Love & Anarchy (Kärlek & Anarki) - First Season

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

Doplnil jsem nám kalendář.

Zítra večer si jdu s Nillem zahrát padel.

Prima. Já tam připsala, že Isabell jde ve čtvrtek k zubaři.

Tak jo, Franku, konec hraní. Nasnídej se.

Za deset minut odcházíme.

Máš tady kafe.

Isabell, vezmi si tu teplou bundu, dneska tam mrzne.

Prosím.

Večeři koupím cestou domů v lahůdkách.

Bezva. Je to sice můj první den, ale do šesti bych měla být doma.

Co?

Teď jsme ti kupovali novou bundu. Proč si ji nevezmeš?

Protože Mini Rodini nesnáším.

Jdu se namalovat.

Deset minut, Franku.

Nezapomeň, že musíme vybrat ty dlaždičky!

Mami, dneska jdeme bruslit! Kde mám helmu?

Je v chodbě! Hned tam budu!

Dobrý den!

Špatně se to tu hledá.

- Zdravím. Vítejte v našem nakladatelství. - Díky.

Jsem moc rád, že jste si na nás našla čas. Vím, jak jste žádaná.

Díky.

- Dobrý den. - Dobrý.

Místo jsme vám udělali tady.

- Tady? - Ano, přesně tak.

- Jé. - Dobře.

Omlouvám se.

Tohle patřilo našemu nakladateli,

který odcházel do důchodu už trošku senilní.

Chápu. No, když mě zbavíte toho bince, nevidím problém.

Podívejte, musím říct…

Jsem sice ředitel, ale pochyby mám.

Oba dobře víme, že to udělat musíte.

Buď to tu zdigitalizujete teď, nebo bude do pěti let po vás. Jednoduché.

Dobře.

- Všechno připraveno? - Ano, jdeme.

Zdravím vás. Jsem Sofie, bývalá ředitelka BCG.

Teď pracuji jako nezávislá konzultantka v oboru budoucích strategií.

Ode dneška se k vám na šest měsíců připojím

a pomůžu vašemu nakladatelství s digitalizací.

Plán je takový, že společně podnikneme krok směrem k budoucnosti.

Budete vyhazovat?

Velmi důležitá otázka.

Pro mě nejste jen skupina lidí, ale jednotlivci.

Najdu pro vaši organizaci ta nejlepší řeše…

- Zdravím. - Pardon.

Všichni se jistě shodneme na tom, že…

Do prdele.

- Promiňte, polil jsem vás? - To nic.

Díky.

Tak.

No.

Promiňte, to nebylo naschvál.

- Nemáte to na sobě? - Ne.

Haló, prosím vás?

- Zbavte se toho. - Promiňte.

- Ten bordel musí pryč. - Ano.

- Co to dělá? - To je náš ajťák Max. Je tu jen dočasně.

Opravuje nám intranet, většinou moc nevrtá.

- Řekněte mu, ať se ztiší. - Jistě.

Haló!

Chce, abys vrtal tišeji.

To si děláš srandu?

- Tak počkej, než půjde na oběd, ne? - Jak mám asi, sakra, pracovat?

Seru na to.

- Nezlob se. - Na tebe se nezlobím.

Až po vás.

Tohle je náš literární ředitel Friedrich.

- Zdravím. - Zdravím.

A Denise je ředitelka PR a komunikace.

Už před několika lety jsme stanovili, že veškeré publikace musí schválit oba,

abychom vytvořili větší… rovnováhu.

- Úžasné. Já se posadím. - Jistě, výborně.

- Vy tu budete sedět s námi? - Ano, takhle já pracuji.

Doufám, že Sofii přijmete do týmu.

- Jasně, samozřejmě. - Prima.

Ahoj, Hilmo.

- Ahoj. - To je Hilma, je u nás na stáži.

Tenhle týden se nám stará o instagramový účet.

Na naší prezentaci na sociálních médiích si dávám záležet.

- Na Instagramu teď máme 5000 sledujících. - 5022.

Tak jo, tohle jsou odmítnuté věci. Tyhle rukopisy přišly v poslední době.

Tohle jsou ty, co vydáme, rozdělené podle velikosti nákladu.

A teď probereme strategie.

Já dočetla úžasný rukopis Tove-Lee Ljungströmové.

Je to její prvotina. Román plný gay sexu a drog.

Jedou tam na takový ten ayahuascový pobyt.

Jednoznačná vycházející hvězda.

Já to četl o víkendu a tvoje nadšení bohužel nesdílím.

Na zítřek jsi s ní ale domluvila schůzku na podepsání dohody, pokud se nepletu.

Ano a vzhledem k tomu, že chceš vydat tu básnickou sbírku o jedlích,

předpokládám, že ti to přijde geniální.

Naprosto.

O jaká data se při rozhodování opíráte?

Jak to myslíte? Přečteme si rukopis.

No, já…

Před vydáním je čtete jen vy?

Tuhle hru hraju 30 let.

Na to, co je dobré a co ne, už mám poměrně čich.

Velmi užitečné jsou například aplikace s e-knihami,

které zaznamenávají, kde přesně přestal čtenář číst.

Aplikace?

Například u téhle knihy

se zdá, že zaujme především mladé homosexuální ženy,

ale ten obsah by stačilo lehce poladit

a třeba by se zalíbila i heterosexuálním mužům ve středním věku.

Tak říkám té recepční, nebo co to je:

„Dobře, tak mi ty smlouvy pošlete a já se na ně podívám.“

Ne, ona mě místo toho zatáhne do nějakého staletého skladiště

plného přecpaných šanonů.

- Oni je nemají digitálně? - Ne!

Vzala jsem to, protože to měla být brnkačka,

ale budu si na to muset udělat čas.

Takže tu schůzku s koupelnovým designérem o víkendu nezvládneš?

Ale jo, neděle je v pohodě.

- Nejez jen ten chleba. - Ale je dobrý.

To má pravdu.

To je táta.

Řekni mu, že jíme!

- Ahoj, tati. Voláš přes Facetime, dobrý. - No, jo.

Poslední dobou začali všichni hrozně porušovat zákoník práce

a já tu nemůžu jen tak sedět a počítat s tím, že…

Jasně. Tati?

Pracující třída musí pochopit, že jediné řešení je se proti tomu spojit.

Já ti rozumím, ale myslela jsem, že na zprávy nekoukáš, když tě jen štvou.

Přepni kanál. Pusť si něco jiného.

To je bezva. Moc se na naši spolupráci těším.

Stačí už jen finální revize a vaše kniha bude dokonalá, Tove-Lee.

- Tady to prosím podepište. - Díky.

Mám z toho skvělý pocit.

Prima.

- Gratuluju. - Díky.

Všimla jsem si, že na sociálních médiích máte slušný vliv.

- Vyfotím si vás, jestli můžu. - Jasně.

- Na Instagram. - Dobře.

Tak jo.

Aha, tak jo.

- Friedrichu, nevyfotíš to ty? - Já?

- Jo. - Jasně, klidně.

- Bezva. - Super.

- Ještě jednu. Otoč to. - Jen foť.

- Ne, já myslela… - Takhle.

- Usmíváte se? Budeme „mocné ženy“. - Claesi!

- Moment. - Tak to jen vy…

- Moc rád tě vidím. - Já tebe taky.

- Posledně jsi chyběl v klubu. - Ponořil jsem se do psaní toho posudku.

Co ten tady dělá?

Byl naprosto trefný.

Vy ho vydáváte?

Poslal jí fotku péra!

- Proč bychom tomu měli věřit? - Protože to řekla.

Fajn, ale jak se to týká jeho psaní?

- Jak to, sakra, myslíš? - Pořád jsme nakladatelství.

Je mi ukradené, co kdo dělá ve svém volnu.

Názor veřejnosti nemůžete jen tak ignorovat.

Už 30 let patří k našim nejvýdělečnějším spisovatelům.

To neznamená, že mu má projít všechno.

No…

Musíme na to koukat z obchodního hlediska.

Aha.

Takže jak vždycky říkám:

„Skutečné umění a zcela neposkvrněný štít zkrátka nejdou k sobě.“

Tak jo.

Bezva. Díky moc.

Haló!

Haló!

- Nemůžete tu vrtat, když pracujeme! - Co?

Nemůžete vrtat, když se snažíme pracovat. V tom hluku se nedá myslet.

- Nejste jediná, kdo má něco na práci. - To není můj problém.

Nějak to vymyslete.

Přijďte třeba brzo ráno.

To je ale pizda.

Přijdu později.

Haló?

Zdravím. Promiňte, že obtěžuju.

Budete ještě něco potřebovat, nebo můžu jít? Už se tu uklízí.

Aha, jasně. Můžete jít, já tu ještě chvíli budu.

- Nashle. - Nashle.

Zdravím, jak je?

To je fajn.

Bylo by bezva, kdybyste ho dneska mohla uložit.

Já se vrátím až po desáté a Johan natáčí.

To je prima. A ať to nepřehání s iPadem.

Ať se radši dívají na televizi nebo dělají něco společně.

- Čau, amigo. - Čau.

- Dneska máš noční? - Jo, musím vrtat, až když skončí.