The Lovebirds

NETFLIX UVÁDÍ

Včerejší noc byla fajn.

Byla moc fajn.

Bavila jsem se.

Takže ahoj.

Jo.

- Umírám hlady. - Něco bych snědl.

Chceš si zajít na jídlo?

Rozhodně.

- Jen si vezmu bundu. - Jo.

Vážně. Celou noc jsem stál u předkrmů

a sbíral odvahu, abych si s tebou promluvil, až se vrátíš.

No, já se k předkrmům vracela, aby sis mě všiml.

Všiml jsem si tě hned, jak jsi vešla.

Jaké je tvé příjmení?

Proč? Aby sis mě mohl vygooglovat?

Ne. Jen chci vědět, jak si tě mám uložit do mobilu.

Nedám ti svoje číslo.

- Udělalas velkou chybu. - Já to věděla!

Bylo mi to jasný.

- Sakra. - Co?

Zapomněla jsem, že už mám dnes plány s kamarádkami.

Prosím, běž za nimi. O nic nejde.

- Jestli chceš, zůstanu… - Bylo to fajn.

- Měla bych jít… - Chceš zůstat?

Dobře.

Co je to?

- Co? - Tvůj výraz.

- To má být výraz „chci tě políbit“? - Ne.

Počkej… nebo…

Nebo co?

Jak vypadá tvůj výraz „chci tě políbit“?

Asi nějak takhle.

Jsi neskutečná.

Ty jsi fakt neskutečná!

Kdybych někomu řekl, žes mi tohle řekla,

- ani by mi nevěřil. - Co? Ani nejsi naštvaný!

- Proč bych byl naštvaný? - Je to magořina.

Nedělej to. Nedělej z toho všeobecnej…

- Jsem naštvaná. - Ty sis nedělala srandu?

Proč bych si z toho dělala srandu?

Panebože!

Tak jo, už vstal.

- Myslíš, že bychom vyhráli Amazing Race? - Ty ne?

Myslíš, že v soutěži, kdy se co nejrychleji snažíš objet svět,

bychom my dva byli první?

Myslela jsem si to, ale už nevím.

Ani se neshodneme na restauraci.

Jo, protože ti vadí každá restaurace v New Orleans.

Hlavní město restaurací a ty si neumíš vybrat.

Hlavní město restaurací je vlastně Hongkong.

Nechci, aby ses před přáteli ztrapnila, že neznáš takový základní věci.

A vůbec, já mám restaurace rád.

Včera jsi několik hodin strávil tím, žes psal těma bílejma zženštilejma prstama

špatný recenze na tu tapas restauraci. Mně tam chutnalo.

Bylo to slaný.

Netušil jsem, že sežeru celý Mrtvý moře.

A nemám bílý zženštilý prsty. Mám je… masitě hnědý.

Proč tak křičíš?

Chceš, aby si sousedi mysleli, že jsme magoři?

Není jedno, co si myslí? Neznají nás.

Čau! Těší mě!

Hádáme se!

Ne, nehádáme! Zkoušíme představení! Je to scéna s hádkou!

Jak to vypadá?

- Zábavně. - Zábavně? Co, to vypadám

- jako zábavní park? - Ale sexy.

S tím bych si to rozdal.

A víš, že by sis do té soutěže nemohla vzít mobil?

Zešílela bys.

Ne, nezešílela. Připadala bych si volná.

- V pohodě. - Nechceš se podívat?

Ne, dobrý.

Bože, co když ti někdo něco lajknul na Insta?

Sklapni. Neznáš mě.

To je Val. Prý vypadám božsky.

Další důvod, proč bychom to nevyhráli.

Nemůžeš si dělat selfíčka, když jsi polonahá a jíš mravence z klacku.

Díváš se na tu soutěž vůbec?

Jestli jsem viděl Amazing Race? Na to se mě teď ptáš?

- Na to se ptám. - Ptáš se mě, Jibrana,

jestli jsem viděl Amazing Race?

Pořád tu soutěž odsuzuješ,

- ale ani jsi ji neviděl. - I tak vím, že je děsná.

Náklaďák mě taky netrefil, ale je to děs.

Nechci, aby mi uhníval mozek při sledování nějaký reality show.

Děláš dokumenty.

Jasný? To jsou reality show, na který se nikdo nedívá.

Dokumenty nejsou reality show. Jsou prostě realita.

Jasný? Já dělám sociální aktivismus. Nedělám to kvůli RT.

Prostě řekni „retweetnutí“, tati.

Můžeme už jít?

Čím později přijdeme, tím dýl tam zůstaneme.

Co spěcháš? Stejně pak nebudem dělat nic zajímavýho.

Myslel jsem, že budeme mít sex.

Jo, protože mě nic nevzrušuje víc

než si přes den naplánovat, že večer bude sex. Ujetý!

Chceš ujetej sex? Můžeme mít ujetej sex.

Řekni, co ti mám udělat, a já ti to udělám ve stanovenou dobu.

To je opak ujetýho sexu! Jasný?

Prostě si to hoď do kalendáře.

„Styk s Leilani v 22:42.“

- Fakt sexy. - Dobře,

ujetej sex a plánování se nevylučují, jasný?

Myslíš, že na orgie se lidi jen tak náhodně sejdou? Ne.

- Nejspíš sdílí Google kalendář. - Ne, je to spontánní.

Přijde jeden chlap, pak druhej. Přijdou a mají sex.

Je tam několik chlapů. Proč bys s nima neměl sex?

Dobře, tady toho musíme probrat víc, ale ty mluvíš o grupáči.

- Já o orgii. - Hodinky, holinky.

A odkud máš informace o sexu? Z BuzzFeedu?

Nevím. To je velmi specifický příklad.

Tak kdo na té večeři bude?

Bobby a Reya…

Val…

A asi Keith,

Stefan…

Asi Keith?

Jo, možná.

- Jestli nevíš jistě, že tam bude… - Nevím to jistě.

Co? Chceš se vsadit?

Určitě tam bude vykládat ty svý debilní vtipy

a nudný historky z IT a bude ukazovat ty svaly,

- co má ze cvičení a správné stravy… - Skončils?

Nerad ti to kazím,

ale ty Keithovy směšný vtipy…

To jsou vtipy Katta Williamse.

Říkáš, že mu krade vtipy?

Přesně tak.

„Jak víte, že je fajn mě poznat?

Jsem vůl!“

To je on, slovo od slova.

- To nezní jako on. - Nebudu ho imitovat!

Když chceš vyhrát Amazing Race, musíte být tým, být na jedné lodi.

A mně přijde, že já jsem na parníku a ty si někde vesluješ.

Jo, ráda bych s tebou byla na jedné lodi,

ale jsi furt zamčenej v pracovně a upravuješ ten film.

Není to film. Je to dokument o korupci ve školství.

Jak to mám vědět? Nechceš mi ho ukázat.

- Klidně ti ho kdykoliv ukážu. - Super, takže zítra?

Zítra to nejde! Budu renderovat animaci.

Steph a George se berou?

To jsi to lajkla?

Jo.

- Už si nemyslíš, že je manželství blbost? - Myslím.

Dobře. Tak proč jsi to lajkla?

Protože nechci být jediná z našich přátel, kdo to neudělal.

- Nechci být zlá. - Od prvního dne, co se známe,

pořád říkáš, jak je manželství děsně trapný.

Neřekla jsem „trapný“, ale že je to „problém“.

Jo, dva lidi si vyznají věčnou lásku.

Fakt velkej problém.

Víš, co si myslím? Podle mě to chceš, manželství a děti. Jenom ne se mnou.

A já myslím, že chceš někoho, kdo nemá žádná očekávání,

aby sis v tom pokoji mohl sám sedět po zbytek života.

Podle mě chceš vztah, kterým se můžeš chlubit kamarádům.

Jo, chci! A nechci se spokojit jen tak s někým.

To nechci ani já. A proto nechci být s někým,

kdo je tak děsně povrchní.

A já nechci být s někým, komu nevadí, že ve všem selhal.

- Tohle už nedávám. - Nefunguje nám to.

Je konec?

Konec už asi chvíli je.

- Kurva! - Do prdele!

No do prdele!

Kurva.

Panebože.

- Jste v pořádku? - Není vám nic?

Je tu krev.

- Pomůžu vám na nohy. - Nehýbej s ním.

- Jo, blbej nápad. Zavolám záchranku. - Ne.

- Nic mi není. Půjdu. - Krvácíte. Něco vám je.

- Určitě? - Musím jít!

Jste…

Nevím, jestli je to dobrej nápad.

- Děkuju. - Zavolám záchranku.

Počkejte! Vypadl vám telefon!

Panebože.

Potřebuju vaše auto!

- Co? - Jsem policista. Ten muž je zločinec.

Tak už uhněte! Běžte dozadu!

Pohyb!

Držte se.

Kam jel?

Kam jel?

- Jel tamtudy! - Je… Podezřelý míří na východ.

Co udělal? Jsou to drogy?

Má u sebe drogy? Jste v utajení?

To nám říct nemůžete, jasný.

Takže je zlej? Je blbý, že jsme někoho trefili,

ale aspoň že to byl zloduch.

A kdo v tady jezdí na kole?

Jo. To si myslí, že je v Evropě?

Pardon, budeme to brát vážně.

Tamhle! Tamhle je!

Dívej se, kam jedeš, kreténe!

Zatočte!

Máte ho! Jo!

Kurva!

Blbý, co?