لومړۍ 200 کرښې.
PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX
Prosím?
Rendell Zámek je mrtvý.
Cože?
Co se stalo?
Ty víš, co se stalo.
Vím, co musím udělat.
O TŘI MĚSÍCE POZDĚJI
SBOHEM SEATTLE HNUSNÝ SÝROVÝ TOAST
NEKONEČNÁ CESTA NUDNÁ DOPRAVA
TYLER NENÁVIDÍ MILWAUKEE
KINSEY SE NECHCE FOTIT
Zahrajem něco?
- Bóďo, ne. - Třeba „Viděl jsem příšeru,“
„Plácni-Bóďu“ nebo „Vážné otázky“?
- „Plácni-Bóďu“ v autě ne. - Tak Vážné otázky.
Vážná otázka:
Jakého smyslu byste se vzdali?
Zrovna teď sluchu.
Je to vážná otázka, Kinsey.
- Zdržím se odpovědi. - Nuda.
Tylere? Tylere?
- Tylere! - Ještě jednou a G.I. Joe bude mrzák.
To je první věc, cos od Ohia řekl.
Já v Ohiu něco řekl?
- Jo: „Hele, jsme v Ohiu.“ - No, měl jsem pravdu.
Taky mám vážnou otázku.
Co bys zrovna dělal, kdybychom byli pořád v Seattlu?
Hrál bych Fortnite se Stuartem a Wyattem,
nebo bych hrál Fortnite se Stuartem a Chasem.
Co bys dělal ty?
Byl bych na lyžáku pro francouzštináře se Sarah Johnsonovou.
Tys měl španělštinu.
- Bude tu někdo hrát normálně? - Rozhodně bych nechtěla ztratit čich.
Je propojený s pamětí.
Když jsme s tátou prodávali dům, vymačkali jsme do odpadu citrón.
Překryje totiž zápach barvy.
Zápach barvy nemá rád nikdo.
Všichni ale mají...
nějaké dobré vzpomínky spojené s citrónem.
Koukejte. Jsme tady.
Zastavíme, ne? Rozhlídneme se po městě.
Jo.
Kdo si dá zmrzku?
Já!
Děláš si srandu, že jo?
Tak pojď, Rufusi!
Máme štěstí, není tu řada.
V týhle zimě chtěj zmrzku jen těhule a masochisti.
Jedno z toho jsme.
Hezký náramek.
Díky.
Na účet podniku.
Sleva pro nováčky.
To je od tebe milé.
Milodary nepotřebujem.
Tomu se říká pohostinnost. Vítej v Mathesonu.
Jak ví, kdo jsme?
Hustý!
Jsme bohatí?
Neřekla bych bohatí,
ale máte fakt štěstí.
Jo, mám strašné štěstí.
Je to větší než na fotkách. A víc to připomíná Batesův motel.
Proč nás sem táta nikdy nevzal?
Protože tahle depresivní díra není ani pro trosky.
- Parafrázuju ho. - Ahoj!
- Vítejte v Klíčově. - Strýčku Duncane!
Máme dům se jménem!
Jo, slovní hříčky k Zámkovým patří.
Jak bylo v Bostonu?
Dobře. Chtěl jsem vám něco přivézt,
abych vás mohl vůbec poprvý přivítat v domě vašich předků.
Třeba kytku, ale nestíhal jsem a nechtěl jsem minout stěhováky, tak...
Pro tebe.
A pro tebe.
Kdo chce dovnitř?
- Já! - Tak jo, jdeme!
Jo!
- Ty vo... - Proboha.
Druhé auto už tu je.
Stěhováci vyložili zbytek krabic, takže...
už stačí jen vybalit.
Páni, ty podlahy jsou původní.
Všechno je tu původní.
Rychlá prohlídka. Tohle je salónek.
Salónek.
Máš super místo na kreslení, Kinsey.
Kreslí ráda. Jako ty, strýčku Duncane.
V salónku se nekreslí, lidi tu po večeři pijou a kouří, usoplenče.
Tak ať tomu říkají kuřárna.
A tohle...
je zimní studovna.
Naši předkové nahromadili plno knih.
Knihy o historii.
O válce za nezávislost.
Knihy o Mathesonu.
O zbraních.
Už to chci prozkoumat.
Tak jo...
Pračka, sušička...
sklep je po schodech dolů, nalevo.
Je tu chladno. Opravovalo se tu někdy zateplení?
To by to tu někdy někdo musel zateplit.
Je to tu obrovský. Furt jsme ještě nedošli na konec.
A tohle je velký pokoj. Víceúčelový. Obývací pokoj,
divná galerie portrétů.
- Kdo jsou ti chlapi? - Tohle je Devon Zámek.
Pořád drží rekord na automatu Galaga ve Stanově pizzerii.
A tohle je Snooki, Lemonjello, Buzz Rakeťák, Snooki druhá,
Phoebe, Chandler a Monica, ale...
nejslavnější příbuzný, kterého nikdo nikdy neviděl...
je Zámecká příšera!
Kdyby byla aspoň Lochnesská...
A naše prohlídka končí tady v kuchyni!
Super.
Tak jo, běžte si vybalit a porozhlédněte se tu.
Jdeme na to.
Tylere. Chceš si jít vybrat pokoj?
Vyber mi ho ty.
Vidím, že máš téma.
Hlásím se na letní program na uměleckou školu Parsons.
Musím předložit jednu skicu kola.
Což je těžké nakreslit.
Přesně.
Všechny jsou zkroucené.
To není vždycky špatně.
Koukni na Picassa.
Kdyby tu byl táta, nekouřil bys.
Kdyby tu byl, byli bychom v Seattlu.
Vážná otázka, Tylere.
Jsi v pořádku?
Vím, že nikdo z nás není, ale...
vypadáš úplně nepřítomně.
Vím, že jste se s tátou před tím hodně hádali.
Ty v pořádku jsi?
Jo, v pohodě.
Lhářko.
- Nechápu, že ten kluk věděl, kdo jsme. - Zvykej si.
Zítra ve škole to bude horší.
Chceš slyšet pěknou blbost?
Když jsem tohle místo viděla, chtěla jsem poslat fotku tátovi.
Líbilo by se mu tady.
Víš co?
Měli bychom.
Pojď sem.
POSÍLÁM IMAGINÁRNÍ OBJETÍ Z DÁLKY - MÁM VÁS RÁD, TÁTA
Koukneš na mé dílo, šéfko?
Výtečná práce.
Už se můžeš přesunout nahoru.
To je pozvání?
Na malování.
A musím?
Jo.
Je špatně, když chci aspoň chvíli pracovat ve stejné místnosti jako má žena?
Jeden nátěr v ložnici, dva v koupelně.
Ano, šéfko.
Miluju tě.
Já tebe taky.
Neviděls toho otravu?
Hrajeme Plácni-Bóďu.
Ne. Nevím, kde je.
Zkus to ve sklepě.
Tyler si zase zapomněl klíč.
No tak. Nech ho.
Ahoj. Ty jsi...
Sam. Sam Lesser.
- Znám Tye. - Jo. Je na hokeji.
Já přišel za panem Zámkem.
- Same. - Pojď dál.
- Stalo se něco? - Určitě mrzneš.
Jen si chci promluvit.
Stav se za mnou v pondělí do kabinetu.
Nepočká to.
V pondělí, Same.
Ne, to nejde.
Řeknete mi všechno.
Same. Odlož tu zbraň.
- To určitě. - Nebudu s tebou mluvit, když na mě míříš.
Vážně? Ještě to radši zvažte.
Řekněte mi o Klíčově všechno!
Cokoli si myslíš, že o tom místě víš...
nevíš nic.
Tati! Ne!
Tati!
Je zamčeno!
Ne!
Otevři ty dveře, prosím! Mami!
Ne!
Haló?
Haló!
Jsi moje ozvěna?
Ano.
Jsem...
Bóďo.
Duncu, neměls to tady na starosti?
Měl jsem moc práce.
- S výukou malby pro opilé dámy? - Jo. Je to žrout času.
A je to vyčerpávající.
Dělalo se něco s potrubím?
No comments yet. Be the first to leave one.