Snowpiercer

SERIÁL NETFLIX

Tolikrát jsem slyšel, že čas prý zhojí všechny rány.

Ale ve Sněhoborci je muž, který mé rány stále znovu otevírá.

Co to sakra bylo? Nějaký vtip?

Je to past.

Rány se podebírají. Hnisají.

Nemizí.

Třeba je to mnou.

Nenechám své rány zahojit.

Provokování mám v povaze.

Možná jsem se narodil, abych krvácel.

Pane Pikeu.

Ruth, co tady děláš?

Přemýšlela jsem o nás dvou.

Možná jsem se zmýlila.

Sakra.

To mi teď neříkej.

To nic.

Dalo se to čekat.

Nebo ne, Siláku?

Co jste to udělal, pane Pikeu?

Pikeu, probuď se! Vstávej!

Hej!

V pohodě?

Co tady děláte?

Někdo zkusil zabít Laytona.

Zkusil?

- Je v pořádku? - Byla to bomba.

Prý odešel. Víc nevíme.

Ale chce se všemi mluvit.

Kde je?

Schoval se v lokomotivě Alenky se Zarou a dítětem.

To dává smysl. Je to dost bezpečná část vlaku.

Víme, kdo to udělal?

To asi zjistíme.

Tak padáme.

Udělal to nějaký zbabělec.

Ať se o zadácích říká cokoli, aspoň jednáme na férovku.

Neřekl bych, že Layton je ještě zadák.

Jen říkám, že plave se žraloky a žraloci koušou.

Jednou zadák, vždycky zadák.

- Ahoj. - Čau.

- Rád vás zase vidím. - Ahoj.

Kéž by to bylo za lepších okolností.

- Díky, že jste přišli. - Ahoj.

Měl bys oslavovat narození dcery,

ne se bát o život.

Jsi ozbrojený, prima.

Jo. A ty?

Jo, Wilford má sbírku mečů.

- To se šikne. - Jo.

Co víme?

Byla to past. Tillová má nějaké stopy, víc nic.

Zatím se všichni zavřeme tady.

Zůstanu u těchhle dveří.

Vezmi si kuši a zajistěte s Astrid hranici.

- Jo. - Jdeme.

Nikdo sem nesmí, dokud nevíme, co se děje.

Poradíš si s ní? Mám zůstat?

Ne, děkuju. Jen běž.

Layton se vylíže ze všech ran, které zasadil.

A my stále krvácíme.

I když je trauma hluboko skryté na Sněhoborci,

1 029 vozů dlouhém.

Tak co?

Je klidný, to ano, ale klidně posedlý odplatou.

Nevzpamatoval se?

Asi není připraven na velký restart.

Aby si vybudoval základy uzdravení.

Aha.

Je od vás hezké, že sem s Tillovou chodíte.

Dnes to třeba vyjde.

No tak, nehrajte to na mě. Vím, že prášky neberete.

Člověk si nesmí zdřímnout?

Ne, protože vás potřebujeme.

Někdo zkusil zabít Andreho, tak se zvedejte.

Je čas vrátit se do práce.

Řekněte psychiatrovi, co chce slyšet.

Udělali ho cvokařem jen proto,

že nastoupil

s největší sbírkou svépomocných příruček.

Oba víme, že to je pravda, tak to prostě řekněte.

Nechci, Ruth. Prosím, nechte mě na pokoji.

Když ne pro mě, Same, uděláte to pro svou dceru?

Carly na tom není dobře.

Potřebuje vás.

Ale nepotřebuje.

Já celé dny a noci myslím jen na Wilforda.

Píchám mu jehly do očí, a on pořád dýchá.

Pomalu ho škrtím, podřezávám mu hrdlo…

za to, co udělal mně a mé rodině.

Tak víte co?

Čím déle se tak budete cítit, tím déle vyhrává.

Chybí dvě cihly.

Dobře.

Byla to malá a cílená bomba.

Řekla bych, že použil půlku téhle cihly a etanol.

No paráda. Takže má na tři další.

Nebo jednu velkou.

Za povstání ve třetím roce sem zadáci propašovali

ten samý materiál.

Zdá se, že víš, kde hledat.

Jo.

Dám to někam do bezpečí.

Dobrý nápad.

Máte příznaky otřesu mozku.

Nic mi není. Nebudu spát, řídit auto ani se dívat na obrazovku.

Hloupé vtipy taky pomůžou.

Hlavně klid. Ten výbuch vás pěkně pocuchal.

Vážně, nenech ho usnout.

To asi nehrozí.

Díky, doktorko.

Děkuju.

Co ti napovídá instinkt?

Jen pořádný psychopat by mě chtěl zabít

v den, kdy se mi narodila dcera.

Wilford to nebyl.

Fakt? Protože když se zbaví mě,

zbýváš jen ty s Lianou, a to mi zavání Wilfordem.

Viděls ho. Je toho stěží schopen.

Není, co býval, a jeho spojenci taky ne.

Já se tady zblázním. Napijeme se?

Ne. Máš otřes mozku, nebudeš pít.

Nebude pít.

Má pravdu. Promiň.

Co kdybych vám uvařil čaj?

To by bylo skvělé. Díky.

Zas na mě zíráš, mami.

Promiň, bylo to dlouhých šest měsíců. Jsi…

Jsi teď úplný chlap.

Promiň, že jsem to zmeškala.

Nic jsi nezmeškala.

Wilford aspoň udržoval učební obory.

Prý jsi mezi inženýry nejlepší.

Je to pravda?

- No tak! - Jo.

Je to super.

Zjistíme, kdo to Laytonovi udělal.

Jsme zadáci. Jeden za všechny, všichni za jednoho.

Myslíš, že jsme ještě zadáci?

Dokud si to pamatuješ.

Jak jsme se naučili spolu žít,

tak budeme pokračovat venku.

Tak co, Bess? Už jsi někoho chytila?

Byla to hnojivová bomba.

Jasně, chápu.

Bomby z povstání v třetím roce.

Nevracím se k minulosti. Jen chci vědět, kdo je sestrojil.

Víš, že jsem je sestrojila já.

Ale s tímhle nemám nic společného.

To neříkám, Světluško.

Potřebuju jakoukoli pomoc.

Už je to dávno.

To je moje kuchařka.

Maminčiny recepty to asi nejsou.

Bomby. Pružinové zbraně.

Návod na hnojivovou je tady.

Stránky jsou vytržené.

Pochováš si ji?

Ne, mám strach, že bych dítě upustil.

Neupustíš.

Věřím ti.

Neboj, nekousne tě.

Držíš ji?

Jo.

Tak prosím.

Je krásná.

Jmenuje se Liana.

Liana? Jak to?

Jmenovací strom.

To je tradice třetí třídy.

Zadáci dávají jména podle nejbližšího města.

Liana se k ní hodí.

Layton.

To jsem já. Bombu vyrobili podle návodu ze Světluščina sešitu.

O tom sešitu prý věděli jen členové zadácké válečné rady.

Většina je mrtvá.

Přesně. Podezřelých moc není.

Je tady.

Jdu tam.

Pikeu,

dej mi Lianu.

- To teď nemůžu. - Ale můžeš.

- Pikeu. - Prosím.

Dej Zaře dítě. Všechno ostatní můžeme probrat.

- Dej mi moje dítě! Andre! - Ne!

- Prosím. - Pusť!

Pikeu!

- Prosím. - Pikeu, polož ji.

Polož ji. Je to jen mezi námi.

- Vrať jí to dítě. - Pikeu, prosím!

Vážně myslíš, že bych ublížil vaší dceři?

Pikeu, prosím.

Je v pořádku.

Zabij toho maniaka.

Pikeu!

Prima, jen tak dál.

- Kam jdeš? - Pro plínky.

Asi je ve spěchu zapomněli malé Lianě přinést.

Ty jsi Rocheova, viď?