Swiped

Je to jednoduché, v technice i v životě...

Pokud neděláš rozruch, nejde o inovaci.

Jsi potichu už dvě hodiny.

Promiň, koukám na Simona Langa.

Simona Langa?

Kdy začneš mluvit se skutečnými lidmi,

které máš před sebou?

Na univerzitě je skvělé to,

že si tam můžete najít přátele do konce života.

Víš, s kým budeš na pokoji?

S Lancem Blackem.

Určitě je milý.

Volal jsi mu, aby ses seznámil?

Jo. Nechal jsem mu zprávu v hlasovce.

- Už se neozval. - Bylo poznat, že jsi šprt?

Promiň. No, mluvil jsem normálně.

Jo. Proto už nezavolal.

Ashley. No tak, děcka.

- Entrez-nous. - Fajn.

Jdeme na to.

To je...

Vypadá to menší než na fotce v brožuře.

Myslím, že pro dva to stačí.

Co když budeš chtít pozvat kamarády?

Ale mami. To se přece nestane.

Jamesi, prosím tě. Ať tvůj nej kámoš není jen počítač.

To není.

To nemá cenu.

Dobře.

Jednou napíšu apku,

která vážně bude stát za to.

Jamesi, vím, že to není Princeton nebo MIT-

Ne, mami, to je dobrý.

Jen doufám, že můj spolubydlící nebude úplný trouba.

Mami, už pojďme.

Musím se připravit na párty.

Dobře.

Tak tě tu nechám.

Mám tě ráda.

Dobře, Jamesi, užij si to tu.

Dobře.

- Ahoj, Jamesi. - Ahoj, Jamesi.

Buď hodný. Ne, nebuď hodný.

Odvaž se. Ale jez dostatečně.

- A užij si to a... - Mami, už pojď.

Spolubydlící bude určitě milý.

Čau. Ty budeš Lance.

Jo.

A ty budeš ten můj spolubydlící, kterého odsud brzy vylejou.

Jo, aha.

Takže tohle je tvá půlka pokoje.

Ani jsem se jí nedotkl.

Chceš pomoct něco přinést?

Ne, zvládnu to sám. Díky.

Nechceš zajít na něco k jídlu?

No, vlastně jo.

- Jo. - Dobře, bezva.

Tak zatím, kámo.

Dobře. Aha. To je... Dobře. Mám tu něco na práci.

Chtěl jsem dokončit nějakou práci,

tak o tom pokecáme později, třeba u šálku čaje nebo-

Jasně.

Tady máte. Pěkný večer.

Objednávka číslo sedm je hotová!

Bože, chci tě jen políbit.

Vždyť ani nevím, jak se jmenuješ.

Aha. Rob.

Rob.

A jaké je tvé příjmení, Robe?

Proč potřebuješ tolik informací?

Tvé příjmení je „tolik informací“?

No, jo.

Hele, vidíš tohle?

To je telefon.

Ne, to není telefon.

Je to nepřetržitý portál k sexu, o kterém si jen nechám snít.

Stačí jen kliknout.

No a...

No... Jsi včerejší.

Prostě ti neřeknu své příjmení,

ani odkud jsem,

nebo kam chodím na školu, jasný?

A víš, co je na tom nejlepší?

Že nemusím.

Ahoj, Wesley, počkej na mě.

Wesley.

Byl roztomilý.

- Asi jo. - Proč odešel?

- Ani mi neřekl své příjmení. - No a?

Takže jdu domů.

Hele, počkej.

Můžu po něm jít?

Jak chceš, Rachel.

Hej, počkej. Mě nezáleží na tvým jméně,

nebo příjmení.

Hannah?

- Ty tu chodíš do školy? - Jo.

- Já taky. - Fajn, to je bezva.

Teda, neviděl jsem tě od...

Od maturáku v květnu.

Jo, Jamesi. Nemluvme o tom prosím.

Hele, jen jsem chtěl zapůsobit.

- Ty o tom mluvíš. - Koukej, nevím, co jsem pokazil.

Teda - to byl můj hlas tak hrozný?

Ne, tvůj hlas byl skvělý.

Tak co jsem udělal špatně?

Jamesi.

Víš, jak jsem stydlivá.

Když sis vzal ten mikrofón

a představil mě před všemi těmi lidmi,

všichni se na mě podívali.

Bylo mi tak trapně.

Chápu,

žes mi chtěl jen vyjádřit své city,

ale existují lepší způsoby, než ztrapnit mě přede všemi.

Hannah, je mi to líto.

Vážně. Můj záměr byl úplně jiný,

jen jsem se snažil ti ukázat, že tě mám rád,

než odmaturuješ a odejdeš na univerzitu,

zkoušel jsem to celé čtyři roky, ale nic nezabíralo.

Prosím, jen mě doprovoď na kolej a pak mě nech být.

Já už nikdy nebudu zpívat.

Ne, to nemusíš dělat.

Vážně to pro mě nemusíš dělat.

Pro tebe bych udělal cokoli, Hannah.

Tak mě nech být na pokoji, v tichu s mými knihami.

Můžeš si číst, budu koukat před tebe,

abys nezakopla nebo tak.

Dobře.

Tak mi aspoň řekni, co čteš.

- Rozum a cit od Jane Austenové. - Jane Austenová.

Četl jsi od ní něco?

Miluju Jane Austenovou, jo.

- Já taky. - Co se ti na ní líbí?

Píše o složitých silných ženských postavách,

které jsou tak extravagantní.

Jejich jména jsou tak přesná. Jako IP adresy.

Jo. Teda, podle jména se můžeš o té osobě tolik dozvědět.

No...

Hele, jen jsem chtěl říct, že...

Mezi mými úmysly a výsledky je velká propast.

Však ty na to přijdeš.

Uvidíme se na IT.

- Páté patro. - Asi jo.

- Uvidíme se. - Dveře se zavírají.

Ááá, hele, přijď až zítra jo? Mám tu společnost.

Cože? Proč? Kde mám jako spát?

Tady ne.

Prostě si poraď, kámo.

Jo, jedl jsem večeři. Teď už jsem v posteli.

V pelechu, vážně.

Jo, to povlečení od tebe

je vážně měkké.

Mám ho rád.

Lance je...

Zdá se, že mě bere.

Hej!

Obleč se!

Slíbils mi kafe a bagely.

Jo, já vím. Pošlu ti poukázku

na Bagel Bros, přes mail,

ale teď se obleč a odejdi oknem.

Co prosím?

Jo, půjdeš odsud oknem.

Zbláznil ses?

Vždyť jsme skoro v přízemí, budeš v pohodě.

Pamatuješ to krásný, co jsem ti včera řekla?

Beru to zpět.

Hej, jsi tam?

Jo, už jdu, tati!

Jen si musím oblíct nějaký kalhoty!

Co tu dělá tvůj táta?

Myslím, že mi přivezl nějaký věci.

Ale ty bys už měla jít. Tak šup.

Bojím se výšek.

Pozor tam dole! Letí barbína! Chytejte!

Hej!

Kámo...

Už jsem chtěl volat hasiče...

Pojď sem.

Rád tě vidím, chlape.

Díky, žes přijel.

Páni!

- Co cesta, dobrý? - Jo, dobrý. Páni!

- Dobrý. - Páni!

Tak tady bydlím.

Skvělý, kámo, skvělý!

Stůl, postel...

- Hele, tohle je Inga. - Inga?

Ahoj.

Inga?

Co se stalo s Fabiolou?

Inga se stala.

Dobře.

- Dobře. - Hej, Ingo, všechno si vybal,

a všechno úhledně srovnej.

- Jo. - Jdeme s klukem na snídani.

Může být?

Bagely a kafe.

A výsledek je...