Brave Blue World: Racing to Solve Our Water Crisis

Vodu nelze ničím nahradit.

Je to náš nejcennější zdroj.

Nepřistupujeme k tomu jako ke krizi, a přitom to krize je.

Řekněme, že vyléčíme rakovinu,

a za sto let na ni stále bude umírat milion dětí.

Bylo by to nemyslitelné, ale přesně tak je to s vodou.

Vláda nedokázala pravdivě informovat občany,

v jaké situaci se nacházíme.

Zemi zdědilo přibližně 7,7 miliardy lidí.

Téměř dvě miliardy z nás bojují o přežití bez nezávadné pitné vody.

Krize vodních zdrojů se nerýsuje na obzoru.

Už je tady. Právě teď.

OSN odhaduje, že nejpozději v roce 2025

bude žít 1,8 miliardy lidí v oblastech s nedostatkem vody.

Lidé nezačnou hladovět a umírat okamžitě.

Budou se stěhovat, nebudou mít zdroje, aby žili tam, kde jsou.

Ač si mnozí myslí něco jiného,

nejedná se jen o problém rozvojového světa.

Už dnes se dotýká všech lidí po celém světě.

Měnící se klima je k nám méně vlídné a víc vody si nechává pro sebe.

Znečištění znehodnocuje naše zásoby.

Infrastruktura selhává rychleji, než ji stačíme opravit.

A každý den na světě přibývá lidí, kteří vodu potřebují.

Krizi vodních zdrojů často nemá na svědomí příroda.

Způsobil ji člověk.

Tím, že neplánujeme, nevyužíváme správné technologie

a nejednáme dostatečně rychle,

zaděláváme si na neúspěch.

Je to skutečně děsivá krize.

Ale co když už řešení máme?

Už dnes po celém světě pracuje armáda vizionářů a inovátorů,

kteří hledají a vyvíjejí nový systém

na výrobu, distribuci a čištění vody,

na níž jsou závislé životy nás všech.

Výzvy, jimž svět čelí v oblasti vody, se dělí do tří skupin.

Zaprvé je to nedostatek vody.

Zadruhé je třeba vybudovat infrastrukturu odolnou proti změně klimatu.

Zatřetí udělat to tak, aby to bylo pro společnost cenově dostupné.

Problém je v tom,

že pitná voda začne mizet

a všude se začne objevovat voda, která pitná není.

Řešení existují.

Jde jen o to, využít je, a náprava je na dosah.

Při hledání řešení je naším nepřítelem čas.

Jsem nešťastná z toho, že řešení máme, ale nemůžeme je využít dost rychle.

Poptávka po vodě daná potřebou udržet při životě nejen populaci,

ale také náš životní styl,

obrovským způsobem vzrostla.

Přesto se snažíme dělat všechno stejně jako dřív.

Na přelomu století

se o odpadní vody každý staral sám.

Každý si sám zajišťoval vodu. Lidé si kopali studny.

Nebo brali vodu z potoka.

A pak měli za domem latrínu nebo kalový rybník.

Byly problémy s veřejným zdravím.

Bylo to příčinou nemocí, a tak se do toho vložily vlády

a řekly, že je to logicky úkol státu,

že musíme pro společnost zajistit bezpečnost a dobré podmínky

a že peníze nejsou překážkou.

A tak se vybudovala neskutečně drahá kanalizace

a do každého domu vedou trubky.

Každý dům je připojený na vodovod a kanalizaci.

Jsou to neskutečně složité soustavy.

Stárnou, je třeba je obnovovat a s tím jsou spojeny obrovské náklady,

ale zajistily bezpečné prostředí.

Vyřešily související problémy v oblasti veřejného zdraví.

Snaha vyřešit situaci technickými metodami

problém dál prohlubuje.

Vydáváme stále víc za zastaralou infrastrukturu,

a tak není snadné zbavit se starého neefektivního systému

a otevřít se novým metodám nakládání s vodou.

Člověk se nejlépe soustředí, když nastane krize.

Když město Flint v Michiganu čelilo krizi

v důsledku kontaminace pitné vody olovem,

aktivisté nejen požadovali změnu,

ale zároveň aktivně hledali chytrá řešení.

Do hledání chytrých řešení se zapojil

i rapper, herec a podnikatel Jaden Smith.

O vodu jsem se začal zajímat,

když mi bylo asi jedenáct.

Tehdy jsem se ve škole dozvěděl, jak je to s naším prostředím.

Nakonec jsem chtěl aktivně přispět k nějaké změně.

Chtěl jsem něco udělat, něco ve světě změnit.

Vždy jsem chtěl dělat víc, než se ode mě čeká,

chtěl jsem cestovat po světě a přinášet změnu.

Chci zavést filtrační systém v Africe, filtrační systém v Indii.

Když mě tohle začalo napadat,

došlo mi, že nemusím jezdit nikam daleko.

Problémy s čištěním vody máme přímo tady za humny

a musíme s tím něco dělat.

Když vidím, jak krize dopadla na všechny obyvatele Flintu,

když vidíte mladé i staré,

kteří pořád nemůžou používat vodu z vodovodu,

rve vám to srdce.

Chtěli jsme pro město něco udělat

a vyčistit vodu pro ty, kteří k čisté vodě nemají přístup.

Proto jsme ve Flintu postavili „vodní box“.

Water Box filtruje vodu

a každých 60 sekund dodává 38 litrů nezávadné vody.

Cíleně pohlcuje olovo

a každý den odebíráme vzorek na rozbor.

Náš plán a cíl je takový, že chceme, aby box nejdřív fungoval tady,

a pak boxy pošleme do míst, kde lidé mají stejný problém a řeknou si:

„U nás sice nemáme potíže s olovem,

ale ten stroj můžeme přenastavit.“

Cílem je dostat ho tam, kde bude potřeba,

a upravit ho pro konkrétní lokality,

aby fungoval stejně dobře jako ve Flintu.

Voda je vnímána jako globální problém, protože ovlivňuje každého,

je to ale lokální problém,

protože se s ním každé město musí vypořádat samo.

Jsme svědky toho,

že s následky sucha nebo zhoršené kvality vody

přímo bojují lidé na periferii společnosti a ti se zapojují i do inovací.

A právě v tom je budoucnost.

THIKA, KEŇA

Jedním z inovátorů na periferii společnosti je Beth Koijiová.

Když jí vyschla studna, musela začít uvažovat nekonvenčně.

Když jsem studovala na vysoké škole,

přestalo mě bavit, že každou chvíli dostanu nějakou nemoc z vody.

Tak jsem si začala vyrábět vlastní vodní filtr,

který zničil nebo odstranil bakterie.

Začala jsem s ním chodit mezi lidi,

ukazovala jsem, jak si doma vyrobí jednoduchý filtr,

protože filtry v Keni nejsou levné.

V roce 2016 postihlo Keňu obrovské sucho.

Viděla jsem, že lidé nepovažují filtry za řešení,

protože nemají dost vody na filtrování.

Jedinou možností tady je brát vodu z řeky.

Děti musí trávit celý den chozením k řece,

takže nenavštěvují školu.

Ve vodě je vysoká koncentrace chemických látek.

Takže ta voda se v podstatě nedá pít.

Proto jsme hledali něco,

co by dokázalo využít vzdušnou vlhkost.

Beth byla zklamaná, protože viděla, jak nedostatek vody ničí její zemi,

a tak hledala řešení problému v přírodě.

Získávání vody ze vzduchu není v přírodě nic nového.

V Namibii žije druh brouků,

kteří získávají pitnou vodu z atmosféry.

V atmosféře je šestkrát víc vody než ve všech řekách na celém světě.

Je to tedy obrovský zdroj vody, který zatím řádně nevyužíváme.

Navrhla zařízení, které z ovzduší zachycuje čistou vodu.

Nazvala ho…

Majik.

Beth svůj vynález instalovala v sirotčinci Archa,

aby děti nemusely chodit pro vodu

a mohly se věnovat studiu.

Je to velmi jednoduchá technologie.

Funguje na stejném principu jako lednička nebo klimatizace.

Vrtule dovnitř nasává vzduch

a ten prochází spirálovým chladičem.

Tam dochází ke kondenzaci

a následně se voda odvádí do sběrné nádrže.

Právě skončilo období velkého sucha,

takže to byl jediný zdroj pitné vody pro tyto děti.

Znamená pro ně jistotu.

Pokud máte vzduch, můžete mít nezávadnou pitnou vodu.

Technologické inovace ale nestačí tam,

kde je hlavní překážka při získávání pitné vody

banální a zároveň těžko uchopitelná.

Peníze.

Dnes, v roce 2019, zemře každý rok milion dětí mladších pěti let proto,

že nemají přístup k bezpečné vodě a kanalizaci.

Když jsem šel poprvé pro vodu,

překvapilo mě, jak velký problém to je.

V zapadlé vesnici v Zambii jsem poznal čtrnáctileté děvče.

Vzala kanystr, já jsem vzal druhý

a vyrazili jsme spolu s tlumočníkem.

Šli jsme asi kilometr a půl k vrtu naplnit ty kanystry.

Říkám jí: „Co budeš dělat, až budeš velká? Budeš bydlet tady ve vesnici?“

Rozhlédla se a řekla: „Ne, tady nezůstanu.

Půjdu do Lusaky, do velkého města.

Budu zdravotní sestrou.“

Vzpomněl jsem si, jak jsem ve čtrnácti s Benem Affleckem říkal:

„Půjdeme do New Yorku a budou z nás herci.“

Tehdy se mi ten pocit vybavil.

A až když jsem odtamtud odjel, došlo mi,

že kdyby tam někdo tu studnu moudře nevyvrtal

necelé dva kilometry od jejího domu,

neměla by prakticky žádnou budoucnost.

Místo aby chodila do školy,

celé dny by chodila pro vodu.

Matt Damon a Gary White.

Četl jsem si o vaší organizaci.

Jistá žena platila 60 dolarů měsíčně

za donášku balené vody, aby měla co pít.

Díky vašemu programu dostala půjčku na pořízení vlastního zdroje vody

a teď splácí pět nebo šest dolarů měsíčně.

Přesně tak.

Je to prosté a je šílené, že to nikoho předtím nenapadlo.

Je to vážně tak prosté? Půjčit jim peníze na vlastní zdroj vody?

Ano, a pak se sami podílí na řešení.

Tímhle způsobem řeší svůj vlastní problém.

boříme bariéry, které lidem znemožňují přístup

k bezpečné vodě a hygienickým zařízením.

Můžeme jim pomoci s financováním,

aby si mohli dovolit filtry na úrovni domácnosti,

aby lidé mohli těžit z toho,

že už nemusí chodit pro vodu,