The Old Guard

Zase ta samá situace.

Pořád to samé.

A pokaždé mám tu stejnou otázku.

Je tohle konec?

Bylo to tentokrát už naposled?

A odpověď je pořád stejná...

Už mě to začíná unavovat.

MAROKO

Jsi v pohodě?

Jo.

Jo?

Bylas na cestách?

Jo.

A něco pro tebe mám.

Co to je?

První vydání Dona Quijota.

- To určitě nebylo levné. - Nebylo.

Proč jsem tu, Bookere?

Pamatuješ si na Surabaju před osmi lety?

CIA.

Jo, ozval se James Copley. Ten, co nás najal.

Je na volné noze a právě řeší situaci s rukojmími v Jižním Súdánu.

Ne, opakovačky neděláme, to víš. Je to moc riskantní.

Andy.

Joe a Nicky?

Jsou v hotelu.

Přijďte zas.

- Díky moc. - Vítejte v El Fennu.

Chcete se ubytovat?

- Co vás přivádí do Marrákeše? - Rodina.

KRIZE V SÝRII, 20 DĚTÍ MRTVÝCH, STOVKY RANĚNÝCH

NEPOKOJE NA HAITI JEDEN MRTVÝ, 35 RANĚNÝCH.

Řekněte „Marrákeš“!

Marrákeš!

Nemám vás vyfotit?

Díky moc. Selfíčka mi fakt nejdou.

SMAZAT FOTKU

- A je to. - Děkujeme.

Allora.

- Vypadáš skvěle. - A ty obstojně.

Děkuju.

Něco pro tebe mám.

Nicky.

Baklava.

Pět set, Bookere.

Ne.

Dobře.

- All-in. Tady. - Vážně?

All-in!

Lískáče, ne vlašáky.

Černé moře.

Růžová voda.

Granátové jablko.

Východní Turecko.

Neboj se.

Přiznej to, šéfová. Chyběli jsme ti.

Jo.

Tak co ten úkol?

- Můžeme tam vypomoct. - Viděls poslední dobou zprávy?

Výpomoc neznamená nic.

Moc se mi do toho nechce.

Nikomu nepomůžeme.

Vím, žes potřebovala pauzu, ale už je to přes rok.

Je to naše práce, Andy.

Vyslechnu je.

Pane Copley.

Pane Bookere, bonjour.

Rád vás poznávám.

Myslela jsem, že do CIA berou jen Američany.

Jsem původem z Bostonu. Do Londýna jsme se přestěhovali, když mi byly tři.

A proč jste ze CIA odešel?

Žena onemocněla.

ALS.

Umřela před dvěma lety.

Stále s tím bojuju.

- Upřímnou soustrast. - Děkuju.

- Vůbec jste nezestárnul, Bookere. - Ale jo, věřte mi.

Jo.

Včera odpoledne místního času byla milicí jihozápadně od Džuby napadena škola.

Učitele povraždili a 17 žákyň násilně unesli.

Nejmladší bylo osm

a nejstarší 13.

Jihosúdánci požádali USA o pomoc,

ale současná vláda odmítá pomáhat nestrategickým spojencům.

Někteří mí bývalí kolegové ze CIA to cítí jinak.

Obrátili se na mě a já na vás.

Poslední přelet potvrdil, že je hlídají.

Jsou bez jídla a vody.

To znamená, že je brzo přesunou.

A až to udělají,

nejspíš je rozdělí a pravděpodobně je už nikdy nenajdeme.

Musí se to udělat rychle a profesionálně. Lepší tým než ten váš neznám.

Řekněte si cenu.

Pak vám pošleme fakturu.

JIŽNÍ SÚDÁN

Mír s vámi.

Co to…

Jdeme pozdě?

Ten hajzl…

Zajištěno!

- Kurva. Panebože. - A sakra.

Rychle nabijte!

- Co to sakra je? - Co je…

Všichni v pohodě?

- Jo. - Si. Tutto bene.

Joe?

Jsem pěkně nasranej.

Kde jsou ty holky?

Nikdy tu žádné nebyly.

Byla to past.

Jo, mám to.

NICKY, JOE, ANDY, BOOKER? ČERVEN 1864

Jo.

Nedá se říct, že by Copley neměl smysl pro detail.

Zvlášť ty boty byly pěkně groteskní.

Já věděla, že se to stane.

Říkala jsem to.

Byla to správná věc, Andy.

A co nám to dalo, Nicky? Co?

Nic.

Nic jsme nedokázali.

Svět se nelepší. Je to čím dál horší.

Prověřil jsem si ho a...

všechno sedělo.

- Omlouvám se vám. - Vědí, kdo jsme.

Vědí, co jsme zač.

Musíme najít Copleyho.

Musíme to zarazit.

- A pak co? - A pak nic.

Ať si svět klidně shoří.

Končím.

AFGHÁNISTÁN

- Freemanová, kde jsi? - Tady, seržo.

Ženy se schovávají v domě s oblouky.

Zahni vpravo u domu s tím červeným kobercem. Chci info.

Rozkaz.

Mějte respekt.

To máme vždycky.

Opakování, matka moudrosti.

Jmenuju se Nile.

Jsem z amerického námořnictva.

Hledáme tohoto muže.

Zabil mnoho našich,

ale i vašich lidí.

Neviděla ho některá z vás?

To, že nám to řeknete, neznamená,

že znevážíte svoji rodinu.

Žádní muži tu nejsou. Muž by nebyl mužem, kdyby se schoval za ženu.

Díky, že jste nás sem pustily.

Necháme vás v pokoji.

Vyrazit!

Přestaň!

- Čisto a kryju! - Čisto!

Limo tři, tady India pět. Slyšíte? Přepínám.

- Jay, zkontroluj ty ženy. - Rozkaz.

Podívej se na to. To je jackpot.

Ne, když vykrvácí. Chtěli ho živého, pamatuješ?

Ne…

- Nedotýkej se mě. - Snažím se tě zachránit.

Dizzy, pomoz mi, prosím tě.

To ne! Zdravotník!

Máme raněnou!

- Pomoc! - Kristepane! Zdravotník!

Vydrž!

Proboha…

Ježiši, to ne!

Vydrž. Dívej se na mě, budeš v pořádku.

Nile.

Bude to dobrý. To nic. Vydrž. Dívej se na mě.

Dobře. Zdravotník je na cestě. To nic.

Je na cestě.

Co to sakra bylo?

Ne.

Ne, dalšího už ne.

Ne teď.

Byla to žena.

Černoška.

Já viděl starší ženu v hidžábu.

- Co jsi viděl? - Viděl jsem část jmenovky.

Jo, „Free“ něco.

- Jo. - Hliněná podlaha, jílové zdi.

- A evakuaci raněného. - Jo, možná spojenecký...

lékařský tým.

Ten nůž byl paštunský peš kabz.

Cítil jsem, jak umřela.

Patří k námořnictvu.

Bojové jednotky…

nebo něco podobného.

V Afghánistánu.

Už je to přes 200 let.

Proč teď?

Všechno má nějaký důvod, šéfová.

- Musíme ji najít. - Ne, držme se plánu. Najdeme Copleyho.

- Necháme ji zranitelnou? - To my jsme zranitelní. Nás odhalili.

Ne jako ji.

- Nicky. - Ne jako ji.

Neříkej mi, že si nepamatuješ, jaké to bylo.

Ať je kdokoliv, je zmatená a má strach…

a je víc o samotě, než kdy předtím. Všichni si pamatujeme, jaké to bylo.

Potřebuje nás.