Pelé

PŮVODNÍ DOKUMENT NETFLIX

Na Aztec Stadium v Mexico City právě vidíme fascinující podívanou.

Této atmosféře se žádná jiná na světě nevyrovná.

Tímto slavnostně zahajuji

deváté Mistrovství světa ve fotbale. Vítěz si odnese Rimetův pohár.

Mistrovství světa ve fotbale 1970 bylo právě zahájeno!

Můj otec mi jednou řekl: „Abys mohl hrát fotbal, musíš mít odvahu.“

Oči všech byly upřené na Pelého, nejslavnějšího fotbalistu světa…

Brazilské naděje se upínají k jeho kopačkám.

Je neustále sledován…

Pelé se schoval.

Je to jeho čtvrté mistrovství. Je uctíván tak moc, až je téměř vězeň.

Hrozí mu únosem a zabitím.

Podle médií jsem už byl za zenitem a neměl jsem dobrou formu.

Pelého forma není, co bývala. Už dávno to není ten samý Pelé.

Byl jsem pod obrovským tlakem.

Dost řečí!

Je čas bojovat!

Mistrovství světa bylo pro mou zemi důležité.

Ale tehdy jsem nechtěl být Pelé.

Nelíbilo se mi to, nechtěl jsem to.

Modlil jsem se:

„Bože, pomoz mi. Tohle je moje poslední mistrovství světa.“

Brazilci teď Pelého potřebují.

…Brazilci potřebují Pelého.

Pelé!

- Pelé! - Pelé!

- Pelé! - Pelé!

Pelé!

Výjimečný Pelé.

Pelé!

Pelé už není tak dobrý jako dřív.

Pelé!

Brazílie je moje země. Znamená pro mě naprosto všechno.

Narodil jsem se tam.

Brazílie byla mladá země a stále velmi neznámá.

Pamatuju si, že moji prarodiče rozváželi dříví.

Měli koně a vozík. Když mi bylo deset, na koních jsem trávil spoustu času.

Netušil jsem, že existují i jiné země.

Brazílie pro mě byla nejkrásnější zemí na světě.

Pocházeli jsme z velmi chudých poměrů.

Byli jsme chudí, ale vždy jsme pracovali. I můj otec.

1946, DRUHÝ ZÁPAS PROTI SANTOS

Můj táta byl fotbalista. Jeho přezdívka byla Dondinho.

Byl jsem známý jako Dondinhův syn.

Mým snem bylo být jako táta.

Byl pro mě ten nejlepší hráč na světě.

Když se Pelé vrátil ze školy, vždy šel hrát ven s kamarády fotbal.

Fotbal miloval. Ale doma pěkně vyváděl.

SESTRA

Vždy byl plný energie.

V tátově kariéře přišlo období, kdy byl zraněný a klub mu neplatil.

Pelé chtěl rodině finančně vypomoct, a tak si sehnal práci.

Začal jsem čistit a leštit boty, abych pomohl rodině.

Snil jste někdy o tom, že se z vás stane slavný fotbalista?

Ne. Díky svému vychování jsem byl rozvážný.

A pořád jsem. Za což vděčím své rodině.

Nikdy ve svém životě jsem si nemyslel,

že jsem lepší než kdokoli jiný.

Mám štěstí, že mi rodiče předali tyto hodnoty a vzdělání.

Když táta zjistil, že má talent na to stát se fotbalistou, opravdu ho podpořil.

Jeli do klubu Santos.

FOTBALOVÝ KLUB SANTOS

V klubu Santos jsem Pelého jako první potkal já.

Často k nám chodili hráči na zkoušku, ale vždycky stáli za prd.

Na prvním tréninku předvedl svůj úžasný talent.

Tak silně mi potřásl rukou, až si říkám:

„Chci hrát v týmu s ním, ne proti němu!“

Hned od začátku byl svérázný. Ničeho se nebál.

Vešel dovnitř, jako by s námi hrál už celou věčnost.

Bylo mi teprve 16, ale říkával jsem, že jsem profesionální fotbalista.

A než jsem se nadál, byl jsem nominovaný na Mistrovství světa 1958.

Tušili jsme, že z něj může být skvělý fotbalista.

STRÝC

Ale když ho nominovali do národního týmu, byli jsme radostí bez sebe.

ŠVÉDSKO MISTROVSTVÍ SVĚTA VE FOTBALE 1958

Povídám: „Bezva, jedeme do Švédska.“ Nikdy předtím jsem z Brazílie neodjel.

Mysleli jsme si, že Brazílie je v Evropě dost známá, ale nebyla.

Potkali jsme švédské děti,

které mi pořád sahaly na tvář. Říkám si: „Co se to děje? Proč se mě dotýkají?“

Neustále se dívaly na ruce, jestli budou taky černé!

Nikdy předtím neviděli černocha.

Brazílie tehdy nebyla považována za fotbalový národ.

BÝVALÝ HRÁČ BRAZÍLIE

Rozhodně jsme nebyli favorité.

Viděl jsem před sebou hubeného kluka

který by měl být nervózní z toho, že byl nominovaný na mistrovství světa,

ale nic takového necítil. Byl strašně sebevědomý.

ČTVRTFINÁLE BRAZÍLIE VS WALES

V Göteborgu nás čeká čtvrtfinále.

Podle některých novinářů jsem byl moc mladý na to, abych nastoupil.

Protože jsem byl moc nezkušený.

Ale táta mi vždycky říkal…

„Ničeho se neboj, synu. Důvěřuj si. Na hřišti jste všichni stejní.“

To mi dodalo spoustu síly.

…Pelé si zpracovává míč, střílí a je to gól!

Pelé posílá Brazílii do vedení!

Gól!

BRAZÍLIE 1:0 WALES

SEMIFINÁLE BRAZÍLIE V FRANCIE

Vavá centruje, Abbes je na míč krátký a Pelé střílí branku!

Zpracovává si míč, střílí… Pelé!

BRAZÍLIE 5:2 FRANCIE

Klíčovému muži zápasu Pelému je teprve 17 let.

Brazilci byli tak často a přesto tak daleko od titulu pro mistry světa.

V roce 1950 byli žhavými favority na vítězství,

ale byli překvapivě vyřazení 2:1 Uruguayí.

Mistrovství světa 1950 se konalo v Brazílii. Byl jsem ještě malý kluk.

Když Brazílie v roce 1950 pořádala mistrovství,

všichni doufali, že se Brazílie prosadí

a že se zbav statusu zaostalé země.

Televize tehdy ještě nebyla, zápas viděli jen lidé na stadiónu. Včetně mě.

SPISOVATEL

Na stadionu Maracanã bylo 200 tisíc fanoušků.

Brazílie byla odhodlaná udělat všechno možné pro to,

aby se díky fotbalu dostala na světovou scénu.

Mí spoluobčané, za pár minut se z vás stanou mistři světa.

Dodrželi jsme své slovo a postavili tento stadion.

Teď splňte svou povinnost vy a vyhrajte pro nás mistrovství.

AŤ ŽIJE BRAZÍLIE

Brazílie útočí, míč má před vápnem Ademir, přihrává ho Friaçovi, ten střílí

a je to gól!

Friaça!

Brazílie dává gól! Friaça!

Stěžují si na…

Všichni jsme obklopili rádio, poslouchali jsme a komentovali zápas.

Špatný obranný zákrok Bigodeho, Ghiggia centruje do vápna,

Schiaffino střílí… A Urugay dává branku! Schiaffino.

Vyrovnali. Brazílie kapitulovala.

Ghiggia běží po pravé straně hřiště k brazilské bráně a dává gól!

Uruguay dává druhou branku!

Uruguay vyhrává 2:1.

Celá země ztichla.

Byla to doslova tragédie.

Rok 1950 představuje…

velké národní selhání.

Brazilský dramatik Nelson Rodrigues

měl pro porážku vlastní pojmenování.

NOVINÁŘ A KAMARÁD

Nazval ji ztělesněním „kolektivního komplexu méněcennosti.“

Myslel tím, že Brazílie zvadla, ocitla se v temnotě

a chválila velikost ostatních.

„Ostatní jsou skvělí a my jsme bezcenní.“

NOVINÁŘ

Protože Brazílie je jako pouliční pes.

Nevěděl jsem, jak uchlácholit brečícího tátu.

Tak mu povídám: „Kašli na to, nebuď smutnej.

Vyhraju pro tebe mistrovství světa.“

Uruguay vyhrává Mistrovství světa ve fotbale 1950.

Brazilské publikum je zdrceno.

Zápas začne již za pár okamžiků.

Brazílie se ve finále mistrovství světa utká se Švédskem.

FINÁLE BRAZÍLIE VS ŠVÉDSKO

A finále mistrovství světa začíná.

To vypadá slibně. Obchází soupeře, míří, střílí…

a dává gól!

Švéd Liedholm dává branku!

Švédsko vede nad Brazílií 1:0.

Švédsko se ujímá vedení. Dokáže Brazílie zareagovat?

To nás všechny zajímá.

Bude to další katastrofa?

Djalma přihrává Vavámu, ten nachází Pelého.

Pelé si zpracovává míč a střílí!

To byla od Pelého neskutečná pumelice!

Nilton Santos centruje do vápna na Pelého, který si zpracovává míč.

Přehazuje si obránce a dává gól!

Nádherný gól od Pelého!

Byl zázračné dítě.

Brzy jsme si uvědomili, že sledujeme

počátky nejlepšího hráče všech dob. O tom vůbec nebylo pochyb.

Orlando…

Pelé přihrává Zagallovi. Ten vrací Pelému…

Pelé skáče a hlavičkuje míč do sítě!

Pelé!

Brazilci jsou mistři světa!

BRAZÍLIE 5:2 ŠVÉDSKO

Bylo to jako sen.

Bylo to úžasné.

Tu noc jsem nespal.

Chtěl jsem zjistit, jestli lidi doma v Brazílii a obzvlášť moje rodina

poslouchali přenosy ze zápasů.

Viděli, jak jsem vstřelil ty góly?

Podívejte na to!

Lidé jsou jako utržení z řetězu!

Skáčou radostí! Křičí!

Všichni oslavují vítězství Brazílie

a chtějí přivítat naše hvězdy.

Pelé byl tím, kdo začal řešit

ten „kolektivní komplex méněcennosti“.

Díky němu se měli Brazilci znovu rádi.

To není žádná maličkost.

- Všechno se točilo okolo Pelého. - Skutečně.

Všude se ozývalo: „Pelé, Pelé, Pelé…“

Když k nám lidi přišli, upozornili jsme je: „Tamhle je Pelé!“

Všichni za nim běželi jako smyslů zbavení a my se smáli.

Holky chtěly s Pelém chodit.

Kluci ho chtěli za bratra, rodiče ho chtěli za syna.

A všichni ho chtěli mít za souseda.

Protože byl neskutečně okouzlující.

NOVINÁŘ