لومړۍ 200 کرښې.
Sešli jsme se zde,
abychom oslavili svazek Marcuse a Tiffany LaCourových.
PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX
ONA SI MYSLÍ, ŽE JE TENTO SERIÁL
O PŘÍBĚHU JEJICH LÁSKY.
ON MÁ ALE TAJNÝ PLÁN…
SVATBU.
Z tvého úsměvu mě pořád hřeje u srdce.
Občas mám pocit, že jenom sním.
TŘI ODBORNÍCI
Byl jsi můj trenér, roztleskávač a hlavně můj přítel.
POMŮŽOU
JEDNOMU PÁRU
Stojím tu a znovu si beru muže svých snů.
ŘÍCT SI SVÉ ANO
- Potkali jsme se na vysoké. - Napsala mi k narozeninám
a já jí hnedka zavolal se slovy: „Čau! Díky.
Co teď děláš?“
Věděl, o co šlo.
Já mu ale fakt napsala jen: „Vše nejlepší.“
Byla to nevinná SMSka k narozeninám.
Nevinná.
Nakonec jsme se vrátili k ní na byt a povídali si.
Žádné sprosťárny.
Když jsme se potkali, byli jsme bez peněz.
Tak na mizině, jak jen to šlo.
Chtěli jsme se ale vzít.
Chtěli jsme světu ukázat naši lásku a oslavit náš svazek.
Naše svatba byla před sedmi lety.
Plánovala jsem ji dva roky.
- A byla to katastrofa. - Naprostá.
Část družby přišla opilá.
Na svatbě jsem měl kocovinu.
- Čekala jsem, až to přizná. - Měl jsem kocovinu.
Doma jsem zapomněl důležitou část oltáře.
Já nenáviděla svoje šaty, účes i líčení.
Rodina se nepohodla.
Odehrálo se tam pěkné drama.
Během hostiny došlo k požáru.
Museli jsme se evakuovat.
Museli jsme se fotit venku.
V dešti.
Lidi jezdili okolo a dívali se,
jak vyklízíme budovu.
Někdo zakřičel: „Do prdele s vaší svatbou!“
Byla to noční můra.
Nedokázal jsem Tiffany dopřát svatbu jejích snů.
Rozhodně si zaslouží nápravu.
Tiffany plánuje druhou svatbu už od té první,
takže by bylo skvělé to pro ni
o sedm let později udělat.
Překvapit ji tím by bylo boží.
Finančně to teď pro mě není proveditelné.
Stále splácíme půjčky z první svatby.
Všechny peníze, co nám zbydou, padnou na péči o naši dceru Noelle.
- Chci postavit dům. - Dobře.
Nádhera.
To ne!
Se vším, co se ale stalo tenhle rok,
podle mě ta druhá svatba nepočká.
Tady. Tady jsme se vždycky chtěli brát.
To je nádhera.
- Tohle je Cincinnati a tohle Kentucky. - To je Kentucky, jo.
Jak jste to tu našli?
No, pocházíme ze skromných poměrů.
Když jsme si začali, byl jsem na mizině.
Měl jsem sotva 20 dolarů.
Během krize jsem byla chudá studentka,
neměli jsme nic.
Zdálo se, že máme víc účtů než peněz,
takže jsme jedli na příděl.
Nemohl jsem ji brát na pěkná rande.
Tak jsme na počítači jezdili na on-line dovolené.
- Co to je? - On-line dovolená je…
Je to dovolená pro chudé.
Hej, Google, ukaž mi Drees Pavilion v Covingtonu v Kentucky.
Můžete si najít mapu
a procházet si města
- ulici po ulici. Jo! - Prozkoumávat.
Na tohle místo jsme se dívali na internetu.
Vždycky to bylo její vysněné místo na svatbu.
Když jsme se ale chtěli brát,
rozhodně jsme si to tu nemohli dovolit.
A když jsme se vzali,
museli jsme se spokojit s tím, na co jsme měli.
- Takže jste svatbu měli? - Jo, měli.
Ta první byla katastrofa.
Jak moc na stupnici od nuly do deseti?
Desítka je naprosto šílená katastrofa?
Asi tak 12.
- Pane jo! - Dobře.
Panebože!
To bylo před sedmi lety.
Tiffany netuší, že ji čeká nečekaná svatba.
Nemá ani tušení.
A já se těším na její úsměv.
Chceme, abyste dostali svatbu snů.
Cokoliv, co si budete přát.
Jasně.
Jak myslíš, že Tiffany zareaguje, až zjistí, že…
- Bude plakat. - Myslíš?
Nehezky brečet.
Jako to dělá Jeremiah.
- Nic jiného ani nedělám. - Tak brečíš ty!
Gabe, ty se postaráš o jídlo.
Musíme si promluvit o jídle.
Mám cukrovku 1. typu.
- Vážně? - Diabetik.
- Diabetik? - Jo.
Potýkám se s tím každý den.
Už od patnácti let.
Takže musím přijít na to, jak uvařit něco zdravého.
To by šlo.
- Potřebuju tě změřit. - Dobře.
A hlavně potřebuju její první šaty.
- Jasně. - Ty první šaty.
Musíme toho spoustu vymyslet. Naplánovat svatbu.
Zajímá mě ale, proč je pro tebe důležité to udělat znovu.
Letos… přišla v průběhu osmi týdnů
o sestru i otce.
- Pane jo. - Bože.
To je pořádná ztráta. Pro vás oba.
- Je to těžké. Víte? - Jo.
To nic.
To nic, zlato.
To je dobrý.
To nic.
Je to dobrý.
Asi o tom nezvládnu mluvit.
Tiffany na tom není dobře.
Tohle léto jí dává dost zabrat.
Co se stalo?
Jsi smutná?
Jsem smutná.
Promiň.
Ty brečíš?
Přestaň!
Promiň.
Přestaň brečet.
- Máma brečí. - Dobře.
Miluju tě.
To nic.
To nic.
Posledních pár měsíců byla noční můra.
Všechno teď působí temně a tíživě.
Jako by mě to… dusilo.
Doslova mám pocit,
že se nemůžu zhluboka nadechnout.
Musí se to konečně změnit.
Je neskutečně těžké ji vidět smutnou.
Strašně nerad teď brečím,
ale jsou věci, které prostě neschováte.
Zvládneme to. Bude to v pohodě.
Tohle je ideální chvíle nadělit Tiffany druhou svatbu.
Chci udělat všechno pro to,
aby se jí do očí vrátila radost a jiskra.
Díky, že jsi nám to řekl.
Opravdu.
Chceme ti pomoct.
Něco takového se nedá pořádat každý den.
Zase se ale každý den nestává, abys měl nádhernou ženu,
které se děje jedna hrůza za druhou
a vy toho pro ni nemůžete moc udělat.
To pro mě bylo tohle léto to nejtěžší.
Nejde o to, co si lidi řeknou o mně. To mi nevadí.
Ale dívat se, jak musí ona ráno vstát
a tohle si prožívat… a být pro ni jen oporou,
místo abych stál v přední linii a chránil ji, je těžké.
Že pro ni můžu udělat tohle
a dát jí to, co si přála,
je… fantastické.
Sny se vážně plní.
Jen jsi nevěděl, že jsou k tomu třeba
tři drobní gayové.
Tak jsme tu!
- Pojďte sem. Jen pojďte. - Už jdu.
Vážím si toho. Díky.
- Není zač. - Drtíš mě.
- Fakt. - Jsi vysoký.
Musíme toho za týden spoustu zařídit.
Já půjdu zjistit, jestli můžeme získat tyhle prostory.
Nějak to zařídím.
Jsem sice malý a mám divné vlasy, ale jsem výkonný.
- Čeká nás spousta práce. - Jdeme na to.
- Vezmi mě na záda. - Tak jo.
- Jdeme. - To jako fakt? Co to má být?
Takhle se seznámíme.
Hvězdy nosí moje šaty na červený koberec každou chvíli.
Šití svatebních šatů na míru je ale neuvěřitelný zážitek.
Ta chvíle, kdy si je nevěsta obleče…
Vidět ten její úsměv
plný emocí je prostě kouzelné.
Ty jo.
- Ahoj! - Jak se máš, Thaii?
- Ahoj, chlapáku! - Čau!
- Jak se máš? - Vítej v mém ateliéru.
TÝDEN DO SVATBY
- Díky. - Co to tam máš?
Mám tu všechno,
co bylo na Tiffaniných svatebních šatech špatně.
No comments yet. Be the first to leave one.