2 Guns

-Dobrej. -Zdravím.

Kolik vás bude?

Dva.

BANKA TRES CRUCES

Poslyšte, chci si tu zřídit bezpečnostní schránku. Je to možný?

Takže, máte ji k dispozici celý den. Nejdřív ale hodinu po otevření banky

a končíme 30 minut před koncem otevírací doby. Váš klíč.

Díky.

A když si tu otevřete běžný účet,

dáme vám na schránku slevu 5 procent a kontokorent zdarma.

A já doufal, že dostanu dáreček do domácnosti.

Dáreček do domácnosti od banky?

-Ahoj, mami. -Objednám ti chleba ve vajíčku.

Díky, nechci.

Místní velmi trpělivá číšnice Maggie , teda aspoň podle jmenovky ,

mě už čtyřikrát žádala o objednávku. Už to začíná bejt dost nezdvořilý.

-Přijdu za chvíli. -Ne, počkejte.

Víš, co udělám? Manažerský rozhodnutí. Palačinky.

-Palačinky nesnáším . -Jseš snad komouš?

Kámoš si dá palačinky a volský oko. A já haši, ale trošku nahrubo, jo?

Jestli mi objednáš palačinky a vejce , nakopu tě do řitě .

Snídat ale musíš. Je to nejdůležitější jídlo dne.

Zapomeňte na všechno, co řek.

Mně žádný palačinky ani vajíčka.

Jemu přineste dvě vejce a mně kafe.

Já vajíčka nechci. Chci haši. A nebo jo. Dvě vejce k tomu.

-A přineste mu tmavej toast. -Nechci toast. Toasty nemám rád.

-A palačinku. -Žádnou palačinku.

Možná trochu menší. Máte dětský porce?

Nechci palačinku, dětskou porci ani tmavej toast. Mám rád pumprnikl.

-Ten máme. -Tak pumprniklovej toast.

-Moment, Maggie. Ještě něco. -Ano?

To mrkám na vás. Když se vám po mně zasteskne, tak si to připomeňte.

-Proč to děláš? -Co?

Proč mrkáš na číšnice?

-Jsem jim sympatickej. -Nikomu nejsi sympatickej.

Takže co?

-Takže... -Co jsi zjistil?

Je to tichá, malá banka.

-Takže to půjde? -Přesně tak.

Já ti to říkal.

Břicho plný koblih.

Tu haši hned přinesu.

Ty domácí koblihy jsou dobrý, Maggie?

Nejlepší široko daleko.

Tak si vezmeme tři ty potvůrky. Můžete nám je zabalit?

-Jasně. -Díky.

Fajn, tak to rozjedeme.

V týhle špeluňce je určitě nějakej alarm.

Jdu si vycmrndnout frantíka.

-Vycmrndnout frantíka. -Jo, vycmrndnout frantíka.

-Dobré jitro, pánové. -Dobrej.

Ahoj, Maggie.

Za kamaráda se omlouvám. V dětství dostal kopanec do hlavy.

-Zas tak hroznej není. -Ale je.

Co se děje?

Všichni musíte opustit budovu.

Může to bejt falešnej poplach, ale radši odejděte.

Děkuju. Díky.

Už jsou všichni pryč? Musíte jít ven.

Jenom vyzvednu kamaráda.

-Dobře. -Taky musíme zaplatit.

Tak jdeme.

-Tohle necháváš jako dýško? -Je to klasickejch 15 procent.

-Nech tu aspoň třicet. -To teda ne. Zvykem je 15 procent.

Moji Maggie asi vyrazej. Tak nebuď lakomej.

Tak tady má pět, sedm.

Skvělý. Jdeme.

-Co je? -To snad není možný.

-Ale je. -Proboha.

Znáš to rčení: Nevylupuj banku u bufáče s nejlepšíma koblihama.

Přesně tak.

TÝDEN PŘEDTÍM

SONORA, MEXIKO

Bobby. Papi je ve stájích.

-Nechceš si dát něco k jídlu? -Nemám hlad.

-Ale určitě máš. -Chci jít s tebou.

Hele. Jsme tu obchodně. Musíme bejt diplomati.

-Já dokážu bejt diplomat. -Spíš bys měl mít hlad.

Bobby.

-Počkej tady. -Jasně.

-Sedí tady někdo? -Malej Toro.

Když hejbneš prdelí, přijdeš o židli.

-A o hlavu taky. -Přesně tak.

A kde je malej Toro?

Tam, kam jsi ho položil.

Zahrajeme si domino.

-Papi tě očekává. -Jasně.

Papi Greco!

"Bobby, co to zařídí".

Přesně tak.

Zkouška. Chci pštrosa, nádrž éteru a kabriolet Impala z roku 1963.

Jenom z roku 1964.

A sem do Mexika.

Jo, zařídím to.

No neříkal jsem to? Žádný ne, žádný možná,

žádný "uvidíme".

Pěknej bejk.

Doufám, že i dobrej plemeník.

Škoda Malýho Tora.

Podle Julia si ulejval prachy.

To bych do Malýho Tora neřek.

-To je pro mě? -Přesně tak.

Každej si ulejvá. Lidi to mají v povaze.

Ale to neznamená, že to tak necháš.

PAS

-Pěkný písmo. Dobrá barva. -Přesně tak.

Dokáže to zařídit.

Co máš ty pro mě?

Prachy.

Prachy?

Měl jsem dostat zboží za 100 000 dolarů.

Proč mi nedáš koks za sto táců?

Kde je ten koks?

Můj člověk chce kokain.

Tak ať si ho koupí.

O to se právě snaží. Koupit si ho.

Řek jsem, že to zařídím. Přes tebe. Že znám jednoho člověka. To jsi ty.

Tak si vem zpátky ty pasy.

Po případu s Malým Torem nový zákazníky nebereme.

Bez urážky, ale nejsem novej. Už spolu obchodujeme léta.

Ty pasy si nech.

A nech si i ty prachy.

Až mi budeš moct dát zboží, dáš mi ho.

Do tý doby...

jsi mým dlužníkem.

To není moc sportovní. Ty slepice by měly mít šanci střelbu opětovat.

Hele, když zabiju bezbranný zvíře,

uctím jeho oběť tím, že si z něj udělám dobrou pečínku.

Ale nebudu ho mučit,

jenom abych dokázal, že nezasáhnu nic, co je dál než můj šulin.

Tvůj cuate je jak nabroušenej čokl.

Kde jste se našli?

Hodil jsem mu kost a on šel se mnou.

Hej, kovboji. Ty, krasavče.

Víš, že se říká: "Máš ksicht, kterej může mít ráda jen tvá matka?"

Tak to na tebe neplatí. Ty jsi hnusnější než ďáblova řiť.

Stigu!

Co blázníš?

Oni trápí slepice.

A co teďka jíš?

-Slepici. Ale to není totéž. -Pojď se mnou.

Vidíš tu tašku tamhle u stolu? Tam vedle bramborovýho salátu.

-Jo, bowlingová taška. Co má bejt? -Je v ní hlava malýho Tora.

-Kecáš. -No fakt.

No to je pěkně v prdeli.

Hele, klídek. Pojď, vypadneme.

Mluv anglicky, ty zmrde.

Vyhul mi ho.

Že to říkáš zrovna ty, tlusťochu. Od dětství jsi svý péro neviděl.

Z pupku ti vylejzaj hnědý sračky, ale to neznamená, že tam máš prdel.

-Cos to řekl? -Ale to je jedno.

Vykopejte je a udělejte si pečínku.

Sbohem, kuřátko.

Tys na něj mrknul?

Jasně, protože teď je to moje děvka.

-Dobrá trefa. - Gracias .

Malej Toro nikomu nic neproved.

Vybereme Papimu skrýš v bance Tres Cruces.

Papiho člověk vozí každejch 14 dní do banky kufřík plnej peněz.

Můžou tam bejt takový tři melouny.

Kdyby se Papi jenom doslech, že mluvíme o vyloupení Tres Cruces,

v tašce vedle bramborovýho salátu by byly naše hlavy.

To sotva. Naše hlavy by se do ní nevešly.

Pojď, vyloupíme tu banku. Malej Toro byl náš kámoš.

-No a? -Jaký "no a"?

Co kdybych to byl já? Co kdyby Papi uříz cirkulárkou moji hlavu?

-Ty bys po něm nešel? -Ne.

-Ty bys ho nezabil? -Ne.

Kdyby to, kurva, udělal tobě, zabil bych ho. A víš proč?

Protože tvoříme společenství a existujou morální pravidla.

Žádný pravidla nejsou. To za prvý.

Děláš, co musíš, ať už jsou důsledky jakýkoli.

A za druhý?

Nejsme společenství, protože se staráš jen o sebe.

Přesně tak.

Účel vaší návštěvy Mexika?

Lov křepelek.

Má teta v Tuba City dostala infarkt, tak jsme ten výlet zkrátili.

-Tuba City? -Je to blízko Odessy.

-Je to tam hezký? -Je to díra, ale tetu mám moc rád.

-Ani hnout. Ruce nad hlavu. -Do hajzlu.

-Tak co ten výlet? -Chci právníka.

-Proč takovej povyk? -Chci právníka.

Byli jste v Sonoře, je to tak?

Myslíte, že agent Jessup a DEA o vás a Papim Grecovi nic neví?

Právníka. Právníka.

-Vědí, že jste byli u něj na ranči. -Já vím, že potřebuju právníka.

Povězte agentce Reesové něco o Papim Grecovi.

-O kom? -O Papim Grecovi.

Kdo to je? Mexickej Santa Claus?

Ale no tak, pane Stigmane.

Zkuste spolupracovat. Je to ve vašem zájmu.

Přestaňte ze sebe dělat hlupáka.

Mám v úmyslu spolupracovat, kdykoli bude potřeba.

Jako Američan vím, že děláte jen svou práci,

a občas v systému uvíznou nevinní občané, jako jsem já.

U leteckejch společností vám taky kufry neztratěj schválně.

Ale každej si to bere zatraceně osobně.

Ale no tak, pane Stigmane. Chcete si se mnou hrát?