Only the Night (Une aventure)

Byli jsme stejně staří.

Znali jsme se odjakživa.

Jeden druhému jsme věřili.

Žili jsme spolu.

Byt jsem nám našla já.

Julienovi bylo jedno, kde to bude.

Prosím, běžte dál.

Majitel má na nájemníky své nároky.

Zájemců je hodně.

Co to znamená?

Jste svoji?

Ne.

To vám asi moc nepřidá.

Proč?

Pokud budete mít dítě,

budete chtít do většího

a my budeme muset začít od začátku.

No, potřebujeme

tři výplatní pásky,

ručení od banky nebo rodičů a potvrzení z posledního pronájmu.

To je vše. Nekuřte tady prosím, děkuji.

Haló? Ano, jsem tu s klienty.

Četl jste tu složku, nebo ne?

- Ten chlápek se mi vůbec nelíbí. - Zavolám vám zpět ve čtyři.

Přijde ti to drahé?

Trochu, ne?

Ale jsme dva, to bude v pohodě.

Ale hlavně nesmíme dělat děti!

To určitě.

Spíš jsme se míjeli.

Ale nevadilo nám to.

Svou práci dělal důkladně. Dával si záležet.

Něco hledáte, zmáčknete čudlík

a hned máte odpověď.

OBRÁZEK DOSTUPNÝ PŘÍSTUP UDĚLEN DO 00:00

PŘÍJEMNOU ZÁBAVU

Poprvé ji viděl asi dva měsíce po tom, co jsme se přestěhovali.

Na začátku zimy.

Zapomněl sis klíč? Já jsem spala.

Omlouvám se, něco jsem zmáčkla a přestalo to fungovat…

Mohla byste poprosit kolegu? Mám tu něco rozdělané.

- Děkuju. - Díky.

Nalij nám víno, Juliene.

Stavili jsme se u tebe ve videotéce, ale spleti jsme si čas.

Vypadá to jako docela ponuré místo.

Jak se tam cítíš? Není to deprimující?

Ne, líbí se mi tam.

Zůstaneš tam?

No, jo.

Vážně? Já myslela, že tam budeš dočasně.

Ne, líbí se mi tam.

Asi prostě nemám žádné ambice.

Docela dobré. Bon appétit .

Martine!

Parmezán už jsem koupila.

Dojdeš ještě pro gnocchi?

Dej mi to.

Dej to do košíku.

Počkejte na mě.

Bude to 32 eur, prosím.

Ano.

Deset devadesát pět prosím.

- Tak zítra čau. - Zítra.

Je vám něco?

Můžu vám nějak pomoct?

- Můžu? - Tys mi ublížil!

Potřebujete pomoc?

Slyšíte mě?

Mám někoho zavolat?

Dovolali jste se Gabrielle.

Nechte mi vzkaz, díky.

Natáčíš?

Djemo?

Přestaň. Jen si to užívej.

Gabrielle? Jdu pozdě.

Metro mělo dvě hodiny zpoždění.

Vzala jsem to přes čistírnu.

Ty jsi něco rozbila?

Ne.

Nech to být.

Byl tady? Pohádali jste se?

Copak my se hádáme?

Děkuji.

Assane, dáš mi cigarety?

Jsi v pohodě?

- Ty tady někde bydlíš, že? - Jo.

- Ale jen krátce, ne? - Jo.

- Jsi sám? - Jo.

Dáme si něco k pití?

Pojď.

Dobrý den.

- Djemila. - Julien.

To se asi nedělá, takhle lézt za cizíma.

- Omluvte ji. - Ne, to je v pohodě.

Dáte si něco k pití?

Ne, děkuju.

Pivo.

Dvě piva, prosím.

Zlatíčko…

Je támhle.

Utíkej za ní broučku, támhle je.

Ty nepracuješ?

Pracuju.

Tak co děláš tady?

Pracuju přes noc.

Nevypadáš jako někdo, kdo pracuje v noci.

V klubu?

Ve videotéce.

Co to je?

Tam můžeš sledovat filmy,

dokumenty, promítat fotky… A tak.

Já tam pracuju jako technik.

Díky, Assane.

Děkuji.

Mám pocit, že už jsme se někde viděli, ale nevybavuju si…

Bydlí poblíž, asi proto.

Ne, nechte to.

A vy děláte co?

Já jsem hospodyňka.

Starám se o dítě a o domácnost.

A ujde to, je na mě hodná. A dává mi dárky.

A já nepracuju.

Jsem, jak se to říká, nemakačenko.

Protože je rozmazlená.

Vezmi to.

Ano?

Ne, šla nakoupit.

Jo.

Mám jí něco vyřídit?

Fajn. Čau, Louis.

Vyzvedne tě v deset.

- Bydlíte s někým? - Ano.

No, nevím, jestli se tomu tak dá říkat.

Nemůžeš někdy držet hubu?

Půjdu, zaplatím.

Co tu děláte?

Sledujete mě?

Vím, kde jsme se viděli.

Vy si vážně na nic nepamatujete?

Nepřišel jsem vás sem děsit.

No, mně je to srdečně ukradený.

Ahoj, Gabrielle.

Tak co je?

Proč tohle děláte?

Co vaše ruka?

V pohodě.

Byl jste tam, když se mi to stalo?

Co jste viděl?

Řekněte mi to.

Tohle je Julien. Bydlí přes ulici.

Vážně? Dobrý večer.

Dobrý večer.

Mina říká, žes jí ukradla telefon.

Nic jsem neukradla.

Tak si to s ní vyřiď.

Znáte to tu?

- Ne, zrovna jsem na to natrefil. - Jak jste to našel?

Otevřeli jsme před dvěma měsíci.

Ještě to není hotové, ale už to funguje hezky. Díky.

Líbí se vám tu?

A vy jste manažer?

Ne, to ne, díky. Má tu podíl. Je nás víc.

Pustili vás v tomhle?

- Proč ne. - Neměli snad?

Ale jistě.

Jdete s námi?

Je to prostě instinkt. Jako mají zvířata.

A může to být chlap, ženská, jde o to setkání.

U mě to byl chlap.

V 18ti jsem pracoval v Enghienu.

- Tom casinu? - Hm.

Jo, obsluhoval jsem. Jako číšník.

Tos musel vypadat roztomile.

Seklo mi to.

Když jsem ho viděl, věděl jsem, že to je on.

Vypadal skvěle, drahá kravata, doutník. Na úrovni.

A byla s ním zábava.

Objednal si šampaňské, já jsem mu ho donesl.

Dal mi dýško 500 franků.

Chápeš to? 500 franků, v tý době!

Za týden si mě najal jako řidiče, kumpána,

svoji pravou ruku.

- Nikdy se mě nedotkl. - To určitě.

Fakt. A to kdyby chtěl, klidně bych se s ním vyspal.

Dneska už to klidně řeknu.

Vysyp ty popelníky.

Vídáte se pořád?

Ne, už umřel.

Dobrý jídlo, ne?

Světová kuchyně: ryba, meloun, pistácie.

Támhle u toho stolu máme problém.

- A známe je? - Ne, neznáme.

Tohle ale není moje starost.

- Už jdu. - Dobře.

Hned se vrátím.

To jsi zase ty?

O co jde tentokrát?

Sledoval jsem vás. Dokonce až do bytu.

Vrátila jste se do postele.

Byla jste úplně klidná.