Christmas Crossfire (Wir Können Nicht Anders)

DLE MNOHA SKUTEČNÝCH UDÁLOSTÍ

Tady na venkově jsme trpěliví.

Moc nemluvíme,

protože se tu moc neděje.

Ale když se něco stane, mluví o tom všichni.

Všichni o tom vědí

a nikdy na to nezapomenou,

dokud nejsou pod drnem.

Mnozí to nezvládnou.

Začne jim být všechno jedno.

Ani smrt je neděsí.

Naopak,

vítají ji.

Nikdo se jí nevyhne.

Moje dcera se pět let snažila prorazit ve městě.

A teď je tu.

Nemá kde bydlet…

Nemá peníze…

Jen jeden malý kufřík.

Můžu vám pomoct?

S chlapy v kabátu spím, jen když mám problémy s policií.

Pět vodek, prosím.

Tak…

poražený platí za všechno.

Jdeš do toho?

Jo.

Sundej si ten kabát.

Tak jo.

Tady bydlíš?

Samozřejmě ne trvale.

Dá se zamknout zevnitř?

Jo.

Jak se jmenuješ?

Jména budují důvěru.

Sam.

Edda.

Pojď dovnitř.

Není cesty zpátky.

Dobré ráno.

Ty jsi básník?

Co?

Všechny ty knihy. Jenom hodně čteš, nebo i píšeš?

Jenom čtu.

Všechny jsou v angličtině, že?

- Proč čteš v angličtině? - Je to moje práce.

Čtení knížek v angličtině je tvá práce?

Americká literatura.

A to je práce?

Jsem profesor na univerzitě ve Frankfurtu. Odborný asistent.

A proč jsi tady?

Na konferenci.

- A bydlíš v tomhle přívěsu? - Jo.

Podělíš se o tu peřinu?

Chceš si se mnou udělat malý výlet na venkov?

- Musím na tu konferenci. - Ale je víkend.

Část konference můžeš vynechat.

- Zelenější už nebude, že? - Promiňte.

V pohodě.

Mohl jste zatroubit.

Troubení lidi obtěžuje. Já neobtěžuji.

Tak nás prostě objeďte.

Nebuďte nepříjemný, chlapče. Nevím, odkud jste,

ale tady se řídíme pravidly.

A zelená znamená jeď.

Ano. Pojedeme.

Ale teď je znovu červená. Vidíte?

Přijde ti to legrační?

Víš, co mi připadá legrační mně?

Jo?

Nechte ho!

- Je tohle legrační? - Ne!

Tak se směj! Směj se!

Ne, pořádně! Tohle není smích.

Dost!

Tohle je vtipné.

Užijte si víkend.

- Zajdeme na policii. Nahlásím ho. - Řeknou, že to byla naše vina.

Tohle mu nemůže projít. Tady zahni doprava.

Možná byl debilní nápad sem jet.

Nevím, jestli to zvládnu.

Kouříš?

Ne.

Hej!

Pusťte mě!

- Slyšela jsi to? - Jo.

Vy parchanti!

Jen pokračuj.

Copak jste se všichni zbláznili?

To zní vážně. Zajdu tam.

Radši to nech. Znám místní lidi. Ať si svý sračky vyřeší sami.

Tohle je tu normální. Je víkend.

- Pomoc! - Pojď.

Pusťte mě!

Pomoc!

Někdo potřebuje pomoc.

Same, nech to být.

Hned jsem zpátky.

Zůstaň konečně ležet!

Hej.

Rudi, muselo ti být jasné, že to pro tebe neskončí dobře.

Dostaneš pořádný výprask. Nechtěl bych být ve tvé kůži.

Rudi.

- Už nikdy nesáhneš na nic, co ti nepatří. - To nemyslíš vážně.

Jak jinak? Samozřejmě, že to myslím vážně.

Činy mají své důsledky.

Nedělejte to.

Kdo jsi?

Ještě máte čas rozhodnout se jinak.

- Říkáš mi, co mám dělat? - Ne.

Stát!

Poslyšte,

děláte velkou chybu.

Dřív nebo později se to zjistí.

Rudi!

Ronny, chyť ho! Ty dostaň toho chytrolína.

Eddo!

Eddo.

Eddo!

Hej! Uhněte!

Thoralfe, jdi po nich! Je to slepé, daleko nedojedou.

Jdu na to.

Šup!

Co se to kurva děje?

Doleva! Zahni doleva, chlape!

Do prdele!

Do prdele!

Hej!

- Do prdele. - Co tam děláš?

- Můj telefon! - Vyser se na telefon a pojď!

Kurva!

Jsi směšný.

Nastup.

Ty taky.

Poběž!

Stůj.

Co?

Píchá mě v boku.

Pořád jsou za námi.

Dělejte, už nemůžou.

- Chlívek? - Chlívek.

- Steffene, jdi zezadu. - Proč já nemám zbraň?

- Stejně bys nevystřelil. - Tvrdíš ty.

Máš nůž.

Steffene.

Nech toho. Nemusíš být s nimi.

Bude to v pohodě. Steffene…

- Našel jsem je! - Drž hubu, Steffene!

- Drž hubu. - Nech toho!

Dej to pryč, nebo tě to bude bolet.

Steffene, nedělej kraviny.

Nech toho! Bože!

Do prdele. To jsem nechtěl.

Proč tu pobíháš s nožem, ty idiote!

Steffene, co je?

Do prdele. Proč ses musel ohánět s nožem?

Nech to. Hrozně krvácím.

Hele.

- Herrmann má lékárničku na první pomoc. - První pomoc? Potřebuju do nemocnice.

- Zatni zuby. Není to hluboké. - Jak to víš? Koho tu pobodali?

- Naštěstí tebe. - Do prdele.

- Pomalu ho vytáhnu. - Ne, nesahej na mě! Praštím tě!

- Ne! - Dostaneš infekci, Steffene!

Já… umírám.

- Cítím to. - Neumíráš.

- Umírám. - Můžete být zticha?

- Komu voláš? - Herrmannovi.

Umírám.

Cítím to.

Umírám.

Tys ho zabil.

Není mrtvý.

A snažil se mě zabít.

- Tys zabil jeho. - On není mrtvý.

Zastav se.

- Vysvětlíš mi, co se tu děje? - Ne.

- Kam jdeme? - Je mi jedno, kam jdeš ty.

Vážně? Kvůli tobě jsem ztratil Eddu.

Kdo je Edda? O čem to meleš?

- Holka, se kterou jsem přijel. Je pryč. - A co já s tím?

Jdou po nás, ne po ní.

Co po mně chceš?

Co máš za problém teď? Prostě pojď za mnou.

Dojdeme do vesnice. Sedneš na autobus a pojedeš domů.

Nebo počkáš na svou holku.

To je mi u prdele. Hlavně mě neser.

Promiňte!

Promiňte.

Nejsem ve službě.

Mého přítele unesli. Je v ohrožení života.

Uklidněte se.

Začněte od začátku. Co se stalo?

Počkat, ty jsi ta…

Ty jsi Edda?

Páni. Neviděl jsem tě roky.

Zrovna jsem chtěl jet za tvým otcem! Ten koš je pro něj.

- Přijela jsi za ním? - Jo, ale o to nejde.

- Můj přítel je v nebezpečí. - Tys mě nepoznala?

- Ne. Vy mě neposloucháte? - Jsem Frank.

Frankie Boy.

Co? Nic? No, byl jsem o pár ročníků výš.