Raat Akeli Hai (रात अकेली है)

PŮVODNÍ FILM NETFLIX

O PĚT LET POZDĚJI

Jmenuje se Džatil Jádav.

Je inspektor.

- Je pohledný, že? - Má tmavou pleť.

- Prosím? - Má tmavou pleť.

Ale má dobré srdce.

Mami!

- Co se děje? - Proč jí ukazuješ mou fotku?

Říkala jsem, ať se trochu usmíváš, ale ty…

- Vidíš, jak to dopadlo? - Říkám ti, ať to neděláš.

Je to svatba kolegy. Jsou tu lidi z práce.

Chci, abys i ty usedl na trůn pro ženicha.

- Pane Jádave, ať žije Indie! - Ať žije, pane Mišro. Jak se máte?

- Dobře. - To je má matka.

- Moc mě těší. - Těší mě.

Jsem Manódž Kumár Mišra. Kdypak budete ženit syna vy?

Je to poslední svobodný muž na stanici.

- To je moje žena. - Těší mě.

I on jednou musí založit rodinu.

Jen co mu najdeme milé děvče a on řekne ano,

dostanete pozvánku.

Pojď, pojedeme domů.

Kam ten spěch? Ještě se ani nepodávala večeře!

Co kdybychom si dali čát?

- Sónú. - Pojďte.

- Sónú, chtěl jsi přece čát, ne? - Půjdeme.

Tu ho máme, tu ho máme, můj miláček je tady.

Tu ho máme, tu ho máme, můj miláček je tady.

Ó, má lásko, přijď až na můj práh se svatebním palankýnem.

Tu ho máme, tu ho máme, můj miláček je tady.

Moje náramky se bez ustání ptají, kdy už přijde můj milovaný.

Já vůbec nemám nikde stání, vlastní dům mi připadá jako vězení.

Jídlo mi neohřeješ,

ale využiješ každou příležitost, jak mě potupit.

Odmítl jsi svatební hostinu.

Proto dostaneš studené jídlo.

Proč jsi jí ukazovala mou fotku?

Neviděla jsi její šaty?

Myslíš, že je můj typ?

- Máš v hlavě kravské lejno. - Chci slušnou dívku.

Poctivou,

která zná svoje hranice.

Jsi neustále nabručený.

Nikdy jsi žádnou dívku neměl.

Proto všechny zavrhuješ.

Přitom jsi celé hodiny přilepený na internet a zíráš tam na děvčata.

Co člověku zbývá, když je vlastní rodině ukradený?

Hledám si tam nevěstu. Podívej se, jestli chceš.

- Co vím… - Chceš heslo? Posluž si!

Proč bych to dělala?

Chceš nějakou bohyni.

Krásnou, skromnou, aby jí z úst šla posvátná slova.

Kde mám vzít takové děvče?

Stačí, když bude zdvořilá

a bude vypadat k světu.

Nechci toho moc.

„Jest láska náhodou,“ synu.

To je naprostý nesmysl.

Je to rozhodnutí na celý život.

Podle mě je životní partner někdo, s kým tě život těší,

s kým dobře vycházíš, ne koho ti schvalují ostatní.

Zdání klame, to ti povídám.

Ano, pane?

Už jedu, pane.

Nejdřív se najez.

- Ať žije Indie. - Najez se.

To byl šéf. Slyšel všechno.

„Nejdřív se najez.“ Já se najím!

Inspektor Džatil Jádav.

Ano, dobrý večer. Pojďte.

Co se tu stalo?

Majitel tohoto domu, Thákur Raghubír Singh, zemřel.

Pane, jsem jeho švagr Raméš Čauhán.

- Něco se tu konalo? - Ano.

Raghubír Singh se tu dnes ženil.

Raghubír Singh?

Ano, ženil se podruhé.

Sestra zemřela před několika lety.

Pojďte, jeho tělo je nahoře.

Kam jdeš, Karane? Hej!

To je Karan, syn Raghubíra Singha. Karuno!

- Karuno! - Ano.

Pojď sem, vezmi ho dovnitř. Je tu inspektor.

Karane, pojď dovnitř.

Co je to s tebou?

Musíš něco sníst.

Obřad skončil ve 21:00, potom byla hostina a pak jsme to zjistili.

Právě jste viděl jeho děti.

Pozor na rozbité sklo.

Čunní!

Co je to tady za výtržnictví?

Upadla mi lucerna.

A čekáme na vhodnější čas na úklid?

Co když na to někdo šlápne?

Velké střepy už jsem uklidila.

Prostě dělej, co maminka říká. Nehádej se.

Dneska všem tečou nervy.

Ano, to vidím.

Je od policie.

Inspektor Džatil Jádav.

Tohle je Vikram Singh, synovec Raghubíra Singha.

Našel tělo.

- Pane Mišro, ať jde s námi. - Pojď nahoru.

Říkáte, že se nic neztratilo?

Co já vím, nikdo se ničeho ani nedotkl.

Tedy kromě něho.

Kdy jste sem přišel?

O půlnoci… Ne, v půl jedné.

Někdo chtěl do chrámu, tak mě zavolali.

- Když jsme se vrátili, uviděli jsme toto… - Takže jste tu nebyl?

Byl jsem odvézt svou snoubenku na Gándhího ulici.

V kolik hodin?

V půl desáté.

- A kdy jste se vrátil? - Asi v jedenáct nebo ve 23:15.

Na Gándhího ulici jste odtud za 15, 20 minut.

Proč vám to tak trvalo?

Je totiž svatební sezóna.

Jsou zácpy kvůli svatebním průvodům.

Jeden z nich právě vyrazil.

- Kolik bylo? - Kolem desáté nebo 22:30.

Možná tak… do jedenácté se doprava zklidní.

Kdo ho viděl jako poslední? Živého.

Mluvil jsem s ním. Po telefonu.

Asi v půl dvanácté.

To je jeho telefon?

- Pane Mišro. - Ano?

Zavolejte na stanici.

Ať pošlou forenzní sadu, co máme z Dillí.

Můžeme si ji nechat poslat, ale zatím s nimi neumíme.

- Zavolejte záchranku. - Dobře.

- A pokoj zapečeťte. - Dobře.

Kde bylo tohle uložené?

Patřila jemu.

Ukážu vám to.

Hned jsem věděl, že patří Raghubírovi.

Měl ji v téhle skříňce.

Někdo rozbil sklo a vzal ji.

Musel ho rozbít tímhle.

Proč na to saháte? Vraťte to tam, no tak!

Rozbil sklo,

pak vyšel výstřel,

a přesto…

nikdo nic neslyšel?

Rozhlédněte se kolem.

Svatebčané v průvodu střílí ostošest.

Zbraň má každý.

Nikdo nepozná, odkud přichází výstřel.

- Jste jeho švagr, že? - Ano.

Bratr první ženy?

Ano, a taky místní opatrovník jeho syna.

Je na internátní škole v Gválijaru.

Raghubír chtěl, abych Karana přivezl, proto jsem tady.

Tudy.

Pojďte.

A tohle je druhá cesta.

- Ty schody vedou na střechu? - K vodní nádrži nahoře.

Postavili je kvůli cisternám.

Počkejte tady.

Pane.

Je tady zeť zesnulého, pan Sisódija.

A tropí scény.

- Myslíš si, že je to hra? - Poslouchej mě.

Připadá ti to k smíchu?

Jen stojíte a koukáte. Všichni půjdete žebrat, jasný?

- Půjdete žebrat! - Švagře.

- Ať táhne! - Švagře, poslouchej.

Všichni jsou tak nestoudní, že ji nevyhodí!

- Ravi. - Jen všichni stojíte a koukáte!

- Švagře. - Nech mě! Nech mě být!

Jen se dívejte. Zničím ji!

Uhněte mi. Kdo je to? Uhněte!

Uhněte! Hej!

- Co vyvádíš? - Zastřelte ho!

Co se mě opovažuje dotknout?

Ať se uklidní.

- Švagře. - Nech mě.

- Pojďme dovnitř. - Nesahejte na mě! Táhněte!

Chceš na mě sahat?

Do toho!

Radši si dávej pozor!

Po tvém otci jsem tady teď pánem já.

Já!

Švagře!

Mami.

Řeknu vám to jasně.

Ten zločin vyšetřím.

Já rozhodnu, koho zatknu a koho vyhodím.

Takže bez mého svolení nikdo neodejde, rozumíte?

Nikdo!

- Pane Mišro, všechny si zapište. - Ano, pane.

Můžu dál?

Čunní, teď s nikým mluvit nechci.

Se mnou budete muset.

Buď tady, nebo na policii.

Pokud mě vyslechne žena, půjdu s vámi.

Konstábl Kumáríová je mnohem přísnější.

Být vámi, vyberu si mě.

Odkud jste?

Nikdo z vaší rodiny na tu slávu nepřijel.