Age of Samurai: Battle for Japan

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

Rok 1551. V Japonsku vládne chaos.

Po staletích vládnutí ztratila ústřední vláda kontrolu

a národ byl uvržen do brutální občanské války.

Zatímco válečníci zvaní daimjóové bojují o území a moc,

v zemi vládne anarchie.

V malé provincii Owari

v neznámém klanu známém jako Oda,

se jeden nepravděpodobný kandidát vydává na krvavé tažení,

které ukončí tisíce životů

a změní kurz japonských dějin na dalších 300 let.

JAPONSKO

V roce 1551 byla pro klan Oda velkou událostí

smrt velkého Ody Nobuhideho.

Když Nobuhide zemřel…

KAZUHIRO MARUŠIMA HISTORIK

… rodina Oda se okamžitě rozdrolila.

Ty tento klan nikdy nepovedeš!

Smrt, odchod vládce,

byla vrcholným momentem krize v každé oblasti, v každém klanu.

A klan, my máme tendenci vnímat ho jako rodinu,

ale není to rodina, jak ji chápeme my.

Má vnitřní příbuzenské jádro,

bratry, kteří možná všichni touží po pozici,

ale jsou tam také sloužící, podřízení samurajové,

přiženění příbuzní. Jsou tam frakce.

A v tu chvíli frakce začínají testovat svou sílu.

Dalším problémem rodiny Oda bylo, že byli poměrně malý klan

a byli obklopeni mnohem většími klany.

A tak museli myslet mnohem strategičtěji

a mnohem pečlivěji zvažovat, jak přežít,

když byli malé ryby mezi žraloky.

Protože rodina Oda byla ve velmi nebezpečné situaci,

Oda Nobuhide většinu své rodiny překvapil,

když jako svého dědice vybral svého nejstaršího syna, Odu Nobunagu…

který z různých důvodů nebyl příliš oblíbený.

Mezi Nobunagovými bratry a bratranci se zvedl těžký nesouhlas

a odpůrců bylo hodně.

Všichni si mysleli, že odvedou lepší práci než mladý Nobunaga.

Nobunagovo chování na pohřbu jeho otce jen zvýšilo

pohrdání, které k němu jeho příbuzní už měli,

protože místo přiměřeně zarmouceného postoje

vzal hrst kadidla a hodil ho na oltář.

Ty blázne!

Nobunaga byl známý svou rychle vznětlivou povahou.

Byl to nevychovaný delikvent.

A tak ho mnoho lidí v klanu Oda

a v rodinách daimjů, kteří byli jejich spojenci,

měli za hlupáka.

Bratře, prosím!

V Japonsku jsou obřady velice důležité.

A členové klanu rádi dělají věci postaru.

On tradici úplně ignoruje.

Nobunagovo chování vyvolalo tolik obav

mezi těmi, které teď měl vést,

že jeden z nich dokonce podnikl tu nejextrémnější věc, kterou mohl.

Jmenoval se Hirate Masahide

a měl se stát hlavním rádcem nového dědice.

Byl tak znechucen a zostuzen Nobunagovým chováním,

že na protest spáchal seppuku.

Jinými slovy si rozřízl břicho.

Je to rituální vyvržení vnitřností.

Jsou případy, kdy si lidé údajně rozřízli břicho

a vytáhli vnitřnosti ven.

Byl to způsob, jak mít kontrolu nad smrtí.

Ale v některých případech

to mohl být i způsob protestu.

Způsob, jak dohnat své okolí k tomu, aby něco udělalo.

Masahide možná ostatním lidem v klanu naznačoval: „Podívejte,

jestli myslíte, že je Nobunaga neomalený hlupák,

a vážíte si mě,

moje sebevražda by měla být známkou, že Nobunaga

možná vážně není tím, koho chcete podporovat.“

Od prvního dne byl Nobunagův život v ohrožení.

Poznal, že je osamocen v nebezpečném území.

A to přímo v rodině.

V období Sengoku byla vražda v rodině velmi běžná.

Otcové zabíjeli své syny.

Synové zabíjeli otce. Bratři se zabíjeli navzájem.

A to vše jen pro moc.

Existovalo podezření, že proti němu intrikovala i jeho manželka Nóhime,

protože byla dcerou jeho úhlavního nepřítele Saitóa Dósana,

známého jako Had z Mino. Říkalo se jí Hadova dcera.

Jejich manželství bylo jen mírovou smlouvou mezi klany,

proto bylo podezření,

že byla nastražena, aby jej špehovala.

Možná dokonce, aby ho v případě potřeby zabila.

To bylo jedno z největších nebezpečí těchto manželských aliancí,

že máte v posteli dceru svého největšího nepřítele.

Mohla ho zabít třeba jedem.

Když zemře, bude to pro nás dobré.

Je sobec.

Myslí jen na sebe.

A také bylo podezření, že se spikla

s jeho mladším bratrem Nobujukim.

ODA NOBOJUKI NOBUNAGŮV BRATR

Nobujuki byl v rodině uctíván,

protože byl oproti Nobunagovi rozvážný.

Byl řekněme ten dobrý syn.

Ten, který si během života svého otce zachoval důstojnost.

Naštěstí pro Nobunagu ho jeden z jeho nejvěrnějších sluhů

upozornil, že Nobujuki chystá převrat.

Prosím, odpusť mi!

Starší bratře…

Ty nejsi můj bratr.

To ukazuje na stránku jeho charakteru, která je…

nesmírně brutální.

Zakořeněný v touze přežít,

zakořeněný v touze uspět,

tímto způsobem Nobunaga oznámil světu,

že buď bere vše, nebo radši zemře.

Tím, že porazil tohoto člověka,

se Nobunaga ukázal jako síla, s níž je třeba počítat.

Když odstranil hrozby ve své nejbližší rodině,

obrátil Nobunaga svou pozornost na poslední a největší zbývající překážku

v ovládnutí provincie Owari…

Svého bratrance Nobukatu.

Nobukata ovládá severní Owari.

Má pod sebou 3 000 mužů.

Nobukata je urputný soupeř.

Takže teď tu máme dva nadějné válečníky.

Že si budou konkurovat, bylo v podstatě nevyhnutelné,

protože každý z nich ovládal v té době asi polovinu provincie Owari

a chtěl rozšířit svou moc.

Soupeřili nejen o půdu a teritorium,

ale také o to, kdo je hlavou rodiny Oda.

A proto, myslím, Nobunaga vše směřoval k jedné rozhodující bitvě,

která by určila jeho osud.

Aby Oda Nobunaga mohl válčit, potřeboval armádu plnou samurajů.

Osm set let před Nobunagovým narozením

nikdo nechtěl být zván samurajem, protože to znamenalo sluha.

Ale postupně to slovo získalo význam, který nyní chápeme

jako starověký japonský ekvivalent rytíře.

Postupně slovo samuraj převzalo význam třídy buši , třídy válečníků.

Nejikoničtější zbraní samurajů byla samozřejmě katana.

Japonský meč.

Katana je všeobecně považována za nejlepší meč v lidské historii.

Měla velmi ostrou, odolnou zakřivenou čepel.

To umožňovalo samurajovi zasadit ničivý úder přímo z pochvy.

Také to dávalo velkou výhodu samurajovi na koni,

protože jakýkoli úder namířený dolů na útočícího pěšáka…

využíval veškerou hybnou sílu běžícího zvířete.

Tohle jsou úžasní, zdatní bojovníci.

Celé století neznají nic jiného než boj. Rodí se do něj.

Jsou to asi nejlepší válečníci, které svět poznal.

Nobunaga se stále držel dávných tradic samurajů.

Ale uvědomil si, že se válčení začíná starému stylu vzdalovat.

Místo toho začíná být válka technická. Musíte mít hodně vojáků.

Nobunagu můžete považovat za japonského Alexandra Velikého.

Byl to nejvynalézavější vojenský vůdce své doby,

protože byl neuvěřitelně otevřený novým myšlenkám.

Až do Nobunagových časů

byly armády a bitvy poměrně malými záležitostmi.

Jak armády rostly

ve snaze přežít proti svým soupeřům,

začal Nobunaga verbovat stále více prostých lidí.

Říkalo se jim ašigaru.

Byli to venkované odvedeni k boji.

To byli ti pěšáci.

Byli to lidé, kteří pod nadvládou samurajů žili

už téměř 400 let.

Byli považováni za majetek, byli to otroci velkých pánů,

kteří je utráceli tak, jako dnes lidé utrácejí drobné.

Ale je tu velký rozdíl mezi Nobunagovými ašigaru

a tradičními ašigaru, kteří nebyli o moc víc než venkované s holemi.

Nobunaga je patřičně vybavil a vycvičil.

Pochopil, že když si získá trochu jejich loajality,

stanou se velmi efektivními a nebezpečnými.

Tahle vojska měla větší cenu než libovolný počet samurajů.

Z chátry se stala armáda.

V roce 1558, rok po vraždě bratra,

posílen svou novou armádou čítající asi 3000 vesměs prostých vojáků,

Nobunaga opouští svou pevnost v jižním Owari

a míří na sever, aby napadl svého rivala Nobukatu.

V reakci na to

svolává Nobukata svou vlastní armádu 3000 zkušených samurajů

aby se s vetřelci střetli a zničili je.

Nobunaga má s vedením bitvy málo zkušeností

a jeho šance jsou mizivé,

ale má jednu výhodu,

dar z okolního světa,

který navždy změní tvář japonského válečnictví.

V roce 1453 portugalská loď plující z Macaa

se v bouři vychýlila z kurzu

a ztroskotala na malém ostrově Tanegašima,

u jižního pobřeží Japonska.

Nejspíš se snažili dostat na čínskou pevninu.

A jak se v japonské historii často stává, něco se přihodilo omylem.

Do Japonska připlul někdo, kdo tam nemířil.

A měli s sebou zbraň, arkebuzu.

Mnoha daimjům se zdálo, že použití palných zbraní

nepřináší okamžité výhody.

Dlouho trvalo je nabít, byly hlučné, páchly,

a v dešti nemusely fungovat.

Takže daimjóové hodně váhali,

zda arkebuzu používat…

Ale Nobunaga takové obavy neměl.

Pocházel z malé oblasti,

takže věděl, že musí využít každé dostupné výhody,

aby porazil větší nepřátele.