لومړۍ 200 کرښې.
NETFLIX UVÁDÍ
Vlez tam, Ano.
Žlutá, černá, žlutá.
Žlutá, černá, žlutá…
Žlutá, černá, žlutá, červená.
Žlutá, černá, žlutá, červená.
Nehýbejte se.
Je jedovatý.
Hej, Ťapko!
K noze! Odnesu tě pryč.
- Mami, nevolal táta? - Ne.
Uvidíme, jestli nám pošle prachy.
…miluju tě.
Ještě to není připravený. Nestihla jsem to. Je všechno v pohodě?
Ať ti zavolá zpátky. Ať nevyčerpáme kredit.
Nahrajte prosím svůj vzkaz. Až skončíte,
zavěste nebo zmáčkněte křížek pro další možnosti.
Nebere to.
Zítra mu zavoláme znova.
- Vrať se domů, Ano. Hned tam budu. - Dobře.
Prosím? Jo, ty peníze mi od tebe došly v pořádku.
Zkus někam popojít. Už mě slyšíš?
- Jak se má moje vnučka? - Haló?
- Komu je podobná? - To je skvělé.
- Zkontroluj to. - Zavolám ti…
- To není fér, podvádíš! Pusť mě! - Zničil jsi mi košili, ty debile!
Říkal sis o to, Margarito!
Kryj mě. Rychle!
- Uhni. - Uhni.
- Ne. - Ta je drzá. Vždyť nehraješ.
Margarito!
Mám tě!
- To mlíko je ledový. - Máma mě zabije.
Pusť mě!
Budu muset jít pro další mlíko, ty hňupe!
Juano!
Juano!
Běž domů, Ano.
Je to fakt škoda.
Obávám se, že vytvářejí velké vakuum tím, že nenahlásí, že jsou skutečně od policie.
Nejsme si jistí, že jsou policisté. Nebyli by jenom zkorumpovaní, ale i…
Maminko?
Běž už spát, Ano.
Copak nestačí…
Z celého srdce si přeju, aby nešlo o federální policii, protože…
Viděla jsem holuba, byl pěkná obluda.
Ze stromu mu sletělo hnízdo, až to hvízdlo.
Ztratil se ve vinici, snad nemá opici.
Ticho!
Škorpion má žihadlo na obranu před nepřáteli.
- Připravená, Josefíno? - Ano.
Poslouchejte svoji spolužačku.
Můj referát je o živých a neživých bytostech.
Živé bytosti mohou chodit, dýchat a komunikovat spolu.
Například krávy s jinými krávami. Psi s jinými psy.
Kočky s jinými kočkami. Každá bytost se svou komunitou.
Živé bytosti se rodí z jiné bytosti a ve stáří zemřou, přesně jako my.
- Proč jsi tam nakreslila ty kameny? - Protože i kameny jsou živé bytosti.
Tak prosím.
Kameny nejsou živé bytosti, protože nemají oči, uši ani krev.
- Nedívej se jim do očí. - Proč?
Otevři takhle pusu.
Aby byla kulatá.
Fajn. Máš malou pusu. Musíš ji co nejvíc otevřít a zakulatit.
Teď vydrž.
- Tahle nefunguje. Kde je ta druhá řepa? - Tady.
Mario, mám ti taky udělat mejkap?
Jo. Máma s tátou se líbali jazykama.
Nechutný.
Je to ledový.
- To nic nebylo. - Au.
- Jsem mokrej. - A co?
- Holčičko. - Parchantíku.
- Dej mi to. - Tady. Abys už nebyl blbeček.
Ať zaparkují na té straně.
- Už tam není místo. - Tak ať zaparkují tady.
- Kolik munice chybí? - Máme všechno, pane.
RADNICE SAN MIGUEL, JALISCO
- Aspoň že tak. - Chce to lepší místo.
Podle velitele vám měl dát zprávu desátník.
- Nic jsem nedostal. - Budu dál hlídat.
SALÓN
- Ahoj. - Tys nešla do práce?
Jo, ale odešla jsem dřív. Co tady zase pohledávají?
Zítra začíná sklizeň. Mají s sebou helikoptéru, je to jako cirkus.
Už začali rozprašovat jed na polích u školy.
Za to jsou placený. Aby ho rozprášili všude. Jenom ne tam, kde je třeba.
Půjdeš tam makat? Kolik vám platí tentokrát?
Asi 300 denně. Ale záleží na tom, kolik toho sklidíš.
Věřte tomu, nebo ne, ale tahle má fakt šikovný ručičky.
Můžu ti tam sehnat flek, jestli chceš. Lepší než uklízet cizí baráky.
- Ne, díky. Můžu zítra přivést Anu? - Jasně.
- Nechci, aby byla sama doma. - Jo, v pohodě.
Včera provedli v jednom domě razii. Vzali si nějakou holku.
- Ve kterém domě? - V domě pana Pancha.
- Vzali si Juanu? - Ano.
Pomoz mi s těma fazolema, Ano.
Ne, ta je dobrá.
Proč máš rtěnku?
Říkala jsem ti, že to nesmíš.
Příště ti vyrazím zuby.
Nemám ráda, když mi kradeš věci. Teď si běž opláchnout obličej.
To není tvoje rtěnka.
Už tam ani nikoho nepouštěli.
Musela jsem až do San Miguel pro předpis, co jsem dostávala tady.
Vydírají cizí lidí. Bude lepší, když odejdou.
- Přiměli nás otevřít kliniku. - A proč?
- Mami… - Dost, Ano.
Říkala jsem, že to bude lepší. Máš tolik vlasů, až si v nich vši staví hnízda.
Jako holčičce mi taky stříhali vlasy.
Máma používala jed, ze kterýho mě šíleně pálily vlasy.
- Jdeme. Pospěš si. Díky, Heleno. - Nemáš za co, Luz.
Sbohem, Mario.
Škola nás navíc varovala, že nevpustí nikoho, kdo má vši nebo živé hnidy.
Bude snazší použít jed, že jo, Heleno?
Vlasy dorůstají, dítě.
Doktor byl strachy bez sebe, Rito.
Čekal, že ho unesou.
Ty nezavřeš?
Ne. Mě neotravujou. Platím jim za ochranu. Abych tu mohla zůstat.
Nechci!
Proč jste neostříhala vlasy Marii?
Protože má hořkou krev, Paulo.
A to vším nechutná.
My s Anou máme vši vždycky. Nemám pravdu, Ano?
Juano!
Naprosto nový, stoprocentní krokodýlí kůže.
- Hotovo? - Jo.
Vezmi si skleničku.
- Jsou super. Kde jsi je koupil? - Vyrábí je přímo tady.
Kámo, už jsi sehnal lidi na sbírání máku?
- Máme 40 nádeníků, to by mělo stačit, ne? - Uvidíme.
- Jasně. - Snad toho bude hodně.
Vím, že tam jseš. Umřeš.
Vím, že tam jseš.
Umřeš.
Jdu za mámou.
Mami.
Co tady děláš? Měla jsi přece zůstat doma, Paulo.
Jo, ale hrály jsme si s Marií a slyšely jsme, že budou stříkat jed.
Říkala jsi, že když jsou tady vrtulníky, je lepší bejt na poli, mami.
A doma není jídlo.
…za chvíli si lehneme na ty kameny, co jsme nedávno viděli.
- Na ty kameny… - Dobře.
Počkejte na mě tam nahoře. Vezměte si moji vodu.
Snad nebude moc velký horko.
Minule bylo příšerný vedro, nešlo to vydržet.
- Dobré odpoledne. - Dobré odpoledne!
Díky, že jste přišli.
Pozval jsem vás sem, protože za chvíli končí školní rok.
A některé děti ze druhé třídy…
stále nepřinesly finanční příspěvek.
- Promiňte. - Přineste ho do pondělí, prosím.
Je tu výbor maminek,
- který vyřizuje platby. - Pojď si ven hrát.
Budeme od vás potřebovat další peníze.
Když jsme všichni tady, rád bych využil příležitosti…
a zmínil jedno citlivé téma.
Všichni víme, že to byl těžký rok. A spousta rodin musela opustit město.
Ptám se všech okolo a nikdo mi nic neřekne.
To děvče, které unesli, Juana…
je zároveň moje žačka.
Jste maminky mých žáků.
A chci, abyste mi řekli, co víte o tom, co se stalo.
V San José je ubytovna, kde přijímají vysídlené rodiny z pohoří.
Příští rok budu učit tam.
- Takže škola bude znovu zavřená? - Dokončím tenhle školní rok.
Ale žádný učitel už sem nechce. Do žádného z měst tady.
Ti lidé od nás chtějí peníze za to, že nás nechají pracovat.
A všichni jsme se dohodli, že jim nezaplatíme.
Já.
- A já. - A já.
Co myslíte, že se s náma stane,
když jedna z nás tří najednou zmizí?
Ticho, Ano, nic neslyším.
Je to kráva. Slyšíš ji?
Patří panu Panchovi. Jsou venku.
Ten zvuk jde z mangový louky.
Chci se tě na něco zeptat. Ale nerozčiluj se.
- Dobře. - Proč jste to tomu učitelovi neřekli?
To, co řekl, bylo špatné.
Proč?
Neznáme ho. Není místní.
Je pravda, že zabili pana Pancha?
Ne. Odvezli ho pryč.
- Teď jeho krávy nemají pána. - Odvezli i Juanu?
Odjela bydlet ke svojí mámě a sestřičce.
Tak proč tady všechno teda nechali?
To je přece běžný, Ano.
Lidi tady všechno nechávají, jako by se jednou měli vrátit.
- Jak to víš? - Dost, jsi na řadě.
Zavři oči.
Neslyším žádný auta. Ani náklaďáky.
Cikáda.
Ne, cvrček.
Sova.
Je na kopci u vody.
Čí je to pes?
Fuj!
Padejte!
No comments yet. Be the first to leave one.