nic se neděje. - Snad i hádku.

- Nikdo se nehádá, klid. - Radši zmizíme. Pojď.

Vy se teď rozhodnete mít děti, co?

Ne. Cože? Kimmy. Já nevím.

Vy musíte být ve všem první.

Ty se budeš moct vytáhnout s dokonalou dělohou.

Jak víš, že je dokonalá? Nikdy jsme se o dítě nepokoušeli.

- Ani nevím, jestli můžu otěhotnět. - Ovšemže je dokonalá, když je tvoje.

- Kimmy. - Nejspíš má kožené potahy.

Kimmy, prosím. Sotva jste přišli.

Promiň, Petey. Hezkou hádku.

Tak se měj, Russi.

Co? To je...

- Žádný výraz jsem neměla. - Máš výraz i teď.

Ne. To ty se tváříš.

Dobře, možná jsem se zatvářila,

jen mě zarazilo, když to řekl napřímo.

Že nikdy nebudeme mít děti. Víš... je to fakt pravda?

Pořád jsi říkala, že není správná doba, tak jsem o tom přestal mluvit.

Já vím, ale věčně jsme neměli peníze.

Pak jsme se jako šílenci vrhli do podnikání.

Letos jsme přeprodali už pět domů a začínám odmítat vlastní zakázky.

Vždycky jsem si myslela, že jednou budu máma.

- Myslím, že jsem připravená. - Skvěle.

Ty jsi teď připravená a až tomu dítěti bude 16,

já budu jeden z těch fotříků, jako táta Briana Hendricksona.

- Ahoj, tati. - Copak, synku?

Zdravím, pane Hendricksone, chytejte.

Tati?

Tys mi zabil tátu!

Probuď se, tati.

Tys pana Hendricksona nezabil.

A tak starý ještě nejsi.

Ale co třeba adoptovat pětileté dítě?

Vypadalo by to, že jsem na to skočil ve 36. Co ty na to?

Drž to tam rovně.

Moc o tom dumáš. Ani jedno z mých dětí nebylo plánované.

Mrňous se narodí a ty si holt nějak poradíš. Hračka.

- Kolik máš dětí, Stu? - Už je zaděláno na čtvrté.

- Páni. - Není to žádná věda.

Stačí jim věnovat trochu času a jsou v pohodě.

Nejdůležitější je, aby spolu vycházely všechny matky.

Nazdar, Karbanátku.

Ahoj, stýskalo se ti?

Hodný kluk. Stýskalo se ti, viď? Mně taky.

Jo, jsi pašák.

El, mám tady ty vzorky utěrek, cos chtěla do kuchyně.

Všechno v pořádku?

Co se děje?

Nic. Přemýšlela jsem o tvém nápadu adoptovat pětileté dítě.

- To jsem řekl? - Jo.

- To byl ale vtip. - Já vím. Je to šílený nápad.

Ale zaujalo mě to. V pěstounské péči je spousta dětí,

stěhují se z rodiny do rodiny a nemají nikoho.

To je podle mě hrozně smutné.

Našla jsem jednu adopční agenturu, příští týden mají úvodní setkání.

Ne, nic mi neukazuj, nechci se na ty obličejíčky dívat.

Chceš mi zlomit srdce? Teď jsem přišel z práce.

Ellie, pěstouni bývají výjimeční lidé.

Je to ten druh lidí, co dobrovolničí i jindy než o dovolené.

My nedobrovolničíme ani o dovolené.

Co kdyby nastala nějaká katastrofa?

- Třeba výbuch špinavé bomby? - Klidně.

A u našich dveří by se najednou objevilo dítě.

Odmítli bychom ho, protože nejsme dost výjimeční?

To by záleželo na spoustě věcech.

Na stavu našich zásob jídla, na velikosti zasažené plochy.

Nemůžeš na takové nevinné poznámce

postavit šílené životní rozhodnutí.

Byl to vtip.

Jasně.

Já vím, ale...

Máš pravdu. Nikdo by tě neměl nutit do něčeho, co nechceš.

Byla to jen hezká myšlenka.

Dobrou noc.

Už takhle vtipkovat nebudu.

Dobře?

Nepodíváme se na jeden díl Stavíme a renovujeme ?

- Tak jo. Miluju tě. - Já tebe.

Proboha.

ADOPTUJTE NÁS

JMÉNO: EMILY VĚK: 8

„V nové rodině bych chtěla mít domácí zvířátko.“

JMÉNO: ASHLEY VĚK: 15

„S novou rodinou bych jela tábořit.“

JMÉNO: GRAYSON VĚK: 9

„Chtěl bych rodiče, co naslouchají.“

JMÉNO: ELEANOR VĚK: 15

„Chci už přestat střídat školy.“

JMÉNO: KATE VĚK: 4

To není fér...

Ahoj.

Tyhle chipsy už nekupuj, jsou hrozně pálivé.

Začíná mi téct z nosu...

V pěstounské péči se teď nachází více než půl milionu dětí.

Systém je přetížený.

Nezvládne se postarat o další děti.

Děti tedy odebíráme jen z opravdu nevyhovujících podmínek,

zahrnujících zneužívání nebo těžké zanedbání péče.

Tyto děti pak v pěstounském systému někdy dlouho strádají,

dokud je neadoptuje nějaká skvělá rodina jako vy.

Můžeme jedno adoptovat okamžitě.

Prima. Podívám se, co máme na skladě.

Dělá si samozřejmě legraci, nemáme žádný sklad...

A vy to určitě víte.

Ale zařadíme vás do 8týdenního vzdělávacího programu,

kde získáte osvědčení pro opatrovníky.

Pak vám najdeme dítě do opatrovnické péče na dobu,

než bude možné ho adoptovat.

Ale nebude to snadné.

Tyhle děti prověří vaši vůli,

otestují váš vztah

a vyvolají ve vás absolutně nečekané reakce.

Jak se tak na vás dívám, ne všichni to zvládnete.

Vlastně si myslím, že všichni máte dost kuráže,

abyste přečkali jisté nepříjemné...

- Promiňte. - Už odcházíte?

- Jo. - Tak děkujeme a na shledanou.

- Za to asi můžu já. - To tedy jo.

- Už jsme to probíraly. - Já vím.

- Je to problém. - To je. Tak dobrá.

Řekněte nám, jak se jmenujete

a jaké dítě hledáte.

Ahoj.

My jsme Dana a Dirk McCannovi.

Bůh nám vnukl nápad adoptovat chlapečka... nebo holčičku.

Jo, ten nahoře nám požehnal tolika dary.

Chceme se o to podělit s dítětem, které potřebuje domov.

- Přesně. - A co vy?

Já jsem David, tady je moje žena Jessie.

O dítě se pokoušíme už tři roky.

Ale ať děláme co děláme,

nemůžu...

- Promiňte. Někdo další? - To nevadí.

Tak já jsem Kit a tohle je Michael.

Dítě chceme počít už od...

...od našeho prvního setkání, viď?

Jo, ale nějak se nám nedaří.

Hledáme dítě do devíti let bez ohledu na pohlaví či etnický původ.

Já jsem October Ross Jenningsová.

Chtěla bych být svobodnou matkou sportovně nadaného mladého chlapce,

kterého bych dovedla ke stipendiu ve vysokoškolské první fotbalové divizi.

Nejlépe afroamerického původu.

Jako ten film Zrození šampióna , že jo? To je paráda.

Miláčku, ona to myslí vážně.

Vy to myslíte vážně. Sakra, moc se omlouvám.

Myslela jsem, že když už tu byl vtip o gayích, co nemůžou počít...

Je to zápletka filmu Zrození šampióna ...

Ten jsem nikdy neviděla, takže řada je na vás.

- Už na mě nikdy nemluvte. - Jo, je praštěná.

Hrozně se omlouvám, cítím se strašně...

Ahoj, já jsem Ellie. Tohle je můj manžel Pete.

Vůbec si tím nejsem jistý.

Adoptovali jsme psa Karbanátka a naprosto ho zbožňujeme, ale...

- Nesrovnávej děti a psy. - To nedělám.

Jen chci říct, že psi z útulků bývali stigmatizovaní,

dnes se jim říká záchranní psi a každý je chce.

Nepoužívej slova „útulek“ ani „pes“.

Nechtěl jsem...

Je to taková trochu děsivá situace, ne?