Love 101 (Aşk 101)

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

NEVSTUPOVAT

POZOR! NEBEZPEČÍ

Jak se máš?

Jak jde život?

Jsi spokojený?

Sám se sebou? Se vším?

Kolik už je to let?

Ty lásky a války, které jsme zažili.

Narození, svatby, pohřby... Všechno, čím jsme si prošli jeden bez druhého.

A přitom jsme u zrodu všeho stáli my. Tím, že jsme byli sví.

Pořád přešlapuješ žluté čáry?

Pořád porušuješ pravidla? Nebo se jimi řídíš jako všichni ostatní?

Kdo jsme byli? Čím jsme si prošli?

Pořád mi to přijde neskutečné.

Naše parta. Byli jsme ti nejhorší.

To o nás tvrdili.

„Ti nejhorší.“

Dobré ráno. Měl bych o něčem vědět?

- Co se děje? - Máme průser.

- Co? - Sráč Necdet jde po nás.

Osman... Zpropadený Osman...

Dal jsi dohromady tlupu exotů.

Nestydíš se prodávat domácí úkoly? Ty hajzle!

Ne, poslechněte, pane. O nic nejde.

Je to pro dobro komunity. Prospěch z toho mají všichni.

Zmiz!

Cože, tohle že není faul?

Hraj dál.

Strčil do mě!

Řekl jsem, hraj.

Jsi snad bandita, nebo co? Je to poprvé, co tě někdo fauloval?

Je mi fuk, jestli jsi hvězda! V týmu končíš.

Seš tak roztomilej.

Přestaň. Někdo nás uvidí.

Neuvidí, všichni jsou venku.

Opravdu?

Pane!

Pane, my jsme...

Copak, pane Tariku?

Copak?

- Já vám to vysvětlím... - Co vysvětlíš, ty parchante?

Vypadni z mé školy!

Styďte se.

Chudák.

Co je to?

Ten starej chlípník mi napsal dopis na rozloučenou. Na růžovej papír!

Co podnikneme po škole?

Ve filozofii je ideální intelektuální entita...

Doufala jsem, že se neukážete. Vypadáte jako mrtvola.

To ještě nejsem, bohužel.

Zavřete dveře.

Moc jsme toho neprobrali, ale dělala jsem si poznámky. Dám ti je.

Viděla jsem včera s našima romantickej film.

Řeknu ti, o čem byl.

Neříkej, prosím.

Hrál v něm Kevin Costner. Byl tak sladkej.

Hraje vysloužilýho sportovce. Ne jako ti, co potkáš na festivalech.

Domy a všechno bylo nádherný.

Vím, že jsme dnes všichni napjatí.

Plně podporujeme náš debatní tým.

První dvě hodiny nemáte výuku.

Místo toho budete sledovat debatní soutěž

v konferenčním sále.

Úžasně zábavný.

Soupeř jistě přijede i se svými příznivci, především studenty.

Je naší povinností je přivítat co nejlépe.

Musíme se držet pravidel, ať už vyhrajeme, nebo prohrajeme.

Co se mě týče, cítím, že zvítězíme se ctí.

Zdravím vás! Vítejte na naší prestižní škole.

Mám pro vás příjemnou nabídku, hru, v níž vítězí každý.

Sázím dvě ku jedné na remízu. Když vyhrajeme, trojnásobek, když vy, 3,5.

Peníze si ale vezmu předem.

- Tumáš. - Tohle si vezmi taky.

- Kde je ksakru Sinan? - Nevíme, paní profesorko.

Proč jsme toho banditu brali do týmu?

Umí toho dost, ale hlavně musí dorazit.

Dorazí. Doufám.

- Yavuzi, běžte ho najít. - Ano.

Ten parchant!

Kam dáme tohle?

Jak to mám vědět? Uhni, spěchám!

Řekni, kam s tím.

Kam chceš. Mně je to jedno. Uhni.

Dobře. Tak to nechám tady.

Pomoz mi!

- Co je? - Moje hlava!

Posaďte se, prosím, debata za chvíli začne.

13. DEBATNÍ SOUTĚŽ STŘEDNÍCH ŠKOL

- Debata začíná, sázky jsou uzavřeny. - Jelikož nám nefunguje aparatura,

budeme pokračovat bez mikrofonu.

Omlouvám se.

Užijte si program.

Pospěšte, dámy.

Co tu děláš, Edo? Běž hned do sálu.

Ano, paní profesorko.

No tak!

Edo?

Co je?

Nic. Co tu děláš?

Přineseš nám kafe?

- Ale kabinka... - Počkám tu. Neboj.

Přines kafe a pak si trochu pokecáme.

Tak jo, hned jsem zpátky. Budeš tady ty.

Jo, neboj.

Tak se na to podíváme...

Ještě jednou vás tu vítám!

Téma „jedinec versus společnost“. Začíná modrý tým.

STŘEDNÍ ŠKOLA ULUCINAR, ISTANBUL

Jedinec je rozhodně důležitější.

I když nelze popírat, že společnost potřebujeme při výchově dětí...

Pokračuj.

Chtěl jsem říct... Nelze popírat, že potřebujeme společnost...

Hlavním prvkem společnosti je...

- To není fér. To je podvádění. - Co? Je to nedopatření.

To je sabotáž! Odvolej sázky.

Neměli možnost se pořádně vyjádřit.

Děti!

Edo!

Zlá Eda!

Máš dohodu s ďáblem?

Už tě mám po krk!

Promiňte, pane řediteli. Byla to jen legrace.

A dost!

Vypadni a běž si sednout dolů!

Vyřídím si to s tebou později.

Dožiju se dne, kdy škole nezpůsobíš problémy?

- Tak běž. - Edo?

A ty! Ne abys zase opustil své místo!

Běž!

Obecné blaho ve společnosti povznáší i jedince.

Z tohoto pohledu můžeme říct, že společnost je důležitější.

Jedinec je součástí celku.

Bez celé společnosti tak jedinec ztratí svůj účel.

Abych uvedla příklad,

vezměme si jedince, který se dobrovolně izoluje.

Když se odloučí od společnosti, ztratí své jedinečné kvality.

Pro vás světla fungují. Jak to?

Myslíš, že jsme to narafičili?

To je nesmysl. Já hraju fér.

No tak!

Co se děje, proč se hádají?

Vsadili jsme se a oni to sabotují.

Já vím. Takový plán tu rozhodně je.

Jak to?

Slyšela jsem o tom. Snažili se vás obrat.

Cože? Tak vidíš!

Pst! Ticho!

...čím víc jsme součástí společnosti, tím víc nás ovlivňuje.

Převezmeme její kulturu a doktríny. Není to to, co nás definuje?

Tím získáváme jasnou představu.

Společnost vytváří jednotlivce a dává mu smysl.

Kdo to hodil?

Co je to s vámi?

Co se sakra děje? Kde si myslíte, že jste?

Kde si sakra myslíte, že jste?

Přestaňte, děti! Dost!

Děti... Hoří!

Hoří!

To už je moc.

Máte pravdu, pane inspektore.

Ale přesto...

Nic takového jsem za celou svou kariéru neviděl.

Tohle je naprostý chaos.

Diskvalifikuji vaši školu.

Máte zákaz účasti na tomto i dalších debatních turnajích.

- Rozumíte, Necdete? Končíte. - Jistě, jak si přejete, pane inspektore.

Přeji vám pěkný den, pane.

Co trvá tak dlouho? Ať už nás předvolají.

Nějaká schůze vedení!

Díváš se na mě?

Ne, jen jsem byl chvíli mimo.

Tys rozbil ten zesák?

Jo... Cos udělal ty?

Nic. Jen běžný věci.

Vyhrál bych, kdybys neblbla se světly.

To je mi fuk.

Co udělal tenhle?

Zapálil závěs.

Je tu i naše zástupkyně studentů.

Jak se máte, milá Işık?

Děkuji, pane.

Promiňte, uvízla jsem v zácpě.

Slečna profesorka Burcuová už je tu, tak můžeme začít.

Můžou chodit po jednom.

Ta světelná show to pěkně okořenila.

Podle mě jsme si to užili.

Vypadni.

Tak, Kereme, začneme tím, žes rozbil zesilovač.

Nebo spíš, žes ho rozmlátil kamarádovi o hlavu.

Byla to nehoda. To se mohlo přihodit každému.

Zesilovač?

Byl starý. Hned byl na kusy. Jen abyste věděli.

Já roztrhám na kusy tebe.

Ty zvíře!

Prosím.

A nyní, dámy a pánové, i v tom chaosu musím vyplatit zálohy.

Jestli chcete, koupím nový zesilovač a můžeme to uzavřít.

Tak vidíte.

Takhle to končí.