The F**k-It List

Míváte někdy ten sen,

ve kterém uděláte jednu blbou chybu a zničíte si tím celý život?

No, to se mi právě stalo.

Ale je to realita.

To, co se brzo stane, nemůžu nijak zastavit.

Roky příprav, desítky tisíc hodin.

To všechno zmizí během několika sekund.

V tuto poslední chvíli mám jen jednu myšlenku.

A tou je,

že jsem naprosto v hajzlu!

Zajímá vás, jak jsem se sem dostal? Ukážu vám to.

O 24 HODIN DŘÍVE

NAKRM RYBIČKY NAPIŠ MILUJÍCÍM RODIČŮM!

BUDOUCNOST

ZMĚŘENO A ANO, ZMĚŘENO

NEDĚLÁME SI SRANDU

Bezpečnostní poplach. Za domem zaznamenán pohyb.

- Elso, cože? - Bezpečnostní poplach.

Za domem zaznamenán pohyb.

- Elso, rolety! - Otevírám všechny rolety.

Ne, Elso! Rolety dolů!

Zavírám všechny rolety. Bezpečnostní poplach.

- U předních dveří zaznamenán pohyb. - Elso, sklapni.

Bezpečnostní poplach. U předních dveří zaznamenán pohyb.

Ššš!

Do hajzlu!

- Elso, zhasnout světla! - Zhasínám všechna světla.

Do hajzlu!

Brette! Koukni, máme chlast.

Pamatuješ? Jako ve třetí třídě. Ale tohle je jiný.

- Jo, to je spousta piva. - Brette, ty jdeš na maškarní?

Vlastně studuju.

Bylo rozhodnuto. E-maily se odešlou zejtra. Hej, o co jde?

Nevím, já jen...

Ahoj, Kaylo.

- Stace, prosím, žádný sociální sítě. - Co? Ale vypadáš tak...

Žádná party! Myslím to vážně.

Od šestý třídy s tebou nebyla žádná sranda,

kromě týhle tvojí róby.

Rodiče tu budou za 12 hodin. Víte o tom?

Právě jsme o tom mluvili.

- O čem? Že nebude party? - Ne, že máme

jedenáct hodin a čtyřicet pět minut na chlastání.

- Ahoj! - Taky tě milujeme!

- No tak, Bretty! - Ahoj!

- No tak! - Tak, můžeš!

Hele, může party zůstat jenom dole? Díky.

- Dělej! - Chlapi, už dost!

Ne, řekl jsem žádný fotky, Stace.

- Co to děláte? - Co?

- Hej! - Říkal jsem žádný sociální sítě.

- Ahoj, Kaylo. - Ahoj!

Jen se ti tu hrabu ve věcech.

Fakt?

To byl vtip. Jen čekám ve frontě na záchod.

Tam... Nikdo tam není. Ani tam není fronta, tak jestli chceš...

- Tak můžeš. - Jo. Asi jsi mě nachytal.

Hele, našla jsem tohle a páni, to jsme my. Pamatuješ na cotillion?

Jo, nevím, proč to tam je.

- Náhoda. - Líbilo se mi to.

Etiketa je nej. Všechno je snadný.

- Přišlo mi to perfektní. - Jo, mně taky.

Fakt? Tobě?

Ne, vlastně ne. Já...

Ale víš, bylo to bezva, zábava. Byla jsi super bezva.

Já?

Vždycky jsi byl gentleman.

Myslela jsem, že mě požádáš o tanec, až vyrosteme.

To sis myslela?

Stejně jsem většinu tanců zmeškala a ty?

Tancování není pro mě.

Nečekala jsem, že ty uspořádáš party.

Doopravdy to není moje party, spíš to

ani není party. Je to... Spíš všech ostatních.

V tvým domě.

Jo. V mým domě.

Navzdory tomu, co všichni říkaj, máš i divokou stránku.

- Počkat, co... - Čau, holka. V pohodě?

Ahoj.

Řekni Clintovi, ať za mnou přijde do ložnice rodičů.

Co?

Řekni Clintovi, ať za mnou přijde do ložnice.

Ne, Stacy. Tam se nesmí!

Bože, soustřeď se na to, co máš u sebe.

Počkej.

- Přelomová chvíle. Zapiš si to. - Prosím, prostě to udělej.

Vydrž chvilku. Vydrž.

Brette, chci jen říct, že chci pozvednout sklenku.

Za svých 17 let jsi udělal všechno správně.

Připravil ses na všechna požehnání, co máš před sebou.

- Průměr čtyři celý šedesát pět. - Díky Marheemův semináři.

- Patnáct set devadesát v SAT testu. - Dík, přípravný kurze Infinite Futures.

Jen ta jedna špatná odpověď. Ta mi nedá spát.

Jo, ale celonárodní uznání za hru na klarinet.

To byl od nás velmi strategický tah.

Přesně tak. Jak vždycky říkám, stát se nejlepší verzí sebe sama.

Dosáhnout svého potenciálu, to je úspěch.

A s úspěchem přichází svoboda. A se svobodou přichází všechny

- dobré... - Tati!

Prosím, můžeme se do toho pustit?

Jdeme na to!

- Bum! Ano! - Páni.

- Ano! - To je Cornell.

- Je to Cornell. - Tak jo.

Tak jo. Další, dělej.

Proboha. Jdeme na Yale. Vzali nás na Yale!

Ty jejich koleje! Musej mě tam pustit!

A Penn! A Dartmouth! Tohle nám tak jde!

- Tak jo. Brown. Bum! - Brown.

Brown! Tak jo, klikni na poslední. To je Harvard.

Támhle, klikni na to.

Můj... Počkat. Na Harvard jsi na čekačce.

- Co? - Ale Harvard.

Ale no tak. Sedm z osmi. To je úžasný. Jakou máme úspěšnost?

- Osmdesát sedm a půl. - Osmdesát sedm a půl! Ano!

To jsou ty jeho počty v praxi.

Gratuluju!

- Jak je, kámo? - Čau.

- Ta je nová? - Vole, nedopřávej mu to.

- Nemůžu ho přehlížet. - Ano, můžeš.

Jen to celý swajpni doleva, jasný?

To jen hlídaj dům?

- V podstatě ano. Tak jak? - Na tom nesejde.

Kruci. Špatný?

- Mluv, nebo jdeš pěšky. - Tak jo, ale pomlč o tom.

- Proč? - Nechci být ten kluk.

- Jakej kluk? - Ten, co se dostal na Cornell.

A Yale, Columbii, Dartmouth, Penn, Brown a Princeton.

Děláš si prdel? To jsou snad všechny.

Harvard ne. Jsem na čekačce.

Takže jsi lůzr.

Máš kliku, že jsi oddanej baseballu.

Nemusíš řešit tyhle podivnosti.

Tak jo, udělal jasnej homerun. Nestěžuj si, že musíš popoběhnout.

- Neptej se. Nebudu o tom mluvit. - Wisco a Tulane? No tak!

Čekačka.

- Ty? - Má sedm z osmi.

To je ujetý! Tak jo, která tě odpálkovala?

- Harvard. Čekačka. - Páni.

Čekačka na Harvard. To jsi lůzr, co? Naprostej...

- Břídil. - Nefalšovanej.

- Naprostej. - Absolutní.

Tak jo. Bože, chápu to.

Dostaneš se na Wisco nebo Tulane. S tvejma známkama žádnej JC.

Nevím. Průměr mě táhne dolů. Absence mě táhnou dolů. Celej svět mě táhne dolů.

Hele, Nicku, kolik etnik jsi v tý appce zaškrt?

- Čtyři, plus jiné. - Mokrej sen přijímacího úředníka.

Obtěžování.

Ty, koukni.

ZEĎ PREMIANTŮ KALIFORNSKÝCH ŠKOL

Přestaň.

Dobré ráno, studenti.

Dnes je velký den pro naše maturanty a doufáme, že to budou příjemné zprávy.

Už se nám ozvali rodiče jednoho našeho studenta,

který byl přijat na sedm z osmi nejprestižnějších škol.

Gratulujeme našemu nejlepšímu studentovi, Brettu Blackmoreovi!

Válíš, kámo!

Jsem na tebe hrdej!

- Čau, dobrá práce. - Díky, kámo.

Vypadáš spokojeně!

- Je to tak vidět? - Jo.

Jsem spokojenej, dobře? Ale rodiče volali, jen aby se chlubili.

- Jo, já... - A volali i do televize

a budou pořádat oslavu pro přátele.

Tak jo, televize je divná.

- Jo. - Ale aspoň to už skončí

- a můžeš odjet. - Můžu otázku?

Jsem kluk, co čtyři roky jen a jen studoval?

Jo, už asi jo.

- Takže jsem promrhal střední? - Jak to myslíš „promrhal“?

Nevím, ale řekla jsi, že bys nečekala,

že bych pořádal party a že mám asi divokou stránku...

Vtip! Vzpomínáš?

Koho vůbec zajímá, co si lidi myslí?

Mě ne. Evidentně.

Tebe fakt ne, viď?

- Nezajímá tě, co si lidi myslí. - Je to tak zřejmý?

Ani jsem se nezeptal. Ozval se ti někdo?

- Jo, vzali mě do mých top dvou. - To je paráda. Kam?

Na tom nesejde. Stejně si to nemůžu dovolit.

- Můžeš požádat o příspěvek. - Přišla jsem na jinej plán.

- Je přísně tajnej? - Možná.

Možná ne. To se uvidí.

Podle čeho?

Nechám tě, abys na to přišel sám.

FIND FRIENDS KAYLA S VÁMI ZAČALA SDÍLET POLOHU.

Hele.

ZPRÁVY KANÁLU 6

- Vy jste Brett Blackmore. - Ne, je mi líto.

- Těsně. - Kruci.

- Ahoj, kluci, znáte Bretta Blackmorea? - Je skoro jak mýtus.

Jo, nevychází z domu, furt se učí. Nejnudnější kluk v Americe.

Dvojitej na účet podniku, génie.

Zmlkni. V SAT jsi zaválela a máš stýpko na Santa Claře.

- Ty mě stalkuješ? - Možná.

Extra krémovej pro Clinta. Osobní poleva až pak.

No tak, Stace, ta úmluva? Jsou to tak dva roky.

Úmluva je úmluva. A je konec posledního ročníku.

- My si to... Však víš. - Kámo, nenech ji prosím škemrat.

Hele, padáme zadem.