Challenger: The Final Flight

Posádka právě snídá, než se vydá k odpalovací plošině.

Bude to již druhý odpočet takzvaného „učitelského letu“,

během něhož bude později vyučovat

učitelka Christa McAuliffeová z Nového Hampshiru.

Pro NASA to značí konec jedné éry.

Bude to totiž poprvé, kdy se takového letu

zúčastní smrtelník, mohu-li to tak říci.

Zvěstí to vyšší dostupnost kosmických letů pro řadové občany

a odkrývá to tajemný závoj zahalující povolání astronauta.

28. LEDNA 1986

Tady řídící středisko Houston. T-mínus devět minut.

Devět a odpočítávání.

Všechny systémy orbiteru fungují,

řídící středisko je připraveno ke startu.

Tady řídící středisko.

Rozumím a potvrzuji.

Christa McAuliffeová se připravuje se zbytkem posádky.

Mnoho lidí si to bude pamatovat jako první let řadového občana.

A protože je Christa řadový občan,

je o ní mnohem větší zájem než o profesionální část posádky.

Představuji vám velitele letu, Dicka Scobeeho,

který uvede zbytek posádky.

Dobré ráno všem. Představím vám tady ty fešáky po mé pravici.

Ellison Onizuka je náš expert na satelity pro přenos dat.

Dlouho jsem se na to těšil, a doufám, že u vesmírného programu zůstanu

a poletím na další mise.

Ron McNair je náš expert na satelit Spartan Halley pro výzkum komet.

Těším se víc než na první let.

Teď už vím, jak je ten zážitek zábavný a fascinující.

T-mínus tři minuty a odpočítávání.

Judy Resniková, palubní inženýrka a jedna z nejvzdělanějších astronautek.

Svou kariéru jsem si odpracovala.

Bude to můj druhý let a chci u programu zůstat,

dokud o mě bude zájem, protože je velmi důležitý.

Vidíme posádku mise 51-L se širokými úsměvy na tváři.

Greg Jarvis, specialista pro náklad.

Těším se na to už od března, je to vyvrcholení splněného snu.

Mike Smith, náš pilot.

Nejvíc se těším, až uvidím a zažiju ty věci,

o kterých každý na oběžné dráze mluví.

Během několika minut pomocný tým uzavře dveře kabiny

a připraví bílou místnost ke startu.

Vesmírná učitelka Christa McAuliffeová bude na misi vykonávat učitelskou činnost.

Jsem velice poctěna, že mohu být součástí programu.

Děti určitě potěší, až v televizi uvidí, že vesmír je pro všechny.

Program pozemního řízení startu začal zatahovat přístupový můstek.

Velitel letu, Dick Scobee.

Když se pod vámi zapálí svíčka vážící 3000 tun a pošle vás do vesmíru,

je to vzrušující.

Ale jde z toho i strach.

Dav přibližně 500 lidí, mezi nimi i rodiče Christy McAuliffeové

a 18 školáků z Christina rodného města Concordu v Novém Hampshiru, napjatě čeká.

T-mínus 15 sekund.

T-mínus 10, 9, 8, 7, 6…

Zážeh hlavních motorů.

4, 3, 2, 1…

Start.

Vesmírný raketoplán vyráží na svou 25. misi a je nad věží.

Rotační manévr zahájen.

Program potvrzen.

- Měj se, Christo! - Challenger nabírá kurz.

Všechny tři motory fungují normálně. Palivové jednotky a turbočerpadla běží.

Tři na 65 %.

- 65 FIDO. - T-del potvrzuje tah.

Nadmořská výška 8000 metrů, vzdálenost 5500 metrů.

- Zvyšuji tah. Tři motory na 104 %. - Zvýšení potvrzeno, Challengere.

Rozumím, tah potvrzen.

Zjevně vážná porucha.

PŮVODNÍ DOKUMENTÁRNÍ SERIÁL NETFLIX

ŽIVĚ

Nevídaná událost v dějinách programu.

MIMOŘÁDNÉ ZPRÁVY

Dámy a pánové, starty raketoplánů komentuji od prvního startu.

Vlastně jsem začal už dávno před ním,

a nic takového se ještě nestalo.

Vidíte přihlížející diváky.

Rodiny astronautů.

Rodiče Christy McAuliffeové.

Let probíhal v pořádku.

Pak zaznělo: „vážná porucha“

a člověk vedle mě řekl: „Oni vybuchli…“

Nemohl jsem ani mluvit. Bylo to…

Zahynulo sedm skvělých a brilantních lidí.

Byl jsem v šoku, připomnělo mi to smrt prezidenta Kennedyho v roce 63.

Nevím, jak mě to přirovnání napadlo, ale byla to národní tragédie.

Ticho je ohlušující.

NASA zarytě mlčí, stejně jako záchranné týmy.

Ani zmínka o tom, co se mohlo stát.

BÝVALÝ ASTRONAUT

Kdybych si měl tipnout, tak skoro určitě hlavní motory.

Prý šlo o katastrofické selhání několika prvků naráz.

Raketoplán vysílal šílené množství dat.

Měli obrovská kvanta informací až do okamžiku havárie.

Všichni jsme si říkali, že určitě moc dobře vědí, co se stalo.

Operátorům pozemního střediska:

platí nouzový protokol.

Ruce pryč od telefonů, shromážděte svá data a hlídejte si je.

Vesmírný program zažil celostátní tragédii.

Raketoplán Challenger explodoval

asi minutu a půl po startu z Kennedyho vesmírného střediska.

Hlavní otázkou samozřejmě zůstává,

zda to nezpůsobila nedbalost

lidí zodpovědných za program vesmírných raketoplánů.

Je to pouhá domněnka, zatím neznáme odpověď.

Potvrdí to až dlouhé a důkladné vyšetřování.

KONFERENČNÍ MÍSTNOST PROBÍHÁ SCHŮZE

Jak jsem sledoval zprávy,

začal jsem mít pocit, že se pokoušejí něco ututlat.

VEDENÍ NASA

Někteří pracovníci z řad NASA varovali před neštěstím.

Všichni důležití členové vedení to věděli.

Jak to, že se nepropadli hanbou,

potom, co učinili takové rozhodnutí?

O PĚT LET DŘÍVE

Z okénka bylo vidět takovou narůžovělou záři.

Vždycky mi připomínala jízdu v neonové trubici.

Když jsme dohnali denní světlo, růžová záře zmizela.

Při vstupu do atmosféry jsem vnímal tu rychlost.

Kolem se míhaly mraky a oceán.

Při průletu nad horami a vyschlými jezery bylo hned jasné, kde se nacházíme.

Tomu říkám příjezd do Kalifornie.

Naklonili jsme se doleva,

podíval jsem se z okénka a na dně jezera byly tisíce lidí.

Napadlo mě: „Snad nestojí na ranveji.“

VÍTEJ ZPĚT, COLUMBIE

Máte perfektní směr, Columbie, naprosto perfektní.

Nádhera.

14. DUBNA 1981

Úspěšný návrat 98tunového kosmického kluzáku

započal novou éru kosmonautiky.

Tři, dva, jedna…

Touchdown.

Triumfální návrat raketoplánu.

Bezchybné přistání v Kalifornské poušti.

Ať žije Amerika!

Nadšení vládlo i na druhé straně USA, v Kennedyho středisku na mysu Canaveral.

John Young, Robert Crippen a jejich kouzelná vesmírná loď.

První let kosmického stroje pro opakované použití.

COLUMBIA – NASA SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

Nikdy jsem Johna neviděl tak rozjařeného.

Já byl taky u vytržení. Byla to nejlepší chvíle mého života.

Byly tam desítky tisíc lidí, přišel dokonce i Roy Rogers.

Dorazil i Stephen Spielberg.

Máme nesmírný a úžasný potenciál.

Nebude trvat dlouho, než lidstvo dosáhne ke hvězdám.

Já a moji krajané se ještě mnohokrát proletíme.

Z vesmíru nás už nikdo nedostane. Díky.

Epický let Columbie znovu dokázal,

že Spojené státy jsou jednička.

ALAN LOVELACE ZÁSTUPCE ŘEDITELE NASA

Celá země na nás byla hrdá, protože jsme uspěli.

A byl to jedinečný stroj.

Nikdo nikdy neviděl raketoplán přistávat na ranveji.

Malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo.

NASA na konci šedesátých let pochopila,

že jak jsme se usilovně hnali na Měsíc,

zapomněli jsme vymyslet…

ŘEDITEL MARSHALLOVA STŘEDISKA VESMÍRNÝCH LETŮ

…co uděláme dál.

Byl jsem tehdy ředitelem výzkumu pohonného inženýrství,

tak mě pověřili založením skupiny,

jejímž jediným cílem by bylo vymyslet levnější cestování do vesmíru a z vesmíru.

Sestrojit tak drahý stroj, jako bylo Apollo,

a použít ho jen jednou, bylo ekonomicky nezajímavé.

Chtěli jsme opakovaně použitelné řešení.

Prezident schválil vývoj raketoplánu za pět a půl miliardy dolarů.

Prezident věří, že raketoplán změní neznámé hranice kosmu 70. let

na zmapované území.

Vystartuje jako raketa,

oběhne Zemi jako satelit,

a přistane jako letadlo, aby mohl opět vzlétnout.

V 18 m dlouhém a 4,5 m širokém nákladovém prostoru

uveze až třicetitunový náklad.

Měl přepravovat vojenské vybavení,

vědecké vybavení jako Hubbleův teleskop a komerční komunikační satelity.

Představte si raketoplán jako takový vesmírný náklaďák.

Chceme přepravovat cokoli a kohokoli, kdo bude chtít do vesmíru.

Raketoplán všem vnuknul představu,

že zpřístupní vesmír běžným lidem.

Vesmírné mise se stanou rutinou,

místo cvičených astronautů budou létat řadoví vědci,

a stanou se relativně levné.

Raketoplán se bude vyvíjet šest let

a měl by být hotový na konci tohoto desetiletí.

Jsme na pokraji nové éry pilotovaných letů do kosmu:

éry vesmírného raketoplánu.

V roce 1977 všechno spělo k tomuto novému dopravnímu prostředku,

a tak NASA oznámila, že hledá první skupinu astronautů,

kteří by s ním létali.

Když byly Dickovi Scobeemu tři, chtěl se stát pilotem.

Byl to jeho sen.

Nastoupil k letectvu, zatímco já dodělávala střední školu.

Když jsme se vzali, bylo mu sotva 19 a mně nebylo ještě ani 17.

Stal se zkušebním pilotem a klidně by u toho zůstal celý život,

ale když v Los Angeles Times vyšel ten inzerát…

„Raketoplán hledá astronauty,“ vzbudilo to v něm zájem.

NASA HLEDÁ PILOTY

Řekla jsem, že to dokáže, a on:

„Určitě se přihlásí spousta nadaných lidí.“

Ať si prý nedělám naděje.