Elves (Nisser)

SERIÁL NETFLIX

Ahoj.

Já jsem Josefine.

Jak se jmenuješ?

Jsi roztomilej.

Jsi tu sám?

Hodnej pejsek.

Ale.

Hodnej.

Tak jo.

Josefine, jdeme.

- Poděl se se sestrou, prosím. - Nic jsem jí nekoupil!

Roztomilá fenka, zlato.

Ale neměla bys hladit cizí psy. Už jsme o tom mluvili.

Ale tohle je přesně ten pes, jakého chci, mami!

Psa dovolím, až budeš schopná se o něj postarat.

To jsi řekla i loni. A letos zase.

Kdy budu dost stará?

Neptej se mě. Jsem na dovolené.

- Rozhoduje mamka. - Nikdy!

Mami.

Zlato, je to obrovská zodpovědnost. Pořád jsi jen dítě.

Že jo? Ale koupili jsme ti skvělý vánoční dárek.

Bude se ti líbit. No tak.

Josefine, do auta.

Vánoční dovolená. Ať stihneme trajekt.

Vraťte se prosím do svých aut.

- Je to tou technologií? - Prostě to nehraje.

- Udělám to. - Čas na nové auto?

- Čas, abys šel do práce? - Co tím myslíš?

- Ty příživníku. - Neříkej mu tak.

Jen mě nech. Vědělas…

- Jsi zaseklej v nudný práci. - Přestaňte!

- To ty tu potřebuješ novou práci. - Že by citlivé místo?

- To ty jsi zvedl hlas. - Sklapni.

Zeptej se na cestu.

Tohle místo je na prd.

Vydrž. Zeptám se na cestu.

Zdravím.

Hledáme Skovvangene 1. Naše GPS nefunguje, takže…

Je to přes ostrov. Jeďte po pobřežní cestě.

Super. Pobřežní silnice. Máš to?

- Skvělé. Dík. - Díky.

- Veselé Vánoce. - To nebylo nutné.

No tak promiň.

Je tohle správná cesta? Řekla „pobřežní cesta“.

Je snazší prostě jet přes ostrov.

Je tu vůbec nějaký město?

- Kde jsou všechny obchody? - Obchody?

- Kde jsou ostatní? - Jaký ostatní?

- Ostatní lidi, tati. - Na co je potřebuješ?

Máš nás. Trávíš Vánoce s rodinou.

Mám s sebou Zvědavého George . Dřív jsi ho měl rád.

„Ta opička je roztomilá!“

Jsi k popukání, tati.

Tvůj brácha měl jako dítě rád Zvědavého George .

Chodil po zemi nahý a někdy se i pokadil.

- Co je tak vtipnýho? - Buď na něj hodnej!

Tak si to užijeme.

Oh, what fun it is to ride…

- No tak, děcka! - Slyšíme vás.

No tak, José.

Zpívej taky, mrzoutko.

Jingle bells…

No tak, José.

- Přestaň! - Co to sakra děláš, ty malej zmetku?

- Hovňousi. - Jsi tak otravná.

- Děcka! - Ne, když řídím.

- Jste v pořádku? - Co se stalo?

Co je to?

To je dehet?

Vypadá dehet takhle?

Možná je to olej nebo tak.

Možná se to stalo na trajektu.

Taky je poškrábaný auto.

To je možná starý škrábanec.

Támhle něco je.

Zlato? Netoulej se, jo? Nechoď daleko.

Viděli jste ten plot?

Mads, někdo přijíždí.

Hej!

Vypadni odtamtud! Hned!

Josefine, tak pojď.

- Nenechte ji tam toulat. - Já vím.

- A tady nemůžete zastavovat. - Ne, to bylo…

Poslyšte,

zastavil jsem jen na chvíli. Asi jsme něco trefili.

Moc se omlouváme.

Pojď, zlato.

Vemte děti a pak všichni do auta.

- Trefili jsme díru. Podívám… - To je soukromá cesta.

Pokud vadí, že jsme zastavili, měli byste sem dát ceduli.

Napadlo vás to už?

Promiňte. Nevěděli jsme to. Jsme na vánoční dovolené.

- Jsem Charlotte Svaneová… - Skvělý. Vypadněte.

Hledáme Skovvangene 1. Asi je to přímo před námi?

Jeďte po pobřežní.

Rozhodně.

Děkuji.

Co je za plotem?

No tak, Josefine. Nastup si.

Neměli jsme štěstí, potkat tak skvělého chlapa?

Říkal, že máme jet po pobřežní, zlato.

To říkám vždycky, děti.

Venkovani jsou úžasný. Opravdu.

No, tohle je…

Možná to není úplně přesně jako na fotkách.

- Máme vůbec elektřinu? - Ne.

Vykopu vám na zahradě díru jako latrínu.

Opravdu. To si děláte srandu.

Že jsme za tohle nezaplatili plnou cenu?

Miláčku? Tak pojď.

Zkus to znovu.

- Nefunguje to. - A co teď?

Jen v obýváku.

- Můžu mít ten pokoj? - Ten je Kasperův.