Neuf mois

Nenávidím ho.

On mě také nenávidí.

Rád bych věděl, proč měl dítě.

Nikdy nechtěl tu odpovědnost.

Prý nebyl dost zralý.

Nikdy nedospěl, magor.

Mohl bys to rozvést?

Táta je pořádný magor?

Chudáci děti. Celý den pracuji se zlomenými dětmi.

Je šílené, že si lidé pořizují děti z rozmaru.

- Posloucháš mě? - Jistě.

- Neposloucháš. Co počítáš? - Nic.

Být rodičem vyžaduje…

zralost a uvážlivost.

„Proč mám děti?“

To je správná otázka.

…33, 34, 35.

- Jsem těhotná! - Co?

Sammy!

Ty nechceš dítě?

Jsem nervózní.

JEDEN MĚSÍC

Georgesi!

Georgesi!

- Ano? - Georgesi?

- Georgesi! - Ano?

- Georgesi. - Ano?

- Jsem těhotná - Ano!

- Gól! - Ano! Pěkně!

To byl gól. Zbývá deset sekund.

Umírám tady!

Tak to odlož, protože jsem těhotná.

A je to tady, konec hry!

Ano!

Vítězství pro ně, pro tebe, pro nás. Vyhráli jsme.

Zatraceně!

Dámy vědí, jak oznámit novinky.

To znamená, že mí malí kamarádi vyrostou.

Georgesi, přestaň.

Nevím, co to do mě vjelo…

Chci se milovat.

Nesahej na mě.

Nevím, co říct. Prostě mě to překvapilo.

Neuvědomuješ si, jak je to agresivní.

Zlato, možná ve mně roste zárodek. Lepší?

Jsem vynervovaný, takže…

Sundej si tričko!

- Ano! - Ne, přestaň!

To je šílené,

jaký to má na tebe vliv.

Nemůžu za to, to jsou hormony.

Stydím se.

To nejsi ty, to hormony.

- Přestaň. Děti? - Jsou ve svém pokoji.

- Je zapnutá televize. - Já nemůžu.

Ne tady, ne takhle, dost!

To je šílené. Jsi tak citlivá.

Stačí jeden dotek a…

Je mi to jedno.

- Pojď sem. - Tohle je šílené.

Proč do mě strkáš?

Ztratil jsem to tamhle. Ztratil jsem to tamhle.

Je to pod gaučem, myslím.

Možná nejsem těhotná. Možná mám jen zpoždění.

Jestli jsi měla v plánu zkazit víkend, gratuluji.

- Nemáš aspirin? - Ne.

- Hezký dům. - Podle mě je ošklivý.

Co se stalo?

- Už jsme se báli. - Ty kopce jsou stále nahoru a dolů.

- Takto je to snazší. - Viděl jsi toto?

Dej mi to.

Jdu pozdravit Sandru.

Ale ne, opustila mě.

Sakra. Kdy?

Před týdnem.

Problém je, že…

- Jo. - Počkej.

Rozuměj, chtěla dítě.

Do háje.

Já děti nechci. Nikdy jsem je nechtěl.

Nemáš aspirin?

Jistě, počkej.

Je těhotná?

Ne, neudělala nic za mými zády.

Znáš Sandru, taková není.

Je to v pohodě?

Dej mi dva, protože…

Marcu?

- Pospěš. Je zima! - Hned tam budu.

Musím jít rozdělat oheň.

Jen jdi.

Tady.

Viděl jsi tu blondýnu?

Kdo je to?

Kamarádka. Pomůže mi pohnout se dál.

Je jí 18 let, má pevná prsa,

miluje sex.

Tak za chvíli.

Díky, jsem v pořádku.

- Neboj se o mě. - Já…

Jsem dobrý.

Neboj.

Sežerou své otce!

Co se děje?

- Jsi v pořádku? - To nic.

Nic se neděje.

Co to je?

Nevím.

To není moje.

Tady je!

Ahoj, jsem Georges.

Ahoj, Georges.

- Hledali jsme tě. - Caroline?

Tady je!

- Kde? - Tady!

Nevěděli jsme, kde jsi. Nemůžeš jen tak odejít.

- Děti. Ty! - Já to nebyla!

Kde jsou?

Už je to hodina.

Odvolám policii. Budou si myslet, že jsme pitomci.

Jděte, hned.

Moje sestra přijela dnes ráno s manželem a dětmi.

- Hrůza. - To je dobré.

Jsou to prostí balíci.

- Jejich dcery také. - Je to pohroma.

- Kam šla? - Byla s tebou!

Neuvěřitelné!

Odpočiňte si.

- Později! - Caroline!

To je pohroma.

Učil jsem ji o ovocných stromech.

Na broskvoni rostou broskve,

na švestce švestky, na jabloni…

Jablka.

Ano! Na třešni třešně.

- Na hrušni… - Hrušky.

Znáte to. A ona řekla: „Na vánočním stromku rostou dárky.“

Génius!

Nádhera.

Jistě, tu to nezajímá.

Jsme pro ni staří.

Musíš říct nějaké perly sama.

Tví rodiče by věděli.

Když poprvé viděla velblouda, řekla:

„Ta kráva bude mít dvě mláďata.“

Kvůli těm hrbům. Velbloudi mají dva.

Dromedáři jen jeden.

Vy jste tak nudní.

Co jsi říkala?

- Řekni něco. - Co?

Narušili jste mi víkend.

Tohle není tvůj dům.

Ani jeho. Patří mým rodičům.

A mým.

Kdo se o něj stará?

Kdo platí daně? Georges.

Kdo platí energie a plyn? Georges.

- Kdo se stará o vodovod? - Georges.

Správně! Georges.

- A o kuchyň? - Georges.

Namontoval jsem ji.

Neprodejný model z tvé firmy.

Ty jsi malíř! Vymaloval jsi ten dům?

Zrovna nemám peníze.

To ty nikdy! O tvé umění nikdo nestojí.

Jsi sobec, proto nemáš děti. Tvůj život nestojí za nic.

Umřeš osamělý.

Jako Van Gogh.

Jdeme. Necháme ty pitomce o samotě.

Má sestra.

Pěkná mrcha.

Víte, nevadilo by mi umřít jako Van Gogh.

Ale s více penězi. Van Gogh zemřel v chudobě.

Myslím, že ano. Zatraceně!

Vrátíš mi ten míč?

Ještě na ni sáhni a zabiju tě.

Nevím, cos jim řekl, ale jsme tu na tři dny.

Kvůli dětem zhloupneš.

Vím, že máš Marca rád, ale není z nejbystřejších.

Je to pitomec.

Polibek? Nepolíbili jsme se celý víkend.

Miluji tě, Mathilde.

Také tě miluji, Samueli.

Co budeme dělat?

Zjistíme, jestli jsi opravdu těhotná,

protože jsem z toho na nervy, víš.

Dobré ráno! Jedu do Düsseldorfu,

budu celý den mluvit rusky. Fascinující, já vím.

Jen jdi v mých stopách.

Na konci tě čeká překvapení.

Co je tohle?

Užij si krásný den.

Červená trubička znamená, že je to pozitivní.

Co znamená pozitivní? Je těhotná nebo ne?

Jste v pořádku, pane?

Ano, poslouchal jsem.

Ta poslední věta byla důležitá.

Můžeš ji zopakovat?

Můj táta je kretén.

Krása.