Coronavirus, Explained

Mnozí světoví lídři

tento nový virus nejprve bagatelizovali.

Až teprve později zavřeli hranice a zakázali lidem volný pohyb.

Situace je pod kontrolou.

ITALSKÝ PREMIÉR

Jde o spiknutí ze strany nepřítele, který chce naši zemi paralyzovat.

ÍRÁNSKÝ PREZIDENT

Měli bychom se chovat jako obvykle.

To, co se říká o koronaviru, jsou nesmysly.

BRAZILSKÝ PREZIDENT

Pandemii nebo epidemii takových rozměrů nikdo nečekal.

Lidé, co se zabývají infekčními chorobami, ale věděli, že taková pandemie přijde.

Už na jaře roku 2019,

měsíce před prvním výskytem nemoci covid-19,

jsme se s některými v rámci natáčení setkali.

Zamysleme se nad tím, co může zabít miliony lidí.

SPOLUPŘEDSEDA GATES FOUNDATION KVĚTEN 2019

Největší hrozbu představuje právě pandemie.

Z hlediska počtu obětí

konkuruje i těm nejkrvavějším válkám naší historie.

Ekonomika se zastaví, daň za humanitu bude nesmírně vysoká.

Vůči takovým následkům není žádná země imunní.

Je to velice odvážný akt politické vůle.

Dovolit si říct: „Ano, teď to nevypadá zas tak špatně…

NOVINÁŘKA DUBEN 2019

…ale stejně budeme veřejné zdraví dotovat,

protože víme, že jednou to špatné bude.“

Dle našich odhadů se v přírodě vyskytuje asi 1,5 milionu virů,

o kterých zatím nevíme.

Kterýkoliv z nich může právě teď přeskočit na lidskou populaci.

ZVÍŘATA – LIDÉ

Vir, který přeskočí ze zvířete na člověka, se nazývá zoonotický virus.

Už několik desetiletí způsobují tyto nové viry čím dál víc epidemií.

Některé smrtící už známe,

ale předpokládáme, že jsou tam ještě nebezpečnější,

s agresivnějším šířením, na něž nemáme lék ani vakcínu.

Ty jsou pro nás velkou hrozbou.

Takovým případem byl v roce 2002 SARS,

nový typ koronaviru, který zabil stovky lidí po celém světě.

Totéž se opakovalo v roce 2012 s nákazou MERS,

což byl také nový typ koronaviru, který zabil stovky lidí.

Tyto epidemie způsobily celosvětovou paniku.

Na krátký okamžik.

Mezi odborníky ale obavy neopadly.

Viry typu SARS a MERS představují riziko, na které nemusíme být připraveni.

Může to být zase koronavirus? Jistě.

A taky že byl.

Proč tedy ze všech virů

právě tento přerostl v pandemii, jaká tady už víc než století nebyla?

A jak taková pandemie končí?

Virus může být stejně destruktivní jako bomba nebo raketa.

Jsme hluboce znepokojeni alarmující mírou šíření a nečinnosti.

ŠÉF WHO

Covid-19 je pandemie.

Počet případů celosvětově roste.

Je zapotřebí tu křivku zploštit.

Očekáváme velmi prudký nárůst v rozvojových zemích.

Boj s infekční chorobou může být úspěšný, jen když bude veřejnost spolupracovat.

NEŠTOVICE

Viry byly jedněmi z prvních živých věcí na Zemi.

Nejsou ale živé jako my.

ŽLOUTENKA TYPU A

Aby se mohly množit, musí se zmocnit jiných živých buněk.

To je jejich jediný cíl. Chtějí přežít a množit se.

BRONCHITIDA

Oficiální název tohoto viru je SARS-CoV-2.

Covid-19 je název nemoci, kterou způsobuje.

Ta zkratka znamená „koronavirová nemoc 2019“.

Corona jako „koruna“.

Virus je pojmenován podle toho, že má stejně jako koruna pět hrotů.

Šíří se kapénkami při kýchání, kašlání nebo mluvení

a do organismu může proniknout skrze oči, nos nebo ústa.

Na různých površích může virus přežít i několik hodin.

Odtud se vám dostane na ruce,

vy se pak dotknete tváře, a tak se nakazíte.

Tváře se dotýkáme v průměru dvacetkrát za hodinu.

Když se virus dostane do těla, začnou se hroty chovat jako klíče.

Zapadnou mezi proteiny, které obalují spoustu lidských buněk.

Jakmile virus buňku „odemkne“,

vyšle buňce pokyn, aby se začala dělit.

Touto cestou pak napadá více a více buněk.

To může vyvolat horečku, kašel a únavu.

Ale ne vždy. Jsou tu i další příznaky.

DUŠNOST, BOLEST V KRKU, PRŮJEM, ZTRÁTA CHUTI A ČICHU

Výzkum stále probíhá.

Dokonce můžete vir mít a šířit ho, i když jste bez příznaků.

Nebo si ho můžete splést s chřipkou.

Proto je tento koronavirus tak záludný.

Nejzávažnější nemoci jsou často způsobeny viry,

které se šíří pomalu a nenápadně, jako HIV,

nebo postupují rychle a vyvolávají příznaky jako kašel a horečku

a jsou tak zaměnitelné s jinými nemocemi.

Tyto koronaviry přežívají díky tomu,

že jejich nositel nakazí dalších pár lidí

a tito lidé pak nakazí zase dalších pár lidí.

A tak dále a tak dále.

A tak počet případů exponenciálně roste.

CELOSVĚTOVÉ ŠÍŘENÍ NEMOCI COVID-19

Každých pár dní se zdvojnásobí.

Někteří z těchto lidí skončí s těžkým zápalem plic.

Některé skupiny jsou obzvlášť ohroženy.

Vzorek z USA ukazuje, že tři čtvrtiny hospitalizovaných

měli zároveň alespoň jeden další zdravotní problém,

například plicní chorobu, srdeční chorobu nebo cukrovku.

A ačkoliv se počty v jednotlivých zemích liší,

riziko úmrtí je evidentně vyšší u starších pacientů.

COVID-19 SMRTNOST DLE VĚKU

Vidíme to na datech, která poskytla čínská provincie Hubei

dva měsíce po propuknutí.

A z prozatím neznámých důvodů je riziko vyšší u mužů.

COVID-19 SMRTNOST DLE POHLAVÍ

Roli zřejmě hrají biologické faktory

nebo možná to, že muži víc kouří,

nebo to, že si muži podle některých studií neumějí mít ruce.

Když jsme u toho…

Myjte si ruce co nejčastěji. Vím, že to ne vždycky jde.

ŠÉF NÁRODNÍHO INSTITUTU PRO ALERGIE A INFEKČNÍ CHOROBY

Ale dělejte to nejvíc.

Dobrá rada.

Tento koronavirus je nejmladší z kmene sedmi koronavirů,

které jsou přenositelné na lidi.

Je slavný stejně jako SARS a MERS, protože zabil taky spoustu lidí.

Ve skutečnosti jsou ale úspěšnější ty ostatní čtyři.

Způsobují až třetinu běžných nachlazení.

Jsou všude.

Viry se totiž šíří mnohem lépe, když člověka úplně nepoloží.

Podívejte se na netopýry.

Ti jsou virů plní, ale nijak jim to nevadí.

Ale…

Jakmile se dostanou k lidem, mohou se proměnit v nový virus.

A to se podle vědců stalo i v roce 2002 v případě viru SARS.

Stejně jako tento koronavirus

i SARS se poprvé objevil na čínském trhu s živými zvířaty.

A jelikož šlo o nový zoonotický virus, neexistoval na něj lék ani vakcína.

SARS byl ale mnohem méně nebezpečný.

Nakažliví byli jen lidé s příznaky, takže se lehce zabránilo šíření tím,

že byla nemocným nařízená karanténa.

Zároveň byl ale SARS mnohem smrtelnější, a proto se hůře šířil.

Nemoc typu SARS zabije až 10 % nakažených.

Přeživší zřejmě získají imunitu a podruhé už se nenakazí.

Až tu pro virus nakonec zbydou jen ti, co imunitu mají.

Nemocí SARS se nakazilo asi 8 000 lidí v nejméně 29 zemích,

z nichž 774 zemřelo.

Od té doby zkoumá skupina EcoHealth Alliance

tyto jeskyně v jižní Číně,

chytá netopýry,

skenuje jejich viry

a označuje ty, které mohou snadno přeskočit na člověka.

Když takový virus najdeme, vyšleme varování

a čínská vláda se pak pokusí u tohoto viru snížit riziko šíření.

Zatím jich našli hodně, včetně stovek koronavirů.

Dělí je na vysoce nebo nízkorizikové,

v závislosti na podobnostech s viry, které už člověka napadly.

Před několika lety objevili jeden,

který nazvali „netopýří koronavirus RaTG13“.

Splňoval kritéria nízkého rizika.

Když pak vědci sekvenovali genom viru nemoci covid-19,

nalezli 96% shodu s genomem onoho netopýřího viru.

Vědci si myslí, že se netopýří virus vyvinul v nový virus,

který pak mohl přejít na člověka.

Museli jsme se vrátit za doktorem Daszakem.

Tenkrát bylo naším cílem najít viry spojené s nemocí SARS.

Tento vypadal vzdáleně. Nemysleli jsme si, že na člověka přeskočí.

Nezdál se být aktuálně nebezpečný.

Bohužel.

Je nemožné předvídat, jak se virus bude chovat.

Tento podle vědců zmutoval v těle jiného netopýra

anebo ještě před námi přeskočil na jiný živočišný druh.

Na luskouna, na hada

nebo na rybu.

Podobná náhoda se stala před více než sto lety na farmě v Kansasu.

Odborníci si nejsou jistí,

ale domnívají se, že španělská chřipka začala tak,

že se pták s chřipkou a člověk s chřipkou setkali se stejným prasetem.

Ptačí chřipka nebyla přenosná na člověka a lidská chřipka nebyla přenosná na ptáky,

ale v jedné prasečí buňce se tyto viry spojily

a vytvořily nový zoonotický virus H1N1.

Tímto novým virem už se člověk nakazit mohl.

Nic takového se ještě nestalo.

Aby nemoc mohla přerůst v pandemii,

šířící se po světě a způsobující miliony úmrtí,

musí najít výjimečnou rovnováhu

mezi mírou nakažlivosti a úmrtnosti.

Nemoc si můžete představit jako průsečík těchto dvou hodnot.

S těmito infekcemi již lidstvo bojovalo:

TYFUS, PRASEČÍ CHŘIPKA, PLICNÍ A DÝMĚJOVÝ MOR, EBOLA, NEŠTOVICE

Tady je sezónní chřipka

a tady ptačí chřipka.

A někde tady se umístila španělská chřipka.

Přenášela se vzduchem.

Virus visel ve vzduchu, mohl se nakazit každý, kdo ho vdechl.

Podle odhadů se tenkrát nakazil každý třetí člověk na světě.

Nákaze následně podlehlo tři až dvacet procent nakažených.

V té době se ještě nevedly podrobné lékařské záznamy.

To ale nebylo nic v porovnání s neštovicemi,

kterým podlehlo 30 % nakažených

a které se zároveň šířily mnohem víc.

Virus neštovic sužoval lidstvo po tisíce let.

Jen ve 20. století zabil stovky milionů lidí.

Pak je tady ebola, která má ještě vyšší úmrtnost.