لومړۍ 200 کرښې.
Hej, to je moje!
Mám ho!
Vraťte mi můj míč!
Páni, ta je hnusná.
Viděli jste, jak vypadá?
Hnusná.
Hnusná holka. Hnusná.
Nech toho. Já to povím!
Přestaň!
Dvojčata.
Hořící dvojčata.
Byly plné žáru.
Nemohly s tím nic dělat.
Pořád hořely.
Žily si po svém.
Jedly, spaly, snily, pořád samy spolu.
A pořád cítily ten žár.
Dvě sestry, hořící dvojčata, zavřené ve vlastním světě.
Něco vám upadlo.
Když má jedna potíže,
druhá to vycítí a hned přiběhne.
Díky. Děkuji.
Racine je ta drsnější, které zbylo trochu krásy.
Cine.
Anaia se svým vzhledem nemůže být zlá.
Ale Racine ano.
Na co se koukáš, krasavice?
Je zlá za obě dvě.
Stejně by nás vyhodil.
Je to hajzlík.
Je to hajzl.
Je to hajzl s miniaturním ptákem.
Je to hajzl, kterýmu smrdí z pusy, jako kdyby tam měl hovna!
Kdo to píše?
Nevím.
A najednou
jakoby se všechno, co bylo ztracené, snažilo vrátit zpátky.
Ahoj, holčičky.
Mami.
Ukažte se mi.
Sakra.
My máme mámu?
Jo. Píše to tady.
Vždyť říkali, že umřela při požáru.
Tak neumřela.
Žije na jihu?
Jo.
Úplně dole na jihu?
Jo.
Ségro?
-Co je? -Vím, co chceš říct.
Asi budeme muset jet za ní.
Věděla jsem, že řekneš nějakou pitomost.
Proč je to pitomost?
Protože nás nezná a my neznáme ji.
Zná naše jména.
Ví, jak nás najít. Musíme jet za ní.
Stejně nemáme nic jinýho na práci.
Proč za námi celý roky nepřijela?
To právě zjistíme.
-Jedeme. -Teď?
Teď hned, protože už se chystá.
Kam se chystá?
Do hrobu.
Do hrobu?
-Ona umře? -Jo.
Píše se to v dopise.
Napsala to tobě?
Mně ne?
Na dopise bylo jen moje jméno.
Ale psala o tobě.
Proč nenapsala mně?
Třeba věděla, že bys z toho byla na větvi.
Já?
Jo, ty.
I když s náma nežila, tak si to asi umí představit.
Mámy takový věci vědí.
Nejspíš vycítila, že se snadno dojímáš.
Hned kvůli všemu bulíš.
To nedělám.
Děláš.
-Ne ne. -Jo jo.
Ne.
Jo.
Jednou jsi brečela kvůli tomu kotěti, co uvízlo v motoru.
Jak potom umřelo.
Bulela jsi, pamatuješ?
-Celá ses sesypala. -Jo.
Někdy se snadno dojmu.
Jako malej smrad.
Jo.
Jako malá čubka.
To už přeháníš. Výměna.
Ale fakt, ségro, musíme jet.
Já nemám čas.
Mám se sejít s Ellisem.
Jakým Ellisem?
Můj kluk.
Jo ten.
Máme se sejít.
Už je to tady zase, ten kluk z internetu.
Proč se s ním chceš scházet?
Abychom probrali budoucnost.
Neříkala jsi mi, že nechce, aby ses přitom na něj koukala?
Dělá mi to zezadu.
Kdybych se na něj koukala, zamilovala bych se.
Nechci se zamilovat.
Ségro…
Za mnou chlapi neběhají jako za tebou, Cine.
Nějak si musím poradit.
Jestli nevyrazíme teď, další šanci už možná nedostaneme.
Když někam jde Racine, Anaia ji vždy následuje.
Nemá na výběr,
musí se podřídit zpropadenýmu osudu.
VÍTEJTE VE VIRGINII
VÍTÁ VÁS STÁT TENNESSEE
Cine přemýšlí, jestli je podobná mámě.
Jestli má stejný úsměv, smích, cokoliv.
Sluší ti to.
Díky.
-Bude se jí to líbit? -Bude?
Připravená?
Spatřit Boha?
Boha?
Ona nás stvořila, ne?
Za to tě srazí k zemi.
VÍTEJTE DOMA RACINE & ANYO
Počkej, moje jméno je tam špatně.
Dobré ráno.
Jsou v pohodě.
Jsou to moje holky.
Tomu říkám pořádný joint.
To má asi na bolest.
Je progresivní.
Kouře si nevšímejte.
To mám na bolest.
Tak vidíš.
Jsem ráda, že tu jste.
Nechala jsem ven dát tu ceduli.
Ta je moc krásná.
Jsem ošklivá, ale nekoušu.
Pojďte blíž, ať si na vás sáhnu.
Moje holčičky.
Jak se máš, mami?
To víš…
umírám.
Jo.
To vidím.
Pracujeme v kanceláři.
Naia má kluka.
A má i něco jinýho.
Prosím?
Nic.
Je potichu.
Ahoj, mami.
Nenapsala jsem ti, Naio, protože bys z toho byla na větvi.
Byla jsi taková už od mala.
Nechtěla jsem tě rozrušit.
Chtěla jsem pro vás být mrtvá.
Kdo by chtěl mámu,
která je tak popálená, že vypadá jako krokodýl?
Co se stalo?
Dítě.
Děvče.
Děvče.
No…
Byl to prostě…
Normální den.
Dělala jsem vám jídlo v kuchyni, když…
A znovu.
Teď už se modlím.
Modlím se, aby to byla jen větev, co klepe na okno.
I když vím, že u oken nemáme stromy.
Třeba je to sousedův pes?
Nebylo tam nic, jen udřená ženská.
A najednou tam stál.
Tvářil se úplně klidně a povídal:
„Ahoj.“
Jako kdyby se mi nevloupal do koupelny.
Jako kdyby neměl soudní zákaz styku.
Nebylo co říct.
Mohla jsem mu připomenout, že se nesmí
přiblížit na sto metrů k domu,
nebo říct, že vařím večeři.
Nebo…
jsem se mu mohla oddat.
Umí být i něžný.
Musíte to pochopit.
Muži jako váš táta vždycky umí být něžní.
Řekne vám, že je to hra.
Vzbudíme maminku.
Ty jizvy máte od toho,
jak jste se mě snažily uhasit.
Naio, ty jsi byla hůř popálená, protože ses mě víc snažila zachránit.
Budu zvracet.
Bude v pohodě.
Ona je prostě…
Ty jsi vždycky byla moje velká holka, Racine.
Narodila ses jako první,
křičela jsi jako o život.
No comments yet. Be the first to leave one.