Taken 2

MAGIC BOX uvádí

"Albánie"

Zabil naše muže.

Naše bratry.

A syny.

Ti mrtví teď touží po odplatě.

Na jejich duše vám přísahám,

toho, kdo nám vzal naše drahé, kdo nám způsobil bolest a žal,

najdeme.

Přivedeme ho sem.

Neustaneme, dokud jeho krev neskropí tuto zem.

Dosáhneme odplaty.

-Pane? Promiňte. -Jo.

Vosk je zahrnutý v ceně.

V pohodě. Radši to udělám sám. Jsem na to tak trochu pedant.

-Lenore? -Bryane. -Ahoj. Jak se máš?

-Fajn. A ty? -Dobře.

-Co se děje? -Nic. Je sobota. Dvě odpoledne.

-Nemá Kim jízdy? -Má přehozenou hudebku.

Úterní, nebo páteční?

To netuším.

To jsou děti.

Zvlášť ty, co zoufale touží udělat jízdy hned napotřetí.

-Není zoufalá. -Dvakrát vylítla, Lennie.

Je to nutný. Kde je? Vážně.

-Nikdy jsem neuměla lhát, co? -Ne. Moc ti to nejde.

Je u přítele.

Ona má kluka?

-Dáš si něco k pití? -Jo. -Asi bys měl.

Proč mi to neřekla?

Nestála o bezpečnostní prověrku všeho, co dělal od mateřské školky.

-Je v pořádku, že? -Ano, je.

Lennie, nic mi do toho není, ale vy dva jste v pohodě?

Ne. Ani ne.

Rozešli jsme se.

Jestli můžu nějak pomoct...

Raději...

Dík za víno.

Bryane. Ne.

-Ani nevím, kde ten kluk bydlí. -V 12milionovém městě

jsi ji našel za 72 hodin. Slib mi to.

-Vždyť ti říkám... -Slib to.

Nechám jí jistou volnost.

"Máma Zmeškaný hovor (4)"

Dobrý den. Přejete si?

-Je tu Kim? -Jo. Vy jste? -Její otec.

Pane Millsi, těší mě. Jsem Jamie.

Pojďte dál.

-Můžu nabídnout něco k pití? -Stačí mi dcera.

-Tati? -Ahoj. -Co tu děláš?

Vím, jak moc chceš udělat ty jízdy.

-Nemáš řidičák? -Parkoval jsi někdy podélně Cadillac?

-Mělas to dělat v mém autě. -Bože. Tati.

Děkuju.

Těšilo mě.

Šlo by to trochu pomaleji?

Tohle snad není možný.

Příští týden máš prázdniny, já jedu do Istanbulu.

-Máme plán. Tak se ho drž. -Ty máš plán. Jak jsi mě našel?

Mluvil jsem s matkou. Proč jsi neřekla, že máš kluka?

Znám tě.Chtěla jsem mít pocit, že je všechno jako dřív.

-Před stopkou brzdi. -Tati.

Máma neví, kde Jamie bydlí.

-GPS. -Dal jsem ti ji do mobilu.

Když člověk slyší všechny ty hrozný věci, co se dějou mladým...

Jak se mám cítit jako dřív? Tohle je jiný a...

Kim, můžeš jet.

Koukej do zrcátka.

Skvělý. Proč bys nezvládla tu zkoušku?

Nevím. Lekce navíc by se hodila.

Vím, co máš za sebou, ale kašli už na to a věř mi.

-Už to, prosím, nedělej. -Už ne.

A nešmíruj přes svý přátele jeho rodinu.

Neboj.

-Dobře. -Tak ve středu. -Po druhý.

-Mám tě ráda. -Já tebe taky.

-Pane. -Děkuji.

Pane Pitrele, přišel vám doporučený dopis.

-Zaneste mi to, prosím, nahoru. -Ano, pane.

Tady.

Sebastiene?

-Kde je? -Nevím.

Fajn.

Chceš si se mnou hrát?

Taky si umím hrát.

-Koukej. -Ne!

Asi změníme pravidla.

Proč jsi nic neřekl? Vrať se!

-Co je? Není ti nic? -Ne, dobrý.

Pojď dál. Zavolám Kim.

Lennie, tak co je?

Chtěli jsme i s Kim jet na jaře do Číny. Jako rodina.

Zkusit to srovnat.

A když to se Stuartem začalo vypadat dobře,

že všichni vypadneme, pryč od všech problémů,

tak všechno zrušil. Všechny rezervace.

Nechápu, jak vůbec mohl...

Je toho moc. Je to jen souboj právníků.

-Stal se z něj strašnej parchant. -To mě mrzí, Lennie.

Promiň, nechci tě tím zatěžovat. Moje starosti. A Kim...

Já si poradím.

Pojeď s Kim se mnou.

-Nebudeme se vtírat, máš práci. -Mám práci na 3 dny.

Pak můžete přijet. Bude to fajn.

Jsi hodný.

-Ale teď hned nevím. -To chápu.

Žádnej spěch. Letí mi to ráno. Tři dny jsem v práci, brnkni.

Když přijedete, zdržím se, když ne, vrátím se.

-Dojdu pro Kim. -Dobrá. -Díky, Bryane.

-Určitě přijede. -Nevím, Same. Fakt nevím.

-Měl jsi na tom trvat. -Chce to čas. Má to teď těžký.

Nechtěl jsem to zhoršovat. Když se mi svěřila.

Jste si tak blízcí, že ti sděluje manželský problémy?

Je jasný, že jste si byli blízcí. A už zase jste? Jako...

-Určitě po ní pořád jede. -Nech toho.

-Nebo možná ona po něm. -Nechceš se bavit o basketu?

"Tirana - Albánie"

Istanbul.

Děkuji, pane Millsi. Díky vám jsem se cítil bezpečně.

Díky. Bezpečnou cestu.

Vám také.

Tady Lenore. Nechte vzkaz.

To jsem já. Nedala jsi vědět, takže máš asi něco jinýho.

Doufám, že už je to lepší.

Kdyby sis chtěla promluvit, jsem tu. Teda, budu tam.

Zřejmě vyrazím zítra.

A co Kim? Asi nemá čas, když má kluka a tak.

Tati.

-Překvápko. -Bože můj, Kim.

-Ahoj, Lennie. -Ahoj.

Zrovna jsem ti namlouval vzkaz.

-Chtěly jsme tě překvapit. -To vám vyšlo.

Ale už jsem mohl mířit domů.

-Máma chytla Sama. -Fakt? -Jo.

-Sledovaly jsme tě. -Nejen ty máš svoje zdroje.

Zřejmě ne. Vítejte v Istanbulu.

Neotřelý, co?

Panebože, mami.

-Mami, podívej. -Bože můj.

-To je úlet. -Nádhera.

-Děkuju moc. -Za nic. Tak se zabydlete.

-Vyzvednu vás za půl hodiny? -Dobře.

Zatím.

-Dobrý den. -Dobrý den.

Dobře. Jeďte.

-Jeď. -Jeďte.

...bylo zabito...

Případ se stále vyšetřuje.

Potom byl člun...

-Ahoj. -Ahoj. -Sluší ti to.

-I tobě. -Tak kam půjdeme?

Já nikam. Mám dost.

Dám si vanu a hupsnu do postele.

-Opravdu? -Jo.

Asi jsme osiřeli.

Tady je Evropa...

a naproti je Asie.

A při všech výbojích za posledních dva a půl tisíce let,

ať už ze západu na východ, nebo opačně,

šli všichni stejným kanálem.

-Dáš si čaj? -Jo. -Jednou, prosím.

Jak to všechno víš?

Jak to vím? Vyčetl jsem to během letu v knížce.

-Půjčím ti ji, jestli chceš. -Určitě.

A ten Jamie...

-Bere to vážně? -To byl dobrej oslí můstek.

Nevím, známe se pár měsíců.

Miluješ ho?

-Asi. Ještě nevím. -Byla jsi už zamilovaná?

Ne.

Ne tak, jak to podává máma.

Jak o tom mluví?

Prý když jste se poznali,

-tak to bylo bombový. -Bombový? To řekla?

Myslím, že řekla...

kouzelný.

Kouzelný.

Rád tě zase vidím, můj příteli.

-Je vše připraveno? -Jak jsi chtěl.

Skvěle.

-Ano? -Je v hale. -Počkejte, až vyjde ven.

Pamatujte, živého.

Všiml si mě. Mizím.

-Ahoj. -Nedáme oběd v Bazaru?

Dolehl na mě ten dlouhý let. Plácla bych se u bazénu.

Ale vy běžte. Přidám se k vám později.

-V pohodě. -Jasně.

-Tak pa. -Kim. -Jo?

-Ta knížka je na mým stolku. -Samozřejmě.

-Nic nevyváděj. Zavolám auto. -Bavte se.

Kim!

-Vím, co kuješ. -Co?

-Jo? -Dcera tu zůstala. Tak co teď?

Chci je všechny tři.

Ano.

Copak je nám osmnáct?

-Jak to myslíš? -Hraje si na amora. -Aha.

Když ses vrátil prvně a chtěl Kim vynahradit čas, cos prošvihl,

dávala jsem tomu tři týdny.

-Obvyklý maximum, co ses zdržel. -Plus mínus týden.