Bloodride (Blodtur)

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

LABORATORNÍ KRYSY

Drazí přátelé.

- Prosím, Iselin. - Díky.

Konečně

po deseti letech nadešel ten den.

Podařilo se nám předčit největšího konkurenta, Müller-Novu.

Nyní jsme vedoucí světovou farmaceutickou společností.

Vyvinuli jsme antidepresivum, které skutečně funguje.

Bez vedlejších účinků.

Tedy téměř.

Je to důvod k oslavě, a proto jste tady.

Jste mi nejbližší.

Jste mí lidé.

Takže děvčata, Odo, Margrethe, děkuji, že jste se o nás chlapce vždy staraly.

- Dík klukům z laborky. - Na zdraví.

Skvělému, tvrdě pracujícímu Philipovi a speciální díky Abdimu.

Našemu Einsteinovi,

který za pět minut dvanáct vyřešil závěrečnou hádanku.

Bez tebe by Philip dosud něco kutil v laboratoři.

A děkuji Iselin, že trpíš svého prací posedlého manžela.

To já bych ti měla děkovat.

Je čas pít.

Je čas se bavit.

A do nekonečna se chlubit. Protože si to zasloužíme.

Ano. A potom si dáme jelena.

- Na zdraví. - Na zdraví.

- Na zdraví. - Na zdraví.

Chudák Arthur Müller. Německý bastard.

Řekl jsem, že do prosince to bude na trhu,

a myslel jsem, že vybuchne.

Tu chvíli miluji.

Když se na někoho díváte

přesně ve chvíli,

kdy mu dojde, že je v háji.

Hele, Odo.

Poslechni si trochu korporátního moudra.

- „Edmundova tři přikázání“. - Jo.

Vždy musíš být ta nejchytřejší.

Zadruhé. Nikomu kromě sebe nevěř.

A zatřetí. Vždy se ujisti,

že kapesník v kapse ladí s kravatou.

Ale nezapomeňme, kdo je tady skutečný génius.

Takže...

na Abdiho.

- Už dost s těmi přípitky. Dost. - Ne.

V životě jsem potkal spoustu chytrých lidí,

ale tobě se nikdo nevyrovná.

- Na zdraví. - Na zdraví.

Ale Edmunde...

mohli bychom to... vidět?

Ale jistě, že to můžeš vidět.

Už jsem se bál, že se nezeptáš.

- Ne. - Ne.

Dobře. Už stačilo.

- Jo ty myslíš ten prototyp? - Ano.

Jistě, že ho můžete vidět.

- Mám ho přinést? - Ano.

Jo? Fakt ho chtějí všichni vidět?

- Ano. - Dobře.

- Je pryč. - Cože?

Ten prototyp. V pět jsem ho dal do trezoru a je pryč.

- Jak... - Mysli!

- Kdo tady od té doby byl? - Nikdo. Jen vaši hosté.

Do prdele. Někdo musel získat kód.

A potom po večeři...

se vplížit do mé kanceláře.

- Musel to být jeden z hostů. - Ano. Jeden z těch, co jedli jelena.

Je to moc chutné.

Na zákusek si počkáme.

Prototyp zmizel.

Dělá si legraci.

Žertuje.

Myslím, že ne.

Než jste přijeli, schoval jsem ho.

Bill mi potvrdil, že od té doby nikdo nevstoupil. Nikdo.

Jen vás pět.

To znamená, že jeden z vás zná kombinaci.

- To není možné. - Musí existovat jiné vysvětlení.

Určitě jsi ho dal do trezoru?

Bille, budeš je muset prohledat. Tak... Udělej to.

Omlouvám se, ale nikdo neodejde, dokud to nevyřešíme.

Margrethe, mohla by ses postavit?

Ano, jistě.

Teď ty.

Hledej, příteli.

Ale na tvém místě bych se zaměřil na...

Cože? O čem to mluvíš?

- Nic jsem neukradl, ty šmejde... - Fajn.

Tak jistě nebude vadit, když se podíváme. Že, Abdi?

Tak prosím, Bille. Nespěchej.

Edmunde, já s tím nemám nic společného.

Poslední měsíce jsme se vídali denně.

Ano, já vím. Ale i tak...

Dobře. Ať to mám za sebou. Prohledej mě.

- Víš co, Edmunde, to není... - Je to nutné.

Edmunde.

Edmunde?

Já to udělám. Jen...

Prosím.

Museli to schovat u sebe v pokoji.

Všechno musíme prohledat.

Jeden z vás si myslí, že je chytřejší než já.

Kdo je to? Kdo si myslí, že je chytřejší?

Kdo si myslí, že je tak chytrý?

Svlékněte se.

- Ne, to je příliš... - Všichni. Hned.

Oni se smějí.

Okamžitě se svlékněte do prádla.

Když to jinak nejde, tak dobře.

Zacházíte daleko.

Já se nebudu svlékat před... Já... Neudělám to.

- Něco skrýváš? - Ne.

Dobře. Tak se svlékni.

Edmunde.

Počítej do deseti. Pak se nadechni.

Lituji. Jiná možnost není.

Edmunde.

V tuto chvíli nikomu nevěřím.

- Ne. Co to děláš? - Uklidni se, okamžitě.

Musím to udělat.

Edmunde, já tě miluji. Nikdy bych tě neokradla.

- Nemyslíš, že ano, co? - Nemám na vybranou.

To je skutečně přehnané, Edmunde.

- Máš... - Můžete být potichu? Prostě... Ticho.

Nic.

Edmunde.

Prosím. Musím jít domů.

Můj pes je tam sám.

Bude to v soukromém křídle.

Prohledám to detektorem kovů. To bude nejlepší.

Edmunde.

No tak. To už stačilo.

Edmunde, to je šílenství. To vidíš, že? Naprosté šílenství.

Všichni do laboratoře. Hned.

Honem, žádné hlouposti. Do výtahu.

- Musím domů za psem. - Můžeš už o něm přestat?

Vrátíš nám aspoň oblečení?

- Vážně... - Za chvíli bude po všem.

Nechám vás tam do konce života.

Nebo dokud někdo neodemkne zámek zevnitř.

Stačí naťukat novou kombinaci.

- Osm kouzelných čísel. - Která jsou?

V tom je ta legrace. Stejná jako čísla mého trezoru.

Vím...

Vím, že jeden z vás tu kombinaci zná.

- Co je tak legrační? - Nic.

Jsem jen ohromen.

Je to dost důmyslné řešení. To se mu musí nechat.

Důmyslné? Je to dost vážné.

Nebojte se.

Philip jen dostane malý tik, když je ve stresu.

Malý tik?

Proč jsi ve stresu?

Chceš se k něčemu přiznat?

Poslouchejte... Musíme to vyřešit.

Někdo z vás okradl společnost.

Musíme zjistit kdo.

Ale vážně... Jasně že to byla ona. Slečinka kudrlinka.

Cože? Ne.

- Vím, co jsi zač. Všichni to víme. - Co jsem?

Spíš s Edmundem. Ježíši Kriste, mám přece oči.

- Nevinně vypadáš, ale já to vím. - S Edmundem jsem nespala.

A žádný prototyp jsem neukradla. Ani nevím, jak vypadá.

A mimochodem,

jsi-li tak přesvědčená, že ti manžel zahýbá,

je to motivem k jeho okradení.

- Dobrý postřeh. - Tak teď posloucháme tu sexbombu?

No tak. Edmundova vlastní osobní asistentka.

Jako bys popisovala sebe před 40 lety.

Ty zasraná...

Mohla bys konečně otevřít ty dveře? Pusť nás odtud.

Já to nebyla.

Mohly byste se obě uklidnit?

Musíme to vyřešit.

Stalo se to před tím, než jsme usedli ke stolu.

Je to tak?

- Tak neviděli jste něco podezřelého? - Jo, šla k Edmundovi do kanceláře.

Mlč! Nic takového jsem neudělala.

- Už to dál nevydržím. - To nic.

Pamatujte, že jsem tu jediný s vlastnickým podílem v Alpha-Vitě.

K sabotování společnosti nemám důvod.

- A co ty? - Co já?

Malý Einstein, který vyřešil hádanku, která učinila Edmunda boháčem.