لومړۍ 200 کرښې.
O TŘI TÝDNY POZDĚJI...
Mí drazí.
Byla jsem unavená, letargická,
tížená tlaky moderního života.
Pak jsem objevila prastarou sílu brambory.
A teď, díky léčivým vlastnostem páry z brambor,
jsem zdravější, šťastnější a silnější jako nikdy dříve.
S radami špičkových znalců umění lidové medicíny
jsem tělo zbavila jedů a proměnila svůj život.
Stěnami paláce lidu teď proudí čerstvý vánek.
Následujte nás, mí drazí,
ať ve vás přírodní dary naší drahé vlasti
odhalí větší sílu, větší sebevědomí.
Hele, pan důležitej.
Šéf zdraví a bezpečnosti paláce se mu má říkat.
Šest let studuju medicínu a teď vařím erteple panu Gorilovi.
Elenu už nezajímá plíseň, to mu musíš nechat.
Jaká je nálada venku?
Lidi Elenu podporují.
Jsou rádi, že Americe dala pěstí do tlamy.
Snažíš se mít ušlechtilou mysl?
- Ano, pane. - Ty sračky ukliď.
Ano, pane.
Straší mu ve věži.
Elena ho dostala.
Chudáček řezníček.
Jo. To jo.
Hej. No tak!
Tumáš. Prášky pro kluka.
- Co jsem dlužna? - Neser, prcino.
Bílý dům je údajně pohoršen
agresivní rétorikou kancléřky Vernhamové.
Dokonce se dozvídáme, že Judith Holtová,
předsedkyně výboru pro zahraniční vztahy,
tento týden při cestě po regionu
hodlá kancléřku navštívit.
Co myslíš?
Moc efektní pro sedláky?
Poslali ke mně služku.
Nějakou předsedkyni nějakého zahraničního něčeho.
Prezident ne, viceprezident ne.
Jen ušmudlaná myš, kterou vytáhli z hromady kukuřice.
Ten výbor je prý prestižní.
Výbory jsou pro znuděné paničky.
Moc rozverné. Tyhle.
A, Lenny...
Ty z toho nemáš obavy?
Z čeho?
Z těch sršatých řečí o západu v poslední době.
Co když se ti to vrátí?
Ale jdi, Nicky.
Bojíš se, že tě ve vířivce trefí dronem?
Ne.
Ne. Ale naše obchodní styky v Evropě, v Americe,
kamarádi v cizině, Laurent, Carla,
- Buscombe, consigliere z Como... - Hovno.
Pravý přítel vydrží. Quislingové zdrhnou.
Prezident naznačuje, že chce normalizovat vztahy
s kdysi věrným spojencem a obchodním partnerem,
dříve než napětí více eskaluje.
Otázka však zní: přistoupí na to kancléřka Vernhamová?
Přestože vaše obliba stoupla na 75, nejvíc za poslední čtyři roky,
měl bych vás varovat.
Mí agenti v privátním sektoru cítí po odložení smlouvy o kobaltu
s Amerikou jistou tržní nervozitu.
Někteří se obávají, jestli nový,
řekněme konfrontační postoj k západu
nemůže mít nepříznivý...
Vejce si nakrájím sama.
Jistě, drahá.
Děkuji, pane Laskine. Už toho bylo, myslím, víc než dost.
Drahá, než zapomenu,
objevilo se pár stížností na aroma.
Jakých stížností?
Hlavně že v paláci je smrad jako v irským bordelu.
To je škoda.
Pára z brambor očišťuje.
Konečně mohu dýchat, když mi Herbert
vyplavil z těla ty západní sračky.
Dobré jitro, Herberte.
Dobré jitro, Eleno.
Máme se dobře, že?
Ano, máme.
Včera večer byla zábava, že?
Ano, byla.
A co jsme dělali, chlapáku?
Běhali jsme po polích a vyli na podzimní úplněk.
To teda sakra jo.
- Bezvadná sranda, že jo? - To teda sakra jo.
Schválně... Kam půjdeme dnes večer?
Kam budeme chtít.
Kam budeme chtít.
Černá ředkev tam od nás.
Ukaž mi to.
Máš trochu rozbředlou slezinu.
Hořčice pomůže.
Tak dělej.
Pomatlej mě jako sendvič.
Snad víte, desátníku,
že Elena i já máme lékařské vzdělání.
Musím přiznat, že vaše metody neznám.
Jsou od mé matky.
Ach, ano. Lidová medicína, že?
Jediná, která zabírá.
Dá se tvrdit, že aspirin a chemoterapie občas pomůžou.
EVROPA
REŽIM
- Dobré ráno, madam. - Dobré ráno.
Dobré, drahoušku.
Ahoj, Oskare.
Vše v pořádku, madam?
V poledne přijde pan Bartos na akci s pěstiteli cukrovky.
- Pošlete ho, prosím, ke mně, Agnes. - Ano, zařídím.
Řeknu vám, ta nová léčba Oskarovy epilepsie
je opravdu zázračná, že?
Ano, vypadá velmi dobře, madam.
Záchvaty nemá.
Ani jediný.
Je ohromující, ta lidová léčba.
To náš chlapec potřeboval,
a ne ty drahé západní prášky.
Fascinující.
Ano, fascinující, madam.
Černá ředkev. Otevřít.
Ano.
A kousat, kousat, kousat.
Ano, ano.
Vidíte ho?
Jak se naparuje?
Bože, poblázněná byla přece už předtím.
Ten poslední, co měřil...
Sebastian?
Vyhodila ho, protože mu při jídle cvakala čelist.
Řekl bych, že tenhle je víc než jen pobláznění, Victore.
A jak bychom to podle vás měli sehrát?
Trpělivost, synu.
Bartos ji, myslím, srovná.
Určitě se o to pokusí.
Jestli smlouva o kobaltu neprojde,
jeho zisky půjdou do hajzlu.
Posílají ke mně ženskou. Chápete to?
Jde o úplně celé vztahy, a pošlou mi mizernou ženskou.
Senátorku Holtovou už znám.
Je velmi rozumná.
Na Američanku.
Víte, o co jde, Emile.
Chtějí udržet čínské spáry od našeho kobaltu.
Jistě. Americké impérium se hroutí, je barbarské.
To víme. Ale vždycky vás podporovali.
Chlácholili mě.
Ta laciná bloncka z laciné země. Pořád mě odstrkovali.
Eleno, už léta jsem váš přítel a společník.
Jste tvrdá, jste chytrá
a víte, jak je potěšit, aby dělali, co chceme.
To je vaše kouzlo.
Měsíčkový čaj, na...
Aha, jistě.
- Na... - Jo.
Tak dál. Co si opravdu myslíte, Emile?
Máte strach o svou peněženku, hamoune?
O tu vaši, Eleno.
O naši. Když chcete riskovat sankce...
- Žádné sankce nebudou. - To říkáte.
Ale uvědomte si, jsme malá země.
Jsme jako myš ve vaně. Tři prsty vody a utopíme se.
Nemusíte si rovnou klekat, ale musíte hrát jejich hru.
Rozumíte?
Nenechám do sebe kopat jako do psa, Emile.
Ale taky nechci zničit zásobovací trasy, ano?
To jste chtěl slyšet?
Ano, děkuji. Je to úleva.
Tak. A teď mi sežeňte kapustovou rolku, chlapáku.
Na co to je?
Měsíček. Probudí ti svaly.
Aha, dobře. To se nesmí vynechat.
My nejsme myši, rozumíš?
Bez obav, Herberte. Takhle se to prostě dělá.
Dnes je plná elánu, že?
Je dobře dát jí do guláše venkovskou chuť.
I kdyby jen pro parádu.
Děláte to dobře.
Chci blahopřát naším národem milovaným
pěstitelům cukrové řepy k bohaté úrodě.
A tady je, vážení.
První cukrová řepa sezony.
To je tedy důstojné.
Aplaudovat řepě.
- Tahej! - Tahám.
- Ne, pořádně zaber! - Vždyť tahám!
- Ne, ty netaháš. - Vždyť kurva tahám.
- Ne, do prdele, netaháš. - Ale tahám!
- Pořádně! - Ano.
- Vidíš? - Ano.
- Tlač proti mně. - Ano, dobře.
No tak. Zaber!
- Dělej! - Ano.
Víc!
Tak dělej!
Co se to se mnou děje?
To je dobře.
No comments yet. Be the first to leave one.