Things Heard & Seen

„Můžu prohlásit, že věci v nebi jsou skutečnější

než věci, které jsou na světě.“ Emanuel Swedenborg

NETFLIX UVÁDÍ

PODLE ROMÁNU OD ELIZABETH BRUNDAGEOVÉ

ZIMA, 1980

PŘEDTÍM NA JAŘE

Hodně štěstí, zdraví!

- Všechno nejlepší, Franny. - Šikulky.

Mám tě moc ráda, zlato!

Pojďte!

Donesu vám dort.

- Dojdu pro víno. - Dobře.

Já to udělám, ať se můžeš najíst.

Děkuju.

Jsi teď dost vychrtlá. My mámy vedle tebe vypadáme hrozně.

- Chutná? - Jo.

Co se děje, mami?

Je horko. Tátovi se zavírají oči.

- Jsem v pohodě. - Je to sem z Worcesteru čtyři hodiny.

Já vím. Udělám vám kafe.

Uvaříš kafe, prosím? A potřebujeme další láhev bílýho.

Dobře. Mami, uděláš to kafe?

Hned se vrátím.

Pozvedněme své kelímky a připijme si na doktora George.

Na George!

- Už je to oficiální, ne? - Jo, oficiálně oficiální.

Už nejsem slaměná vdova.

A mám další dobrý zprávy.

Díky mé dizertační práci mi nabídli práci na severu.

- Teda, to bylo rychlý. - Musí být skvělá.

Ještě jsem ji nečetla.

- George je tajnůstkář. - Ne, jsem zbabělec.

Catherine byla nejlepší ze třídy.

- Budeš učit na Bardu? - Ne, na Saginaw.

Je to malá soukromá vysoká škola.

Je z tebe holka z velkoměsta. Máš práci snů.

Vážně to chceš?

George po tom touží. Nese těžce, že se nám nedaří.

Je to náročný, co ho táta odříznul.

Netušila jsem, že si od nich bere peníze.

Dělal tak od chvíle, co se Franny narodila.

Stěhování taky něco stojí.

Na severu je všechno levnější.

- A prý je tam hezky. - Jo, projížděla jsem tudy.

Zazobanci tam tráví víkendy, jinak jsou tam jen burani.

Já vím, ale George se kvůli mně dost obětoval,

tak to musím aspoň zkusit. Dlužím mu to.

Ahoj.

Ahoj.

Našel jsem nám ideální dům.

A je to.

Zámek trochu zlobí.

Je to tu krásný.

Tak jo.

Jak jsem říkala minulý týden Georgovi, pochází z konce 19. století.

Potřebuje trochu zrekonstruovat.

Minimálně vymalovat.

Ale koukni na ty zdi! Super!

Musíte si představit, jak krásné to tu bude.

Má žena je vystudovaná restaurátorka. Budeme v dobrých rukou.

Proč ho tu ty lidi nechali?

Je nádherný.

Mléčné farmy to teď mají dost těžké po celé zemi.

Je to náročné odvětví.

To je tak smutný.

Je to škoda.

Zas tu bude líp.

Chceš vidět i zbytek? Pojď!

Tak ukazuj.

- Jak to vypadá nahoře, Georgi? - Vezmu tě tam.

Jak je to tu velký?

Pamatuješ si tohle?

Georgi,

chtěla jsem nad klavír pověsit ty tvé krajinky, ale nemůžu je najít.

Promiň. Mám je do pracovny.

Mně se líbí.

Chci se pochlubit svým starým životem.

Třeba tě tenhle dům inspiruje, abys začal zase malovat.

Po té dizertaci se považuju spíš za spisovatele.

Tak co. Kočku nebo panenku?

Kterou chceš?

Konečně usnula.

Jsi nervózní ze zítřka?

Ne. Měl bych?

Je normální, že má člověk první den trému.

Hledáš si důvod, abys mě mohla uvolnit?

Potřebuju mít důvod?

Jak bys chtěl uvolnit?

Co?

Co je to za smrad?

Cítíš to? Smrdí to jak výpary z výfuku.

- Že jo? - Jo, asi to cítím.

Je to čím dál silnější.

Myslíš, že duchové jezdí na premium?

Myslím to vážně. Nech toho.

Mami, já se bojím!

- To nic. Pojď sem. - Bojím se!

Přikryjeme tě. Neboj.

Vážně?

Mami, já se bojím. Nechci tam spát.

UNIVERZITA SAGINAW

Americký Rýn.

Tohle je ideální místo pro kampus.

Abych řekl pravdu,

tu práci jste získal díky kapitole, jak Swedenborg ovlivnil

umění George Innesse.

Vážně? To je zajímavé.

Tahle část mi dala zabrat nejvíc.

Jak to?

Je to sice klišé, ale jsem newyorský cynik.

Pořád nechápu, jak se mohl tak skvělý malíř jako Inness

vzhlédnout v mystikovi z 18. století.

Swedenborg…

nebyl jen tak obyčejný mystik.

Chápal, že vše v našem světě

má svůj protějšek v duchovní říši.

A s tímhle vědomím maloval Inness své krajiny.

To chápu.

Tohle je moje kancelář, kdyby něco.

Máte to tu krásné.

Na Swedenborgovi mi vadí, jak komunikuje s anděly a duchy.

Oslavuje smrt jako úžasný přechod.

Měl byste vědět, že tu má Swedenborg oddané následovníky.

A to včetně mě.

Občas pořádáme seance. Pozvu vás.

Přivedu svou ženu.

To ona je v naší rodině skutečná věřící.

Vaše kancelář je tady.

Asi jsem vybral špatný dárek na uvítanou.

CO JSME VIDĚLI, CO JSME SLYŠELI

Proti obrazu na obálce nemůžu nic říct.

Údolí stínů smrti.

Jedno z Innesových nejlepších děl.

Nyní jste oficiálně na jeho teritoriu.

Nedivte se, až začnete vidět věci po jeho.

Díky, Floyde.

- Dobrý den. - Zdravím.

- Paní Claireová, že? - Ano, přejete si?

Ano, madam.

Jsem Eddie Lucks a tohle je můj mladší brácha Cole.

Chtěli jsme se představit, kdybyste potřebovali výpomoc.

Zahradníky, tesaře, instalatéry…

Nebo malíře. Jsme úplně jako Leonardo.

A nejlepší je, že jsme laciný.

Jako moje kulička?

Hezká. Chceš ukázat, jak se správě cvrnká?

Zapomněl jsem říct, že Cole je nejlepší chůva ve městě.

Jo, to vidím. Kde bydlíte, kluci?

Ve městě u strejdy.

Máme spoustu doporučení.

Dobře. Máte vizitku?

Vizitku?

Podívám se.

Zapomněl jsem je doma.

Ale mám pero.

Měli bychom je najmout.

Co zkusit ještě někoho dalšího? Ve městě nabízí výpomoc kdekdo.

Už jsem to zkoušela. Tyhle bychom měli za půlku.

Neříkej mi, že už zase jíš jen saláty.

Měla jsem velký oběd.

Co ty proteinový koktejly od doktora?

Ráno jsi ho vynechala.

Dávám si je večer. Líp je pak strávím.

- Franny, dáš si ještě rýži? - Ne, chci na poníka.

- Jeď, poníku! - Už jedu!

Jedeme!

Ty mu dáváš.

Koukej, je tu další.

Připravená?

- Raz, dva, tři. - Koník.

Panebože.

- Jdeš? - Za chvíli. Musím umýt nádobí.

Podáš mi ten hrnec, prosím?

- Díky. Za chvíli přijdu. - Tak jo.

Přijď brzy. Jsem unavenej.

PAMATUJTE

RODINNÁ KRONIKA

ÚMRTÍ

ZATRACENÝ

„Zatracený.“

Georgi.

Georgi!

Já už spím.

HISTORICKÁ SPOLEČNOST

- Kde? - Osm.

- Je to hodně o 1,3 kila. - To ale musí…

Návštěva.

Jste z Historické společnosti?

To jsme.

Nevím, jestli hledáte dobrovolníky,

ale jsem tu nová a chci se seznámit s lidmi

a dozvědět se něco o okolí.

Zapište nám své údaje.

Dobře.

Pošleme vám rozvrh.

A taky mě zajímalo,

jestli nevíte něco o starších usedlostech v okolí.

Jednu jsme teď totiž koupili.

Máme tu fotku vašeho domu.

- Vážně? Kde? - Ano.