Le Sourire

KVĚTINY… PARFÉMY…

STVOŘENÍ… SEZÓNA… VÍNA… MLÁDEŽ.

POSPĚŠME SI UŽÍT STVOŘENÍ V ROZPUKU MLÁDÍ.

OPÁJEJME SE NEJLEPŠÍMI VÍNY A PARFÉMY.

NENECHME ROZKVETLOU KVĚTINU UVADNOUT.

Brigitte!

Brigitte!

- Madame Janine! - Brigitte!

Popadni ten klacek.

Chyť ten klacek, ty blázne!

Vezmeš ho, nebo ne? Osino v zadku!

Profesor bude šílet.

Malá Brigitte zažívá průlom. Zdvojnásobte dávku.

- Kolik jste jí dávali? - Tři tablety denně.

- Budu to muset ověřit. - Ano, ověřte.

Típni ten doutník.

Ano, profesor je tu. Předám vám ho.

Ne, neutopila se. Uklidněte se…

Samozřejmě rozumím.

Nepředstírá to, já vím.

Prostě zvyšte dávku a hotovo. Ne více než čtyři denně.

Zavolejte, jestli nepřestane brečet.

Má žena? Co je s ní?

Není třeba chodit do pavilonu, je přímo tady.

Ano, ví to. Připojí se k vám, jakmile bude moci.

Ach! To je studené.

Studené.

Ráno mi je dobře. První část dne.

Odskočím si, vypiju kávu. Tuhle část zvládám.

Ale s tím nadcházejícím mám problém.

Večer už chci dělat jediné:

padnout na koberec a stočit se do klubíčka,

aby mě všichni litovali.

Nádech.

RÁJ HER

Tak. Hotovo.

Nevstávej hned.

Co si pro nás dívky přichystaly?

Co pro nás mají?

Vezmou nás na parádní jízdu.

Je to tak, pánové. Vše bude odhaleno.

No tak! Do toho!

Rychle!

Už to začne.

Cisca z Polska.

Divoká zrzka Wagon!

Tú, tú!

A Chipper z USA!

Chipper z Kalifornie.

Chystáte se sledovat

nejvíc sexy show v celém okrese Charente-Maritime.

Jsou nažhavené, kouří se z nich,

jsou rozpálené! Vstupte, pánové.

Ochutnejte opravdovou místní specialitu!

No tak.

Zalovte hluboko v kapsách

a ukažte mi peníze!

A tady jsou!

Peníze, pánové!

A už jsou tu!

Show začíná! A moje děvčata

ráda všechno odhalí.

Deset franků, dědo. Ať to frčí.

Je to tak, všechno.

No?

No.

Vidíš tu tepnu tady?

Nevypadá dobře.

A to zúžení tady.

Musíš si odpočinout, chlape.

Chceš, abych odešel do důchodu, co? Chceš mé místo!

Budu informovat správní radu, že chceš mé místo.

Bude z toho humbuk.

- Budou rádi! - Naprostý odpočinek.

Lehká jídla. Nejlépe ryby.

Omez tučná jídla. Vstávej brzo.

Přestaň kouřit.

A choď na procházky. Třikrát kolem parku každé ráno.

A budu hádat, v ložnici taky nic?

Nebo si ho můžu občas vyhonit?

Držte si klobouky, jedeme!

Jsi bez práce?

Ne.

- Hledáš práci? - Ne.

- Už nějakou máš? - Jo.

- Co děláš? - Sportuji.

- Jaký sport? - Tenis.

Jsi profesionálka?

Hraji v okresním přeboru a účastním se soutěže krásy.

Ty jsi o tom uvažovala, viď?

- O čem? - O mé show, mé atrakci.

Děláte si srandu?

Chceš u mě pracovat?

Proboha.

Nedělám si srandu.

Proč bych to dělala?

To víš jen ty. Je to tvé tajemství.

Potřebuješ tajemství, jestli se máš svlékat.

Klienti nechodí, když holky nemají žádná tajemství.

Jak se jmenuješ?

Odile.

Jsem Jean, ale všichni mi říkají Jean-Jean, protože jsem milý.

Takže to rádi říkají dvakrát.

Budeme tu do konce týdne.

Přemýšlej o tom a pak se za mnou vrať.

Snadno mě najdeš.

Ptej se na MC Jeana, Jeana profíka.

Všichni mě znají.

Na viděnou.

- Zatím. - Na viděnou.

Pořád říkáme: „Na viděnou!“

To proto, že se chceme zase shledat.

Když to nebudeš dodržovat, nevydržíš ani dva měsíce.

A jak dlouho?

Dva týdny, dva dny, dvě minuty.

Je velký rozdíl mezi dvěma dny a dvěma minutami.

To je na tobě.

Nebojte se, doktorko, už mám nejlepší léta za sebou.

Už se mi ani nepostaví.

Už se ani nedokážu usmát.

Ani nezvládám svou práci.

Jsem rád, když zvládnu pacienta.

Po pár minutách

mě začnou bolet nohy.

Svíravá bolest.

A pak je z toho taková křeč, chápete?

Stahuje se mi do rukou.

Nahoru do levé paže.

Bodavé bolesti.

Nezvládám myslet na nic jiného.

Je mi fuk, co říká pacient.

Světlo v koupelně se mi líbilo.

Kreslilo pěkné vzorce.

Nevydržím sedět.

Musím vstát.

Takže to dodělám vestoje.

Inu, profesore?

Poslouchej Brigitte, strkáš mi bradavky do obličeje

a čekáš, že ti vysvětlím tvou psychiku?

Samozřejmě. To přece děláte, ne?

Změníme téma.

Dobře.

- Ráno jsem se nechovala rozumně. - Pokračuj.

Plavala jsem v rybníku.

Neuposlechla jsem vás. Řekl jste,

že když to udělám znovu, vezmete si mě.

Vážně? To jsem říkal?

Udělala jsem to znovu.

Mado právě dokončil pokoj. Povlečení je čisté. Nové.

Svatbu můžeme uskutečnit kdykoli.

Dnes se na to necítím, Brigitte. Omlouvám se.

Nezapomínáš brát Prozac?

Ráno a večer.

Ráno a večer na vás myslím.

Beru všechno, co řeknete.

Dřív jsem měl pacienty rád.

Měl jsem pořád nové nápady,

nové rébusy k řešení.

Teď mi lezou krkem.

Mám pořád žízeň.

Každou schůzku zkracuju.

Měj se, Brigitte.

Už jsem starý. Je konec.

Stydím se.

Ukliďte pokoje a tyhle dva vystěhujte.

- Dobře. Na shledanou, pane. - Na shledanou, Estelle.

Dobrou noc!

Dobrou, chlapče. Nezapomeň brát…

Jo. Nekibicuj.

Haló, Chantal? Tady Pierre-François.

Já? Skvěle.

Co tvůj muž?

Vážně?

Ale… To víš.

Někdy se s tím musíš smířit. Pořád je to výsostný kretén.

Ne, nevolal jsem kvůli Charlesovi.

Volám kvůli jedné malé kresbě.

Spící mladá žena, vzpomínáš si?

Přesně tak. Ta, co nás dostala do problémů.

Mně už to stačilo.

Vrátím ti ji, jestli chceš.

To doufám.

Říkal jsem si, že tě to potěší.

Já taky.

V neděli, OK. Ronce-les-Bains.

Ano. Já nevím…

Už jsem tě dlouho neviděl

a moře jsem taky dlouho neviděl.

Je tu volno, slečno?

Řeknete mi, až budeme v Ronce-les-Bains?

Já tam také jedu.

Děkuji.

Není zač.

Jsem fakt ráda.

Je to zvláštní.

Gaby mě vyšetřila. Dostanu infarkt.

Znovu. Těžký.

Ale ne!

Ty jsi zbledla. To jsem rád.

Ne, Pierre-Françoisi, jsem vyděšená!