Luna Nera

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

Tebe...

koně jsou neklidní.

To srdce stále bije.

V lese je víc mrtvých.

- Kolik? - Napočítala jsem dvanáct.

Třináct jelenů.

Všichni zemřeli ve stejnou noc.

Možná je otrávená voda.

Ne.

Stane se něco strašného.

Měsíc ubývá.

Noc zlých znamení.

Když nás tu najdou, je to náš konec.

Pojďme.

Chvíle, na kterou jsme čekaly, se blíží.

Janaro...

je čas se vrátit do našeho dávného obydlí.

Je to tady. A další se blíží.

Bolí to. Je to nekonečné.

Tlač, jestli to tak cítíš.

Nesnaž se to dítě zastavit!

Cítím, že je zaseknuté.

Dítě je připravené.

Pojďte, pane. Tady nemůžete zůstat.

Pojď, Ade. Pomoz mi.

Umírá. To dítě umírá!

Co to říká? Pošlete ji pryč! Je mi zima!

Ať jde pryč!

Svět mrtvých se mu otevírá. Cítím to!

Pošlete ji pryč! Je to čarodějnice!

Běž pryč, čarodějnice!

Rychle, pojďme.

Nemůžeme odejít, musíme jim pomoct.

Už pro ni nemůžeme nic udělat.

Teď utíkej.

Nezastavuj.

V dnešní době začínáme vidět rozdíl

mezi magií a vědou.

Přestaneme věřit starým pověrám.

A uvědomíme si, jak funguje svět,

jak fungují těla a jak se život vyvíjí,

aniž bychom zvažovali podivné teorie nebo magické vynálezy.

V našich lekcích bude vědění vždy...

bez hranic.

Tento muž prý zemřel, protože byl uřknutý.

Kdo z vás by rád poměřil...

rozdíl mezi vědou a magií?

Já, profesore.

Zdá se, že mu nic není.

Opatrně, Pietro.

Pozoruj.

Očima...

a myslí.

Lue Syphilis.

Jen malé tečky.

Budeme věřit naší mysli...

dokud nepřekonáme tyranii čarodějnictví

pouhou silou rozumu.

Zahanbíme všechny ty, kteří se potulují po nocích zahalení

a ve jménu Boha

loví čarodějnice a temné čaroděje.

Pokaždé, když tmáři nařknou magii...

my jim budeme oponovat vědeckými poznatky.

Protože jestli Bůh existuje,

musel nám dát dar intelektu.

Jistě nebudeme kacíři,

pokud ho využijeme jako nejmocnější ze všech zbraní,

dokud nebude náš svět osvícenějšíl

Příteli.

Zemřel, aniž by byl pokřtěn.

Promluvím s otcem Toscem.

Cítil jsem ho.

Chvíli před tím jsem cítil, jak se hýbe silný a živý v břiše.

Prokletá čarodějnice.

S čarodějnictvím jsi skončila.

Valente!

Jak mu je?

Ach, síla měsíce...

Podej mi odvar ze třetí sklenice.

Pokaždé, když mu tak je, dej mu lžičku.

Proč mi to všechno říkáš?

Uděláš to jako obvykle.

Nebude to jako dřív.

Babičko, co jsem to udělala?

Proč jsem cítila tu věc v břiše té ženy?

Co jsi cítila?

Ledové chvění.

Otevírání dveří...

a šepot spousty hlasů.

- A jeho maličkou duši... - Viděla jsi ji?

...jak stoupá z těla.

Ještě se mi to nestalo.

Co jsem to udělala?

Vidělas, co se stane,

ale neudělala jsi to, nejsi prokletá.

- Jak to víš? - Vím to, protože znám tvou duši.

Od malička tě vychovávám. Vím o tobě všechno.

- Teď poslouchej... - Ne! Ty poslouchej.

Nazvala mě čarodějnicí.

Viděla jsem to dítě umřít v děloze, ale to není možné.

Svět je plný pravd, které lidé ignorují, Ade.

Ale cítí je a bojí se jich.

Poslouchej mě, protože už nezbývá čas.

Ženy chrání starodávnou moudrost.

Ale muži se jí bojí a bojují s ní. Braň ji!

Já tu moudrost nechci. Jsem obyčejná holka.

Přijmi to, Ade. Nebo to bude mít strašné následky.

Už nezbývá čas. Knihu!

- Jsme připraveni? - Ano, otče.

Měsíc klesá.

Giambattistův prvorozený je mrtvý.

Objevila se další čarodějnice a je mocná.

Kdykoli necháme čarodějnici žít...

ďábel se stává silnějším.

Otráví zdravého ducha našeho města.

A proto dnes, s odvahou, kterou nám Pán dává,

se silou víry a vírou v dobro...

ukončíme jeho zlovolnou vládu.

Nechť vás odvaha provází!

Nechť jste plameny víry!

Ta odvaha nás vede, víra nás spaluje!

Přijíždí Benandanti.

Nic neslyším.

Taky se brzy naučíš slyšet zvuky, než se stanou.

Přijeli si pro mě?

Nikdo zatím neví, co se dnes stalo.

Nebudou tě hledat.

- Pojď. - Ne!

Slib mi, že se o něj postaráš.

Zůstaňte spolu.

Jeden dává sílu druhému.

Děsíš mě.

Slib mi to!

Slibuju.

Opakuj to po mě.

Do toho, nemáme čas.

Co se děje?

Kdo doopravdy jsi?

Mezi živými a mrtvými je bariéra.

Ženy ji drží uzavřenou...

ale kdyby se otevřela,

armáda zuřivých mrtvých by zaplnila Zemi.

Nejprve by zničili všechny ty ženy

a pak by násilím ovládli svět.

Jaké ženy? Čarodějnice?

Tak jim říkají.

Ale jsou mnohem víc než to.

Pokud se nevrátím, hledej na konci lesa.

Přímo ve středu,

v hnízdě zmije.

Tam najdeš Ztracená města.

Znamení je silné.

Vrátí se sem.

Vezmi s sebou tu knihu, je důležitá.

Vysvětlí ti to.

Neodcházej. Nechci, aby tě odvedli za něco, co je moje vina.

Schovej se.

Neopouštěj úkryt, ať se stane cokoli.

Neodcházej. Neopouštěj mě tak jako ostatní.

Buď silná, mé dítě.

Pro sebe a svého bratra.

Miluju tě.

Víc než cokoliv na světě.

Odveďme ji!

Smrt čarodějnici!

Kde je babička?

Spi.

Pietro.

Pietro!

Spirto!

Jak dávno už to je?

Máš zprávy od Serry?

Mnoho.

Ale ne moc dobrých.

Jde o tvou matku.

Co je s mou matkou?

Má bolesti v kostech a v hlavě, které ji už několik dní trýzní.

Nejdřív ji jen hodně bolela hlava.

Pak přišla porodní bába.

A pak přišla ta žena...

a začalo se to horšit.

Řekni mé matce, ať na mě počká.

Připravím se a brzy se vrátím.

Spirto.

Nezpůsobila to žádná žena.

Musíme najít příčinu té bolesti.

A vyléčit ji.

Tak běž.

No tak! Nech mě!

- Anno, nemáš mléko? - Děti, pojďte.

Bruno, Valente je nemocný. Nemáte něco k jídlu?

Rosario?

Nemáte vejce? Chleba? Můj bratr od včerejška nejedl.

Tady pro tebe nic není.

Babička se o tebe starala.

Vyléčila tě bylinami!

Tvá babička je jen zlá čarodějnice.

Pane, prosím ochraňuj náš domov.

Jdi odsud pryč.