لومړۍ 200 کرښې.
PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX
Komu mohla Atiye ublížit?
- Mám tě! - Sakra!
Vyděsil jsem tě?
Já vyděsím tebe!
K dnešnímu večeru.
Růže jsou trochu klišé, ale postačí.
Ty jsi taky trochu klišé, ale stačíš mi.
Pořád pracuješ, lásko?
Vidím tu hodně úsilí.
Ne, jen si chci trochu vyčistit hlavu.
Bolí tě hlava?
Noční můra?
Nic takového.
Myslíš, že učitelka je dobré povolání?
Zlato, nejsi obyčejná učitelka. Rozšiřuješ jim obzory.
Máš pravdu.
V tom případě...
nebude vadit, když tu výstavu zruším.
Zbláznila ses?
Možná.
Lidé někdy říkají, že jsem blázen.
Prodáš všechny obrazy. Uvidíš.
A jestli ne, koupím je já.
- Ne, Ozane. - Co?
Neopovažuj se. Slíbil jsi, že žádný nekoupíš.
Tak dobře.
Nechám si ujít příležitost
koupit díla nejlepší malířky v historii malby.
Krásně voní.
Chtěl jsem teď rozsypat okvětní lístky po posteli.
Vážně?
Nemělas být doma.
Proč ne?
- Měla ses sejít se sestrou. - Sakra! Zapomněla jsem na to!
Nemůžu uvěřit, že jsi něco zapomněla.
Musím jít.
- Musím jít! - Nic nedělám.
Vážně musím jít vyzvednout ty šaty!
- Já nic nedělám. - Musím pro šaty!
Tak běž.
Jdi.
Ale když už stejně jdu pozdě...
Jo.
Trochu tu sukni zkrátím.
Ukaž.
Krk vypadá dobře. Nechám to takhle.
Dobrá práce. Jsou krásné!
Díky!
Vypadám jako malá holčička v šatech svojí mámy!
Malá holčička si hraje.
Vypadáš nádherně, ségro! Líbí se mi!
Co je to?
Encore.
Můžu se zeptat, co je Encore?
Jasně. Nová seznamovací appka.
Spojuje lidi na základě písniček a každé spojení je „Encore“.
- To si děláš srandu, ne? - Proč?
Líbí se vám stejná píseň, tak jste spřízněné duše?
Proč ne?
Proč mají všechny páry písničku, která je „ta jejich“?
Ozan a já ne.
Ozanova nejoblíbenější je „Náš příběh je o lásce.“
Zpívá ji jen na zápasech Besiktasu.
Co mám dělat?
Ne každá najde svého prince na vysoké jako ty.
Neboj, najdeš ho.
Samozřejmě. Najdu ho tenhle víkend.
Cansu, pochybuju, že někdy někdo našel životní lásku na pláži.
Myslíš? Proč by ne? Já ji potkávám každý týden.
Ta žena venku se sem dívá už pět minut.
Super! Jen ať jde dovnitř. Možná si koupí všechny mé šaty.
Je divná.
Naskočila mi z ní husí kůže.
Kde je?
Stála tam.
No nic. Pojď sem, nebo ty šaty nebudou hotové včas.
Dobře, promiň.
Volejte profesora.
Profesora!
Takže je pravda, že Göbekli Tepe bylo postaveno
7 000 let před pyramidami v Gíze a 6 000 let před Stonehenge?
Podle radiouhlíkové metody datování ano.
Podle některých je to nejstarší chrám na světě
či ztracená Atlantida.
Jak víte, vykopávky započaly v roce 1994.
Brzy poté se k týmu připojil můj otec.
Zatím jsme odhalili ani ne 10 % celkové plochy.
Proto nemůžeme zmínit žádné další teorie
než ty, o nichž jsme již mluvili.
Je ta záhada důvodem, proč jste šel v otcových šlépějích?
Ne. Otcovo zapálení mě samozřejmě v dětství ovlivnilo,
ale mým cílem je zkoumat a analyzovat archeologické artefakty.
Ne řešit záhady.
Takže nehledáte svatý grál
ani nejste lovec pokladů?
Máte-li na mysli Indianu Jonese, takový nejsem.
Archeolog může pracovat celý život
a zemřít, než se mu podaří jediný objev.
Cílem archeologie,
cílem „skutečné“ archeologie je pokusit se...
pochopit budoucnost.
Na základě zkoumání minulosti vykládáme přítomnost.
Profesore!
- Profesore Erhane! Něco našli! - Co se děje?
Nevím. Omluvte mě.
Je mnoho umělců, kteří mě inspirují.
Pollock, samozřejmě. Franz Kline.
Helen Frankenthalerová.
Jak byste popsala sebe jako umělkyni?
Jak se popisuji já, není příliš důležité.
Myslím, že mé obrazy mluví samy za sebe. Alespoň v to doufám.
Ona je ta nejlepší, nejúžasnější malířka, jakou kdy uvidíte.
A ta nejlepšejší
sestra na světě.
- Znáte mou sestru Cansu? - Zdravím.
- Dobrej. - Je návrhářka. Ahoj, Cansu.
- Na zdraví! - Na zdraví, zlato.
Atiye je vskutku originální umělkyně.
Jsme poctěni, že má první samostatnou výstavu u nás.
Musíte být na svou dceru pyšní, stejně jako my.
Jistěže jsme na ni hrdí. Že, má drahá?
Samozřejmě.
Je velmi originální, a přesně proto byste ho měl koupit.
Ladí k vašim modrým očím, paní Handeová.
Děkuji.
Páni.
Omluvte mě.
Tati.
Zde je druhé stanoviště.
Pane Serdare!
Atiye!
Ozan říkal, že jste v Tokiu.
Nic není důležitější než toto, má drahá!
Přišli jsme ti poblahopřát.
- Ahoj. - Díky. Vítejte.
Jen se rozhlédněte... Těch lidí!
- Je tu pití zdarma. - Spousta obrazů už se prodala!
Který si koupíme?
Tati, myslíš, že Atiye záleží na výdělku?
Nejspíš už ho darovala na charitu.
Pane Mustafo?
Jsou důležitější věci než peníze.
Jo, vydělávání dalších peněz.
Zase ta žena.
Jaká žena?
Můžeš to podržet?
Paní?
Zlato?
Stála tady a najednou zmizela.
Venku je chladno. Pojďme dovnitř.
Profesore?
- Kde to je? - Tady.
Světlo?
Vypadá to jako poklop, nemyslíte?
Je to možné.
Také je možné, že je to jen značka.
Liší se od vašich předchozích objevů?
Myslím, že něco takového ještě nikdo neobjevil.
Ta figura uprostřed...
Je velmi neobvyklá.
- Víte, co představuje? - Nevím.
Ale „neobvyklá“ je slabé slovo.
Můžeš to přiblížit?
Můžete prosím odejít?
- Děkujeme, profesore. - Pěkný den.
Myslíte, že je to chodba?
Nevím.
Děkuji, že jste přišli.
- Dobrou noc. - Pojďme.
Je nám ctí, že jste nás navštívil, pane Serdare!
Potěšení je na naší straně.
Právě jsem mluvil s majitelem galerie. Vše se prodalo!
Bum! Fantastické!
Myslím, že lidem se líbí ty barvy a velikost děl.
Nejsem si jistá, jestli pochopili, co jsem jimi chtěla vyjádřit.
Sama nevím, jestli je chápu.
Záleží na tom? Prodaly se. Zasloužíš si gratulace.
Můžeš mi namalovat obrázek štěstí, Abidin?
Tady je. Už byl namalovaný!
Pamatujete si mou mladší dceru Cansu, pane Serdare?
Samozřejmě!
- Zdravím, Cansu! - Dobrý večer!
Myslíš, že se jeho bohatství přenáší potřesením ruky?
Cansu, pojďme, drahoušku.
Promiňte. Oni za to nemůžou. Jsem adoptovaná.
Cansu...
Než půjdete, rád bych vás pozval příští týden na večeři.
- Ano. - Rádi půjdeme.
- Kdy a kde přesně? - Cansu, prosím přestaň.
Pojďme, drahoušku!
- Znovu díky. - Nápodobně.
- Děkuji. - Děkuji.
Jsi jednoduše úžasná, má drahá.
Děkuju! Dobrou noc.
Pojď sem.
Uvědomuješ si, jaké máš štěstí, synu?
Nepokaz to.
Všechno bylo perfektní, drahá. Krásný večer.
Potkala jsem ředitele vaší školy. Pana Merta.
No comments yet. Be the first to leave one.