Dolphin Reef

Maličké polynéské ostrovy uprostřed obrovského oceánu.

Tyto opuštěné, vzdálené výběžky

poskytují pozadí k úžasnému příběhu

s postavami, které jsou jako z pohádky,

a které jsou stejně opravdové, jako ty nebo já.

Abychom je našli

musíme opustit svět souše a oblohy,

prosluněných pláží a tropického rostlinstva.

V tomto světě platí jiná pravidla.

Dolphin Reef (2020) rel.:Dolphin.Reef.2020.720p.BluRay.x264

Někteří delfíni zkrátka neradi surfují.

Tohle je Echo,

tříletý delfín skákavý.

Na rozdíl od jiných členů stáda

se snaží držet stranou od skupinových aktivit.

Ačkoli, s lasturou je šikovný.

Naneštěstí, toto nejsou dovednosti

která bude potřebovat po dobu dospívání a samostatného života.

Až do nedávna byl plně odkázaný na svou matku, Kumu,

aby ho krmila a chránila…

Ale teď, když byl odstaven od mateřského mléka

se ho Kumu snaží naučit, jak si ulovit vlastní jídlo.

Není to jednoduché, když je dítě…

pořád zaneprázdněné.

Když je čas zamířit k domovu, Kumu musí Echa nutit, aby šel s ní,

ale on bez té lastury neodejde.

Kumu a Echo se cestou domu připojí ke svému stádu.

Echo miluje svou velkou širší rodinu.

Kdyby je mohl obejmout, udělal by to,

ale nemůže, a tak místo toho dělá tohle.

Delfíni touží po vzájemném kontaktu.

V mnoha ohledech jsou delfíni velmi podobní lidem.

Mluví spolu složitým jazykem

pískání a cvakání.

Dokonce mají i nejlepší přátele se kterými rádi tráví čas.

Vzájemná spolupráce je klíčem k přežití.

Kumu se pokouší Echa něco z této spolupráce naučit,

ale to chce čas a úsilí

a Echo není zrovna vzorný žák.

Pokud ale chcete porozumět něčí výchově,

musíte začít u něj doma.

Tohle je Echův domov.

Korálový útes obklopující celý ostrov.

Echovou oblíbenou kratochvílí je křižování po bulvárech.

Toto podvodní město sdílí s miliony spoluobčanů

a každý z nich má svou roli

při udržování zdraví útesu.

Útes poskytuje svým obyvatelům bezpečné útočiště.

Ale pro Echa je také vítaným rozptýlením

od toho všeho tlaku, který na něj vyvíjí matka.

Toto místo je pro něj jednou velkou matějskou.

Hele! Tady ho máme. Tohohle chlapíka Echo zná.

To je jeho úplně normálně vypadající soused, strašek paví.

Je úžasný.

Tato stvoření žijí pod vodou a přesto vypadají, že se stál myjí.

Echo je okouzlen svým podivínským sousedem,

který, jak se tak přihodilo, vlastní

jeden z nejlepších pozemků na útesu.

A je posedlý jeho uklízením.

Tito pyskouni mu život neusnadňují.

Jsou to obrovští pracanti,

ale není to ten druh sousedů, které si pozvete na večírek.

Pracují v týmu.

Jeden zdvihne úlomek, zatím co se druhý vrhá na jakoukoli kořist, co se pod ním skrývá.

Dokonale se jim daří zdvihat sediment.

Pro pana Straška…

jsou takový sousedi dokonalou noční můrou.

Je těžké si představit nesčetné množství vazeb a vztahů, tvořících toto společenství.

Takže, tady je, ve zkratce, jak funguje celý útes.

Vše začíná u korálů.

To ony jsou základem na kterém je celé

toto dýchající barevné město postavené.

Na povrchu korálů rostou

miliony mimořádných rostlin a stvoření.

Ale pokud by se nechaly růst bez dozoru,

doslova korály udusí a zabijí celý útes.

A tady přichází zahradníci,

kteří snědí všechen svěží porost, a brání korálům v udušení.

Co se těch zahradníků týká,

snědí téměř úplně všechno, co na korálech roste.

Popravdě, kdyby to bylo jen na nich, oholili by celý útes

a vykolejili celý systém z rovnováhy.

Takže, tady jsou predátoři, kteří žerou rybí zahradníky,

a brání jim v oholení korálů.

Možná znáte tuto postavu.

Hraje záporáka ve spoustě filmů a televizních pořadů,

ale popravdě,

útesoví žraloci jen dělají svou práci, aby udrželi útes v rovnováze.

Jejda! Promiňte.

Tomuhle se bude těžko věřit,

ale, popravdě, delfíni delfíni mají

v potravním řetězci stejnou roli jako žraloci.

Naprosto stejnou. Echo je nerad spojován se žraloky.

Jsou příliš vážní.

Echo se vidí jako veselejší druh predátora.

A kdo dává na útesu pozor na delfíny a útesové žraloky?

Seznamte se s žralokem tygřím, žralokem co žere žraloky.

A Echa, když si nebude dávat pozor.

Každý útes, který přijde o své žraloky, je ztracen.

Poškodíte společenství, zničíte útes.

Tady na vnějším okraji obyvatelé zmizeli

a útes umírá.

Ale když jsou všichni obyvatelé útesu ponecháni vlastím životům,

udrží svůj domov zdravý a v rovnováze.

Je poledne a útes je tichý.

Dokonalý čas na siestu.

Jedna z věcí, která je na delfínech úžasná

je, že i když spí, nesmí zapomenout,

vyplavat na povrch kvůli vzduchu.

Takže, spí jen jednou polovinou mozku,

a s jedním okem otevřeným, dávají pozor na nebezpečí.

Je to synchronizovaný spánek.

Tato vysoce specializovaná schopnost skupinového spánku

je důležitá pro zdraví a bezpečí delfínů.

Ale mladému Echovi se pokaždé nechce dřímat.

Raději by prozkoumával.

Dobré je, že je k němu matka natočená stranou, která spí.

Z moře přichází divný zvuk.

Hmm.

Nejspíš by se měl připojit ke skupině spících dospělých.

Ale to neudělá.

Bude následovat podivný zvuk

do volného oceánu,

kde nikdy nebyl.

Tohle je Mo'orea.

Dvanáctimetrová samice plejtváka dlouhoploutvého.

A její čerstvé mládě, Fluke.

Mo'orea migrovala tisíce kilometrů z polárních oblastí, aby porodila

svou dceru zde, v teplých tropických vodách.

Mo'orea sem připlouvá každý rok od té doby co se narodila,

ale tento rok si musí najít partnera.

Ochránce, který jí pomůže udržet mládě v bezpečí

dokud nebude dost silné na cestu

zpět do arktických vod.

Stejně jako Echovo stádo, plejtváci nacházejí bezpečí v množství.

Echo nemůže uvěřit svým očím.

Za svůj krátký život, ještě nebyl tak daleko na volném moři.

Takže ještě nikdy neviděl velrybu.

Fluke si není tím vlezlým nováčkem příliš jistá.

Na druhou stranu, Echo, si to užívá.

Zrovna přišel na to, jak se vézt na obrovské vlně,

kterou před sebou, při pohybu vpřed, tlačí Mo'orea.

Zatím co se Echo poflakuje kolem, hledá ho jeho máma.

Ví, že pro něj není bezpečné, aby byl sám v otevřeních vodách.

Kumu na něj volá.

Tenhle tón Echo zná.

Když se nebude držet stáda a nebude dělat, co mu máma říká,

vystavuje se nebezpečí.

Delfín nebo velryba,

vztah mezi matkou a jejím mládětem

patří k jedněm z nejsilnější v přírodě.

Mo'orea slyší velrybí zvuky.

To si teď přeje slyšet nejvíc.

Znamená ochranu pro její mládě.

Zdroj toho uklidňujícího volání je o pár ostrovů dál.

Samec zpívající krásnou velrybí píseň.

Stejně jako Mo'orea urazil obrovskou vzdálenost

ze svého dalekého polárního útočiště.

Udělá vše, co je v jeho silách

aby vyhrál právo být Flučiným a Mo'oreiným ochráncem.

Jeho píseň upoutala pozornost jeho společníka, možného soka.

Brzy dorazí další samci.

Každý z nich doufá, že se stane Mo'oreiným šampionem.

Navzdory vzájemné rivalitě, se tito migrující obři

obvykle po dlouhé cestě shromáždí a tancují.

Každý rok putují k těmto ostrovům.

Jejich každoroční setkání je okouzlující.

A každý rok se objeví šampion.

Nedaleko od Echova domova, za sousedícím útesem,

je tiché písčité území, kam chodí delfíni lovit.

Kumu pokaždé bere Echa s sebou, aby mohl trénovat a zdokonalovat své dovednosti.

Potřebuje, aby se naučil hledat si své vlastní jídlo, a to brzy!

Nebo se nedožije dospělosti.

Delfíni používají velmi propracovaný druh sonaru, zvaný echolokace,

který jim umožňuje nacházet věci skryté v písku.

Vypilování tohoto způsobu zaměření trvá roky.

A Echo to stále ještě nezvládl.

Všem ostatním se daří.

Jak všichni míří kvůli vzduchu k hladině

schované dobrůtky se konečně objeví.

Pyskouni!

Malí mazaní vykukové.

Když není nikdo poblíž, jakoby pořádali večírek.

Ale když se Echo potopí, aby se pokusil jednoho chytit,

Kšá!

Tu část s echolokací zvládá,

ale ta část po tom, na té musí zapracovat.

Hele! Hele! Jednoho mám!

A nebo ne.

Tak blízko.

Tady. Dívej se na mámu.

Pyskouna musíš vycítit,

a prásk, vidíš?

Zkus to znovu.

Ano. Ne. Ale, Echo!

A tady končí hranice jeho pozornosti.

Zpátky na útes. Pan Strašek má velké starosti.

V celém jeho sousedství vládne zmatek.

Je jen určité množství rovnání a uklízení co strašek zvládne.

Je to jasné, zahradníci v jeho okolí neodvedli svou práci.