Tall Girl 2

NETFLIX UVÁDÍ

Vím, co si asi říkáte. Jak jsem sbalil takovou kočku?

- Diví se tomu každý. - Jsme kámoši od dětství.

Líbila se mi odjakživa.

Společnost ale považuje za nepřípustný, aby vysoká holka chodila s menším klukem.

Ani mi nemluv. Pořád mě pro moji výšku šikanovali.

- Jaký je tam nahoře počasí? - Hlavně Kimmy.

Hezký tepláky, Bigfoote.

Bylo to prokletí.

Pak se ale objevil Stig, výměnný student ze Švédska.

- Bydlel u nás. - Byl ještě vyšší než já.

Chvíli spolu chodili, ale on to na ni jen hrál.

To teda jo. Ponížil mě před celou třídou.

Prý je do mě tajně zamilovaná.

Cože?

Tak jsem se jí zastal.

Je víc cool než vy všichni dohromady.

Dostal jsem pěstí. Nestálo to za řeč.

- Stálo. - To rozhodně.

Jo. No…

To on mi svým úžasným dárkem

dodal sebevědomí.

Začala jsem být na svoji výšku hrdá. Školní ples pro mě byl velký krok vpřed.

Ahoj, já jsem Jodi.

Možná mě znáte jako Amazonku nebo Zelenou obryni.

Moje výška ze mě dělá toho, kým jsem.

A já se mám ráda.

Přišla mě podpořit nejlepší kámoška Fareeda a ségra Harper.

A v tu chvíli si uvědomila, že…

Že to on pro mě je ten pravý.

Ještě aby ne, když jsem celý život

nosil bednu od mlíka a čekal, až mi dá pusu.

Což se konečně stalo před třemi měsíci.

A od tý doby je nám skvěle.

Co byste řekla na…

Moje záda!

Bedna odešla do věčných lovišť.

Proto mu k našemu tříměsíčnímu výročí kupuju batoh.

Fakt ti nevadí se ke mně ohýbat?

To víš, že nevadí.

- Pardon, úplně jsme se zakecali. - Na co že jste se ptal?

Co si budete přát?

- Ten batoh. - Jo, tenhle.

Líbí se ti, že jo?

- Jo. - Dobře.

- Čau. - Nesu ti smoothie.

- Díky. - Nemáš za co.

- Jodi! Jak je? - Mikey! Nazdar!

- Zdar… - Pomůžu ti.

- Tady to máš. - Díky.

Suzie.

Odkud máš ten topík?

Od Fareedy. Ještě o ní uslyšíš.

- Neptala se mě? - Sekne ti to.

Nezajdeme někdy na kafe?

Hej. Já jsem její kluk.

Aha, zrovna jsem se přistěhoval.

Tak běž zase o dům dál.

Nikdy jsem žádný proslov neměla.

Prostě do toho dej všechno. I když to pokazíš, nic se neděje.

Jodi! Už to vyvěsili!

KONKURZ NA JARNÍ MUZIKÁL BYE BYE BIRDIE

Tohle je velká chvíle.

Ale no tak.

Vím, že jsi chtěla, abychom to moc neřešili, ale…

- Neposlechli jsme tě! - Je to jenom konkurz.

Na který chceš jít už od základky.

Musíme to pořádně oslavit.

Čau!

Zato nad tímhle jásat nebudeme.

- Ahoj. - Pane jo. Co slavíme?

Spolu neslavíme nic, protože už nejsme kámoši.

Odpal, Ikeo.

Slavíme, že jsem se zapsala na ten konkurz.

Bye Bye Birdie? Ty jo!

To je po Frajerech a sazích můj nejoblíbenější muzikál.

- Chceš znát můj třetí nejoblíbenější? - A víš, že ani ne?

Jasně.

Tak jo.

Zatím se mějte.

Pěst na to?

Podáme si ruce?

Uvidíme se doma.

Nemůžu uvěřit, že pořád chce kámošit,

když tě předtím tak trápil.

A já nemůžu uvěřit, že jsi mu to odpustila.

Už několikrát se nám omluvil. Nemůžete mu prostě dát pokoj?

- Ne. - Ne, je to zmetek.

- Na Jodi. - Na Jodi.

Na mě.

Jablečný mošt. Klasika.

Zdar.

Ahoj.

Já jsem Tommy.

Já vím.

Loni jsem tě viděla v Laku na vlasy.

Byl jsi úžasný.

- Díky. - Moc se vám to povedlo.

Já jsem mimochodem Jodi.

Já vím.

Taky jsem tvůj fanda.

Fanda?

Jo.

„Klidně si mě urážejte.

Dělejte si ze mě srandu a ptejte se,

jaký je tu nahoře počasí. Protože počasí tady nahoře je fakt super.“

- Aha. - Tvůj proslov ze školního plesu.

Ty si ho pamatuješ?

Jasně. Každičký slovo.

Jak to?

Řekněme, že jsi vážně nezapomenutelná.

- Dávej bacha, kámo. - Promiň.

Ježiši.

Jsi v pohodě?

Jo, jenom trošku nervózní.

Slyšela jsem tě zpívat. Nemáš proč být nervózní.

Budeš skvělý.

Díky.

Co tu děláš?

Přišla jsem na konkurz. Jako ty.

Madeline mě do hlavní role obsadila už několikrát,

takže je to spíš taková formalita než konkurz.

Jodi Kreymanová.

Jste na řadě.

- Vytřeš jim zrak. - Díky.

Uvolni se…

Stejně nemáš šanci.

Chyběla jsem ti?

Kimmy.

Jeden kluk.

Tak by

to mělo

být.

Vy jste tedy na scéně nikdy nevystupovala?

Přesně tak.

A co váš proslov na školním plese?

Tomu bych vystoupení neříkala.

Stála jste na pódiu před obrovským davem

a přednesla jste improvizovaný monolog. To není vystoupení?

Tak asi je.

Co byste řekla lidem, kteří výšku nepovažují za skutečný problém?

Prosím?

Onemocnět smrtelnou nemocí, nemít střechu nad hlavou,

nevědět, kdy dostanete najíst…

To jsou skutečné problémy.

Vám se ale podle všeho celkem daří.

Tak na co si stěžujete?

Netvrdím, že být vysoká je horší než to všechno.

Někdy ten pocit mám, ale vím, že to tak není.

Stejně to ale…

nijak nesnižuje všechny ty špatný věci, co se mi v životě staly.

Vždycky jsem chtěla vystupovat,

ale až doteď jsem si myslela, že na to nemám.

Dobře.

Díky, že jste přišla.

Počkej, Harper.

Oni ti nabídli práci?

Skutečnou práci?

S výplatou?

Jo. S pojištěním, parkovacím místem

a platem 401 000 dolarů.

Ne, to bude spíš 401 tisíc na důchod.

- V tom se neshodneme. - Ale…

Co je to za práci?

Přivítejte spolumoderátorku

nejnovější zábavní show ze zákulisí

na TV Přehlídka.

To existuje? Na jakém kanále?

To snad nemyslíš vážně!

Gratuluju.

Díky. Bude se to točit v LA.

V Louisianě?

- Stěhuješ se do Kalifornie? - Los Angeles?

Promiň, chtěla jsem si to rychle odbýt.

Každé její slovo je jako rána pěstí do obličeje.

Pořídíme si jiný dítě.

- Jsem děsně plodná. - Fuj!

Je to moje šance dokázat sama sobě

i všem ostatním, že světu můžu nabídnout něco víc než jen…

Jo.

Že jsem něco víc než jen lesklý vlasy a dokonalá pleť.

Že mě musí brát vážně.

Přesně tak.

A přesně proto…

Dostala jsem hlavní roli!

Cože?

Promiň, nechtěla jsem tě přerušovat.

V pohodě, domluvila jsem. Jakou roli?

V jarním muzikálu.

Zrovna mi psala režisérka. Budu hrát Kim v Bye Bye Birdie.

- Cože? - Cože?

Moje holky, jen se na ně podívejte! Obě míří ke hvězdám.

Musím napsat Dunkovi.

Pravda.

Ty si píšeš s mým klukem?

Sedmkrát nebo osmkrát denně. Nanejvýš.

- To je divný. - Jo.

Premiéru pořádně oslavíme.

Jen to ne, prosím.

To si piš, že bude oslava.