Dick Johnson Is Dead

PŮVODNÍ DOKUMENT NETFLIX

Felixi, výš už tě nedostanu.

V té výšce jsem málem umřel.

Skoro jsi umřel? No teda.

To je vážně děsivé. Proč sis myslel, že umíráš?

Být tak vysoko prostě miluju.

Miluješ to, jo?

Pokud miluješ smrt.

Ahoj. Evo!

- Ahoj. - Felixi? Zvedni mě.

Jo. Děkuju.

Dobře, jdeme na to.

Chceš letět ještě výš?

Dobře, tati, ale opatrně,

na té slámě to klouže.

Co?

Klouže to, buď opatrný.

Jo, budu.

Dobře. Slibuješ?

Teď ty.

Jsi tak velká a těžká.

Udělám to dřív než ty, takže…

Až řekneš.

- Tati, jsi v pořádku? - Máš to, mami?

- Mám. - Báječné.

Vždy jsem chtěl být ve filmu.

Jak vstanu?

Dobrý skluz.

Zasekl jsem se. Steve, Felixi.

Pomůžeme. Steve?

Zůstaň ležet, tati.

Nehýbej se.

Tohle jsem…

- Bolelo to? Jsi v pořádku? - Jo.

Pomyšlení, že bych o něj mohla přijít,

je opravdu nesnesitelné.

Je to můj táta.

Je tak otevřený a tolerantní.

Takového tátu chcete.

Takového mám já. Takového jsem měla celý život.

Ale už je to tady.

Začíná se nám ztrácet.

A to nepřijímáme.

Je to psychiatr.

Já jsem kameramanka.

Navrhla jsem mu natočit film o jeho smrti.

Souhlasil.

Hej!

PŘED NĚKOLIKA LETY

Dobře.

Najdeme si stoličku.

Tak tady je.

Páni, je dost úzká.

Celkem ano, že?

Jo. Kolik tě stála?

Maureen, kolik nás stála?

666 babek.

- Můžu to udělat takhle. - Vlez tam.

- Jo. - Dobře.

- Už nevylezu. - Pomůžu ti.

To je fakt síla.

Vypadá to vážně dobře.

Je tam příjemně?

V rakvi už pohodlí nikdo neřeší.

Ty ano.

Dobrou noc, sladký světe.

Kimmy, vypadá vážně mrtvě.

Rayi, podívej se na jeho ruce.

Takhle.

A pak…

Vidět kamaráda v rakvi je tak zvláštní.

Vůbec mi to nedělá dobře.

Ale natáčíme film

a neustále si to připomínám.

Ve filmech je k vidění spousta neskutečných podivností.

Pořád dýchá.

Díky tomu to není tak těžké.

V tom je ten trik, že?

A teď spí.

- Raz, dva, tři. - Zaber nohama.

- Dobrá práce. - Jo.

- Dobře. - Držte ho zezadu.

Teď můžeš sejít dolů.

Jsem vzkříšen.

Georgem.

Hej, být zpátky je fajn pocit.

- Chyběl jsi nám. - Vy mně taky.

To, co děláš, není úplná fikce.

V jistém ohledu to vyvolává spoustu závažných otázek

a připravit se na to musí každý.

Protože umřeme všichni,

a proto to nepovažuji za fikci.

DOKTOR C. RICHARD JOHNSON

PSYCHIATR ROČNÍK 1932

Víte, v čem vynikám?

V přejíždění autem.

Jsem bídák, kterého vytáhnete z auta

- před autobus. - Jo.

Z koho prostě vymlátíte duši.

Máte svou práci rád?

Kaskadérské kousky? Nebo…

Jo. Prostě práci kaskadéra celkově.

Řekl bych, že mám rád

svět filmu.

Dobře.

A čím větší, grandióznější

a kreativnější je, tím ho mám radši.

Judy, srovnáš mu mikrofon?

Ano.

Řekněme, že by prodělal infarkt.

Už jsi to zkoušel?

To by bylo vážně…

Však víš.

Nechal bych ho sedět na židli,

to by vypadalo dobře. Nohy by mu vystřelily nahoru.

- Ale nejdůležitější je, aby se nikdo… - Nezranil.

Nezranil.

Celý táta. Pacienty neztrácí.

Ale ano.

Asi dva spáchali sebevraždu.

To jsem nevěděla.

Najde se hned několik kaskadérů,

kteří spáchali sebevraždu.

Jo. Kdybys měl nějaké sklony, přijď.

Myslíš, že mám problém?

Žádné problémy nemám!

A pak to může být hodně agresivní.

- Jo. - Ale prvně

přirozeně zvedni ruce.

Jistě.

A pak by bylo fajn, kdyby se tvá židle…

Převrátila? Jo.

- Nebo tě můžu skopnout. - Jo.

To je celkem dost drsná

- a mafiánská smrt, víš? - Jo.

Kaskadéry obsazujeme do rolí postav, které náhodně umírají.

Jo, řekla jsi náhodně.

Jo.

Chci vědět, jestli tě to oslovuje?

Celý ten návrh tvé dcery,

abychom jen seděli a sledovali Dicka Johnsona…

- Jo. - Však víš.

Dobře, to jsem chtěl vědět.

Jistě. Bude to skvělé, víš?

- Dobře, jo. - Jo.

Musíš se fakt pořádně hrbit.

Jo.

Skvělé. Fantastické.

Můžeme.

To jsem byl já? To bolelo.

Au.

Jakou nejhorší bolest jsi poznal?

Asi infarkt.

- A infarkt bolí? - Jo.

- Vážně? - Jo.

To jsem nevěděla.

Bylo to… Bolelo tě na srdci.

Jo. A bylo to prostě vše dohromady.

Ty prvotní příznaky,

málo vzduchu, nedýcháš, ležíš,

pak mě v bolestech odvezli domů,

pak jsem jel na pohotovost,

měl zástavu srdce a tak dál.

Nejde o část, jde o všechno.

- Jsem ráda, že jsi přežil. - To já…

To já taky, jo.

Jo. A kolik let od té doby uplynulo?

1987… Takže 20 let, že?

- Vlastně ještě víc. - Jo? Sedm…

Třicet let.

Je to 30 let?

Jo. Žil jsi dalších 30 let.

To celkem ujde. Jo.

Asi těch nejlepších 30 let.

DEN PŘED INFARKTEM

SNĚDL DICK JOHNSON TŘI KOUSKY ČOKOLÁDOVÉHO DORTU

Odkud to mám?

Vidím brouka.

Je tu muška.

Plácni ji. Zabij ji.

Ale ne.

Jejich první zabití, tati.

Ta moucha ještě není mrtvá.

Bojuje o život.

Chytrá moucha.

- Co to je? - Moje babička.

Babička Walderová.

A tvoje babička už umřela?

Už umřela. A už je to velmi dávno.

- Když jsem byl… - Byl jsi dítě?

Ne, byl jsem teenager.

A když jsem byl teenager,

bydlela s námi.

- Chci tohle. - Jo.

Kdo další tam je?

To je tvá babička, která zemřela.

Víte, jak se jmenovala?

Máma.

Jo, tak jsem jí říkala.

Pamatuje si někdo její jméno?