Daria

- Já nevím, jestli jsem udělal dobře. - S čím?

S tou psychiatrií.

Jak to myslíš?

Nemáš někdy pocit, že jsme třeba šílený všichni?

Že jenom léčíme jakoukoliv odchylku od normálu, na který se většina shodla?

Ale jak léčíme?

Že někoho utlumíš, aby necítil vůbec nic?

Zajímavá definice psychických poruch na doktora.

- To snad nemyslíš vážně? - Myslím, mami!

No ne, tak...

Co když se pleteme?

Kdo „my“? Ta většina, co se na všem shodne?

- S tebou se nedá polemizovat. - Dyť to děláme, ne?

- Vidím, jak seš naštvaná. - By sis měl najít holku

a přestat řešit tyhle věci.

Jo, jasně! A ty zas nějak moc řešíš sama sebe, ne? Od tý doby, co táta odešel.

Chodíš oblečená, nalíčená, jako bys šla někam do třídy.

To si myslíš, že se najednou otevřou dveře a on se tady objeví?

Tos nemusel.

Jedinec se často takzvaně automedikuje.

Dle povahy svých obtíží a dle zkušenosti, co mu pomáhá, zneužívá

alkohol, THC...

Hele, jdeš dneska do knajpy? Dáváme tour de pub po Bořivojce.

No to ne! Tak to mě štve. Mám dneska něco s jednou paní.

- Takovej přijímací pohovor. - Fakt?

Nějaká nová organa feminina na obzoru?

No, uvidíme.

Hm, dekadentní.

Sem bereš holky na první rande?

- Nelíbí se ti tady? - Hm.

Ještě tomu dám šanci.

Tak konečně live . Tebe to neznervózňuje?

Ne.

Proč? Mělo by?

Vždyť tě vůbec neznám.

Pokud to bude mimo, tak je to jenom jeden ztracenej večer.

No, a pokud to bude zajímavý,

tak to může bejt příjemný překvapení.

Takže žádná přetvářka?

Žádná potřeba prezentovat se v tom nejlepším světle,

- abys udělala dojem a zakryla chyby? - Proč cokoliv hrát a předstírat?

Abys našel protějšek, kterýmu vyhovuje iluze?

A nebude mít tendenci zdrhnout, až pozná realitu?

Zajímavej přístup.

Ale co když to není o tom, že lidi vytvářejí iluzi dokonalosti pro svůj protějšek,

ale jenom se třeba bojí, aby nevypadali nudně sami před sebou?

Aplikovaná psychologie v praxi?

Já jsem studoval psychiatrii, ne psychologii.

Aha.

Já myslela, že dobrej psychiatr musí bejt v první řadě dobrej psycholog.

To jo, to asi jo,

ale já mám poslední dobou spíš pocit, že farmaceut.

„Máte maniodepresivní psychózu, tak tady máte dvě balení lithia

a stavte se na kontrolu třeba za půl roku.“

Narážíš na mou farmaceutickou minulost?

Minulost?

- Jsem nevěděl, že to je minulost. - Jo, jo.

Dostala jsem před třema měsícema padáka.

Ale máš bod za všímavost. Tak dáme něco k tomu jídlu?

Zdravím.

Já jsem Tomáš.

Ale známí mi říkají Taz.

Mára. Co tady děláš?

Přemejšlím, že někam vyrazím.

Zajdem na pivo?

Tam bych si nesedala, pánové.

A kam?

- Tak jdeme jinam. - Seď.

- Tady je rezervace? - Není, ale...

Tak si sednem tady.

Tak, odkud vlastně seš?

Jižní Město.

Jižňák?

Ty jo.

Říkal jsem si, jak se někdo může dobrovolně přestěhovat do naší ulice,

ale Jižňák, taky slušný peklo.

- Čau. - Zas tak hrozný to tam není.

Já jsem se přistěhoval z Jižních Čech, nějakou dobu jsem trávil na...

Nic nechceme.

Jé, já myslel, že něco nabízíte.

Vypadáte jak billboardy. Nebo jako zmalovaný ženský

Nebo jako parta buzniček, co si hledaj kamarády.

Co to mele ten kripl?

Hele, ty zmrde!

Já vás chápu.

Je to dilema. Odejít

a lízat si tři dny rány na ješitnosti,

anebo to zkusit se mnou ještě jednou.

Ale to si pak budete lízat rány daleko dýl.

Je to na vás.

No, už začínám chápat tu tvoji přezdívku.

Tasmánský čert.

Jsem trochu startovací od jistý doby.

- Co čumíš, plešoune? - Neser se do něj, vole!

Slyšíš, debile, vole?

A důvod?

Nechápu.

Taky jsem to nechápal.

Vůbec jsem je neznal.

Jen jsem si pamatoval jméno toho klubu.

Compton.

To bylo na Vinohradech. Ale ten už zavřeli.

Jo.

Asi trochu díky mně.

Ty krávo!

No tak to si děláš prdel.

Jo, doktoři říkali, že stačilo o milimetr vedle, a byl jsem

game over.

Compton tejden po týhle události zavřeli.

A já pak chtěl vypadnout z Prahy.

Tak jsem šel na jednu biofarmu v takový prdeli

a další rok jsem byl v podstatě jenom sám se sebou a přemejšlel, co dál.

No, a co ty týpci? Našli je policajti?

Ne.

Ale já je najdu.

Jeden ztracenej večer.

Čau!

Ty krávo! Nemůžeš jako normální lidi vydávat u chůze nějakej zvuk?

Co je? Vypadáš, jak kdyby ti někdo šlápnul do ksichtu.

To ne.

Jen mi do něj plivla jedna holka.

Daria.

Posledních pět dnů

ona prostě není.

Neodpovídá na zprávy, nebere telefon.

Vůbec nevím, co s ní je, a sere mě to.

Satan tě sleduje.

Dlouhá a trudná je cesta z pekla, ale velmi rychlá do něj.

Odkloň se od cesty hříchu, dokud je ještě čas.

- Zdar, Máro! Jdeš za mámou? - Jo, jo.

Tady máš složku pacientů.

Jednoho si vyber a ten bude jenom tvůj.

Já s tebou budu konzultovat pouze tvé závěry,

diagnózu a způsob léčby si určíš sám.

Já nevím, já to snad nechám náhodě.

Chceš poradit?

- Tuhle třeba. - Ukaž?

Tak to nevím, to je docela komplikovaný případ.

Jak to?

Přivezli ji sem asi před pěti dny a sami si s ní nevíme rady.

Super.

Já mám rád výzvy.

Dario?

Dario!

Jak to jde?

Docela good.

Okey.

Co ta tvoje kost?

Ta Daria?

Tak tos nežral.

Vybírám si v Bohnicích pacienta pro svoji práci, a ona je mezi nima.

- Ona je v blázinci? - Hm.

- Už po prvním rande? - Jo.

Ale stejně jsem si ji nakonec vybral.

A to jde?

No.

Ne.

Dobrý večer!

Kdo to byl?

Majitel.

Můj šéf.

Švarc.

Prosím tě, v kolik jsi dorazil?

Nevím, asi ve čtyři.

- A kdes byl? - Na pokeru.

Hm, hazard.

Tak ještě drogy a krást v sámošce a seš komplet.

Co ta tvoje Daria?

Cože?

Ta tvoje pacientka!

Četl jsi její lékařskou zprávu? Je to zajímavej případ.

Jo, tohle.

Jo, už jsem to spěšně prolítl.

Já nevím, no.

Je třeba jen přecitlivělá.

- Možná lehká forma bipolární poruchy. - Ale jaký?

Nikdy hospitalizovaná nebyla.

Pak najednou přišla do baru a začala si nalejvat pivo.

- Třeba si to chtěla jen zkusit, ne? - Jenomže pak si začala nalejvat panáky,

pak je začala rozlejvat, pak začala trhat peníze od hostů, účet.

Polila to slivovicí a zapálila.

Klasickej příklad manický ataky. Tak jsme ji utlumili.

Jo. A přikurtovali na lůžko.

Zafixovali, aby si neublížila.

Aby se mohla noční směna trochu vyspat?

- Plášť už jsem ti vyžehlila. - To nepotřebuju.

Jak to?

Nechci ji děsit tou bílou barvou, zkusím to jinak.

- Hej! Kámo, nazdar. - Ahoj, Ondro. Dobrý den.

Tak co? Jak je? Poslouchej, tak co? Už to začalo?

- Co? - No to, co jsem říkal. Apokalypsa!

- Jo, apokalypsa. - Ne, počkej, svět je v píči.

Nemůžeš dítě krmit pohádkama, když na ně už nevěří.

- A chceš něco slyšet? - Ne.

Víš, co se stane, když je s tím pošleš do prdele?

Nevím.

- Strčí tě sem. - No, tak jo.