Camping à la ferme

SOUKROMÝ POZEMEK REZERVOVÁNO PRO NÁJEMNÍKY

CENTRUM PABLA NERUDY

CENTRUM PABLA NERUDY

Co to sakra je? Vstávej!

Kdo tu je? Jak to, že tady spíš?

V klidu, Amare. Nejsem zrovna ranní ptáče.

- Aspoň jsem tu včas. - Nepovídej.

Se nezblázni.

David spí tamhle v autě, Amare.

- V tom golfu. - Ve kterém?

- Co to je, Davide? - Oscar.

Co tu dělá?

- Člověk si nikdy nemůže být jistý… - Ne.

- Bude v pohodě. - Znáš pravidla.

Žádní psi a žádné ženy.

- Tak nikam nejedu. - Jak chceš.

Kolik jim dlužíš?

- Tři tácy? To je na tobě. - Kdo se o něj postará?

Nikoho nemá.

Je to ještě štěně.

Ty v podstatě taky.

No jo, už jdu.

Tak jo, Oscare. Utíkej domů.

Se mnou nemůžeš.

Bude to jen na měsíc.

Budu zpátky cobydup.

Tak běž.

Utíkej domů.

- Jak ses tam dostal? - Bylo odemčený.

- Nedělej ze mě blázna. - Fakt.

Lži si poldům, ale mě z toho vynech.

As-salam alejkum.

Wa alejkum salam, bratře.

- Jak se vede, Luigi? - Ne.

Už nejsem Luigi, jsem Abd al-Karím.

Cože?

Ty to nevíš? Konvertoval k islámu.

To jsem nevěděl.

Vím, co máš na občance,

píše se tam Luigi Zancanaro.

Takže pro mě jsi pořád Luigi.

Haló?

Jo, tady Amar. Připrav se, za pět minut tam jsme.

- Jak je? - Skvěle.

To je Mercedes tvého táty?

Žádného tátu nemám.

Tady to ale smrdí.

Jako v Mercedesu to není, no.

Proč musím vedle těch blbců?

Proč jsi takový?

Nemůžeš se dát do klidu?

Přiděláváš mámě problémy.

To není tvoje starost.

- Radši mlč. - Hele!

Dělám veřejně prospěšný práce. Do basy nepůjdu, nemůžu.

Byznys teď jen kvete.

Jenže už tě čapli.

Kdyby mě někdo nenaprášil, tak bych si užíval svobodu.

No jo, zavři dveře.

Tyhle ne, tupče. U tvýho auta.

Sakra práce.

Čekáš dole, Assane?

Hned jsme tam.

Konečně někdo zodpovědný.

Co sakra dělá? Říkal, že je venku.

Ani nevím, kde bydlí.

Tvá máma ať si trhne.

- Dělej, Assane. - Kam ten spěch?

Už začínáš?

Co je tohle za smetí?

- Koukni na tu kravatu. - Myslí, že je Travolta.

Kámo, nezapomněl sis doma tanga?

Chytli ho, jak krade Niky pro svou holku.

Nechte toho.

Koukni se, jak vypadáš, kreténe.

Nechte těch blbostí!

Dej mi to.

To je neuvěřitelný.

Žádný veřejně prospěšný práce, ale blázinec.

- Je určitě, hamdullah. - Alhamdulillah.

Pane, prosím.

Vemte toho proklatce s sebou.

- Není tak špatný. - Vážně?

Je to blázen.

Někde ho zavřete, je nebezpečný.

Osvoboďte mě od něj, dám vám, cokoli budete chtít.

- I mou duši. - Nastup si, Boubo.

- Jak dlouho s vámi bude? - Měsíc.

- Měsíční prázdniny? - Ne, trest.

- Jak to myslíte? - Veřejně prospěšné práce.

Měl by jít sedět.

Aby se poučil.

Nebojíte se?

Ne.

- Jedete poprvé? - Ano.

Chápu.

První úkol. Máte písemné zprávy o těch delikventech?

O těch klucích?

Ano. Pardon.

Tady jsou.

Měsíc budete zastupovat spravedlnost jako sociální pracovník.

- Ano. - Budete na ně působit výchovně.

Máte jim pomoci, ale bude-li třeba, potrestejte je.

Já vím.

A veškeré incidenty hlaste.

Pak s nimi promluvím.

Dobrá? Volejte, jak to jen jde.

Budu vám volat denně.

To není třeba.

Tady je mé číslo.

A pokud půjde vše dobře…

- Oslavíme to. - Ano.

To doufám. Pak bychom dále spolupracovali.

- Naprosto kdykoli. - Pardon?

Že jsem pro spolupráci.

Naše zákony dávají outsiderům šanci.

Bohužel jich ale moc pracovat pro komunitu nechce.

Ale pokud tenhle projekt vyjde,

soud by veřejně prospěšné práce mohl ukládat častěji.

- Spoléhám na vás. - To můžete.

A moc děkuju, budu volat.

Nechovejte se jako debilové.

Omluvte je, nevědí, co říkají.

- Nemám řidičák. - V klidu, Davide.

Jedeme na venkov, chcete se přidat?

No tak, usměj se. Ses ráno nevysrala?

Davide!

Zeptej se jich, zda jsou muslimky.

- Promiňte… - Odprejskni! Padej!

Mluvím tak snad já s tebou?

Hovado!

Myslíte, že je to vtipný?

Fakt jste banda kreténů.

Odvezu vás domů.

To ne, Amare, to nedělej!

- Skončím v base! - Nejsem jako ti debilové!

Zíral na mě chlap, tak jsem mu natáhnul.

- Na to je pozdě, Boubo. - Jean-Rachid je úchyl.

- Neser… - Nejsem jako oni, jsem nevinný.

Dostali jste druhou šanci.

Když si ji zkazíte, půjdete sedět a navíc zaplatíte pokutu.

- Co se… - My nic neničíme.

Sednout.

Kde budeme spát, Amare?

Jo, budeme tábořit na farmě?

Ne, zamluvil jsem vám pokoje v hotelu Mercure.

Koukněte na tu krajinu. Francie je překrásná.

O tomhle sní miliony lidí, a vy…

Cindy?

Kruci, není tu signál. Kde to jsme, Amare?

Zapomeň na město, Boubo.

Užívej si to.

Hoď se do klidu.

Poslouchej, relaxuj.

Já radši klasickou hudbu, Boubo.

V ní je styl a noblesa, rap je jen plkání.

Boha jeho, ty jsi plnej sraček.

Vážně, jo?

- Co je s tebou? - Nechte toho.

Už dost!

Nechte toho a sedněte si!

- Navíc ještě smrdíš. - Už mě štvete!

Přece jsme to probírali.

- Pane Ferreti… - Budou dělat bordel.

Nic jinýho neuměj, paní starostová.

Řekla jsem, ať mi tak neříkáte.

Jsem starostka, tak mi říkejte starostko.

Ne, říkejte mi paní starostko.

Dobrá, paní starostko, budou dělat bordel.

Městská rada už o tom rozhodla. Souhlasili jsme.

Už se o tom nebudeme bavit.

Upřímně, Raymonde. Můžou být nějak užiteční?

No, řekl bych…

Kdyby byli užiteční, tak nejsou takoví.

- Jací? - Takový odpad.

Přijeli jsme na veřejně prospěšné práce.

Pan Belramek.

Skoro. Belkacem.

Pojďte dál, obejděte to.

Je kolem toho spousta nepochopení.

Hlavně že spácháním zločinu je z vás zločinec.

Ale to není úplně pravda.

Za každým zločinem se skrývá nějaký příběh.

A vzhledem k minulosti některých mladistvých,

jsou prostě předurčeni, aby dělali chyby.

- Jinak by byli svatí. - Odkud jste?

Z jaké země pocházíte?

Ze Stains. Ze Senegalu.

Já jsem z Metlili, z Alžírska.

- Belleville, Rakousko. - Romainville, Sicílie.

Z Barbès, z Alžírska.

Z Francie.

Musím jít na pohřeb.

- Jistě, otče. - Díky.

Jak jste se do naší země dostali?

Z čičky mý mámy.

Zvedají si sebevědomí humorem.

Trochu osobité.

Jsou tady.

Máš tu ty tvé bandity.