Sitting in Limbo

V ROCE 2007 LABOURISTICKÁ VLÁDA POPRVÉ POUŽILA VÝRAZ 'NEPŘÁTELSKÉ PROSTŘEDÍ'

V DISKUZI O OPATŘENÍCH TÝKAJÍCÍCH SE ILEGÁLNÍCH PŘISTĚHOVALECKÝCH DĚLNÍKŮ.

V ROCE 2012 KOALIČNÍ VLÁDA DAVIDA CAMERONA ZFORMOVALA TÝM,

KTERÝ BYL ZNÁM JAKO 'PRACOVNÍ SKUPINA NEPŘÁTELSKÉHO PROSTŘEDÍ'.

Imigraci si představujeme v řádu desítek tisíc

spíš než sta tisíců.

Vláda brzy představí imigrační zákon,

který usnadní zbavit se lidí, kteří nemají právo tady být.

FILM JE INSPIROVÁN PŘÍBĚHEM ANTHONYHO BRYANA A DALŠÍCH,

POZVANÝCH USADIT SE VE SPOJENÉM KRÁLOVSTVÍ PO VÁLCE.

JMÉNA A UDÁLOSTI BYLY POZMĚNĚNY.

Británii dáváte zpět, nejen z ní berete.

A když dáváte, jsme plně s vámi.

Tak to je v této zemi. Tak to má být.

A tak to bude pro kohokoli, kdo sem chce přijít.

EDMONTON, SEVERNÍ LONDÝN, ČERVEN 2016

Tak jo, zlato?

O tomhle mluvím.

Ale vážně, co je to za zpěv?

To není zpívání. To je jódlování.

Slyšela jsem to.

Choon.

Tenhle choon hraješ jen pro mě, že?

Jasně, lásko.

-To je tvůj choon. -Jo.

Hele, díky za to.

Jo.

Všechno nejlepší k narozeninám, zlato.

Hodně štěstí zdraví

Zpívej, zlato.

Hodně štěstí zdraví

Hodně štěstí, milý Anthony

Hodně štěstí zdraví

Kolik ti už je?

Ty nevíš?

Chlapče, ani svůj věk si nepamatuju, natož tvůj.

Jak se daří? Bylas u doktora minulý týden?

Ano, zlatíčko, ale ten pro mě nic nenadělá.

Stáří je stáří.

Jo, ale bereš svoje prášky, že?

To je moje jediná práce, brát prášky.

Přijedeme za tebou před koncem roku.

Chlapče, ani tu pusu neotvírej.

Jsem tu zpátky už deset let. Každý rok říkáš to samý.

Myslím to vážně. Podal jsem si žádost o pas. Řekni jí to.

Měla bys vidět, jak se čertil nad fotkama, Mama Lou.

Vědělas, že máš tak marnivého syna?

Dobré ráno, Anthony.

MINISTERSTVO VNITRA IMIGRAČNÍ POLICIE

Zvedáme ruce nad hlavu, čím dál výš.

A uvolníme.

A naposled předpažíme.

Nádech, ruce na hrudník.

Výdech, rozevřít paže.

A uvolnit.

Ještě jednou, nádech. Paže...

-Obávám se, že mám špatné zprávy. -Co se děje?

Dnes ráno jsem dostala dopis z ministerstva vnitra.

Podle nich nemáte v Británii právo pracovat.

Cože?

Říkají, že nejste občan UK.

To je nějaký vtip?

Píše se tam, že vás musíme propustit.

Co to jako má být? Pracoval jsem v této zemi celý svůj život.

Je mi moc líto, Anthony, ale budeme vás muset propustit.

Nemůžeme riskovat pokutu.

Je to jen prozatím, než to všechno rozuzlíte.

Víte, že jste pro nás jako rodina. Nechceme o vás přijít.

Anthony?

-Jsem tady. -Všechno v pořádku?

Co se děje?

-Přišel jsem o práci. -Cože?

Nerozumím tomu.

Nemůžu pracovat, využívat zdravotní pojištění ani služby, a žádné vysvětlení.

Nechápu to. Jak můžou tvrdit, že jsi tu nelegálně?

-To je absurdní, že? -Volals tam?

Volám celý den. A nikomu jsem se nedovolal.

-Bez odpovědi. A teď je zavřeno. -Jo.

Jdeme tam hned zítra ráno.

Vezmu si den volna. Musí to být nedorozumnění.

Mám strach, zlato.

Když nemůžu pracovat, jak vyžijeme?

Takhle vůbec nepřemýšlej.

Tak daleko to nedojde.

A jestli jo, máme něco našetřeno, vzpomeň si.

Jo, ale to je na letenky na Jamajku.

Vyřešíme to.

Říkám ti, to musí být chyba. To...

-Nemusíš se mnou chodit. -Ale jo, půjdu.

-Chci s nimi mluvit. -To je v pořádku.

Nemusíš si kvůli tomu brát volno.

Zvládnu to, jasný?

Dobře.

BECKETT HOUSE IMIGRAČNÍ CENTRUM

Jo, klíče, mobily.

Cokoli kovového tady do krabice.

VĚŘIT V BRITÁNII

Dobře. Sundejte si čepici a dívejte se do kamery.

Můžu se zeptat proč?

Tak to předepisuje zákon. Čím dřív vyhovíte, tím dřív budete odtud venku.

Děkuji.

Odteď se tu budete hlásit každých čtrnáct dnů.

-To je všechno? -Čekal jste něco jiného?

-Očekával jsem vysvětlení. -Čeho?

Proč jsem tady.

To obsahoval dopis, který jsme vám poslali.

To neobsahoval.

Má to co dělat s mou žádostí o pas?

Neměli jsme všechny náležitosti,

ale přiložili jsme k tomu dopis s vysvětlením.

Opakuji, pane, spojíme se s vámi ohledně vysvětlení.

Můžete mi aspoň říct, kdy to tak bude?

Obávám se, že ne.

-Tam to nemůžeš dát. -Ale jo.

To nejde. Musíš přidat na konci.

-Vidíš? -Jo.

-Vidíš? -Jo, vidím.

Vidíš?

Odcházím.

Ashley, co jsem říkal o dorovnání?

Toto je hra dovednosti.

-Já ne. -Ale ano.

-Nejsem. -Ale ano.

-Nejsem! -Hele. Klid, obě.

Budu zpátky v šest. Zavolej, kdybys něco potřeboval.

Nenech se těma dvěma stresovat.

Jasný?

Budeme v pohodě.

Fajn. Ukážu vám, jak ukončit hru.

Připravený?

Určitě?

Eileen.

-Jo? -Vyhrál jsem.

Co to je?

-Něco holkám kup. -To nemusíš.

Vím, že nemusím. Jsou to moje vnučky.

Ale můžeš si to dovolit?

S tím, co se děje...

Eileen, vem si ty peníze.

Dobře. Děkuju.

Dík.

Děkuji vám. Můžete si vyprázdnit kapsy...

Anthony Bryan?

Pane Bryane, prošli jsme si vaši složku.

Já mám složku?

Tady se píše, že jste přišel do UK s Jamajky v roce 1965

ve věku osmi let, zapsán v pase vaší matky.

-Je to správně? -Ano.

-A od té doby tady žijete? -Jo.

Potřebujeme původní pas vaší matky,

váš rodný list

a jakékoli další pomocné dokumenty a fotografie.

Nerozumím. Proč to všechno potřebujete?

Vaše právo zůstat v UK se na tom zakládá.

Nechci vás zneklidnit, ale toto je velmi vážná záležitost.

-Říkáte, že chcete vidět fotky? -Ano.

Jaké fotky?

Rodinné fotky a tak podobně.

Takové vizuální důkazy jsou většinou velmi přesvědčivé.

Jistě máte záznam o mém příjezdu.

To vy musíte poskytnout důkazy na podporu vašeho tvrzení,

že tu žijete od roku 1965.

Víte, že v současné době nemůžu pracovat?

To vím, ale musím vám připomenout,

že je vám zapovězena jakákoli placená práce...

Neříkal jsem, že ano.

Řekněme, že shromáždím všechno, co po mně chcete.

Tím to skončí?

Velmi pravděpodobně, ale nemůžu vám to garantovat.

Mám dnes ráno hodně případů a nemůžu si dovolit se zdržovat.

Kdybyste byl tak laskav a přinesl ty podklady co nejrychleji.

Vzpomeň si na ten den, kamaráde.

Už žádné vtipkování o tom, jak schovávám každý papír.

Ale proč byste skartovali školní záznamy každých deset let?

Chtěla bych nějaké záznamy o daních.

Chtěl bych kopie svých zdravotních záznamů.

Mám číslo sociálního pojištění.

Ne, nejsme manželé. Volám místo něho, protože...

Pardon? Ne, není to můj kluk.

Nejsme náctiletí.

Vidíš?

Měl sis kleknout už před léty. Nebyli bychom v téhle šlamastice.

Dovolali jste se na daňový úřad.

Všechny naše telefonní linky jsou obsazené. Prosím nezavěšujte.

Určitě někde mám tvůj rodný list.

Ale nevzpomenu si, kdy jsem naposled viděla ten starý pas.

To jsem si myslel, ale prosím tě, mohla by ses po něm podívat?

Moc by se mi...

Mami? Haló, mami?

Mami? Haló?

-To je tvoje prababička. -Jo. 30 let v Národním zdravotním systému.

Je krásná.

Stejně jako její pravnučka.

-Co tam tak dlouho děláš? -Už jdu, mami.

Nechápu, proč to všechno potřebujou.

Opravdu, školní záznamy ze 70. let?

A kde začneš?

-Bývalá škola? -To zkusím.

-A? -Teď je to Tesco.

-Těší mě, že to vy vidíte jako srandu. -To taky je.