The Hunger Games

Z Úmluvy o velezradě:

Na projev pokání za vzpouru nabídne každý kraj

na veřejné „Sklizni" chlapce a dívku ve věku 12 až 18 let.

Tito „splátci" pak budou dopraveni do Kapitolu.

A později odvezeni do veřejné arény, kde budou bojovat na život a na smrt,

až zůstane jediný vítěz.

Od této chvíle nechť je slavnost známá jako Hladové hry.

Je to naše tradice.

Vyvěrá z mimořádně bolestného období našich dějin.

Ano.

Ale jedině tak jsme dokázali zhojit své rány.

Zpočátku to byla připomínka vzpoury.

Cena, kterou musely kraje zaplatit.

Ale přerostlo to v něco většího.

Je to věc, která nás všechny spojuje.

V roli tvůrce her jste třetím rokem.

Jak byste definoval svůj osobní vklad?

Ne! Ne!

KRAJ Č. 12

To nic, to nic. To se ti jen něco zdálo.

Vybrali mě.

Já vím. Ale není to pravda.

Je to tvůj první rok. Tvoje jméno je tam jen jednou. Nevyberou tě.

- Pokus se usnout. - To nejde.

Aspoň to zkus.

Tam na odlehlé louce

Pod svěžím vrbovím

Tam já v pásu trávy

Sny o tobě sním

Vzpomínáš si na tu písničku? Prima.

- Dozpívej ji sama. Já už musím jít. - Kam?

Prostě musím jít.

Ale vrátím se. Mám tě ráda.

I tak tě budu krmit.

HRANICE KRAJE ZÁKAZ VSTUPU ZA CEDULI

VYSOKÉ NAPĚTÍ

Co si s ním počneš, až ho zabiješ?

Ksakru, Gale! To fakt není legrace!

Co si počneš s padesátikilovým srncem, Keksíku?

Dneska je Sklizeň. Hemží se to tu dohlížiteli.

- Chtěla jsem ho prodat dohlížitelům. - To zrovna.

- Jako bys jim ty nic neprodával. - Ne. Dneska ne.

Byl to po roce první srnec, kterého jsem tu viděla. Teď mám houby.

Dobře...

JUSTIČNÍ PALÁC

Co kdyby se aspoň jeden rok všichni přestali koukat?

- Oni nepřestanou, Gale. - Ale co kdyby?

To se nestane.

Fandíš svým oblíbencům. Brečíš, když je zabijou. Je to zvrácené.

Když se nikdo nebude dívat, mají po hře. Jasné jako facka.

- Co? - Nic.

- Fajn. Tak se mi směj. - Nesměju se ti.

My bychom to zvládli.

Vypadnem, budem žít v lese... Stejně to děláme.

- Chytí nás. - Třeba ne.

Uříznou nám jazyk nebo něco horšího. Neušli bychom ani pět mil.

Já bych je ušel. Šel bych tamtudy.

Já mám Prim a ty máš svoje bratry.

- Můžou jít taky. - Prim a les?

Nebo možná ne.

Já nikdy děti mít nebudu.

Já třeba jo, kdybych žil jinde...

- Jenže žiješ tady. - Já vím, ale kdyby.

Málem bych zapomněl. Na.

Propána! Ten je pravej?

To bych prosil. Stál mě veverku.

Šťastné Hladové hry.

„A nechť je vám štěstěna stále nakloněna."

Kolikrát je tam dneska tvoje jméno?

Dvaačtyřicetkrát.

Zřejmě mi štěstěna moc nakloněna není.

Děkuji, děvče.

- Co je tohle? - To je reprodrozd.

Kolik stojí?

- Tu si nechej. Je tvoje. - Děkuju.

Mami.

No to je nádhera! Moc ti to sluší.

Ale tenhle ocásek si raději zastrč, kačenko.

Tobě jsem taky něco přichystala.

Dobře.

A teď jsi krásná i ty.

Kéž bych vypadala jako ty.

Ale ne. To já si přeju vypadat jako ty, kačenko.

Hej. Víš, co jsem pro tebe dneska sehnala?

To je brož s reprodrozdem. Na ochranu.

Dokud ji budeš mít u sebe, nic zlého se ti nestane.

Jasné? Slibuju.

Prim, nic se neděje. Teď se musíme zapsat. Dobře?

Jenom tě píchnou a vezmou trošku krve.

- Tos neříkala... - Skoro to nebolí. Jen malinko.

Běž se posadit k těm dětem a já si tě pak najdu, ano?

Další. Další.

Můžeš jít. Další.

Další.

Další.

Další.

Bude to dobrý.

Vítejte, vítejte, vítejte.

Šťastné Hladové hry.

A nechť je vám štěstěna stále nakloněna.

Než začneme, máme pro vás speciální film.

Přivezli jsme vám ho až z Kapitolu.

„Válka. Strašlivá válka."

Válka.

Strašlivá válka. Vdovy, sirotci, dítě bez matky.

Taková byla vzpoura, která otřásla naší zemí.

Třináct krajů se vzbouřilo proti vlasti, která je sytila,

milovala a chránila.

Bratr se obracel proti bratrovi, až nezůstalo nic.

A pak přišel mír, těžce a bolestně vybojovaný.

Lidé povstali z popela a zrodila se nová éra.

Ale svoboda má svou cenu. A zrádci byli poraženi.

Jako národ jsme přísahali, že už tuto velezradu nikdy nepoznáme.

A tak padlo rozhodnutí, že jednotlivé kraje Panemu

každý rok nabídnou čestný dar v podobě jednoho mladého muže a ženy,

kteří budou bojovat na život a na smrt ve slavnosti cti, odvahy a oběti.

Jediný vítěz pak bude tonout v bohatství a sloužit jako připomínka

naší velkorysosti a ochoty odpouštět.

Tak si připomínáme naši minulost.

Tak ochraňujeme naši budoucnost.

Já to prostě zbožňuju!

A nyní nastal čast vybrat

jednoho odvážného muže a ženu

pro čestný úkol reprezentovat Kraj 12 v 74. ročníku Hladových her.

Jako obvykle mají dámy přednost.

Primrose Everdeenová.

Kdepak jsi, drahá? No tak pojď.

Tak pojď nahoru.

Prim! Prim!

Ne. Ne!

Já se hlásím! Já se hlásím!

Hlásím se jako splátce!

Zdá se, že tu máme dobrovolnici, pane starosto.

Prim, musíš odsud zmizet.

- Ne! - Sežeň mámu!

Hned jdi za mámou. Moc mě to mrzí. Jdi za mámou. Tak už běž, Prim! Za mámou.

Ne! Ne! Ne!

V Kraji 12 nabraly věci dramatický spád.

No vida.

Kraj 12 má svého prvního dobrovolníka. Přiveďte ji.

Pojď, drahá.

- Jak se jmenuješ? - Katniss Everdeenová.

Vsadím klobouk, že tamto byla tvoje sestra, viď?

Ano.

Tak tedy ruku nahoru pro naši první dobrovolnici Katniss Everdeenovou.

A nyní chlapci.

Peeta Mellark.

A je to tady.

Naši splátci z Kraje číslo 12.

No tak, vy dva, podejte si ruce.

CUKROVINKY

Šťastné Hladové hry.

A nechť je vám štěstěna stále nakloněna.

Máte tři minuty.

Prim. Prim. To je dobrý. Prim, nemám moc času.

Poslouchej mě, Prim. Ty to zvládneš. Hlavně si od nich neber jídlo navíc.

Nestojí to za to, aby tam tvé jméno bylo víckrát.

Poslouchej, Prim. Gale ti bude nosit zvěřinu. A můžeš prodávat kozí sýr.

Snaž se vyhrát. Třeba to dokážeš.

Jasně.

Třeba to vážně dokážu. Jsem chytrá, víš?

- A taky umíš lovit. - Přesně tak.

Na ochranu.

Díky.

Nesmíš zase vypnout.

- Neboj. - To fakt nesmíš. Ne jako když umřel táta.

Já už tady nebudu. Jsi jediná, koho má.

Nehledě na svoje city jí musíš stát po boku. Rozumíš?

Neplač.

Neplač. Ne.

- Je čas. - Prim, to je dobrý.

- V pořádku, Prim. Prim, to je dobrý. - Ne! Ne!

Slibuju, Prim.

- Zvládám to. - Jo, já vím.

Vážně.

Poslouchej mě. Jsi silnější než oni. Vážně. Sežeň si luk.

- Možná ho tam nebudou... - Ukaž jim, jak jsi dobrá.

Oni jen chtějí pořádnou show.

A jestli luk mít nebudou, vyrob si ho. Lovit umíš.

Zvířata.

To je úplně stejné, Katniss.

Je nás 24, Gale. Jen jeden se dostane ven.

Jo. A budeš to ty.

Stačí.

Postarej se o ně. Hlavně je nenech hladovět.

- Jdeme. - Brzo se uvidíme, jasný?

Čeká vás báječný zážitek.

Křišťálové lustry, platinové kliky... a navíc to lítá.

Za necelé dva dny jsme v Kapitolu.

Ale než začnete něco podnikat...

350 kilometrů za hodinu, a prakticky nic necítíte.

Právě tohle je na té vaší příležitosti nádherné.

Že i když jste tady jen na malinkou chviličku,

můžete si užívat tohohle všeho.

Seženu Haymitche. Nejspíš bude v jídelním voze.

Setkala ses s ním někdy?

S Haymitchem?

Je to náš mentor, Katniss. Už to jednou celý vyhrál.

Hele, jestli se nechceš bavit, tak to chápu,

ale podle mě není nic špatnýho nechat si trochu pomoct.