Gone for Good (Disparu à jamais)

SERIÁL NETFLIX

NICE, ČERVEN 2010

- Ahoj, bráško. - Frede.

Furt se učíš? Jsi ďábel!

Ani nestíháme pokecat.

- Už odjíždíš? - Jo.

Pěkně mě nasral, mám ho po krk.

Nezkusíš to ještě, kvůli mámě?

Co blbneš s tím studiem managementu? Kdo ti to nasadil do hlavy? Hudba, chlape!

Přestaň, rve mi to uši!

No tak na.

Sonia se vrátila?

A ty jsi furt zamilovanej?

Neblbni, je to kráva.

- To neříkej. - No co?

Nechala mýho bráchu, tak je kráva.

- Ne… - Ne?

No tak, neurážej se.

Zdrhej!

Běž!

Je to magor!

PODLE KNIHY HARLANA COBENA

NICE, SOUČASNOST O DESET LET POZDĚJI

Ty jsi vzhůru? Ráno vstáváme na pohřeb tvojí mámy.

Měl jsem noční můru.

Dobrý?

Moc ne.

Skončili jste dost pozdě.

Jo, Sergio trval na tom, že mi koupí drink.

Znáš to. Debrífink.

Tak jo.

Co to tu máš?

Šla jsem přes park du Ray, spěchala a spadla jsem.

- Pěkně jsi sebou sekla. - Jo.

Cos tam dělala?

Vedli jsme kluka do Gorbelly.

- To není úplně náš rajón. - Ne, vůbec.

Chybělas mi.

Jsem tady.

Dobře?

Dobrý? Jak ti je, zvládáš to?

Nezačínej s tím i ty.

Tvoje sestra dělá, jako bych byl senilní.

Klid. Nabídla jsem se, že budu řídit, a poslal mě do háje.

- Vydrž. Hned jsem zpátky. - Jasně.

Alexandre.

- Dík, žes přišel. - Upřímnou soustrast.

Tvou mámu jsem měl moc rád.

- Co se děje? - To byl Sergio.

Omlouvám se. Nebudu se moct zdržet dlouho.

Musíš jít hned teď?

Ještě ne. Chvíli s tebou budu,

ale večer nezůstanu.

Co se děje?

Kluci, co znám, zmlátili imigranta a ukradli dva tácy.

Ten chlap nemá papíry ani důkaz. Nemůže to nahlásit.

Sergio říkal, že musíme ty prachy dostat, než je utratí.

Nezvládnou to bez tebe?

- Pro jednou? - Je to můj případ.

Omlouvám se. Jsem s tebou.

V pohodě, ale já musím dneska přespat tady.

Nemůžu nechat tátu samotného.

Uvidíme se pak ráno?

Zvládnu to. Už jsem velkej.

Zvládnu to.

Kdyby tu byla Florence,

řekla by vám, že proslovy mi nikdy nešly.

Ale Florence už mezi námi není,

takže budu stručný.

Florence půl roku bojovala s rakovinou a…

Něco v ní zhaslo už dávno předtím.

Musela čelit

jiné zdrcující tragédii.

Smrti našeho syna Frédérica.

S jeho odchodem se nikdy nevyrovnala.

Naše rodina se v den, kdy jsme přišli o Frédérica, rozložila.

- Dnes… - Proč nám to dělá?

- …se říká, že truchlení je práce. - Teď ne, prosím.

Truchlení není práce.

Je to rána, která se nezahojí.

Florence byla zraněná

navždy.

Smutek ji zabil.

Vím, že teď našla klid po boku Frédérica.

To nezvládnu. Tohle nechci.

Trochu jsem lhal.

Neřekl jsem, že se z té smrti zbláznila. Byla smutná, ale i šílená.

Podáš mi prosím vršek od pyžama?

Díky.

Tati…

Dobrý?

A co ty?

Zvládneš to? Mám zůstat?

Ne, můžeš jít.

Ale nemám rád, když řídíš v noci.

To vždycky říkala máma.

No a vidíš…

Pevně mě obejmi.

Pevněji.

Počkej.

Máma říkávala ještě něco.

Na hezké věci nikdy není špatná chvíle.

Takže koukni…

Originální sběratelský kousek z konce 80. let.

Ukradl jsem to v Maévině pokoji.

Je z nejlepšího trhu na celé francouzské Riviéře.

Víš, jaký jsem romantik, tak jsem si říkal, jestli…

si mě vezmeš, Judith Contiová.

Myslíš to vážně?

Takže…

Je fajn, že se ptáš, protože druhá věc,

na kterou jsem machr, je být vážný.

Chceš být mou ženou?

Už jsem tvoje žena.

JEĎ POMALU, LÁSKO, MILUJU TĚ!

Jo, ale byla to moje žena, chápeš?

Jasně, „tvoje žena“…

Jak to myslíš?

Být tvojí ženou jí zrovna neprospívalo.

Koukni se na svůj život, než mi začneš rozdávat rady.

Ty hajzle! Ubožáku!

VŽDYCKY TĚ BUDU MILOVAT

Zlato, to jsem já. Jsem na cestě domů.

Snad jsi v pohodě, já jo.

Posílám ti pusu.

Zavolej, až si to poslechneš,

a dej vědět, jestli mám přinést něco k jídlu.

Mám chuť se přežrat k smrti. Tak jo.

Miluju tě. Tak zatím.

Judith?

Judith?

Nečekal jsem tě tu. Promiň, že jsem včera nemohl.

Jsi v pohodě?

- Jo. - Zvládáš?

Jo. Neviděls Judith?

Ne.

Do háje.

Včera se vracela kvůli nějaké mimořádce.

Kluci, co zmlátili imigranta?

O tom mi nikdo neřekl.

Kluci ze Saint-Roch, co okradli chlápka.

Sergio je chtěl chytit, než to utratí.

O ničem nevím. Tady byl včera klid.

Není doma. Volám jí celý den.

Její auto je pryč…

Netuším, kde je.

Uklidni se. Zavoláme Sergiovi.

NICE, ŘÍJEN 2017

Pojď dál.

To je Judith, bude tu pracovat.

- Ahoj. - Ahoj.

Promiň…

- Guillaume. Těší mě. - Taky.

Guillaume má na starosti oblast mezi Trinité a Ariane.

Právě Judith říkám, jak to tu chodí.

Naší kanceláří je ulice.

Naše síla je v tom, že jsme na místě, uděláme si čas. Poznáme je, mluvíme…

Nejsme policajti, to musí vědět.

Guillaume, uděláš s Judith úvodní kolečko?

Radši kolem Ariane, prosím.

Musím sehnat kluka, co nechce jít k soudu, tak to bude těžší.

- Koho? - Isaaca Kouadia.

Ráno mi jeho táta řekl, že je mu fuk, jestli skončí v base.

Perfektní! Bezva první kontakt s prací v terénu.

- Souhlasíš? - Tak jo.

Můžu s tebou v rychlosti mluvit?

Jo.

Promiň. Kdyžtak si sedni.

Díky.

- Co? - Promiň, ale něco mi na ní nesedí.

Vidíš, to jsem si říkal před osmi lety o tobě, když jsi přišel celej načesanej.

Jde o to…

Co je za problém? Nemůžeš se s ní jít na dvě hodinky projít?

Jenom ji tu proveď.

NICE, SOUČASNOST

Hlavní je stát pevně na nohou. Na rozbití nosu nepotřebuješ sílu.

Sergio!

Dokončíš za mě hodinu?

- Máte se? - Dobrý.

- Co je? - Kde je Judith?

Neměla být s tebou? Kvůli mámě?

Včera jsi jí volal, ať něco zařídí.

Něco s nějakým imigrantem.

Co? To vám řekla ona?

Sergio, volals jí, nebo ne?

Ani omylem. Judith jsem tři dny neviděl.

A co debrífink předevčírem, drinky do dvou do rána?

Jakej debrífink, jaký pití? Co blbneš?

Debrífink je příští týden.

- Díky. - V pohodě.

No tak.

Co ti psala naposled?

„Vždycky tě budu milovat.“

No.

Co?

To se říká, když odcházíš, aby to ten druhý líp polkl, ne?

To není možný. Po pohřbu jsem ji požádal o ruku.

Slzela.

To bych poznal.

Jo…